JHVH (Jahve,Jehova) - jediný živý Bůh

Zajímalo by mě, jak se částice dozví o existenci či neexistenci pozorovatele (aby teda mohla změnit své chování)

https://youtu.be/Dk-G98Cx7VA

Když to nevíš, jsi hloupější než ta částice.

Tak mě to Rakato teda vysvětli ..

Východisko: Vlnové vlastnosti vykazují (v určitých situacích) všechny částice. Jinak řečeno: každému vlnění lze přiřadit určité částicové vlastnosti, a naopak, každá částice se může projevovat jako vlnění. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Odpověď: Je to obligátní problém mrtvé/živé kočky v krabici. Což je jen tajtrlíkování mezi dvěma skutečnostm - před měřením a po měření. ------------------------------------------------------------------------------------------------ a) před měřením nevíme, kde se nachází částice, známe jen různé míry pravděpodobnosti, že se v dané oblasti nachází, a ten vějíř, tvořený zvětšující se a zmenšující se pravděpodobností, se projevuje jako vlna (na některých místech je přítomnost částice více pravděpodobná, na jiných méně, proto vějíř různých pravděpodobností), ----------------------------------------------------------------------------------------------- b) po změření víme, kde se částice nachází, a proto už vlnová pravděpodobnost přestává existovat a my částici detekujeme na konkrétním místě jako kus hmoty - tj. jako částici. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Samozřejmě přítomnost pozorovatele, tj. to měření, neznamená, že částice vznikla díky našemu měření. Jen jsme ji mohli přestat považovat za vlnu, protože jsme zjistili, kde je. ---------------------------------------------------------------- U Schrödingerovy kočky je to samé - než otevřeme krabici, známe jen míru pravděpodobnosti, zda je živá nebo mrtvá, po otevření máme jistotu. Jistěže to neznamená, že kočka v krabici je před měřením položivá. To jen tak vypadá podle pravděpodobnostního počtu. (Např. když hodíš kostkou, také nemůžeš hodit všechny čísla 1 až 6 najednou, jedním hodem, ale jen najednou znáš jejich pravděpodobností (každé ji má 1/6).)

Rakato píše:"Samozřejmě přítomnost pozorovatele, tj. to měření, neznamená, že částice vznikla díky našemu měření. Jen jsme ji mohli přestat považovat za vlnu, protože jsme zjistili, kde je." ◇◇◇ ◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇ V tom dvou-štěrbinovém experimentu přeci nezjišťovali kde je, ale vystřelili elektron a podle dopadů na stínítko zjišťovali, jestli se choval jako vlna nebo částice. Ty jsi ten experiment ani nepochopil.

To víš, že zjišťovali, kde ten elektron je, na co by jim jinak byla dopadová plocha za štěrbinami. Tvoje náboženské video o zkreslení měření pouhým pohledem pozorovatele a z toho vyplývající závěr, že hmota vzniká díky našemu pohledu, je zavádějící. Vylez z krtince a přečti si něco populárně naučného, ne reklamní agitku nějakého náboženského spolku.

Věta: "Amatéři říkají, že věda není pro amatéry." Je ještě srandovnější.... No nic.

Rakato píše:"To víš, že zjišťovali, kde ten elektron je, na co by jim jinak byla dopadová plocha za štěrbinami?" ◇◇◇◇◇◇◇◇◇ ◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇ ◇◇◇◇◇◇ Aby podle dopadů na stínítko zjišťovali, jestli se choval jako vlna nebo částice. Ty jsi ten experiment vůbec nepochopil. A nejednalo se o náboženské video. Cituji: "Z experimentů prováděných na urychlovači v CERNu vyplývá mimo jiné i fakt, že částice mění své chování v závislosti na existenci či neexistenci pozorovatele." □□□ Více na https://magazin.cz/zdravi/12385-kvantovy-mysticismus-balancuje-na-hranici-fyziky-a-filosofie?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Nejen já, ale nikdo to nepochopil. Všichni jen konstatují fakta o chování částic a pak mají různé teorie. -------------------------------------- Ignoruješ význam slova "pozorovatel". Pozorovatel neznamená někoho, kdo stojí vedle emitoru částic a čumí na štěrbiny nebo dopadovou desku. Pozorovatel znamená provedení měření částice. No a to dá rozum, že měření tak málo hmotné částice jako je elektron, nebo dokonce foton, tuto částici ovlivní. Až tak, že u ní nejde změřit všechny parametry, ale jen některé. Takže jednou vypadá jako hmotná částice, jindy jako vlna. (Netýká se tzv. Rydbergových atomů, ty jsou příliš velké.) ------------------------------------------------------------------ A jak probíhá to měření? Někdy se částice měří pomocí interakce s jinými částicemi, někdy se měří jejich stopa v mlze, jindy jev, který způsobí při dopadu na terč.

Opsat článek to umí kdekdo, ale musíš taky předložit určitý důkaz pro svoje tvrzení, tzn vyjádřit to nějakým matematickým vztahem. Jestli chceš, aby ti lidé věřili, že tomu trochu rozumíš. Nedá se čekat, že by tady někdo hrozil akademickou diskuzí na téma zrovna třeba kvantové fyziky. Tam jsou totiž úplně jiné počty, než co my obyčejní lidé známe. Ta matematika tam má jiná pravidla, takže moc nemá cenu o tom něco vymýšlet, obzvlášťe tady, když víme, že tomu do hloubky nikdo nerozumíme. To musí člověk opravdu studovat, nadšení k tomu nestačí. Ne něco si někde přečíst, opsat to sem a myslet si, že před ním lidi padnou na kolena jak je chytrej.

Rakato píše: "Nejen já, ale nikdo to nepochopil." ◇◇◇◇ ◇◇◇◇◇◇◇ ◇◇◇◇◇◇◇◇◇ Ty jsi ale evidentně nepochopil ten dvojštěrbinový experiment a vytváříš tady nějaké komické teorie. Rakato píše: "měření tak málo hmotné částice jako je elektron tuto částici ovlivní. Až tak, že u ní nejde změřit všechny parametry, ale jen některé.Takže jednou vypadá jako hmotná částice, jindy jako vlna."

◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇Jenže vědci nekoukají jestli vystřelený elektron vypadá jako hmotná částice nebo jako vlna. Jim jde o detekci realizované cesty.
Cituji:"Nedávno fyzikové navrhli a též uskutečnili technicky velmi náročnou, modifikaci dvojštěrbinového pokusu, která umožňuje detekci realizované cesty. Přínos a hloubka jejich práce spočívá právě ve skutečnosti, že jimi prováděný způsob detekce neovlivňuje rušivým způsobem měřené objekty. Navíc se jasně prokázalo, že to, co rozhoduje o výsledku pokusu, je samotná informace uchovaná v měřícím zařízení a nikoliv vlivy vzniklé působením zařízení na měřený objekt. Zmíněná skutečnost implikuje vskutku "paradoxní'' možnosti spočívající v tom, že pouhou manipulací s informací o realizované cestě lze ovlivnit výsledek pokusu, a to dokonce dlouho poté, co experiment proběhl."

http://utf.mff.cuni.cz/~podolsky/Kvant/Dvojster.htm

Také jsem napsal: "(Netýká se tzv. Rydbergových atomů, ty jsou příliš velké.)" a psal jsem o málo hmotných částicích (že u nich se ten vliv měření projevuje). Jo, s atomy se dobře vysvětluje. Ale zkus to s fotonem, trubko.

Rakato píše: "psal jsem o málo hmotných částicích (že u nich se ten vliv měření projevuje). Jo, s atomy se dobře vysvětluje. Ale zkus to s fotonem, trubko." ◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇ ◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇◇ ◇◇◇◇◇◇ ◇◇◇◇◇ Rakato čti pomalu a pozorně:

Cituji: "Experimentálně bylo již mnohokrát prokázáno, že tentýž mikroobjekt (například elektron, foton, neutron, atom atd.) se za jistých okolností chová jako částice, zatímco jindy se projevuje jako vlnění. Je skutečností, že jakmile se začneme měřením dotazovat mikroobjektu na nějakou vlastnost typickou pro klasickou částici (například: Kterou ze dvou možných drah objekt proletěl ?), přestane se chovat jako vlna a ihned se začne projevovat jako částice. Navíc se jasně prokázalo, že to, co rozhoduje o výsledku pokusu, je samotná informace uchovaná v měřícím zařízení a nikoliv vlivy vzniklé působením zařízení na měřený objekt. Zmíněná skutečnost implikuje vskutku "paradoxní'' možnosti spočívající v tom, že pouhou manipulací s informací o realizované cestě lze ovlivnit výsledek pokusu, a to dokonce dlouho poté, co experiment proběhl." http://utf.mff.cuni.cz/~podolsky/Kvant/Dvojster.htm

Cituji: "S možnou povahou našeho vesmíru si pohrál i Michael Talbot v knize Vesmír jako hologram, která rozhodně stojí za přečtení."

V nesmyslné vzpouře proti Stvořiteli jsou (dost možná ?) i SJ či jiní "upřimní vytrvalí bádači" a jiní, třeba jako PVO. Jsou ve zpouře.. - aniž by si to uvědomovali .. Asi je to ta "teorie relativity". Je to relativní, závisí to na úhlu pohledu ..

To je jakoby bezdomovec, který vyhrál miliardy dolarů, řekl: "Já si to vyzvednu až těsně před smrtí."