ROMOVÉ - žijí tu s námi

A hlavně si ujasni, co od Karla vlastně chceš, co od něj do budoucna očekáváš. Jestli chceš ty jeho životní kotrmelce alkoholika snášet.

Vzhledem k tvému chladnému přístupu bych si popovídala s paní (co je zač? jak je na Karla navázaná?) a nevolala rodičům. Od paní bych si zjistila detaily, vůbec bych nevytahovala nic o vaší zamilovanosti, nehodí se to, klidně bych jí řekla, že rodičům zatím volat nebudeš, že se na to necítíš, ale že na ně myslíš, že to pro ně musí být těžké.

Kdovi, jestli to vubec byla nehoda s autem. Pokud to tedy byla nehoda.

Musíš se jí zeptat, když chceš vědět. Dal ti na ní kontakt, tak snad je normální a napíše ti, co se vlastně stalo. Normálně napiš: co se mu stalo? Vždyť neřídil.

a jedeš za ním konečně?

Není to humus! Je to život!! Taky musel odejít a člověk se s tím musel smířit. Zůstaly jen vzpomínky.

V této chvíli mě napadlo. Proč si tě chtěl vzít.? A pak tyhle řeči. Každopádně je těžce nemocný, smiř se s tím a přejme mu, ať se z toho dostane. I když pak bude cesta strašně daleká. Jestli už není na konci. Bohužel. Takový je život. A nemohu nevzpomenout Renečka. Nebudu to rozvádět, ale srovnej se s tím a žij pro ty, kteří tě potřebují.

A jedeme dál...

Už v lednu sem mu to říkala a nevěděla sem proč ale něco mi nutilo mu říkat ať se něco hlavně neposere a neztratíme jeden druhýho tim že by se jednomu z nás něco stalo.Říkala sem mu to a začala sem s tim já aniž bych věděla proč.Koukala sem na něj dojetim když mi to nutilo něco mu to říkat, na jeho krásný hodně tmavý oči a říkala sem mu tohle že ať jsme spolu co nejdýl že kvuli něm.Co se to děje a co mě to nutilo už v lednu mu tohle říkat? Pamatuju si jak na mě koukal a začli mu téct slzy.

Nikdo ti neradí celé odpoledne. Hodinku, dvě může být venku, vlastně měl by být. To je otužování, víš.

Kdo zná Milču ví, že má období miluji, nesnáším, je mi jedno, miluji, nudím se, nesnáším, miluji, atd. Všichni vědí, že nejde o lásku, ale zamilovanost. A teď si vezměte, kolikrát jste byli sami v těch krásných začátcích a byli okouzlení, zamilovaní. Kdyby můj partner v té době okouzlení najednou zmizel, jediné co bych věděla, že je v kritickém stavu, zůstala bych jak v křeči. Kdy se nemůžu/nechci hýbat, nechci jít ven, nechci jíst,... dokud nebudu vědět co s mou láskou je. Nejhorší je nejistota. Nanejvýš bych šla ven s malým, abych unikla dusnu doma a měla mozek jen pro sebe. Milču chápu. Nechápu rady, jdi mýt okna. Třeba to někomu pomáhá, já když čekám na výsledky něčeho nepříjemného, nejsem schopna dělat nic.