ROMOVÉ - žijí tu s námi

Tak treba v tom, ze Americani jsou take agresori a vetsi nez Rusove, s.rou se vsude, kam je nikdo nezval, potrebuji odbytiste zbrani. Nebo, ze je to zbytecne prodluzovani utrpeni, protoze to stejne ( alespon si to myslim, a nejen ja, ale i spousta chytrejsich a zasvecenejsich), ze to Ukrajinci nemaji sanci vyhrat. Ale ani pro ne nema lidsky zivot cenu, prave tak jako pro Rusaky.

Každá země si musí vytvořit vlastní historii. Že Ukrajinci bojují o každý kus země je podle mého v pořádku. Hlavně tam bojují většinou dobrovolně, ti ruští 18 letí kluci tam nejsou dobrovolně, byli vyslání do války na smrt. Diskutuješ způsobem "Ale Kalousek...." Až Američani napadnou nějakou zemi, je možné to probrat, ale teď se řeší válka na Ukrajině. Docela mě zklamat tvůj postoj, že když si rusák dupne, tak se menší státy mají vzdát a nebojovat.

Ale ja prece netvrdim, ze se maji vzdat a nebojovat. Otazkou je, jak dlouho maji bojovat? Ale ani to neni pro me tak podstatne. Podstatne je, ze dokud jim budou ostatni dodavat zbrane, tak to nevezme konec. Je to jen prodluzovani neceho, co je odsouzeno k prohre. A bojovat o kusy zeme a platit za to tim nejcennejsim, je pro me nanejvys nepochopitelne, v dnesni dobe. Mne by za to zadny kus zeme na svete nestal. Branila bych sebe, svoji rodinu, to ano, to je to nejcennejsi, co mam, ale urcite ne kus zeme.

Ten kus země je domovem jejich rodiny. Oni brání sebe a svou rodinu. Nechtějí být v područí Ruska, které tak moc nenávidí. A nechtějí utíkat a v cizí zemi začínat od 0. Nikdo nemá právo si brát cizí zemi. Taky k tobě nenapochoduju domů se zbraní v ruce, ať si sbalíš věci, rodinu a zmizíš. To se zkrátka nedělá. Teď jdou všichni mrtví za Ruskem, protože oni vpadli na cizí území Je to napsáno hodně jednoduše, ale nechci tady dělat rozbory.

Ono s tím naše území, cizí území je dost složité. Stačí se podívat kdy, a za jakých okolností vznikla Ukrajina v současné podobě. To, že tam vlastní USA území větší než Itálie najednou nikomu nevadí. On ani Krym nepatřil Rusům od nepaměti, ale Tatarům. Od jakého data stanovit reálné hranice? Nás se to týká také. Pokud budou zrušeny Benešovy dekrety, vrátí se sudetští Němci a budeme zas protektorát Böhmen und Mähren a Slezko připadne Polsku. Pokud se naše vlády budou chovat jako dosud máme velkou naději, že to tak dopadne.

Mas samozrejme pravdu, i kdyz moc neverim, ze by se sudetsti Nemci meli zajem vratit se. Landmannschaft sice toto narokuje, ale to je take spis politikareni. Nemci se sice z nostalgie obcas prijedou podivat do kraje svych predku, kteri jiz mezitim vymreli, ale nemyslim si, ze by o to stali, zde zit. Az na nejakou vyjimku, samozrejme.

Tak to může válčit celý svět. Rakousko - Uherské by se ti líbilo?

Netřeba válčit. Stačí rozmístit submisivní politiky do zájmových oblastí, použít dluhy a stanovit podmíky platby územím. Pak to může být bez krveprolití a jakoby dobrovolně.

Pokud by byla dusledne dodrzovana a zajistena rovnopravnost vsech narodu, bylo by mi to asi jedno. Ale to byl vzdy ten kamen urazu. Kazdy narod mel na to jiny nazor. Kdyby se Cesi k Nemcum, kterych byla na ceskem uzemi tretina, chovali pred 2. sv. valkou jinak, take by to nemel Hitler tak jednoduche.

Nevěděla jsem, že se Češi ke všem Němcům tady chovali zle. Nebo co tím naznačuješ. Z vyprávění rodiny vím něco jiného. Než začal Hitler řádit, vycházeli spolu normálně. I Němci se Židy.

Z Wikipedie: Čechizační politika od roku 1918
Pokud se týkalo německých občanů v Československu, republika od samého začátku prosazovala politiku čechizace. Kromě toho existovala pročeská politika na ekonomickém poli i na trhu práce. V německých oblastech bylo uzavřeno 9 z 19 německojazyčných institucí pro vzdělávání učitelů, což mělo za následek úpadek němčiny na účet podpory českého školství. České školy naopak byly otevírány, pokud v nich bylo alespoň pět českých dětí (včetně těch, které sem byly přeloženy, např. jako děti zaměstnanců pošty nebo železnice). V roce 1920 bylo v německém území 495 českých menšinových základních a občanských škol a v roce 1930 více než 1400, z toho 1153 státních menšinových základních škol s celkovým počtem 2 559 tříd. V pozemkové reformě zase byly např. bylo německým vlastníkům zabaveno 30 % lesů, a jen 4 % českým vlastníkům.Na trhu práce bylo v lednu 1936 na 1000 obyvatel 97,5 nezaměstnaných německé a 47,3 české národnosti (poměr 2,06:1)

To napětí mezi Čechy a Němci bylo, po 1918 se Němci stali národnostní menšinou a přestali se neidentifikovali se s Československým státem.

Babička žila ve Cvikově a říkala, že vztahy byly přátelské na všech stranách.

Mezi obycejnymi lidmi asi jo, ale tady slo o politiku. Moje babicka byla take sudetska Nemka a vztahy mela normalni, dokonce byla jako jedna z mala, ktera se s voji rodinou nebyla po valce odsunuta, jelikoz se ji Cesi zastali, coz se mnohdy nestavalo.

Jsně, v rodině mého muže taky. Jenže Němců bylo prostě ''moc'' a československá vláda se pochopitelně na základě historiccých zkušeností obávala dát jim požadovanou autonomii. Takže např Kramář řekl, že Němcům se musí ukázat ''tvrdá ruka''. To je pak těžký

Já nejsem chytrá jako vy, ale je mi líto, že normální lidi se vždy nějak domluví, ale jak do toho začnou šít politici, je to problém

Doporucuji podivat se napr. na film, ktery byl nedavno natoceny, je tam docela dobre vystihnuto, jak valka zmenila Cechy a Nemce, kteri spolu vdoposud zili mirumilovne v jedne male vesnicce u rakouskych hranic. Jak se k sobe zacali chovat. Jmenuje se "Krajina ve stinu".

Kdyby to nekoho zajimalo, tady je recenze:Recenze: Krajina ve stínu se líbit nebude. A proč by také měla?
10. 9. 2020
Nový celovečerní film Bohdana Slámy Krajina ve stínu popisuje krutou realitu jedné pohraniční vsi těsně před válkou, během ní a po ní. Patří ke snímkům, které musely být natočeny – a to, že staré rány nejen otevírá, ale sype do nich i pepř a sůl, je jen dobře. Potřebujeme to, pěkně pořádně, všichni. Nemluvě o tom, že Krajina ve stínu je skutečně vydařený film, jemuž není – nechceme-li se točit na podružnostech – skutečně co vytknout.

Bohdan Sláma: Zajímalo mě, co lidi vede k takovému jednání

Scénář Ivana Arsenjeva je založen na skutečné události, kdy v květnu 1945 v jihočeské Tušti místní společně s rádoby partyzány povraždili čtrnáct civilistů, svých sousedů. Ovšem německé národnosti. K podobným hromadným vraždám docházelo i jinde na našem území, ostatně, myslet si, že Evropa byla v prvních dnech a týdnech po konci války plná jen jásotu a radosti, by bylo naivní. Naopak, byla plná nenávisti, všemožných nízkých pohnutek a ubohosti – jinak totiž tušťskou tragédii vysvětlit nelze. Stačí si přečíst knihu Keitha Lowea Zdivočelý kontinent, tam to všechno je…

Tohle vše jistě měli na paměti jak scenárista, tak režisér Bohdan Sláma, když se rozhodli smutný příběh natočit. A jistě také mysleli na to, že pomstou, prázdnou a slepou, se nikdy nic nevyřeší, jen se kolo nespravedlnosti pootočí o další kousek. A přesně to se také ve filmové vesnici Schwarzwald během války a po ní stalo.

Soused sousedovi vlkem
Je pomsta řešení? Poválečný masakr v Tušti si připomněl pamětník i filmaři
Ves, ležící na samé rakouské hranici, byla – podobně jako třeba Tušť připojená k Československu až v roce 1920 – součástí Rakouska a její obyvatelé mluvili německy i česky a hlásili se jak k německé, tak české národnosti. A hlavně, žili spolu i s místními Židy v naprostém souladu, však také měli na neúrodných polích co dělat, aby se uživili.
S Hitlerovým anšlusem Rakouska se ovšem situace změnila a slovy Bohdana Slámy „obyčejní lidé najednou čelí dějinám, které se přes ně převalí, a ideologiím. Právě ideologie ničí mezilidské vztahy a likvidují hodnoty, na kterých je postaveno lidské společenství.“

Část obce se chtěla připojit k Rakousku, tedy k Říši. A začaly problémy, hádky, třenice. Pomalovaná vrata, nadávky, výhrůžky, rvačky. Dosud fungující spolužití se začíná trhat.

Po vypuknutí války muži odjíždějí na frontu (a vrací se jako invalidé), gestapo odváží místního „revolucionáře“, staří židovští manželé odjíždějí s transportem… A hned po válce se onen revolucionář vrací z koncentráku, zaslepený touhou po pomstě. Společně s místními „vlastenci“, kteří mají sami máslo na hlavě, si navléknou pásky Revoluční gardy a začnou vesnici s pomocí komanda „partyzánů“ čistit.

Černobílá zpráva pro současnost
To vše popisují filmaři naprosto uvěřitelným způsobem, herci nepřehrávají, kamera Diviše Marka zabírá dění dlouhými, pomalými záběry, stejně ale dokáže vtáhnout do centra dramatického děje. Film je černobílý a točený na klasický filmový pás a na cinemascope, v extrémně širokoúhlém záběru, což je jedině dobře, divák je tak přímo v centru všeho. I když vzhledem ke krutosti a emoční vypjatosti některých scén to rozhodně nehladí. Ale proč by mělo, že.

Je totiž nutné – v kontextu celého filmu – ukázat, jak ostatně říká sám režisér, „co se vůbec stává v těchto okamžicích, kdy se otevřou kanály, kdy přestanou platit pravidla, kdy najednou krutost vyleze na povrch. Krutost je banální a ošklivá.“

Trailer: Krajina ve stínu
Zdroj: Bontonfilm
Film, jako je Krajina ve stínu, je nejen skvělý, zároveň i potřebný, protože podobných počinů, demaskujících mýty o „dobrých Češích“ a těch druhých, těch „zlých“, příliš nemáme. Ano, Jasného Všichni dobří rodáci zachycují podobné období, ale z řady důvodů nemohli říznout tak hluboko jako nyní Krajina ve stínu. Je dobré zmínit i několik inscenací divadla Continuo, založených též na skutečných událostech.

Po projekci jsem zaslechl, že „tohle se Čechům líbit nebude…“ Probůh, a proč by se to také mělo „líbit“? Ocitujme ještě jednou režiséra Bohdana Slámu: „Přes to, že se Krajina ve stínu odehrává před mnoha lety a jde o historický film, je v něm řada situací a skutečností, které mají co říct i dnešnímu divákovi. To mě na filmu hodně zajímalo. Nebezpečí, že člověk přestane ctít hodnoty, jako je morálka a etika, a začne uvažovat o světě ideologicky, se týká i doby, ve které žijeme dneska. Tak si myslím, že Krajina ve stínu je vlastně docela aktuální.“

AUTOR Josef Rauvolf

Ty jsi to trefila. Na počátku je touha po absolutní moci. K jejímu dosažení se vymyslí ideologie jako marxismus, fašismus, globalismus, ale i náboženství a různé tajné spolky jako svobodní zednáři, bilderberg aj. Pomocí vzdělávání i kultury se to dostane do hlav lidí a pak se dějí věci, které dobře známe, protože rozhodující většina tomu věří, podlehne a chová se podle příkazu vůdců naprosto iracionálně a nelidsky. Hnací silou bývá touha po moci, majetku, penězích i slávě. K ověření toho, že stádo je připraveno se použijí důkazy jako demonstrace, uniformita, symboly, (hajlování), teror, válka, ale i současná pandemie, roušky a vakcinace. Ano jsme připraveni a čekáme na rozkazy vůdců. Já ne.
Pak mám smůlu. Dav mne převálcuje, protože jsem svébytný, svobodný člověk. Tak je to nastaveno.

Přesně tak..Nikdy nechci patřit do toho stáda, kde je bijící do očí že jdou lidi špatnym směrem.Sem zvědavá kolik lidí se k nám ohledně Covidu přidá? V mém okolí už očkovaní nechtěji jít na další dávky.Tak kolik takových se změněnym názorem bude celkově po republice??