Gamblerství

Před pár lety jsem zde psal své příspěvky. Miku moc děkuji za pozdrav a taktéž Tě zdravím. Navštěvuji tyto stránky pravidelně a pročítám příspěvky. Rozhodl jsem se, že se ozvu jak doplatím své dluhy. Naposledy jsem psal na podzim kdy jsem doplatil poslední dluhy u společností. Dnes doplácím pouze soukromým osobám, pevně věřím, že zde koncem roku napíšu.''Je konec přátelé''
Rád bych reagoval na poslední příspěvky.
Alenko, hráč lépe řečeno prohrávač nikdy nebude z toho venku!!! Tak to prostě je. Bylo velmi bolestivé, ale zároveň velmi osvobozující si sám sobě přiznat, že jsem nebyl gambler, hráč a nemocný, ale jsem a zůstanu do konce života. Prohrál jsem dvacet let života, to je moje největší výhra na automatech!!!!!Pokud gambler nepřijde sám nato, že je problém a , že by to měl řešit tak je každá rada drahá.Máš pravdu, odpověděla jsi sama na své otázky.
Pokud nemá zájem svou minulost řešit,neváhej a uteč. Správně Ti radí Marek. Pokud si, ale uvědomí, že má vedle sebe ženu která má o něho zájem, pokud si uvědomí, že se našel někdo kdo je ochoten pomoci, pokud bude upřímný a řekne pravdu, dej mu šanci....... Věř, že vím o čem mluvím. V roce 2002 jsem o jednu ženu takto přišel. Byl jsem slabý, hloupý, bál jsem se podívat pravdě do očí, byl jsem slepý ke skutečnosti, že je někdo kdo má zájem o mou osobu. Bohu díky, tuto chybu jsem už neopakoval.:-)
Marku jsem gambler, který prohrál dvacet let života, jsem závislý a budu nemocný do konce svého života. TAK TO PROSTĚ JE!!!!! Přesto si dovolím s tebou DŮRAZNĚ NESOUHLASIT. Pokud gambler bude obviňovat okolí, že může za jeho situaci, pokud se dá na dráhu krádeží, pokud se nepostaví ke svým dluhům čelem tak máš pravdu. Život s gamblerem bude utrpení, stres, dluhy, chudoba. Pokud se ke svým dluhům postaví čelem, pokud místo krádeži si najde jednu, či vice brigád, aby tyto dluhy zaplatil a pokud se podívá pravdě do očí tak rozhodně PRAVDU nemáš. Věř, že vím o čem mluvím.....
Na začátku placení dluhů jsem si vysnil jeden sen.

Rozum Ti správně velí uteč. Záleží co chce hlava a srdce. Ale život s gamblerem bude vždycky utrpení, chudoba, stres, dluhy. Gambler může abstinovat deset let a pak je v tom během chvilky znovu a je to pořád horší.

Milá Aleno,
tady je každá rada drahá jak se říká Každopádně s touto paranoiou se utrápíš...A na tom zakládat rodinu není moc dobré.

Možná si řeknete že jsem hloupá, možná ne, ale potřebuji se více méně vyzpovídat. Můj bývalý přítel byl gambler,jenže v té době, když jsme se tehdy dávali dohromady jsem to nějak neřešila, protože jsem byla mladá - blbá a brala ho takového jaký je jako kdyby ta závislost a věci okolo nebyly. Po nějakém čase jsme se rozešli z jiných důvodů a od té doby jsme se k sobě pořád nějak vraceli a odcizovali. Teď o několik let později uvažujeme, že bychom se dali znovu dohromady, jenže už jsem samozřejmě chytřejší a zodpovědnější a situaci jsem začla řešit. Pro mě je to moc těžké. Já ho miluju, jenže nevím, jestli mu mám věřit nebo ne. Hraje teď znovu? Je už z toho venku? Abych řekla pravdu tak nevím a myslím, že mi určitě některé potvrdíte, že se to mnohdy dá zjistit až se zaklepáním exekutora. A také nevím jestli se z takové závislosti může dostat člověk sám bez jakékoliv odborné pomoci, protože on nikam nešel. Jenže on se o tom bavit nechce. Teď když už nehraje si nechce vůbec připouštět že tady tato minulost byla kdy součástí jeho osoby, což mě začíná taky trochu děsit, protože podle jeho řečí to tak trochu začíná hraničit s tím, že si možná tak brzy vypěstuje schizofrenii. V této době co se ke mě dostalo po x letech má stále ještě dluh asi 500 000. Dluhy splácí, prý nehraje, má práci,auto, bydlí, je z něho "normální" člověk. Vypadá, že už se z toho dostal, ale já se stále ptám, jestli mu můžu věřit, jestli do toho nespadne znovu a co když mi jen lže jako to dělal před tím. Já stále nevím, jestli se k němu můžu vrátit nebo jestli bude lepší, aby jsme šli každý svou cestou. Chtěla bych se k němu vrátit, ale jsem zoufalá, protože při představě, že jsem na rozcestí, kdy si mám vybrat mezi nejistotou, že někdy můžu dojít domů a tam budou nálepky, že kdybychom měli dítě, tak že s ním můžu taky skončit na ulici a podobně nebo mezi "bezstarostným" životem se mi dělá úzko. Možná jsem si zrovna sama odpověděla, ale moc by mě zajímal váš názor.

Prosím tady http://www.miloslavludvik.cz/ vlevo hlasujte v anketě a dejte možnost NEVÍM! Děkuji

...určitě si však dnes o...Kdyby to tak zvládl i ten můj...posl dobu byl hodně podrážděný, po hádce (kdy jsem mu řekla, že pokud neřekne, co se děje, tak s ním nebudu) odešel, že si najde bydlení jinde a mě nebude trápit. 3 dny se neozývá. O dluzích jsem se dozvěděla také až nyní a proklínám se, že mě to nenapadlo dřív, tím spíš - když už kdysi v mládí z jeho vyprávění tomprohrával hodně. Tehdy ho zachránila prý rodina, byla jsem čerstvě rozvedená a s dětmi, měl dobrý pocit, že nám pomáhá...bojím se o něj a zároveň mám na něj vztek. Vůbec nevím, jak se k němu chovat, abych něco nepokazila. Do posledka mi udělal v bytě co jsem chtěla, peníze také dával, jen byl hrozně chladný a nervozní. Bála jsem se, že má jinou a nepoznala jsem, že to je tak jak to bylo. Mrzí mě to a jsem i na sebe nazlobená, z nové práce jsem byla nadšená a tolim ho nesváděla ke "kalostem i k nekalostem"!!! Jsem z toho tak zničená. Kdo to nezažil, neumí si představit...

Ahoj všem, stále bez gamblu,
to Zdend.: autosugesce je dobrý nápad....ale...každý člověk je z určité části jiná osobnost, to je fakt...jenže každý gambler ať už si o sobě myslí cokoliv, má jasné rysy, které jsou pro hráče příznačné.
V mém případě to šlo a jde jen díky tomu, že jsem svou závislost dokázal přetransformovat do něčeho jiného-okolí i mě samotnému méně škodlivého,což samozřejmě není ideální řešení,ale mě se to podařilo nasměrovat k mé rodině, k představám a dlouhodobím cílům, snům a práci. Před tím jsem však musel sám v sobě rozebrat své pocity a svůj život jako takový. 1) jsem si tehdy musel připustit to, jaký by byl život, kdybych nezačal hrát. Tenkrát jsem byl v opravdu špatné situaci jak ekonomické, rodinné a pak už i profesní. Logicky jsem dospěl k tomu, že jsem na kraji propasti a držím se pouze jedné strochnivělé větve. Už jako náctiletý jsem se profesně i ekonomicky dostal do služné sociální úrovně a stejně tak uspěšně jsem vše i "prohrál". 2) musel jsem sám sobě přiznat, že jako člověk jsem k ničemu, nestojím za to, abych byl v blízkozti komukoliv. Z toho jsem také vycházel v následném postupu "sebeléčby". 3) pokaždé, když se dostavilo bažení, tak jsem si vzpoměl na okamžiky totálních depresí a stresů, které jsem prožíval při velkých prohrách a následném řešení problému vzniklých finančním nedostatkem způsobeným onou prohrou. S tím samozřejmě také souvisela dost špatná situace u mých blízkých, kteří mé stavy vnímali značně nedobře. 4) musel jsem přehodnotit "hodnotu peněz", protože jako gambler jsem přeci nehrál protože jsem nemocný, ale pro peníze :-)...jeden z bludů. To v mém případě byl asi jeden z největších problémů...nikdy, tedy pokud jsem nehrál, mi peníze v kapse nechyběly. Musel jsem se odprostit od materiálních představ a naučit se žít "za pár korun". Prodal jsem auta...tehdy jsem měl dvě...a opustil jsem město, práci i rodinu...(mámu,tátu,bráchu s jeho rodinnou a tehdejší přítelkyni)...bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém dosavadním životě. Odjel jsem s pár tisícema do jiného města, kde žiju dodnes...víceméně inkognito...pro své bývalé "kamarády" a spolupracovníky.
Pomalu se ted, po asi dvou letech vracím k tomu, co jsem kdysi dělal a co jsem měl rád a vím, že to byla jediná pozitivní věc na mé osobě. Dodnes mám v sobě hrůzu jen ze vzpomínek, hrůzu která však součastně nedovoluje závislosti obsadit opět první místo v mém životě (toď má rada,jak řešit situaci, kdy se dostaví bažení...vzpomínat na "prohrané časy") .
Nejobtížnější však bylo vstoupit do svého podvědomí-"vnitřního nastavení" chcete-li...po hodně důkladném zaobírání se sám sebou jsem nakonec přišel na to, že můj problém je v tom, že od malička jsem měl v sobě pocit soutěživosti, pocit toho, že musím být první ve všem a všude. Zjištění a následné odnaučování se tohoto, mě pomohlo k dnešnímu pocitu duševní rovnováhy...ted si asi někdo řekne, že jsem jeden z těch lidí, kteří se zaobírájí sami sebou natolik, že přestávají vnímat realitu, ale tomu tak opravdu není. Naopak mě toto pomáhá realitu chápat daleko přesněji...alespoň si tedy myslím.
Myslím si, že v mém případě (a nejen v mém) platí přísloví: "člověk si začne něčeho vážit, až když o to přijde".

Myslím si, že někdy ztráta člověku pomůže nejvíc...a na druhou stranu vím, že to co má v životě opravdovou hodnotu vytrvá a alespoň z části (ale již lepší) se navrátí.
A toto zaručuji všem, kteří se bojí svůj problém řešit otevřeně a nekompromisně. Nebojte se přijít o to co máte radi tím, že začnete řešit svůj problém s hraním. To opravdu pro vás důležité se určitě třeba trochu v jiné podobě navrátí.
Přeji všem klidnou dobrou noc Mik

Jsem gambler (viz výše) a rozhodl jsem se tvrdě bojovat proti své závislosti. Sílu mi dodává i diskuse na těchto stránkách. Zato předem děkuji. Pevně věřím, že to dokážu. Chci to řešit pomocí autosugesce, novými (koníčky, sportem) a podporou přítelkyně. Budu se snažit sem psát průběh.

Dobrý den, před týdnem se...Ahoj, prosim nevis jak si nekde zaridit leceni??? jsem v tom az po usi a nevim jak dal. Dekuji za odpoved

Díky Miku za pozdrav, já Tě taky zdravím. :-) Co jsme si, to jsme si, přeji jen to nejlepší. Už s tímhle tématem nemám skoro čtyři roky nic společného, ale stále sem chodím občas kouknout na staré známé, to víš, tohle téma člověka zasáhne na celý život. Jen pro vysvětlení pro ty co nepamatují, jsem bývalá partnerka gamblera. A jak ví ti "staří", bylo to maso. :-)))) Pozdravuji samo také mámu, Zdendu a ostatní. Moc všem - těm známým i neznámým - fandím.

zdravím,

hraju už...Jako přes kopírák!!! Kromě té rulety, pouze bedny. Nelze odvrátit nutkání, pocit bažení je silnější. Východisko jak nejít hrát, je nemít peníze, ale to je pouze chvilkové řešení. Jak píše doktor Nešpor ve své knize "Už jsem prohrál dost", je na místě vyhledat odbornou pomoc a začít s léčbou. Jinak se to asi zvládnout nedá, to mám o pět let delší zkušenost, s rekordem tzv. "bez pomoci" 43dní a pak to byla rána cca za 100tis. v jeden večer....

zdravím,

hraju už asi 10 let ruletu a automaty.
V průměru tak jednou týdně. Vždy vyjdu akorát tak abych vyžil z výplaty do výplaty, zaplatil nájem apod. Přečetl jsem vícero knih, hlavně motivační a trvá to už strašnou dobu a výsledek je vždy stejný. Jakmile mi rupne v bedně a přijde na mě ono bažení už se nedokážu sám se sebou poprat.Paradoxem je, že jinak jsem strašně spořivý člověk. Cokoliv koupit je zbytečný... máte někdo radu či zkušenost co dělat, když se dostaví ono bažení? Chci to dokázat! Nedokážu pochopit moji blbost! Čím více o tom čtu a snažím se a přesto jdu, tím větší mám potom výčitky a depky.

...určitě si však dnes o to víc vážím toho, že mě rodina přijala zpět. Některé negativní prožitky však jen tak nevymizí, a to hlavně z mého srdce a vím, že ani ze strany rodiny.Dnes si myslím, že kdybych v srdci necítil tak silnou vazbu s rodinou, tak nevím. Toto pro mě byl a je, asi ten nejsilnější důvod proč nehrát. Teď asi mnoho abstinujících gamblerů bude namítat, že hlavní důvodem abstinence má být pocit mého lepšího vnitřního nastavení, ale já si myslím, že to se formuje i z těchto aspektů. Rád se s kýmkoliv podělím o své zkušenosti a pokusím se dát svůj pohled na věc a snad i pomoci, protože mám pocit, že v době, kdy jsem byl na tom nejhůře, tak mně nejvíce pomohlo to, když někdo naslouchal. Všem přeji v životě hodně zdraví a pohody. P.S. Moc zdravím Murata,Zdendu,Petra,Igora,Lenku atd.
P.S. 2) Mámo :-) vím jak je to pro Tebe se synem těžké....drž se, chováš se asi jak máš, to co se z něho stalo není Tvoje vina, což zřejmě už víš, ale nezapomeň prosím třeba jen kvůli mě abstinujícímu gamblerovi , také synovi jiné matky a otce, že ON je a bude Tvá krev navždy... věřím že ho v srdci nosíš stále, tohle Ti píšu zřejmě asi jen z vlastního pocitu bolavých vzpomínek, tak se nezlob, nemyslím to špatně.

Ahoj všem,stále bez gamblu. Kdysi jsem uváděl i počet dní...ale dnes bych musel hledat ve zdejší historii a počítat...
Pro nováčky v této problematice uvádím, že jsem tzv. abstinující gambler.
Tehdy jsem tuto diskusi navštěvoval každý den a musím říct, že konfrontace se zdejší komunitou mi dost pomohla, ačkoliv jsme se mnohokrát neshodli v jednotlivých pohledech na řešení a nápravě důsledků. Všem pamětníkům na vědomost dávám, že co se dluhů týče, tak se mi podařilo vyřešit veškeré instituce, a pohledávky věřitelů cca 700.000,-...a zbývá mi ještě asi posledních cca 450.000,-, které jsou však sporné, protože šlo ze stran investorů o obchody, které se prostě nezdařily, ale byli jim vykompenzovány jinými úspěšnými...takže jsou sporné....navzdory tomu je chci časem dořešit.
V součastné době mám již skoro 2-leté dítě,asi před půl rokem jsem koupil dům...sice ke kompletní rekonstrukci, ale je. Toto nepíšu z důvodu chlubení se (protože na mě nic k chlubení v tomto směru opravdu není), ale jako stimul pro ty, kteří si myslí, že jejich životní situace je už neřešitelná.
Pro všechny zde...úplně rozumím, vašim pocitům...gamblery ubezpečuji ohledně jejich pocitu toho, že oni jsou jiní a na ně obecné rady a poučky neplatí, že jen prohlubují vlastní propast a oddalují případné vyřešení problémů.
Přítelkyním,manželkám,matkám,otcům,sourozencům gamblerů radím tvrdou ruku a nenechat se vydírat...jednou z pravd je, že pokud sám hráč OPRAVDU nechce (a chtít ani nebude dokud nepadne na dno),každá FINANČNÍ pomoc rozhodně jako pomoc v konečném důsledku nepřispěje pozitivně. Nechte je ať si svůj osud rozhodnou sami, ať se zvednou z ulice a postaví se na vlastní nohy bez berliček, které jim podá někdo blízký. Já osobně jsem se rozhodl řešit svůj problém bez ústavní léčby...nevím, toto asi není cesta pro každého,ale... přišel jsem tehdy o svou dlouholetou přítelkyni,skoro o rodiče,sourozence.....zcela určitě o "kamarády" o to co jsem v životě miloval a čemu jsem se věnoval...

Tome, co má moje výplata...Přesně jak to napsala kravicka, Báro, nemyslel jsem to ve zlém, ale pokud by ty tzv. "trosky" nehráli a nesázeli, odkud by bral zaměstnavatel na výplaty pro zaměstnance, tudíž i pro Tebe??? Nechceš mě snad tvrdit že by podnik uživilo pár prodanejch piv a krabiček cigaret.....Takže to není nic konkrétního k tvojí osobě, ale když vezmu naše 4tis. městečko a 3 nonstop herny a sázkové kanceláře s VHP, tak má práci min. 15lidí plus nějaká ta brigáda. Na konzumaci by se uživil pouze jeden podnik, kde je stylová pivnice a dělají obědy, jinak bez šance.

A Tobě kravicko držím palečky ať všechno pokračuje tak jak má, Tvůj poslední článek z 5.3. je super a čiší z něj odhodlání dát mu šanci!!! Každopádně s podmínkami co uvádíš musí souhlasit, na to už bude z léčebny připravenej, pokud to hodlá vzít vážně. Pevně věřím že Tě nezklame!!!

Děkuji za odpověd..No, Báro, myslím, že to Tom nemyslel ve zlém...Jen, že si pracovala a viděla hodně pádů a tak by si nedala nikomu šanci...
A že kdyby nebylo gamblerů a jim podobnách, tak by hodně lidí nemělo práci, protože v tom sázení a hraní jsou velké peníze.
Abych Vám řeklu pravdu, bohužel nebo bohudík mě tam před 14 dny na dlouho nepustili, vlastně ani tento týden...Minulý týden na deset minut, jen sem mlčela, stěží ze sebe vyloudila ahoj a mysli na budoucnost...Nejhorší bylo, že jsme tam měli malého, i přes zákaz na nás mával přítel skrze mříže a na malého volal, ale ten ho neviděl, protože byl vysoko a mě se o tom zdálo celý týden...Příšlo mi to jako z nějakého špatného filmu, celé to prostředí tam, trosky, které tam chodili chodbou...Jednou mi volal protože hovor mají povolený 1x za týden, takže jsme závažné věci neřešili...Jen běžné, škola, syn, praxe...Ale jak člověk přemýšlí, tak ví, že nejenom kvůli malému, ale i proto, že ho mám ráda,mu tu šanci dám, ale s tím že bude u babičky a až bude pracovat, splatí si dluhy pak se můžeme bavit o tom, kde jsme předtím skončili. MYslím si, že to je fér...Ale je to můj názor, může zklamat on, já, uvidíme...Ale moc děkuji za podporu!!!Moc!

Tome, co má moje výplata společného s gamblerstvím? Kdybych tam nepracovala já, nestali by se nich prolhané trosky?
Odkaz na mojí výplatu se mě docela dotkl.

Naštestí ne, měl u...Zdravím kravicku a Báru! Pozor , není to tak dlouho- max. měsíc, co na seznamu proběhl článek, že exekutor nemusí zabavovat majetek pouze v místě trvalého bydliště. Může si klidně vytipovat dlužníka a navštívit ho kdekoliv se tzv. "schovává" a potom je problém na světě! Takže na tohle bych v téhle džungli zrovna moc nesázel!

Chápu že člověk než se začne léčit, lže, vymýšlí si, soustavně obírá rodinu o peníze a jde "přes mrtvoly". Jak píše kravicka, je to pořád dokola a vím že na to člověk nemá sílu. Pokud jste navíc studovala psychologii, o to těžší to může být. Bára by mu šanci nedala, vidí to z pohledu "ztracených existencí" co navštěvovali hernu, za 8 let věřím že viděla až dost, ale taky z těch trosek měla po celou dobu výplatu.... Každopádně šance po úspěšném dokončení léčby by měla nastat, stačí jedna, pokud to MYSLÍ VÁŽNĚ!!! Každopádně Vám i jemu přeji, ať se to podaří.

Měla jsem špatný pocit,...Naštestí ne, měl u rodičů,ale ty ho kvůli dluhům odhlásili, takže má trvalý pobyt na úřadě...Naštestí jsem zachovala alespon v tomhle chladnou hlavu!Už taks e bojím, když tu bydlel, že po ěm můžou jít,ale doufám, že snad ne. děkuji a přeji hezký den!

Měla jsem špatný pocit, že trvalé bydliště má u vás. To by potom byl dost velký problém. To je pro exekutory jediná platná informace. Ale nejsem právník. Jen vím jak dopadlo pár žen.
Přeji hodně štěstí a pevné nervy.