alkoholismus

Moniko, nemáš to vůbec lehký; to co popisuješ je deprese jako vyšitá. Taky jsem si tohle částečně prošla a ještě i procházím, ale není to už tak intenzívní. To, jak hledáš v posteli "svůj svět", jak se Ti nechce vstát a jít do toho "divokého světa", to je přesně ono. Aklohol Ti právě pomůže rychle se uvést do přijatelnýho stavu ale je to cesta v začarovaném kruhu. Dá se z toho najít cesta ven -musíš zajít k psychiatrovi a začít užívat antidepresiva, moderní beznávyková AD; benzodiazepiny jako Neurol atd to je špatně a špatně je taky (a to hlavně) alkohol. Alkohol a AD nejdou dohromady, nesnáší se. Ivan to popisuje dobře, jenom s tou léčebnou -nevím. Určitě měla za tím doktorem zajít a zahájit léčbu deprese. Zároveň přestaň pít, protože to nemusíš dělat pro "někoho" -to není důležité, ale pro SEBE -a to důležité je. S alkoholem Ti ta AD nebudou fungovat. Musíš vydržet těch 4 až 6 týdnů než začnou plně účinkovat a uvidíš, že se to zlepší. Zkus to vydržet a pak i poznáš jestli to bez alkoholu jde nebo jestli ho potřebuješ. A když zjistíš, že ho potřebuješ, tak pak se dá uvažovat o léčbě alkoholismu. Ty Bohnice Ti nevyhovovaly (ani se Ti nedivím; vím, jak to tam chodí), takže něco jiného, možná Želiv, ten si dost chválí. Ale to je zatím předčasné takhle uvažovat; nejprve ta deprese. Tak to promysli, nezahazuj život. Zase se ozvi.

Moniko,nebal to ještě.Život stojí za to žít.Zkus ještě jednou léčbu,třeba tentokrát zabere.držím palce.Co gm?Jak se držíš?

Moniko, je mi moc líto, jak na tom teď jsi, protože jsem tentýž stav zažila. Měla jsem ale (a díkybohu pořád mám) práci, to mi asi pomáhalo víc, než si uvědomuju. Ale zase jsem neměla peníze. Žila jsem tímhle způsobem několik měsíců, skoro rok a považuji to za jedno z nejhorších období mého života (který navíc celkově stojí za kulový). Je to úplně přesné, taky jsem chtěla jen spát a hrůza a beznaděj, která na mě padla při vystřízlivění byla tak nesnesitelná, že alkohol byl jediným řešením. Byla jsem zničená z hodně ošklivého rozchodu a nějak jsem to prostě nezvládla. Ivan má určitě pravdu, to co popisuješ, jsou příznaky klasické deprese a měla by sis nechat napsat AD. Já se s depresí léčím cca od 20, takže bohužel vím, o co jde. Samozřejmě jsem si uvědomovala, že se plácám v těžké depresi, a léky jsem měla předepsané, ale bohužel jediná AD, která mi zabírají (vyzkoušela jsem jich asi patnáct) se nesnáší s alkoholem. A zaberou až po třech týdnech - a ani pak ti není nějak moc do skoku. Takže jsem vždy odhodlaně začala s užíváním, pak jsem se na to napila, bylo mi šíleně blbě (křeče, problémy s dýcháním atd.), celá vyděšená jsem prášky na pár dní zase odložila a tak to šlo dokola. AD neměly čas zabrat. Jelikož jsem věděla, že nesmím, v žádném případě nesmím přijít o práci (dá se říct jediný záchytný bod, který mám), nešla jsem do léčebny, ale bylo mi tak fyzicky a psychicky špatně, že jsem po tom skoro toužila. Říkávala jsem si: potřebuju někoho, kdo mě zachrání před sebou samou. No, díkybohu je to pryč. Čas poléčil bolest z toho rozchodu, realita se stala snesitelnější, nemusela jsem ji tolik otupovat alkoholem a postupně se to všechno zlepšilo. Už mám i celkem radost ze života. S alkoholem občas "ujedu", ale tak cca jednou týdně flaška vína, to ještě jde. Samozřejmě, že tahle věta tu jistě zvedne hodně lidí ze židle, ale uvědomte si prosím, že beru opravdu jako úspěch jednu lahev týdně proti předchozím patnácti. Moniko neboj se, taky se z toho dostaneš. Nic "nebal" a věř, že se to jednou zlomí. Můj oblíbený citát: "obloha je vždycky nejtemnější, než začne svítat".

Karinko, Ty jsi se tedy zase rozjela.No nic, nejen že asi sebou pohrdáš ikdyž se snažíš navodit dojem, že ne, tak jenom demonstruješ, že jsi hloupá. Vulgárními výrazy nic nezahladíš a nevylepšíš. Škoda, protože tohle z Tebe udělal chlast. Jsi ztracený případ a vypadá to, že se opět vrací ta "stará Karinka", kterou už tady několik let sledujeme -to hlavně na vysvětlenou nověji příchozím píšícím.S Tebou samozřejmě diskutovat nemá cenu; jak říkám: ztracený případ.

Moniko,To, co popisuješ, má hlavu a patu, je to ovšem neveselé čtení. Při čtení Tvého příspěvku mne ovšem napadla jedna věc, která odpovídá Tebou popisovaným stavům. Ta touha zůstat v posteli a nechuť přijít do normálního života, únik do spánku, depresivní myšlenky když se nenapiješ i váhový úbytek odpovídají klinickému stavu deprese jako samostatného onemocnění.Benzodiazepiny, které užíváš, neléčí podstatu onemocnění, jenom krátkodobě pomáhají potlačit některé jeho projevy. Myslím, že bys měla navštívit psychiatra a popsat mu své stavy. S největší pravděpodobností Ti předepíše antidepresiva, které se postarají o vytvoření rovnováhy neurotransmiterů ve Tvém mozku. Deprese je onemocnění, které je vyvoláno poruchou tvorby neurotransmiterů a je dobře léčitelné. Jenom se s léčbou musí začít včas, jinak pacient zbytečně trpí a konkrétně u deprese je zvýšené riziko sebevraždy. Až se dostaneš trochu do pořádku po psychické stránce tak budeš mít možnost zvažovat nejúčinnější formu protialkoholního léčení. Protože ústavní léčbu potřebuješ, ne že ne. Ale to víš sama velmi dobře.Srdečně zdravíIvan

Po dlouhé době vás všechny zdravím. Kateřino, závislost je hrozná věc, já ještě dnes hledám na netu testy a cokoli, co by mi dokázalo, že vlastně závislá nejsem a nebyla jsem. Do nové práce jsem přišla opilá, takže kariéra byla krátká. Teď piju víc než před léčbou nebo spíš jinak. Mám už týden odřenou tvář, zakopla jsem doma opilá o koberec a řízla jsem sebou. Pořád si říkám, pro koho bych se měla snažit? A nastavit si to tak, že pro sebe neumím. zrušila jsem stavební spoření, peníze mám a ve chvílích, kdy jsem schopná normálně myslet mám tak strašné deprese, že nejsem schopná ničeho. Musím se napít, spadne ze mě ta tíha a hrozný pocit úzkosti a pak plánuju. Pohrdám sebou. Nejradši bych stále spala. Když se ráno vzbudím, ležím ještě několik hodin se zavřenýma očima, protože je nechci otevřít a začít nový den. Když se setmí, cítím úlevu, že můžu jít spát. Máma je tak zoufalá, ale to mi stejně nebrání. Protože mám momentálně peníze, přemýšlím o další léčbě. Ale chci najít něco jiného než Bohnice, připadá mi to zastaralé. Věděli, že nechodím téměř mezi lidi, že pokud mám přijít do nového prostředí celé noci nespím. Přesto za každou hloupost (káva nebo cigaretka v nepovolené době) mě trestali dalším zavíráním. Já doufala, že se tam zbavím strachu, ale vyšla jsem z toho hůř, než jsem tam šla. 2 měsíce jsem byla izolovaná úplně a když mi zakázali chodit do dílen apod. byla jsem vlastně ráda. Teď už beru i benzodiazepiny, xanax, atarax a na spaní stilnox. Jsem úplně vyřízená. Prostě to balím a myslím, že to pro společnost a rodinu nebude moc velká ztráta. A proč piju? Nevím. Ze samoty, ze strachu dospět, z pocitu, že nic nemá smysl. Nebo prostě proto, že piju. Ale šťastnou mě to nedělá. Navíc nemůžu jíst, takže jsem úplně vyčerpaná, od Bohnic 8kg dole. Takže Karin, piš dál, někdy se tím člověku aspoň trochu uleví.

Jsou zde lidé, kteří jsou mi vzorem, Ty to rozhodně nejsi. Nehledám důvody proč to nejde se jít léčit nebo jak to myslíš a víš co vůbec, nebudu Ti nic vysvětlovat, starej se o sebe a jiné lidi!!

Kateřino, psát a číst si sem budu, do toho Ti je hovno !!!!!!!!!!

A proč sem píšeš? Chceš být neustále přesvědčovaná a neustále si hledat důvody proč to nejde? Stará Karin se vrátila, prosím, nereagujte na ni.

MRP, ďábel ? Tak to je jasný, ne ?Jo děsně mě takový život baví, je to prostě svoboda !Ježíšek, no na antabus už stejně seru.

době zdravím všechny, čtoucí i píšící. Důvodem odmlky ( i když mi prospěla :)) nebyla krize, ale fakt, že filtry pro přístup jsou stále dokonalejší.... ( v práci). Jinak jsem se zájmem četl a přemýšlel. Vlastně denně a jsem stále radši, že můžu číst tento web, bez pochybností.I když to není lehké, ale důležité je, že se mi to líbí ( na to si vzpomenu, vždycky, když mám cukání). Taky jsem si všiml, že čtení zde může někomu pomoci v rozhodnutí jít se léčit, to je skvělé!S odstupem času ( cca 3 roky) mi připadá, že když jsem tady v zoufalství bloudil, nepochopil jsem, co mám číst. V řádcích to asi není, snad někde mezi...Co ty gm ? proč se neozýváš?

Karin, ty jsi ďábel, víš to?Ale máš to zařízené dobře -celodenní pití, žádná práce (kde na něj vůbec bereš?), občas k doktorce (jí otrávit život a naštvat), no pěkný.Nediv se, že máš deprese, pokud se nezbavíš alkoholu, a to Ty ani nechceš, tak se ani z depresí nedá dostat. Myslím, že jsi poznamenaná už na celý život, bohužel. A může za to jenom Tvoje slabost, nedůslednost, neodpovědnost... cožpak Ti třeba na nikon nezáleží? to třeba nikoho blízkého nemáš, pro koho by ses z těhle srágor chtěla dostat? A ty sama...? Myslím, že Ti chybí sebeúcta, že si sama sebe nevážíš, protože kdyby ano, tak i to je přeci důležité -chtít to dokázat pro sebe samu, aby ses měla líp a byla v životě šťastná. Mě topřipadá, že Ti to je jedno a ani šťastná být nechceš.

Karino, vždyť to je přeci kravina. Antabus se dává jako podpůrná léčba abstinujícím,ne někomu, kdo pije 3 litry. Co nám to zase chceš namluvit??????

Slávko, dohodly jsme se na ten Antabus, poslední možnost a pak když tak léčebna, teď jdu až za měsíc ke své původní doktorce, kterou jsem neměla nikdy opustit. Kateřino, je to tak, že mě vyhodila a řekla, že se stejně za chvíli uchlastám, že má další kolo psychoterapie od září, ale to už bude stejně se mnou Amen. Tu radost jí udělat nechci.

Jen mě štvou ty Karinčiny neustálé výmluvy proč se nemůže léčit. Toť vše.

Proč tak zhurta Kateřino??

Tohle mě dokáže tak vytočit!! Co to je za nesmysl, že tě doktorka vyhodila se slovy, že to nemá cenu a že se stejně uchlastáš? To je hovadina!! Není to třeba tak, že odmítáš spolupracovat, Karinko? Jsi opravdu přesvědčená, že chceš s alkoholismem skončit? Doktoři v těchto případech pomáhají, ale musí se dodržovat určitá pravidla, aby léčba měla vůbec smysl a byla efektivní.

Karinko, prolistovala jsem to tu kousek zpět, proč jsi v polovině prosince nenastpoupila do té léčebny? Psala jsi, že Ti to doktorka vyřizuje.

Ahoj, tak mě doktorka vyhodila a Antabus mi nedá, prý to nemá cenu, že se stejně uchlastám. Tak se vracím ke své původní doktorce, od ní jsem měla alespoň antidepresiva a neměla tak hluboké deprese.

Do léčebny chodili AA a opravdu to řada z nich zvládla. Ale oni proti léčebnám nic nemají, alespoň nám to tvrdili. Ivi... palečky a zvládni to.