Reklama

Žárlivost

Asik (St, 25. 5. 2011 - 07:05)

já žárlivost schválně "vybudil" a myslím že by to protivenství nebudilo kdybyjsi věděla proč...

M (St, 25. 5. 2011 - 07:05)

Promiň, ale ty hovoříš,...Myslím, že každý to zažil. Ten pocit žárlivosti.
A nevím, jak se dá vybudit pocit žárlivosti schválně. To si jako půjčí od kolegyně v práci voňavku a trochu si jí stříkne na svoje oblečení?
Myslím, že nikdo nemá zájem o to být předmětem žárlivosti - snad jen, kdyby měl takovou úchylku a chtěl být středem pozornosti.

V. (Út, 24. 5. 2011 - 22:05)

Hovoříš, jako bys o tom...Promiň, ale ty hovoříš, jako bys to nezažila...?
Žárlivost se mi protiví, a je ještě o to horší, když partner něco dělá schválně, aby v partnerce vybudil pocit žárlivosti.

M (Út, 24. 5. 2011 - 09:05)

Hovoříš, jako bys o tom...Každý víme svoje a do hlavy nám nikdo nevidí :-) Naštěstí :-)

Šárka (Po, 23. 5. 2011 - 23:05)

Pokud je žárlivost zdravá,...Hovoříš, jako bys o tom něco věděl/a.

M (Po, 23. 5. 2011 - 16:05)

Údajně je monogamnost jenom...Asi islámské manželky jsou na toto zvyklé, je to jiná kultura.
Někteří si o svých "bočácích" říkají, prý odpadá tajné scházení se, strach z odhalení.
No já z toho vždycky trochu strach mám, že někoho známého potkám s "bratrancem" nebo "strýčkem", kterého manžel nikdy neviděl.

? (Po, 23. 5. 2011 - 14:05)

A co je vlastně zdravá...Údajně je monogamnost jenom vnucené chování společností a naší církví.
Zajímavé je, že v islámu má manžel více manželek. A je to považováno za normální.

M (Po, 23. 5. 2011 - 10:05)

Pokud je žárlivost zdravá,...A co je vlastně zdravá žárlivost?
Ale fakt je, že kontrolovat někoho je pod úroveň, lepší žít v sladké nevědomosti a věřit, že i partner má stejné vlastnosti.
Žít a nechat žít,užívat si a nechat užívat si.
Prý jsme tak naprogramováni, možná je to přirozené.

V. (Ne, 22. 5. 2011 - 22:05)

Víte co lidi,
nyní už...Pokud je žárlivost zdravá, tak proč ne. Ale abych partnerovi lezla do věcí, kontrolovala mobil atd., tak to mě ani nehne. Tím ponižuju leda samu sebe.

Šárka (Ne, 22. 5. 2011 - 22:05)

Víte co lidi,
nyní už nežárlím a je mi po devíti letech jedno, co partner dělá, ale jsme přitom stále spolu. Tak tohle je pro psychologa, protože na celé té věci je smutné, že se láska tímto vytratila. Nemilujete totiž, když nežárlíte. Můžete přejít jen k respektu osoby, kterou jste milovali, pokud vůbec chcete nebo máte sílu k tomuto přecházet. Někdy ovšem musíte, aniž byste chtěli. Celý poznatek je takový, že Vám to všechno, co jste s partnerem mezi sebou vybudovali veme a musí Vám to být už úplně jedno a budujete úplně jinou pozici, jako když rekonstrujete starý dům.

oranžová (Čt, 5. 5. 2011 - 21:05)

Zarlivost...znam ty pocity,...Ahoj,procitam si tady tu diskuzi a snazim se tu najit co nejvice postrehu, ktere by me pomohli s mou obrovskou zarlivosti. Tvuj prispevek me hodne zaujal,proto ti posilam muj pribeh a dost by me zajimalo,co ty na to :) Diky predem moc!

Ahoj, obracim se na vas se zadosti o radu!!! S pritelem jsme spolu neco pres rok, mame krasny vztah, travime spolu pomerne hodne casu a vsechno klape. Problem je ale ten, ze nas nici MOJE prehnana zarlivost. Oba jsme s pritelem velice aktivni, otevreni a spolecensti lide, tak jsme se poznali a tak zijeme i nadale. Ja mam ale posledni dobou tendenci chtit sveho pritele jen a jen pro sebe. Vím, že k žárlení nemám žádný zásadní duvod, vím, že me prítel má strašne rád a nemohu si stežovat, že by se mi snad ve volnem case málo venoval. Presto všechno velice težce nesu, pokud se na spolecenských akcích venuje nekomu jinému. On je totiz velice zivy clovek,na akcich byva stredem pozornosti, bavi se, uziva si,koketuje a flirtuje a nema v tech chvilich prilis potrebu se nejak prehnane venovat me.Ja pak tezce nesu,ze si me nevsima a jakmile mam pocit, ze se nejake slecne venuje prilis dlouho,neovladnu se a HNED za nim jdu a az tak jako ulisne a vztekle mu to vycitam. On me v tech chvilich pochopitelne nema vubec rad a strasne ho to moje chovani vytaci. Kdyz se mu pak omlouvam,ze jsem to zase zkazila a on se pta, jak mi s tim muze pomoci,rikam mu,at mi da jeste sanci,ze uz se to priste nestane.Ale stane!Neumim se ovladat!!!Vim,ze je takovy,ze tim nic zleho nemysli,ale stejne me to trapi.Poradte prosim,jak se toho zbavit?V kazdem okamziku na spolecne akci trpim strachem,ze treba prave tohle je ta akce,na ktere se mu zacne libit nekdo jiny..Nevim,proc mam porad takovy strach,partner si to ode me nezaslouzi:( Asi je to pozustatek z predchozich neuspesnych lasek..ze se ted tak bojim,ze o nej prijdu..Ale to me neomlouva,kazdy si zazil v lasce bolest, ja jen potrebuji vedet,jak uz se neuzirat zbytecnymi,smyslenymi obavami z toho,co by se treba mohlo stat..Mam tisíc duvodu byt strasne stastna, ale kvuli žárlivost nejsem. Partner mi řekl, ze mi dava poslední sanci.. Nesmim mu tu zarlivou scenu uz NIKDY,nikdy udelat!!! Jsem normalni vesela, společenská holka, tak kde se ve me tyhle divne stavy berou???Byla by strasna skoda tak skvely vztah zahodit!Poradte mi prosim,jestli vite jak!Jsem uz dost zoufala, sama si poradit nedokazu a nechci o nej za zadnou cenu prijit a uz vůbec ne proto, ze ZBYTECNE zarlim..Predem diky!

Sandra (St, 4. 5. 2011 - 12:05)

Zkus se na vasis spolecnych akcich i ty bavit s jinymi muzi a uvidis jestli te bude hlidat nebo jestli mu to bude jedno.A pokus se uz mu zadne takove sceny nedelat,jinak si te prestane vazit.A kdyz uz to nevydrzis tak nez mu jit delat scenu tak radsi odejdi aspon poznas jestli te bude hledat.

oranzova (St, 4. 5. 2011 - 11:05)

Ahoj, obracim se na vas se zadosti o radu!!! S pritelem jsme spolu neco pres rok, mame krasny vztah, travime spolu pomerne hodne casu a vsechno klape. Problem je ale ten, ze nas nici MOJE prehnana zarlivost. Oba jsme s pritelem velice aktivni, otevreni a spolecensti lide, tak jsme se poznali a tak zijeme i nadale. Ja mam ale posledni dobou tendenci chtit sveho pritele jen a jen pro sebe. Vím, že k žárlení nemám žádný zásadní duvod, vím, že me prítel má strašne rád a nemohu si stežovat, že by se mi snad ve volnem case málo venoval. Presto všechno velice težce nesu, pokud se na spolecenských akcích venuje nekomu jinému. On je totiz velice zivy clovek,na akcich byva stredem pozornosti, bavi se, uziva si,koketuje a flirtuje a nema v tech chvilich prilis potrebu se nejak prehnane venovat me.Ja pak tezce nesu,ze si me nevsima a jakmile mam pocit, ze se nejake slecne venuje prilis dlouho,neovladnu se a HNED za nim jdu a az tak jako ulisne a vztekle mu to vycitam. On me v tech chvilich pochopitelne nema vubec rad a strasne ho to moje chovani vytaci. Kdyz se mu pak omlouvam,ze jsem to zase zkazila a on se pta, jak mi s tim muze pomoci,rikam mu,at mi da jeste sanci,ze uz se to priste nestane.Ale stane!Neumim se ovladat!!!Vim,ze je takovy,ze tim nic zleho nemysli,ale stejne me to trapi.Poradte prosim,jak se toho zbavit?V kazdem okamziku na spolecne akci trpim strachem,ze treba prave tohle je ta akce,na ktere se mu zacne libit nekdo jiny..Nevim,proc mam porad takovy strach,partner si to ode me nezaslouzi:( Asi je to pozustatek z predchozich neuspesnych lasek..ze se ted tak bojim,ze o nej prijdu..Ale to me neomlouva,kazdy si zazil v lasce bolest, ja jen potrebuji vedet,jak uz se neuzirat zbytecnymi,smyslenymi obavami z toho,co by se treba mohlo stat..Mam tisíc duvodu byt strasne stastna, ale kvuli žárlivost nejsem. Partner mi řekl, ze mi dava poslední sanci.. Nesmim mu tu zarlivou scenu uz NIKDY,nikdy udelat!!! Jsem normalni vesela, společenská holka, tak kde se ve me tyhle divne stavy berou???Byla by strasna skoda tak skvely vztah zahodit!Poradte mi prosim,jestli vite jak!Jsem uz dost zoufala, sama si poradit nedokazu a nechci o nej za zadnou cenu prijit a uz vůbec ne proto, ze ZBYTECNE zarlim..Predem diky!

Míra (Pá, 1. 4. 2011 - 14:04)

Tak jo.

Honič (Pá, 1. 4. 2011 - 14:04)

Ano, svou ženu jsem kdysi opravdu miloval, ale žárlivost jsem nepoznal ani malou.

Míra (Pá, 1. 4. 2011 - 14:04)

Masturbaci jsem myslel ve smyslu,když s tebou partner nechce spát a ty nechceš být nevěrný.A ty jsi někoho opravdu miloval Honiči?Že jsi nepoznal ani malou žárlivost.

Honič (Pá, 1. 4. 2011 - 14:04)

Nemyslím si, že je každý žárlivý, aspoň já jsem ten pocit nikdy nepoznal. Ale s tou masturbací máš pravdu, honění je výborná věc, honím skoro každej den.

Míra (Pá, 1. 4. 2011 - 14:04)

Každý je žarlivý jde o to jak moc.Chorobná žárlivost je děs,když není už ani komunikace ještě horší.Nemyslím hned nevěru,ale nějakou činnost jen pro sebe.Vypadnout a myslet na jiné věci.Doufat,že se to změní samo tomu asi věřit nejde.A milování?No masturbace je taaky řešení.

Honza (Pá, 1. 4. 2011 - 08:04)

A pak ještě jedna věc....Jsi hodně naivní, pokud si myslíš, že s tebou bude někdo souložit kvůli tvým touhám, potřebám a chtíčům. Takhle to v životě nefunguje. Lidé souloží, protože to sami chtějí a potřebují. Kvůli tomu, že to potřebuje partner se lidé přemáhají jen chvíli na začátku vztahu, pak už ne.

Pepa (Pá, 1. 4. 2011 - 06:04)

Šárko, podle toho, co píšeš, tak máte problém ve vztahu a navíc podle příspěvků působíš dost zmateně. Ale nechápu, proč pořád jako důvod problému zmiňuješ žárlivost, tím to asi nebude.

Reklama

Přidat komentář