alkoholismus

V Bohnicích studená sprška nebyla. Ale dalo by se to snad přežít.

Mílo, je to syn a já děti nemám, tak si neumím představit, co bych dělala. Dát mu ještě šanci? Nevím. Prostě užívej to co máš. Pejska ( ta už má věk, viď), vnučku, staršího syna, snachu, má k tobě asi moc velkou důvěru, že se ti svěřila s tím pitím. No a nech to osudu.
Ebolo, já už nějak zcyničtěla, mně už vezme máloco. Je toho tolik, ve zprávách, ve filmech, prostě na to koukám jako by to nebyla pravda. Měl by se udělat televizní kanál, kde by byly jen pozitivní zprávy. Co kdo vytvořil, kdo komu pomohl a tak. Ale novináři se nějak vyžívaj ve špatnostech. Já už na to poslední dobou ani nekoukám, chci si zachovat nějakej cit. Máma je dneska na kontrole, tak mám nervíky. Ale snad to bude dobrý.
Dáše držím palce, musí to být pro ní těžký. Ale je to opravdu moc nadaná herečka a určitě to zvládne. A Evo!!! Hlavně jí nelez po představení na klín! A během něj taky ne, udrž se!

Nemůžu. Jsem smíchy připočůraná. Ty jsi teda řádila Evo. No já to taky uměla. Před celou hospodou jsem zařvala kdo mě chce znásilnit, ať se přihlásí!!! Nepřihlásil se ani ten nejhorší houmeles. Já bych se taky nechtěla.
Jo a Bohumila Klepla mám moc ráda. Jednou jsme byli s manželem v Kerfůru(kašlu na to jak se to píše) v podzemních garážích a nemohli jsme najít výtah. Nakonec jsme ho našli, Bohumil Klepl stál před ním a já měla pocit, že je to záchod. Tak jsem to velmi nahlas manželovi oznámila a zblbla jsem i Klepla, docela vyvaleně začal ty dveře od výtahu zkoumat. Pak trochu vyvaleně zazíral na mě. Pěknej trapas. Nenosila jsem z frajeřiny brejle.

Holky, zatímco jsem psala, tak vy jste přispěly do diskuse, já před tím četla jen Jiřího, teď letím provést, co jsem si předsevzala, hlavně musím s dětmi k doktorce, pak se odpoledne ještě zkusím ozvat, škoda, že nemáte internet doma.

Huu!! Dobré jitro! To je krásně na světě, rabín se nám vrátil. Díky za přání i za počteníčko, to byl hezký dárek do dnešního dne. Vstávala jsem rozpačitě, s probouzejícím se oparem na nose, deprimovaná rýmou a ubrečeným počasím. Koukla jsem sem jen tak, co kdyby a povedlo se, a tak jdu do světa vybavená dobrým slovem, což dnes budu obzvláště potřebovat. Ne, že by mě čekalo nějaké vysilující klání či veledůležitá činnost, jen na mne asi leze chřipka, děti marodí a nelepší se to, musíme k doktorce a venku je strašně. Mám našlápnuto na depresi, ale Jiří rozžál sluníčko, to, co máme uvnitř, dere se ven mou stísněnou úzkostí, jdu si vypít svůj ranní čtvrtlitránek vlažný vody, zacvičím si Tibeťany, se sebezapřením si dám vlažnou sprchu a zakončím jí studeným šokem, na počest všech, kteří tak dělají ve všech léčebnách světa, pak rozdělím všem rodinným příslušníkům dávky vitamínů a léků, vzbudím děti a odchod na středisko. Cestou zpátky koupíme čerstvý zázvoar, citrusové plody a med. Je to vynikající nápoj,všem doporučuji. Proti chřipce a na posílení imunity. Vyvaříte zázvor, rozpustíte ve vývaru med a necháte vychladnout, pak vymačkáte šťávu z citrusů, nalijete do vlažného vývaru a pijete.Až přijdu zpátky domů, až udělám tenhle lektvar , kouknu se na nová DVD, lteré jsem si koupila v levných knihách. Jde o výuku angličtiny, ty jsem koupila tři, dětem ještě němčinu, pak kvizovou soutěž o Evropě, kde jsou oblasti sport, příroda, zeměpis, dějepis, umění, osobnosti. Dále jsem si odtud přinesla Fascinující svět zvířat-mláďata a Anatomii lidského těla. Odpoledne se budu s dětmi učit a večer jdu do Divadla na Vinohradech, kde má premieru Dáša Havlová a Petr Kostka. Já na premiery nechodím, nemám ráda jejich slavnostní ráz, vadí mi i to očekávání TAK JAKÝ TO BUDE, které tak čišívá z hlediště, vadí mi i nervozita SNAD TO NEPOSEREME A DOKÁŽEME TAM DÁT TO, CO SE UŽ OBJEVILO NA ZKOUŠKÁCH, kterou cítím z jeviště. Já mám raději už zaběhnuté reprízy, kdy herec diváka nebojí, naopak se na něj těší. Na premiery chodím jenom, když hraje někdo z mých přátel, tedy Ivanka, Bob Klepl, to chodíváme hromadně. Dnes hraje Dáša. Myslím na ní už teď, jak to má ztížené faktem, že se vrací po osmi letech, že je díky Václavovi celých těch osm let pod lupou našich medií, že si přijde smlsnout i pár takových, kterým nejde o její herectví, ale o věhlas jejího manžela, za který ale dostane přes hubu Dáša. Ale měl by tam být snad autor, pan Izrael Horovitz, to vždy posílí proti nepřátelským silám, i když na druhou stranu hrozně znervozní. Když jsem poprvé hrála na Hrádečku před Havlem v jeho hře, myslela jsem do slova, že omdlím. Tolik jsem si to leta přála, a když přišla ta chvíle, tak jsem jí utopila v alkoholu. Dávali jsme si na kuráž, představení jsme odehráli v pohodě, tedy aspoň žádný velký labsus nebyl, ale pak jsme se úplně chlastem dobyli. Moc si nepamatuji, ale jisté věci ano. Vedle Vaška Havla bylo plno, tak jsem se mu, velmi vydatně napuštěná etanolem narvala na klín a neustále přerušovala debatu ostatních výkřiky: TY KLUKU, TY SEŠ MŮJ ČECHOV či TY SEŠ MŮJ SHAKESPEARE!!!VÍŠ TO? VÍŠ TO??? No, byl by úplně blbej, kdyby to nevěděl, neboť jsem to opakovala pořád dokola, dokud mě ostatní přísedící neposlali do prdele. Tam jsem nešla, ale začala jsem všem vysvětlovat s kým to tam vlastně sedí. TOHLE JE SVĚTOVEJ DRAMATIK, CHÁPEŠ TO? CHÁPEŠ TO? TEN PÍŠE HRY A TY SE PAK HRAJOU VE SVĚTĚ, JE TI TO JASNÝ?? Havel seděl rozpačitě, taky mu nic jinýho nezbývalo, byla jsem jako Káča, když skočila na ovčáka či na čerta, prostě jsem se držela a potácela na jeho klíně. Mlčel, nic jinýho mu nezbývalo, nepustila jsem nikoho ke slovu. Jen se usmíval, nebyl totiž Čechov, nebyl ani Shakespeare, byl a je Havel. Tak já jdu do akce, v noci nebo ráno napíšu, jaký to bylo.

Ještě
To prožívání Eboly je u mne stejné,všelijaká dramat,katastrofy a tragédie,nespravedlnosti,ubližování,bezmoc,ve skutečnosti i ve filmu mně hrozně bere,buď nekoukám,nebo brečim jak hovado i jen i Pošty pro tebe a blbejch romantickejch filmů.
No jo,kde pak mám tu sílu k životu brát.
pa Míla

Teda Evo - děkuju,tys mě dostala,brečim tu jak male harant.Tu síli k životu si myslím,že už jsem mnohokrát ztratila,dokonce ve ch víli,jak jsem psala,že jsem pochopila sebevrahy,jsem neměla daleko k oknu /jsme v 5patře/,neuděla jsem to jen kvůli svojí mámě,protože ještě žije,i když v pod?ledním roce jsme zažily také mnoho amnoho starostí a já byla jediná kdo tu pro ni byl,tak proto a taky proto,že kdyby se to nepovedlo a zůstala bych bezmocná,tak to taky ne.Mám stavy a stlále častější kdy jak já tomu říkám "mě sere život",ale vždycky to nějak ustojim.
Dnes mám na poště něco od soudu,tak jsem zvědav,jak se k tomu postaví.
To odsuzování rodičů,se mi docela dotklo,nikdo neví,co už s ním asi zažili,kolikrát mu pomohli,začínali odznova a kolikrát tu kudlu jim do zad vrazil.Aspoň mně teda jo.
Prostě škoda mladýho života,místo aby si užíval mládí,tak má existenční starosti o každodenní jídlo a spaní,kde sehnat hulení a kde koho okrást.
No ne nechám toho.
Dnes jedem na chatu po dlouhé době,nevím,zda má ještě střechu,či není vykradeno,no to uvidíme.
Mějte se krásně,musím trocha popracovat a pak vypadnu.
Počítač doma jsem také měla,drahý internet jsem odhlásila,počítač někde v zastavárně,a zastavárny vůbec,ty zná chlapec velmi dobře.
Už jdu nezlobte se za ten výlev.
Ahoj

Evi,já ty světaboly záměrně odsouvám,ukrývám na dno tý svý nešťastně hluboký duševní propasti,já bych totiž zahynula,kdybych projevila všechen cit,co ve mě je..Šílím z islámských matek,které hrdě vychovávají sebevražedné atentátníky,pláču z vyhublých dětí,ničí mě nešťastní staří lidé v domovech důchodců,kňučím zoufalstvím z maminek,které nemají na jídlo pro sebe a své děti..Svírá mě bezmoc,protože neumím všechny zachránit a jako pštros mám radši někde tu svou hromádku,do které zastrčím hlavu..A jen pořád rozesílám déemesky,a pak nemám na kredit...:-)
Sleduju horrory a čtu thrillery,abych otupila svou mysl..Nikdy jsem nedokázala dokoukat do konce Schindlerův seznam,protože nemám sílu tomu čelit..Dusím se žalem,když vidím záběry z koncentračních táborů.A zmítm se v tom roky sama.Na procházky chodím po hřbitovech,tam někdy nacházím klid a sílu.Navenek působím docela chladnokrevně,někdy krutě,protože to jsou mé mimikry,abych tady přežila.
Moniko,v žádném případě nedělej to,co se chystáš udělat-že svou agresi budeš potlačovat nebo vybíjet doma!!!Od toho jsme tady,abysme to od Tebe schytali,případně ti to vrátili.Kde jinde máš vyřvat svoje trápení a nesouhlas,nebo lásku a souhlas,než tady?Veškerý smysl tohoto fóra by byl pryč,kdybychom se najednou začaly dělat lepší,než jsme,začaly se přetvařovat a krotit.
Klidně nadávej,já budu taky.Klidně vrkej,já budu taky,kdy se mi bude chtít.

Evi,Holubko,vrkáš moc prima.
Všichni jste suuper a já začínám litovat,že nemám doma internet.
P.S. Moni,já hulila 20 let,na pleť to sice žádnej zázrak nebyl,ale spíš tím,že se mi udělaly vrásky,opupínkovaná jsem nikdy z cigár nebyla,jedině z chlastu.
A rozhodně teď,když bojuješ za abstinenci,kouřit nepřestávej,to by byl moc velkej šok.Já přestala nejdřív kouřit,a po půl roce nekouření teprve pít,takže to šlo.

Evo, já piju tak, že si večer když přijdu domu naleju jednu sklínku pak druhou sklínku apod. někdy je z toho sedmička někdy i víc. Kdybych byla k sobě hodně upřímná vypiju tak v průměru lahev denně, třeba dva dny nic, ale to je fatk vyjímečný. strašný co?Serafinka
Jiří, ono to s tím placením bylo trošku složitější, měli jsme spolu domluvu, kterou on pak nedodržel. Hezky den

Jo, a z uvedeného se domnívám, že jsem snad jedinej, kdo se nedíval na fotbal :o))) Mezi ženskými jsme teď s Filipem jen dva chlapi, a aspoň já teda jsem fotbal neviděl.

A ještě k těm kočkám - to asi už nechám na příště. Musím jít spát, zítra mne v práci čeká docela důležitej den, mám zveřejňovat dost velkej balík změn v pracovních postupech. Tak dobré jitro :o)

Ahoj, všem!
Jste všechny tak ukecané, že jsem kvůli vám nemohl dodržet své předsevzetí chodit dřív spát! :o))) Dnes ve 23:00 jsem se rozhodl přečíst si příspěvky za poslední 3 dny. Je 1:48 a teprve jsem dočetl poslední!
Tak útržkovitě:
Moniko a Evo, Třeboň je báječná, i okolí, kde jsem v říjnu ještě drandil na in-linech.
Karinko: 1/2 litru vodky... - co dodat. Proč se tolik pídíš po informacích, kolik vypijí ostatní? Doufáš, že v porovnání nedopadneš tak zle? Můj pohled zvenčí: neživ v sobě žádné plané naděje, je to opravdu zlé.

Jitko: rodiče Tvého přítele mu byli právě nejlépe prospěšní tím, že mu zabouchli dveře před nosem. Kdyby mu takzvaně "pomohli", ublížili by mu tím a ještě dnes by možná byl v háji a ty bys nadávala na to, že ho podporují v závislosti...
Serafinko: platit za syna dluhy je právě to nešťastné "pomáhání", které není prospěšné, ale škodlivé a ubližuje.

Manchester: rozumím rozčarování nad dědou, který ničí své životní síly namísto aby se z nich spolu s blízkými radoval. Nerozumím ale tomu, jak všechno převádíš výhradně na peníze, pro jiné hodnoty nedokážeš najít žádný obraz, protože v Tvém životě patrně nehrají významnou úlohu. Tohle je možná problém i tvého dědy. Divíš se, proč pije, když nemá důvod pít, je úspěšnej, bohatej a z dobrý rodiny. Myslíš, že tudíž nemá důvod pít. Ale k čemu důvod má? Chápe-li slovo úspěch ryze ekonomicky a spotřebně, pak je logické, že se snaží maximalizovat spotřebu. Ostatně, ruku na srdce, právě spotřební uvažování z Tvého příspěvku zaznívá dosti zřetelně, jen bys volil jinou skladbu té spotřeby, aby méně narušovala ekonomické zdroje... Je to tak? Ale on přitom smysl života netkví ani v tom, že sám sobě anebo svým potomkům člověk uhněte nějakou velkou kuličku, či velkou hromadu. Smyslem života je život sám, nikoli přípava na to, že když bych měl dost prostředků, tak bych pak mohl... no to se pak uvidí... Uvidí se právě velký kulový, - když se člověk celej biologickej život nevěnuje svému životu člověka, ale jen své hromadě, tak prostě pak neví, co se svým biologickým životem, nezná jeho smysl, neví, jakou činnost zvolit, protože myslí, že činnost má za smysl jen hromadit. Tak co potom, když hromada už je? Namísto hledání smyslu, tvůrčího prožitku, zažitku a zaujímání důstojného životního postoje zná jen otázku konzumace a spotřeby. Dokonce i označení, které, myslím, použila jiná diskutující, je trochu v zajetí právě těchto vašich plochých úvah o smyslu života, - říká "děda chytil druhou mízu, tak si kouká užít". Úhel pohledu, v němž se jeví ožírání se jako sympatické chycení druhé mízy a jako holdování něčemu pěknému, je právě na pováženou. Je to pohled vyznavače spotřeby, člověka, pro nějž hodnota čehokoli je dána mírou spotřeby. Fascinace spotřebou je právě mnohdy zdrojem anebo aspoň výrazným průvodním jevem u závislostí. Zajímat se "kolik toho kdo vychlastá", je koneckonců často u nás také dáno spíše tímto motivem, než snahou aspoň laicky posoudit míru zasažení alkoholismem... Že, Karinko? :o) Nic ve zlém. Těžko tento motiv popřu sám u sebe. Jen je o něm dobře vědět. U tebe to je zájem o to, kolik toho kdo vypije a kolik u toho pokud možno sežere ještě nějakých bobulí, ještě znatelnější. Možná je prostě u Tebe znatelnější všechno. Všechno, čím disponují ostatní závislí také, je u Tebe prostě možná daleko markantnější. Tvá nová taktika spočívá v ostentativním přiznání, že máš problém, a v samostatném přiznání, že ale ještě nedošlo k rozhodnutí s tím něco dělat.

Evko - Tvá slova o tom, že prožíváš úzkost "bez zjevné příčiny" svědčí o depresích. Měla bys o tom promluvit s lékařem, psychiatrem.

Moniko - no, že jsem žijící keř, to mne docela potěšilo, vlastně si tak někdy připadám :o) a i jako "žiji v křeči". Jící řízek tedy moc nejsem, to bych neřekl. Ale ty dvě označení jsou docela dobrá :o)

Evo Holubko: sice opožděně, ale o to intenzivněji Ti přeju všechno nejkrásnější k narozkám a abys měla samý krásný pocity!

A ještě pozdrav pro Ivu, holka, dneska to máme další den BEZ, co?

MILÁ MÍLO a všechny, kdož jste psaly o trápení se závislostí svých dětí!!!
Já jenom, že vaše příspěvky čtu jedním dechem, ale že se do toho vůbec neumím vžít a cosi mě i brání se o to pokusit, a tak vám k tomu ani neumím, co říct.
Milá Mílo a všechny ostatní myslívám na vás a napadlo mě, že vaše situace je snad ještě horší, než situace nás, přímo závislých, neboť my jsme mnohem více pánem svých osudů.
A Tobě chci ještě říct, milá Mílo, že obdivuji Tvůj přístup k životu, ze kterého čiší to, že jsi na něj nezanevřela. Věřím a přeju si s Tebou, aby to dobře dopadlo.

Chci Ti říct Serafinko, že píšeš dobře a výstižně o tom, co se v tpbě děje. Až si to ještě více urovnáš, bude se Ti i lépe formulovat , co cítíš. A Ty piješ jak často?

Hele, Moniko, to je blbost uzavirat se s cimkoliv doma, myslim, ze od toho tady ty stranky jsou.
Ivo, problem kavy treba u me je v tom, ze kofein prohlubuje moje depresivni stavy.
Ebolo, ja to mela s pitim presne jako Ty.Diky za ten typ samponu, atd. A s tou agresivitou mas pravdu v tom, ze cloveka nekdy procisti, ale me i unavi, a tak ji nevyhledavam. Mam ted trochu problemy s otazkou terorismu v islamskych zemich, ale nejsem to stavu jeste nejak v sobe resit, ponevadz prave ve me vzbuzuje agresivitu, a to nic neresi.
Filipe, diky, ze sem chodis. Dneska asi pujdu do postele driv.
A Ty uz se Moniko netrap, venkoncem to prospelo vsem, v kazdem to neco otevrelo, probudilo a vycistilo. Me strasne bavis a Ebola taky, prave proto, jaky jste od rany. A Iva, jak statecne a plase sekunduje.Mam vsechny rada, Ebolko, zase vrkam, jestli to nebude tim, ze jsem Holubka.

Mončo, já jsem strašmě šťastná, že jsem "kouzlo" cigaret nikdy neobjevila. Asi bych se teď snažila přestat nebo to aspoň omezit. Proč sis nenechala radši kávu a černý čaj? Já vím, blbá otázka... nechtěla jsi s tím někdy přestat? Přijde mi to kouření jako zbytečný zlozvyk, z mýho pohledu je to jen vdechování kouře, za které ještě platíš :-)

Nekouřit? Ivo, to mně chceš zabít? Vystresovalo by mě to tak, že bych se snad oběsila. Vždyť hulím skoro 2 krabky denně. Vlastně od rána do večera. Už nepiju ani kávu, ani černej čaj, chci si nechat aspoň ty cigára. No to si radši ten ksicht nechám shnít.

Pořád myslím na své agresivní příspěvky ze včerejška. A štve mě to. Já takovej člověk nejsem, něco na mě dolehlo. Omlouvám se i Manchestrovej, nakonec to vysvětlila úplně jinak s tím dědou. Jsem prostě nějaká divná, už je toho moc, nemocný rodiče, manžel pryč, práce nic, tak jsem se na někom vyřádila. Ale Manchestráková na mě taky, co? Jak já se za sebe dnes stydím, au, au. Fakt už to nebudu opakovat, radši se vyblbnu doma a nebudu v těchhle stavech psát. Mám to jen tak 2x do roka, ale stojí to za to. Minule jsem vykopla dveře a dala manželovi pěstí do nosu. To bylo ještě před Bohnicema. Ani to nesouvisí s alkoholem.

Mončo, prý je dobré nekouřit :-) Já se teda nikdy kouřit nenaučila, ale pleť taky nic moc. Mě na pleť nejvíc pomáhá dlouhý spánek.

já používám zubní pastu Colgate, mýdlo Protex, aftershave a deo Crossmen - toť vše :o) jo a všechny zdravím!