Nosíte rádi korkové dřeváky?
Korkáče si najdou vždycky svoje publikum s obdivovatele, už ve škole se půjčovaly korkáče těm co je neměly. Od nohou může každý zažít neskutečně rozkoše, jen vědět, jak, kam sáhnout, kde zatlačit a jak chytnout. Bohužel mnoho lidí to vůbec neví.
Tak to v tý škole muselo být hrozně fajn. Ani nevím, co bych dělal, kdyby mi tak půjčili korkáče a musel bych v nich chodit po škole. Asi bych se styděl...
Nejsou všichni tací. Někteří nohy a korkáče a doteky na nohách neřeší. Znám holku, která je právě opačně laděná. Říká, že nesnáší pohled na nohy a doteky, ty už vůbec! Prý má vysloveně fobií z chodidel.
Jsou to obdobné příběhy a začátky mnoha co dnes korkáče nosí a některým se staly nepostradatelné, jak pro ně samé, tak jejich blízké.
Chceme stále více a více číst ty příběhy! Mám pravdu?
Jestli jsi měl ploché nohy, tak je pochopitelné, že ti korkáče tlačily, to musely však i vložky v botech. Časem se však klenba u nohou upraví a vložky ani korkáče netlačí, naopak poskytnou příjemnou podporu nohou. A nosit korkáče není nic za co se stydět a často se stává, že u nich zůstáváme celý život. Jsem už dlouho v důchodu a také je stále obouvám každé ráno.
Právě starší ročníky by mohly mít mnoho pěkných příběhů a příhod, které by bylo fajn poznat!
Taky bych mohla už o korkáčích psát paměti.
Budu rád, když ty paměti budeš psát sem.
Určitě mají, ale neznají tuto diskuzi. U nás ve třídě měly korkáče skoro všechny holky a půlka kluků. Právě tam se probudila moje vášeň. Příběhy jsou krásné, že střední školy i zaměstnání, bohužel zde nepublikovatelné, jen málo kdo by uvěřil. Z mnoha žen umí korkáče udělat korkáče nezkrotné dračice bez zábran. Příběhů nespočet i dnes, když přijde žena do hospůdky je dlouhou dobu téma co má na nohou. Ano jsou to právě korkáče.
Proč? Vždyť i já píšu své příběhy a myslím si, že nejsou nijak pohoršující.
Pohoršující určitě nejsou, ale jsou hodně slušný, oproti tomu co bych psal já.
Někdy trvá trochu déle, než přijdeme na to co je pro nás dobré. Lucie.
Máte pravdu, kdyby byla kožené stélka budou ještě lepší. Jinak mi naprosto vyhovují jak vzhledem zejména T80 a T84, tak barvami a dobře se mi ve všech chodí, což je nejdůležitější.
Bude jedno, jaké korkáče a od koho je máme. Především jsou pro naši pohodu a jedinečnou pocitovou záležitost. Barva, výška a úprava dotváří celkový dojem korkáčů na našich nohou.
Přidám své zkušenosti s korkáči, které nosím taky od školy a vzorem mi byla a je mamka, která je nosí pořád. Začala jsem nosit Protetiky a jsem jim věrná stále. V poslední době se velmi zlepšily a mají i velký sortiment. Nosím klasické korkáče T05 tyrkysové a bílé, potom T80 bílé, T84 červené oboje moc ráda venku. Taky mám masážní TUSI1 které taky dovedou do chodidel pěkně píchat něco jako nopkové. Korkáče co nosím se mi už dlouho nezlomily.
Ty T84 v bílé vypadají na noze na fotkách moc nádherně, mají vysoký klín , lesklý pásek, široká přeska a jako letní sandály paráda. Budu si je hned objednávat dík za inspiraci netušila jsem, že takové dělají.
...no zatím si je vylepšuji po všech stránkách...ale i tak jsou pro mne top, protože jsou flexibilní. Jak jeden vám slíbil, Když bude vhodná doba, dám vám vám odkaz, co jsem z Protetik udělal...
Potvrzuji. Protetika že snaží. Stačí zapracovat na odolnosti a bude líp. Pak ještě na dizajnu a bude fajn. No a pak na funkčnosti a bude nejlíp!!
Reklama
Pěkně vysvětleno, děkuji. Přesně tak to bylo i se mnou. Taky jsem měl v dětství ploché nohy. Už na prohlídce ve škole, když nám v tělocvičně prohlíželi chodidla jsem se cítil skvěle. Pak u lékaře ortopeda to bylo taky úžasný, když mi různě měřili a vyšetřovali chodidla. Pak nošení ortopedické obuvi a samozřejmě korkáčů bylo moc fajn. To si často se zájmem prohlíželi spolužáci, ale i dospělí. No, přesně tak začali ty moje dřevákokorkobosonohochodidloviny!
- Odpovědět
Pošli odkaz