Totální endoprotéza kyčle

Po operaci se těžší věci zvedat nemají a delší stání rovněž není dobré. O ČID bych zažádal po operaci. Doba léčení je zpravidla tři měsíce o berlích a do roka, pokud chceš, je nárok na měsíc lázní.

tak jsem se dostal taky tady k vam. Je mne 45 let a třetim rokem nařikam že mne boli kyčel,ale stale mne lečili na pateř. Bolsti mam spiš na zadni straně stehna a vystřeluji ke kolenum. Po vyměně lekaře mne dalši poslal na RTG kyčle a tam je artroza 3 stupně,takže mne čeká vyměna. Chtěl bych se tady vas optat jake je to po ni? mohu vykonavat praci kde jen stojim a zdviham těžši břemena a nebo zdali si mohu zažadat o čid a najit si něco lehčiho. A ještě jaká je dlouha doba lečeni. Děkuji

Aleno, díky za pěkná...Petro,
za účelem vyloučení zánětlivých ložisek v těle jsem musela absolvovat vyšetření krve a moči, gynekologii, zubaře (panoramatický rentgen - vyloučení váčků), výtěry z krku a nosu, rentgen nosních dutin. Také jsem musela přinést potvrzení, že očkování proti tetanu není starší 5ti let, a dále pak standardní vyšetření, tj. opět krev a moč, interní vyšetření vč. EKG, rentgen srdce a plic plus zprávu z plicního, protože jsem astmatik. Bylo toho tenkrát docela dost, to už jsem sotva chodila, tak mě manžel pořád někam vozil a někde mě vláčel. Kdybych ho neměla, tak vůbec nevím, jak bych to zvládla. A nejen ta vyšetření.
Jo a také mě varovali před sebemenším nachlazením, prý stačí rýma a už by mě operaci zrušili. Před tou první operací zrovna byla chřipková epidemie (v nemocnici jsem zažila asi tak od poloviny pobytu zákaz návšrěv), tak jsem ještě měla navíc strach, abych někde něco v čekárně nechytla, i když mě leckde brali přednostně. Také mě varovali před různými škrábanci. No byl to všechno nápor na nervy, do toho bolesti, strach z operace, po které měla brzy následovat druhá...Soucítím proto se všemi, kdo se teprve chystají, ale vydržet se to dá nakonec docela dobře a výsledky za to opravdu stojí.

Aleno, díky za pěkná slova. Já si nikdy nestěžovala na nic, vždycky jsem bojovala, i když mě zrovna zlobily klouby, ale kyčle mě opravdu zlomily. Nikoho to totiž moc v mém oboru nezajímá - zatím se "držím", všem trpělivě vysvětluju, jak to se mnou je, odevzdávám práci včas a aktivně dělám věci navíc, do toho se pořád se omlouvám, že nemůžu opravdu přijít osobně (přitom to není potřeba),ale jsem z toho všeho už docela unavená.
Miminko jsme plánovali vloni,chtěli jsme letět na svatební cestu do Paříže, ale pak přišlo tohle.. tak jsme vše odložili. Bude to ještě velmi těžké rozhodování, psala jsem si teď s tou kamarádkou Bětky, a nedošlo mi, že to nejen otázka toho, zda zvládnu těhotenství s vlastními kyčlemi (musela bych třeba 9 měsíců ležet), ale i to, že pak budu muset běhat kolem miminka a nebudu si moc "odskočit" na výměnu kyčlí... No, budu to řešit v prosinci podle výsledků rezonance, a určitě to budu celé konzultovat s více ortopedy. Je mi 30, biologické hodiny tikají, takže to se mnou budou muset domyslet i s těhotenstvím :)
Aleno,prosím tě, jak vypadá to vyšetření na přítomnost zánětu v těle?

Aleno,
no,to je asi všude stejný. Dělali mi rtg.hlavy-dutiny, výtěr z krku, rtg.plic,mám papír na zubní,gyndu,moč,krevní obraz. To je asi vše. 10.9.mám poslední odběry. Po autotransfuzi jsem byla dost unavená, tak tu 3.poslední asi odmítnu. Do operace budu brat i železo.

Yvono, jak tu podpatěnku zvládají tvoje záda? Nebolí tě, když byly přizpůsobeny původně jiné délce končetin bez podpatěnky?
Jinak neklesej na mysli, buď ráda, že už to zvládáš na kratší vzdálenosti bez berlí, a hlavně, že ti nebudou překážet při domácích pracích, což mě už štve, že jsem stále jako bez rukou. Tento týden jedu na první kontrolu po 3 měsících, tak jsem zvědavá, jak dopadnu. Pořád mě někde občas bodá, kolem jizvy mě to taky na přední straně stehna stále pobolívá, a jsem stále taková svázaná, tak nevím, jestli to je ještě stále v normálu.

Ještě k těm vyšetřením...Blanko,
jaká vyšetření musíš absolvovat? Já měla kromě těch standardních ještě na vyloučení zánětlivých ložisek.

Ještě k těm vyšetřením jak teď chodím. Jsem velice mile překvapena, jak individuálně přistupují a vše pěkně vysvětlí a poradí. Měla jsem napsaný lístek co vše se chci zeptat a jen jsem ho v ruce zmačkala a hodila do kabelky. Vše mi zodpověděli automaticky bez dotazu. To jsem nečekala. snad to tak bude pokračovat.

Jsem na chvilku zase v HK.Čekám, než přijede dcera.Pomalu v lázních končím,příští týden v úterý večer jedu domů. Velmi rychle to uběhlo.Stále nechodím dobře dle mých představ.Chodím sice bez opory na kratší vzdálenosti(fr. hole ani trekyngové hole), ale vytáčím bok u neoperované nohy.Chodím dost rychle,což je také problém.Při delší chůzi tu oporu potřebuji ještě .Nohy začaly bolet víc po nařízeném nosení podpatěnky.Tělo si na to musí zvyknout.Údajně 14 dní až měsíc.Zde mi řekli podpatěnku 1,5 cm pod neoperovanou nohu, nyní ji mám snížit na 1 cm,pak až si zvykne tělo tak na 1.5 cm. Jinak týden od týdnu ujdu delší vzdálenost.Lázně mě v mnohém pomohli, ale není to ještě ono. Jinak zde mě doktorka řekla, že to vidí že operace druhé nohy by chtěla dříve než za 1 rok.
Jinak Petro 30 a Blanko přeji vám úspěšné operace a co nejdříve doléčení a nebrala bych ohled na jakýkoliv náznak ortopédů ohledně zákazu těhotenství.

Petro, plně Tě chápu, se vším. Já měla vlastně omezení 21 let a až na rehabce se sděsila jak vlastně můžu takto žít, že už jsem měla dávno něco řešit mi otevřela oči že opravdu jsem měla i s menšíma bolesma apelovat na operaci. Ale bála jsem se, nevěřila jsem že by mohlo být líp, až dokud se mi nezhoršil stav a neobjevila tyto stránky a sami mi nabídli TEPku. s financema taky bojujueme, máme hypotéku, v práci mě dala výpověd, takže mám jen ČID a to je minimum. A víme jak je to s poplatkama a zdravotníma potřebama co to stojí. No ale říkám si že jednou i nás čeká normální život. Musí. Už mě nebaví říkat jsem unavená,já to neujdu,bolí mě záda, kyčel atd. Opravdu už chci žít normálně, myslím že máme dostatečnou motivaci bojovat. A věřím, že se nám to tady všem podaří!!!!!!

Aleno a Blanko,
díky moc za...Petro,
neboj, všechno zvládneš a určitě i všechno doženeš. Já vím, že každý věk má svoje a nedá se to tak úplně porovnávat. Vy mladí to nemáte dnes jednoduché, však mám syna (36) a od manžela z jeho prvního manželství dceru (30), tak vím, o čem píšeš, pokud jde o Tvou profesi i finance.
Je fajn, že máš príma partnera, to je ohromná výhra, všechno budeš zvládat s jeho pomocí snadněji. Snad to v tom prosinci dopadne dobře a kdybys musela na operaci, určitě jdi co nejdřív, ať se vrátíš co nejrychleji do normálního života. A do budoucna miminko? Tak to by bylo super !!! Já už si mohu přát jen další vnoučátko (a také si přeji), ale zatím se k tomu nikdo nemá.
Tak a teď dobrou noc všem...

Aleno a Blanko,
díky moc za info, snažím se o tom všem zbytečně nepřemýšlet, a být pozitivně naladěna naladěna, a myslím jen na to nejnutnější.
Alenko, máš pravdu, život je příliš krásný a krátký a pořád to tak strašně letí, nejen ve třiceti, a o to víc mě štve, jak to chodí - my naštěstí nemáme ještě děti a další zbytečné fin. závazky, ale i tak, tohle je tak neuvěřitelná ekonomická zátěž pro rodinu, šla jsem dolů s příjmem o 2/3 dolů (musela jsem zrušit některé své pracovní závazky), nemocenskou jsem měla jen 14 dní, protože když jsem viděla ty peníze, tak jsem si myslela, že je to záloha :-), a vzala jsem si radši dovolenou na dobu nejnutnější, teď už normálně pracuju doma.
Partner je skvělý, uskromnili jsme se a zvládáme poplatit vše potřebné, ale i tak je to celé dost šílené, normálně míváme v záloze docela dost našetřeno, teď jsme v mínusu (poslední peníze z nás vytáhla rekonstrukce - kvůli mě jsme se přestěhovali do přízemí, abych nenamáhala kyčle).
Takže mi asi nezbyde nic jiného si "aktuálně" obvolat všechny dobré nemocnice po republice, a pak případně vuyžít známých, pokud by mi dali nějaký termín za dlouho, už skoro rok nechodím, k tomu přidám ten minulý rok bolestí, kdy jsem dobrovolně nechodila (!), a třetí rok, to by mě asi kleplo:-).
Tak držím všem palce, je to opravdu náročné, i psychicky, a hlavně taková ztráta dvou let, mě to odsunulo na druhou kolej ve svém oboru...jo jo, kdo chvíli stál, stojí opodál...pak už asi budeme brzy řešit rodinu, inu takový je život :) a jsou to jen malé ztráty.
Blanko, dobrou noc bez bolestí, už se ti to blíží a bude líp. máš se opravdu na co těšit.

Aleno, díky za vyřízení. Už chodím po vyšetřeních, dnes na autotransfuzi, tak jsem byla unavená celej den. Do toho jsme dělali tu terasu-už chodím po rovince hurá, jsem nejšťastnější. Tak to mě taký zmohlo,že jsem se sem ani nedostala.

Karlo, neváhejte a berte, ty bolesti se rychle stupnují a je to opravdu děs. Asi všichni se tu shodneme,že v těchto případech nečekat,nenamítat a jít jakmile doktor doporučí.

Petro 30,pokud máš možnost známých, neváhej.......

Tak už jdu buchnout do peřin a snad spát líp než včera. Všem dobrou noc bez bolesti.

prosím vás, co je to...Petro,
každá nemocnice má jiné čekací doby a od toho se odvíjí pořadník. Já měla stanovené termíny na obě operace a pokaždé jsem šla nakonec dřív, a to kvúli onemocnění jiného pacienta. Poprvé o týden, podruhé o 3 týdny. A tak to měly např. i další dvě moje spolupacientky, šly také dřív. Pokud máš nějaké známé, tak by Ti určitě mohli nějaký slušný termín zajistit, jinak se čeká. Mně i to krátké posunutí termínu moc pomohlo, protože klouby už byly nepohyblivé, bolestivé a každý krok byl pro mne utrpením. Moje artróza byla komlikovaná zánětem (jde o sekundární zánět, který se nedá léčit jako klasický a způsobuje velké bolesti), takže jsem se trápila už ve 2.st. nemoci a trvalo více než 2 roky, než jsem se konečně dostala na operaci. Vše začalo zhruba před 3 lety, celou tu dobu jsem vlastně vyřazená z normálního života a moji nejbližší se mnou, což na náladě také nepřidá. Nedávno mi bylo 57 let a o to více mě to štve, protože ten čas už mi nějak daleko rychleji utíká, než dřív a ty 3 roky jsou pro mne v tomto věku obrovskou ztrátou velkého kusu života. Tím Tě chci povzbudit, protože jsi mladá, celý život máš před sebou a určitě se budeš dávat daleko rychleji dohromady než my starší. Tak hodně optimismu, uvidíš, že všechno dobře dopadne.

prosím vás, co je to přesně ten "pořadník" na endoprotézu, a jak to funguje? tam se dá hýbat nějak volně s termínem? A je to ve všech nemocnicích? No, já to řeším hlavně proto, že jestli se mi kyčle vzpamatovaly se dozvím zhruba v prosinci - a jestli bych pak musela čekat dalšího půl roku, tak to bych se teď radši přihlásila do pořadníku - a pak to případně zrušila. Kdybych měla čekat, tak budu radši obvolávat nemocnice po republice, a navíc už mi to 3 mí přátelé nabídli pomoc při domlouvání termínů - mají chirurgické ortopedy v rodině, takže s termínem asi mít problém nebudu. Ale chtěla jsem zůstat ve městě, kde žiju, a tam už mi ortoped oznámil, že termíny jsou tak půl roku - přitom mají na sálech volno, ale mají s mojí pojišťovnou nasmlouvaných málo tepek měsíčně (už jsme tu o tom psali) - doktor mi natvrdo řekl, že záleží, jakou mám pojišťovnu.
Možná to bude znít někomu šíleně, ale přeci jen, je mi 30, a život letí dál a už mě to prostě nebaví jen sedět a nechodit :-)
KARLO - ty bolesti jsou velmi individuální a je zbytečné se trápit - já viděla na vlastní oči paní s prvním stupněm artrozy v koleni, a sotva chodila. Nemohla jsem tomu věřit, nebyla ani nijak zvlášť při těle, normální 55letá ženská..
Taky záleží, jakou máš váhu, a jak hodně cvičíš - to taky moc ulevuje. Já mám na obou kyčlích kromě nekrózy už druhý stupeň artrózy a vůbec mě to nebolí - ani teď když chodím jen po jedné noze.. jím po celou dobu chondroprotektiva, poctivě cvičím, ale jsem štíhlá (vážím 55 kg).
Jinak pro ty, co mě znají - nic mě nebolí, po pravé noze chodím bez bolestí, všichni mi říkají, že když to nebolí, je to dobré znamení, tak tajně doufám, že mají pravdu, ale nechci to zakřiknout, do prosince je ještě daleko.

rada vas tady čtu a je fajn...Karlo,
jestli už nic nepomáhá a doktor Ti doporučuje výměnu kloubu, tak neváhej. Já měla obrovské problémy také už při 2. st., a to oboustranné a trpěla víc než 2 roky, kdy "naštěstí" nemoc postoupila do 3.-4.st. a pak mě teprve poslal doktor na operaci. To už jsem téměř nechodila a byla strašně vyčerpaná bolestmi a nevyspáním. Teď jsem po 2 TEP (4 a 9 měsíců) a i když se teprve vracím do normálního života, tak jsem spokojená, protože nic nebolí a mohu se zase hýbat a v noci se normálně vyspím.
S důchodem zkušenost nemám, protože jsem v té době měla občas neschopenku, jinak mi umožnil zaměstavatel pracovat z domova.
Operace se neboj, přinese Ti jen a jen úlevu.

Ahoj všichni,
psala mi Yvona z lázní, nejde jí připojit se na TEP, tak vyřizuji pozdrav všem, Blance přeje pevné nervy a úspěšnou operaci. Jinak se mají holky dobře. Yvona už chodí na krátké vzdálenosti bez holí, ale fyzioterapeut jí nařídil podpatěnku, tak než si na ni zvykne (prý asi 14 dní), ji zatím bolí nohy. Majla chodí bez berlí docela dobře, zřejmě jí hodně pomohla rehabilitace. Dnes odpoledne si ale šla raději lehnout, protože měla v rámci procedur skotské střiky a udělaly se jí
modřiny. Jana dnes jela do Josefova, po pokoji už zkouší bez holí, také pěkně zvládla jízdu na kole.
Tak to je snad všechno od holek, i já všechny zdravím.

rada vas tady čtu a je fajn že to tady existuje,člověk se aspon dovi moc věci. Já mam 3rokem artrozu kyčle 2 stupně,ale leky ani rehabilitace mne nepomahaji a bolesti mam stale. nyni mne pan doktor řikal at se dam do pořadniku na vyměnu kloubu.Rada bych.nebot mne to dost omezuje,ale zase na druhou stranu jsem slyšela že vesměs dělaji vyměnu až 3 stupen,nevite jak to je? zdali se mam ještě trapit anebo když je mne to doporučeno tak zdali jit. J mne 46 let.Nyni jsem dostala čid ale pry po vyměně ho berou,ale zase mne doktor řikal,že si ho musim šetřit a navic začina zlobit druha strana. Rada bych znala vaše nazory a zkušenosti popřipadě s delkou PN a s čid..děkuji

Petro, už ti včera psala!!

Bětko, moc děkuji, budu ráda za veškeré informace - bude to ještě boj, s tím počítám, ale nevzdám se!!! díky.