alkoholismus

Gratuluju Martine. Snad to nakonec zvládneme všichni zúčastnění. Všechny moc pozdravuji a držte se - hlavně Ty Moniko - ať nemusíme přemýšlet, zda si platit důchodové připojištění....Ahoj a hezký zbytek neděle

Ještě dovětek - obvyklá představa bývá, že člověk hledá smysl. Frankl to vidí tak, že smysl hledá člověka. :o)

Zrovna čtu publikaci V.E.Frankla Lékařská péče o duši. Frankl sám prošel několika koncentračními tábory a věděl velice dobře, co je to utrpení, také se potýkal s úvahou, zda to má všechno vůbec nějaký smysl. Došel k poznání, že má, i když je vše třeba ztraceno. Kromě hodnot spočívajících v hezkých zážitcích disponuje člověk ještě hodnotami postojovými, a ty projevuje bez ohledu na příznivost situace. V čem mi jeho logoterapie je blízká, je základní myšlenka: život nám klade otázky, na které odpovídáme. Zkusme si představit svůj život tak, jako příběh, který někomu vypravujeme. V tom příběhu jsme hlavní postavou. - Jak to bude dál? :o)

Moniko díky; a teď hlavně Ty se do toho pořádně -O-P-Ř-I- !!!

Moc vám to oběma přeju. Jste fakt moc dobří.

DVA měsíce DNES***______GM: dobrý!!!

Moniko, gratuluju a vydrž

Zůzo,Ty sis toho nabrala moc, bacha na to, pamatuju na tvou recidivu minule. Určitě poslední, musíš se držet. Jsi pro mě tak trochu vzor. Já zase nedělám nic a to je zase druhej extrém. Takže polev nebo dostaneš 3 témata elaborátů : Jak se nepřetěžovat! Jak odpočívat! Co s volným časem!

A děkuju všem, co sem píší, někdy stačí i pár slov, abych nevyrazila koupit si ten proklatej chlast. Snažím se najít motivaci a jediné co mě napadá je, že s alkoholem to bude ještě horší.

Zastavila jsem to. Bylo to hnusný, hlavně pocit selhání, strach, že se to všichni z rodiny dozví. Nikdy to nevzdám, viděla jsem tak otřesné osudy. V pondělí se jdu představit do nové práce, je to jen trafika, ale stejně mám strach. Mohla bych si nechat i ten antikvariát. Hlavně nezačít zase pít. Copak byly ty dva měsíce k ničemu?

Jiří má pravdu - při objevení se většího problému, by se člověk nejraději napil, stejně tak, když má ty šílené deprese. Jde o to, jen to vydržet a nějak překonat. Mám vůli to zvládnout a i když o tom každý den pochybuji, ale snažím se. Dnes oslavím 50 dní a doufám že budu slavit i rok, dva, pět...snad se mi to podaří. Všem Vám to taky přeji.

Martin má pravdu, že nemůžu radit, ale i nemá. Když se neopíjím, neznamená, že jsem v pohodě a nemám své výstřelky. Zažila jsem, co to dělá s člověkem, když má chuť na alkohol a brání se tomu. Manžel to řeší tím, že chodí na ryby, čumí do vody a na nic nemyslí, anebo má divoké záchvaty pořádkumilovnosti - drhne kuchyni i 2x denne, jen aby se něčím zaměstnal, teď zase ryluje zahradu a stále něco. Znovu se pustil do angličtiny. Dokdy mu to vydrží netuším, ale navštěvuje psycholožku, hovoří s ní a cvičí autogen /aspoň to tvrdí/Já jsem na tom podobně - když padám na hubu a drží mě depka, přebíjím to čtením knih, učením, upeču takové kvantum pečiva, že to rozdávám až za hranice státu, anebo se bavím s kočkou a strašně vulgárně před ní nadávám na ty, kteří mě žerou.Monika by měla podle mě navštěvovat psychologa, tomu může člověk hodit na ramena všechny své problémy a hodně se uleví. Anebo může taky sbírat kočky a psy z ulice, to je také zmysluplná činnost:))))))Jen aby ji něco odpoutalo od myšlenek na pití a manžela.Hlavu vzhůru, Mončo, bude líp, uvidíš!

omlouvám se za chyby, učim se psát česky, ale je to pěkně těžký.sakra čeština zlobivá. Do pravidel pořád čučet mě taky už neba:((

Moni, to jsou teda šoky.Pár dní jsem zde nebyla, mám toho teď moc a stíhá mě pocit, že jsem si toho nabrala zase přespříliš.Moni, jestli ti to nějak pomůže...já po recidívě, kterou jsem hned zastavila, jsem čekala, že to nebude mít zas takové následky, ale velký omyl...čekalo mě několik velkých podpásovek a padalo to na mě ze všech stran..hrůza, až po třech měsících se začalo pomalu vše vylepšovat a já se mohla začít těšit z maličkostí.Ale život přináší každý den nějakou překážku a čeká, jak se k tomu postavíš!? Buď ustoupíš a jde to s kopce nebo se tomu postavíš a si o krůček dál.Tak to vidím já.Je to věčný boj o přežití.U nás komplikovaný tím, že máme lákadlo úniku, ale to je jen velká zrada.Moničko, bojuj a postav se tomu. Držim moc palečky.Mě pomáhá věta, kterou si každý den nahlas přečtu : KAŽDÝ PROBLÉM JE PŘEVLEČENÁ PŘÍLEŽITOST!Břéťo, moc tě zdravím.Pa lidičky.zůza

Mončo, mrzí mě to, že jsi začala pít, těžko se to zastavuje, já vydržela tenhle týden jen jeden den, a to v úterý a zatím dneska pochopitelně. Dnes už mám po práci, zase zítra. Jdu dnes na skuponovou terapii,stydím se dopředu.gm, Ty jsi fakt dobrý, kde bereš tu sílu ???

Tiez drzim palce.

Drzim palce...

Včera jsem ještě pila. Dnes mám třes, depresi a je mi zle. Volali mi z antíku, jestli bych dnes nebyla ochotná ještě přijít, tak tam v jednu půjdu. Musím to nějak zastavit, nechci se úplně zničit. Aspoň už jsem přesvědčená, že jsem opravdu alkoholička, už si nenalhávám nesmysly o kontrolovaném pití.

Díky, i když se cítím tak, jak popisuje Monika. Taky se klepu abych to zvládnul. A taky vím, že člověk potřebuje někoho aby jej podržel a necítil se jak vyplivnutá žvejkačka....Taky všem držím palce.

gm - to je perfektní,že se tak držíš.Klienti se určitě najdou jiní,v kutlochu taky nebudeš bydlet věčně,jen to chce vydržet.Držím palce a obdivujiMoniko - zkus to pití stopnout.Dokážeš to.