alkoholismus

Je to krásný pocit co vstávat s čistou hlavou. Taky si lebedím

Víno a veškerý alkohol samozřejmě má hodně KJ,přibírá se po něm.Mě zmizely úplně takové ty "otoky",to je fakt.
Ale miluju čokoládu a odepřu si všechno,jen 5 dkg kvalitní čokolády denně ne!Jednu závislost jsem nahradila druhou,ale myslím,že neškodnou.Takže nehubnu ani netloustnu.Shodit tak 8 kg jsem šťastná,ale své čokolády se vzdát nechci,tak teda asi nemám na výběr.
A přiznám se,že mě už ROK nebolela hlava,od té doby,co nepiju!Hmmm..paráda!:-)

Ebolo já jsem z toho nešťastná a jsem na tom asi jako ty. Kdybych se cpala já to pořád přikládala tomu vínu, ale asi je to ještě v něčem jiném.
Asi jsem taky zachránkyně rodu, což jsem už ostatně předvedla .

Serafinko,mě se taky nepitím velmi zlepšila pleť,ale pak zase zhoršila vysazením HAK.Ale už se ta má schránka snad detoxikovala od obou a je to ok.
Taky bych chtěla zhubnout,protože jsem "sošná"-grrr.Mám modelčí míry -(všude+10):-),ale nepřejídám se,jím zdravě,lehce cvičím,dost spím.Ale nejspíš patřím k oněm "ženám-zachránkyním rodu".Prostě v době hladamoru bych asi přežila,jenže to se bohužel v současnosti "nenosí".Tak nevím,co s tím..

Ta odpověď oné léčitelky je blbost a nesmysl,hrubě nesouhlasím.Nemám čas torozebírat,ale ne každý alkoholik začal pít,protože se mu zhroutil svět,nepil,protože řešil krize..A každý alkoholik MÁ NADĚJI a ŠANCI žít zas normální,barevný život!!!
Někdo popíjí jneom na radost,má šťěstí,zdraví,lásku-a přesto do toho spadne natošup.A naopak krize,případně těžký životní okamžik ho nastartují opačným směrem-tzn.,že se neuchlastá k smrti,ale s popíjením skončí a stane se znovu plně odpovědným za své jednání (viz můj případ).
To Martin:
Ahoj Martině,hluboce ti závidím.Los Angeles nijak zvlášť ne-to mě příliš neláká,ale popis Tvého výletu mě uchvátil..Super,užij si to.

Pardon, podařilo se mi to omylem poslat dvakrát, to nebyl úmysl.

Ahoj, našla jsem na jednom serveru odpověď jedné léčitelky a "věštkyně" slečně, která se trápí tím, že její táta pije. Ty řádky mě docela dostaly - myslím, že je v nich strašně moc pravdy a současně jsou taky dost pesimistické.... Alespoň u mě všechno takhle začalo - už jsem neměla sílu zvládat všechny ty "ťafky", jednu za druhou. A mám strach, že to taky nezvládnu. Prosím, jaký na to máte názor. Omlouvám se, že je to dost dlouhé.

Odpověď:
Mila Libo,
to, co popisujes, neni pribeh s pohadky. Vim, jake to je peklo, jakou nejistotu prozivaji rodiny, ktere musi zit s alkoholikem.
Ptas se me na radu, ale to je moc tezke.
Tohle je totiz jeho zvolena cesta, z ktere se jen malokdo necha odvest.
Proc alkoholik privyka k alkoholu?
Neco v zivote se zlomilo a on uz nevidi realne reseni.
Je to vlastne trochu podobne jako uvazovani sebevrahu...
Ti taky nemaji uz zadnou nadeji, zadny duvod, proc zit dalsi dny.
Proto svuj zivot ukonci.
Alkoholik utika do sveho sveta, tam je mu dobre, tam si je bezpecnejsi.
Ztraci v tu chvili zabrany, nema ohled na ostatni, je mu jedno, jak mluvi, co dela a kde.
Dostal se do bodu, kdy uz neni schopen jit dal normalni cestou.
Nechape, proc by mel byt jako druzi, nechape, ze dela neco spatne, neuvedomuje si nasledky sveho chovani.
Muj dopis Te nepotesi, to vim.
K naprave by si mel totiz dojit sam.
Podobne to je s duchovni cestou u cloveka.
Kdybys chodila kolem nekoho a stokrat mu rikala, ze smrti zivot nekonci, nepochopi to, neni-li na to jeste zraly.
Nepomohou zadne "dukazy", nepomuze nic.
Alkoholik - ale podobne to je i s drogove zavislymi i lidmi, kteri musi uzivat leky - nema silu zit svuj zivot.
Nezvladl krizi, neumi byt na zemi, proto potrebuje "odletat" jinam.
Tohle ale nijak nesouvisi s duchovnimi terminy, s astralnim letanim apod.
On ve svem alkoholu vidi lepsi svet, nemusi resit, co se kolem neho nahromadilo, neni toho totiz schopen.
Uznavam, ano, jsou i jedinci, kteri po protialkoholni lecbe nastoupi normalni způsob zivota.
Jenze kolik jich je?
Spis zname pribehy alkoholiku, kteri konci zivot se znicenymi jatry,
s rozpadlou rodinou, protoze partner neni dele ochotny to zvladat,
uplne na dne.
Je mi to moc lito, ale pro Tveho tatinka nemam zadnou perspektivu.
Pises, ze to trva asi 16 let.
To je uz skoro dospely jedinec.
Predstav si, jak bys takovemu cloveku chtela vsechno, co umi, najednou vzit a zacit s necala ho ucit neco jineho.
To uz nejde.
Kdyby se nastoupila ustavni lecba, musel by Tvuj otec souhlasit a hlavne spolupracovat.
Ovsem vlastni vinice je duvod, proc neprestavat.
Budes se muset bohuzel s tim, ze mas tatinka zavisleho na alkoholu, smirit.
Nyni je pozde.
O navratu by bylo mozne uvazovat ve chvili zlomu, kdy teprve s pitim zacinal.
Zrejme nemel nikoho, s kym by si o svych problemech mohl promluvit...

Ahoj, našla jsem na jednom serveru odpověď jedné léčitelky a "věštkyně" slečně, která se trápí tím, že její táta pije. Ty řádky mě docela dostaly - myslím, že je v nich strašně moc pravdy a současně jsou taky dost pesimistické.... Alespoň u mě všechno takhle začalo - už jsem neměla sílu zvládat všechny ty "ťafky", jednu za druhou. A mám strach, že to taky nezvládnu. Prosím, jaký na to máte názor. Omlouvám se, že je to dost dlouhé.

Odpověď:
Mila Libo,
to, co popisujes, neni pribeh s pohadky. Vim, jake to je peklo, jakou nejistotu prozivaji rodiny, ktere musi zit s alkoholikem.
Ptas se me na radu, ale to je moc tezke.
Tohle je totiz jeho zvolena cesta, z ktere se jen malokdo necha odvest.
Proc alkoholik privyka k alkoholu?
Neco v zivote se zlomilo a on uz nevidi realne reseni.
Je to vlastne trochu podobne jako uvazovani sebevrahu...
Ti taky nemaji uz zadnou nadeji, zadny duvod, proc zit dalsi dny.
Proto svuj zivot ukonci.
Alkoholik utika do sveho sveta, tam je mu dobre, tam si je bezpecnejsi.
Ztraci v tu chvili zabrany, nema ohled na ostatni, je mu jedno, jak mluvi, co dela a kde.
Dostal se do bodu, kdy uz neni schopen jit dal normalni cestou.
Nechape, proc by mel byt jako druzi, nechape, ze dela neco spatne, neuvedomuje si nasledky sveho chovani.
Muj dopis Te nepotesi, to vim.
K naprave by si mel totiz dojit sam.
Podobne to je s duchovni cestou u cloveka.
Kdybys chodila kolem nekoho a stokrat mu rikala, ze smrti zivot nekonci, nepochopi to, neni-li na to jeste zraly.
Nepomohou zadne "dukazy", nepomuze nic.
Alkoholik - ale podobne to je i s drogove zavislymi i lidmi, kteri musi uzivat leky - nema silu zit svuj zivot.
Nezvladl krizi, neumi byt na zemi, proto potrebuje "odletat" jinam.
Tohle ale nijak nesouvisi s duchovnimi terminy, s astralnim letanim apod.
On ve svem alkoholu vidi lepsi svet, nemusi resit, co se kolem neho nahromadilo, neni toho totiz schopen.
Uznavam, ano, jsou i jedinci, kteri po protialkoholni lecbe nastoupi normalni způsob zivota.
Jenze kolik jich je?
Spis zname pribehy alkoholiku, kteri konci zivot se znicenymi jatry,
s rozpadlou rodinou, protoze partner neni dele ochotny to zvladat,
uplne na dne.
Je mi to moc lito, ale pro Tveho tatinka nemam zadnou perspektivu.
Pises, ze to trva asi 16 let.
To je uz skoro dospely jedinec.
Predstav si, jak bys takovemu cloveku chtela vsechno, co umi, najednou vzit a zacit s necala ho ucit neco jineho.
To uz nejde.
Kdyby se nastoupila ustavni lecba, musel by Tvuj otec souhlasit a hlavne spolupracovat.
Ovsem vlastni vinice je duvod, proc neprestavat.
Budes se muset bohuzel s tim, ze mas tatinka zavisleho na alkoholu, smirit.
Nyni je pozde.
O navratu by bylo mozne uvazovat ve chvili zlomu, kdy teprve s pitim zacinal.
Zrejme nemel nikoho, s kym by si o svych problemech mohl promluvit...

Dělkuji za příspěvky Jiřího a Evy opravdu to člověku pomáhá a utvrzuje že dělá dobře. Popíjím čajík a je mi dobře. Mám ze sebe dobrý pocit, že se držím a že cítím, že to je takhle lepší a cítím že dokážu bojovat i s dalším problémem a to je to že bych chtěla zhubnout. Vím že Monika říká že hubený nás šťastný neudělá ale já nechci chodit po světě "při těle" a poslouchat jak jsem krásně sošná.
Dneska mi kolegyně říkala, jak krásně vypadám jak mám nádhernou pleť ono se to nepití projevuje a to myslím, možná si to namlouvám, že jsem nebyla pijan že bych se napila tak že bych někdy o sobě nevěděla apod. nebo že bych někde pařila. Pila jsem tak nějak jakoby ani to neumím napsat. Zkrátka takovýto nenápadný popíjení.
Prosím doufám, že vidíte co píšu já a co jiní.

Ahoj pratele, nekdo tu rikal, ze zmizeli vsini chlapi, tak to chci napravit a pridat se ikdyz jsem to neplanoval. Byli jsme ted 3 dny na vylete v Los Osos a v Monterey, tak jsem byl bez pristupu k internetu. Ale bylo to fajn -rozervane skalnate pobrezi, do toho praaskaji vlny jako hrom, na kouscich pisku se povaluji tuleni, na mori laskuji vydry, do toho fici celkem studeny vitr... jsme tedy s pritelkyni (shodou okolnosti i zaroven manzelkou):-)))vyfoukani docela dost. Ta moje anglictina, to je bida; no vyridim si co potrebuju ale jinak nic moc. Ted uz jsme zpet v LA, je noc... u vas dopoledne...

Vidim, ze nam tu opet radi falesny "vrchni" (Vrchni prchni!) :-))

Annyway, Jiri je opravdu format... me osobne pred casem MOC a moc pomohl v urcitych vecech a jsem mu stale za to velice vdecny; doufam, ze se jeste nekdy uvidime.

Ja tu jeste tyden budu, mejte se hezky... Have a Nice Days :o

v s e m

Evi,tak pozor,jed opatrně,je hnusně,tady to přechází v déšť,brrr....
Jiří,co se týče našeho "manipulátora",opravdu souhlasím.Jeho křečovitá snaha "být poznán" a dokázat nám,jak tahá za nitky, mi připadá spíš úsměvná...
Je to nejspíš nějaký chudáček s mnoha mindráky,je velmi politováníhodný,ale rozhodně není tajmný,inteligentní,nebezpečný,obratný manipulátor atd..jak by asi být chtěl..
Vlastně mi připomíná jednoho ubohého exhibicionistu,který chodíval do stejného lesoparku jako my holky,tehdy čtrnáctileté.My jsme tam venčily své pejsky,on číhával někde stranou v křoví a obnažoval se tam.
Za pár měsíců ho každý v okolí znal..Nebyl jinak vůbec nebezpečný.
A tak pokaždé,když se takhle někde obnažil,jsme my,děti,místo kýženého úleku a úprku,který by mu přinesl toužebné vyvrcholení,jsme na něj volaly: "Kuš,zmetku,zmiz,úchyle!!" a naši čoklíci ho pronásledovali se štěkotem..
Celý se schoulil,zabalil se do svého kabátku a utíkal..Takhle tam fungoval asi dva roky,podotýkám,že policajti o něm věděli.Bylo mi ho s odstupem času líto,byl to nemocný člověk.Chudáček,který chtěl dokazovat svou převahu,ale neměl na to..
Jinak-zítra mám 13 měsíců abstinence,a konečně i můj manžel se mi kvůli tomu přestal posmívat a smířil se s tím,i když můj příklad na něj zatím nezapůsobil a večery stejně tráví s flaškou..:-)

Ahoj všichni KAMARÁDI, nazdar BLBČE, to nám zase nasněžilo, není-liž pravda. A já jedu až do Brna!!!

Jiříku děláš tu referáty o tom jak je uživatel falešných nicků stupidní a tebe samotného tě dostal. Tím že pochybuješ o mé identitě. Já jsem Samra jedna, jedno jméno jeden člověk. Je mi ukradený jestli uvěříš. Když jo tak mě těší, když ne tak je to taky super protože se tu můžeš vykecávat jak si chytrý,zatímco falešný uživatel nahlodává tvou důvěru. Já bych taky mohla tvrdit že si to třeba ty,jelikož dokud tu byly jen ženské tak se nic podobného nedělo.

Holubka má pasivita tě kvůli mě nemusí mrzet, protože ty víš prd co já dělám. V republice je tisíce lidí co pijou a tebe bude mrzet jedna holka kterou si v životě neviděla? Tohle přátelství v téhle sekci je taky hezky okaté. To že máme všichni podobný problém z nás ještě nedělá kamarády.

Moniko kdybys aspoň nekecala. Alkoholik v životě nemůže nastoupit léčbu v důsledku čtení nějakého žvatlala na internetu. Pochybuju že by tě k tomu donutily mé příspěvky když to nedokázaly lidi v tvém okolí které vídáš osobně. Tak netlachej.

Ano, já se na Jiřího příspěvky moc těším. Umí mnohdy napsat to, co já také cítím, ale neumím tak trefně formulovat.
Zatím mi z práce vědět nedali, dnes tu byl manžel udělat nějaké drobné opravy. Je mi pořád hrozně, navíc mám opary, jsem krásná jak hvězda jasná.
Jiří, tvé příspěvky byly jedním z důvodů, že jsem se odhodlala nastoupit léčbu. A kupodivu také Karinko tvoje, nechtěla jsem tady léta psát totéž jako ty. Jdu si lehnout, co mi zabraly antidepresiva dobře spím, nebojím se, nemám úzkosti. Je to ohromná úleva, jsem jak nový člověk.

P.S. - zábavná otázka anonymnímu "zloději identit" - schválně, copak si myslíš:
Řekli bychom Ti, kdybychom zjistili, kdo opravdu jsi, nebo bychom Ti to neřekli? :o)))) Zkus o tom popřemýšlet. :o)))

Jiří, to je taková pohoda číst Tvoje příspěvky a urovnávat si svoje pocity, pojmenovávat je Tvými slovy a dávat jim tím větší váhu, neboť se stávají uchopitelnými a použitelnými do života. Je to tak užitečné, co pro nás děláš!!!Strašně Ti děkuji!!!

Ebolo,
také mne napadlo, zda je Samra autentická, či nikoli. Ale lépe je skočit třebas i vědomě na případný špek ctižádostivému hlupákovi, který myslí, jak si s námi inteligentně hraje, než nechat si 1% pocyhbnosti, zda jsem nenechal úplně na holičkách opravdu trpící zmatenou holku.

Ještě trochu k psychologii těch provokatérů - oni jsou rádi středem pozornosti, tu si vynucují tímto "jakýmkoli" způsobem alespoň náhražkovitě na těchto diskusích, protože se jim v civilu právě tohoto nedostává - jsou skutečně většinou naprosto nezajímaví tuctoví nepříliš úspěšní anebo se tak alespoň sami vnímají. Chtěli by být něčím pro ostatní zajímavými, ale protože cítí, že v reálném životě s tradičními prostředky neuspěli, volí alespoň virtuální způsoby, jak manipulovat ostatními, jak být někým jiným, jak se vydávat za někoho jiného, než jsem, jak dokonce brát na sebe podobu někoho, kdo existuje a vyvádět tak ony veselé kousky. Takový člověk se pak baví tím, jak se mu domněle daří ovlivňovat osudy ostatních, protože je frustrován nedostatkem tohoto zážitku ve skutečném světě. Jeho anonymita ho chrání před tím, aby ostatní mohli uvidět a odhalit "pravdu", kterou on sám předpokládá - jeho vlastní bezcennost. Bere na sebe smyšlenou identitu nebo ji "ukradne" jinému. Má dojem, jak taká za nitky, a ve skutečnosti je sám loutkou ve hře svých nezdravých psychických sil.
Jenomže vystupovat cizím jménem a pociťovat takto svou moc, to by mu nemohlo stačit. Víte proč? Protože by o tom věděl jen on sám. Byl by tam, kde je i v civilním životě - nepoznaný - dále ta nezajímavá šedivá upocená myš (neříkám, že takový nutně je, rozhodně se tak ale cítí). Takže skrývat se jen za cizí identitu nestačí, je třeba zaujmout pozornost výjimečností. A jak? No - musí být znát, že si vypůjčil od někoho identitu: takže on vlastně chce udělat krádež toho nicku, ale schválně tak, aby to druzí poznali. Aby se podivili jeho vynalézavosti, jeho moci ovládat druhé, jeho inteligenci, s jakou dokáže v tomto světě klamat "tělem". Vyjádří-li ti lidé, s jejichž totožností se rozhodl hrát tu falešnou hru, pohoršení či dokonce zděšení, je tento člověk uspokojen a dosáhl svého. Je vidět, že jsou v jeho područí, protože on je může ohrozit, - tzn. není už tak bezmocnou šedou myší, nad kterou, jak se domnívá, všichni jen tak pohrdavě ohrnou nos. Teď triumfuje, dokáže být pěti osobnostmi. To je mistrovství. Jaká by to byla škoda, kdyby to ostatní nevěděli! To přece musejí ocenit! - Tak jim to raději sám řekne, protože kdyby svých 5 rolí hrál opravdu bezchybně, nikdy by to nezjistili a takže ani nemohli ocenit! :o)

Jinými slovy - anonymní přispěvateli "jeden z nás" - opravdu jsi nás dostal, jsme zcela ohromeni. O.K. ? :o)

Ebolko, jenom pro upřesnění, já už jsem asi pokročila, neboť mě Karinčina pasivita nerozhazuje, ani netrápí, ale velmi mrzí kvůli ní. K tomu, že se nemůžu sejít s někým, kdo se ještě nezapojil do boje proti závislosti, mě vedou zkušenosti, že to ničemu neprospívá a že na sebe neslyšíme. Vždy mi to vzalo sílu, kterou ten dotyčný rozpustil nakonec stejně v alkoholu. Je jiné, když Monika napíše, že si koupila flašku, je i jiné, kdyby napsala, že jí vypila, protože i takové selhání v minulosti u sebe znám a vím, jak mi pomohlo, když mi někdo řekl A ZNOVU!!!Ale neberu jako selhání, když se někdo neudrží po jednom týdnu, to totiž není selhání, to je prohra a dotyčný musí změnit taktiku boje, zbraně, způsob své obrany. To nestačí si jen posypat hlavu popelem, odpustit si a tím se uklidnit, a pak zase POŽÍT. Prostě musí začít problém řešit. Tady to s ním můžu rozebírat donekonečna, protože, když na to nebudu mít sílu, tak mu jednoduše neodpovím, ale do duše si ho pustit nemůžu. Aniž by mi chtěl ublížit, vše by tam zdupal a já znám spoustu lidí, kteří mě potřebují víc, než on, včetně sebe. Dřív mě jednání Karinky, popuzovalo, to se přiznám, před těmi dvěma lety, seděla jsem schoulená u svého počítače a prožívala její prohry. Teď na ní čekám, a je jen na ní, zda přijde. Ale bez něj, chlast si do svého světa nepustím. Bohužel, s ním ani Karinku a ostatní, kteří se ještě opravdu nerozhodli. Kdo však je rozhodnut a pokouší se své rozhodnutí naplnit, buď vítán, chceš-li, můžeme jít kus spolu.Já zase zítra zkouším a jedu na zájezd, takže se pokusím jít spát.
Moniko, co ta práce, kdy to budeš vědět?
Ivo, já byla asi před 15 lety poprvé a naposled, zatím v GB. Neuměla jsem mluvit a učila jsem se to konverzací na trhu s Turky a Indy, takže moje základy angličtiny jsou katastrofální, ale zase mám spoustu veselých vzpomínek a vtipných trapasů, které mi tehdy vtipné vůbec nepřišly. Humor je pro nás zdraví, kdo si umí dělat srandu ze sebe, je boháč, a kdo se bojí, sere v síni, říkávala moje babička. Drž se děvče a nebo už s tím něco udělej a kontaktuj odbornou pomoc. Byla by Tě škoda.