Chci rodit císařským řezem

Omlouvám se všem za rozkouskování příspěvku, vcelku to nešlo odeslat.

.pokračuji - Vinou "kultury" civilizace a ničení a otravování živ. prostředí je však plod ohrožen již na začátku vývoje a nezbývá než na těhotenství dohlížet např. s pomocí ultrazvuku, to je dnes bohužel nutnost a porody odbývat v ústavech. Jako nejlepší se nabízí možnost porodu v zařízeních, které nabízí tzv. alternativní postupy..

pokračuji - Znetvořením porodního procesu netrpí jen rodičky a dítě, ale v důsledku také zdrav. personál a zvláště porodníci, kteří nesou obrovskou zodpovědnost a vinou možných rizik se často ocitají jednou nohou v kriminále, nemluvě o případném úmrtí novorozence, kdy je pak odpovědný lékař veřejností neznalou pravé podstaty vnímán téměř coby Herodes...

.pokračuji - Dnešní "klasické" vedení porodu je už jen z nouze ctnost a velmi často zanechává trvalé následky v psychice matky a dítěte. Tyto následky se pak chtějí napravovat podobnými metodami, jako popisuje anonym, avšak konkr. ono dramatické znovuprožívání porodu je jen vytloukání klínu klínem a může zanechat následky nové

......pokračuji - Nepopírám rizikové faktory, chci jen naznačit, že moderní medicína v tomto případě řeší zhusta problémy, které sama způsobila svou snahou nad vším dozorovat a vše řídit a že tyto rizikové faktory jsou často právě jejími vlastními dětmi. Není záměrem přírody, aby matka během porodu byla vystavena neúnosné situaci, natož riziku poškození zdraví, psychiky nebo dokonce aby byla i s dítětem ohrožena na životě. Přírodou je rodička tím nejsilnějším, nejzdravějším a nejchráněnějším tvorem, protože jejím dalším úkolem je výchova zdravých potomků

reaguji na anonymku z 21.2. 23:56 To, že porod je boj, je nesmyslný mýtus, který před staletími vznikl zároveň se snahou kontrolovat přirozený proces rozumem, s tím, že se ženy nechaly připravit o svoji sílu a přirozenost, že si nechaly vemluvit, že porod je životu nebezpečná záležitost a nechaly se přesvědčit o tom, že za účelem bezpečí je výhodné rodit v ústavech za zcela neintimních podmínek a v poloze, která je výhodná pro porodníky, nikoliv pro matku a dítě...těch příčin, které vedly ke zmrzačení tohoto přirozeného procesu je mnoho a některé jsou velmi staré a tudíž dlouho zažité, staly se zvykem a "normálností", jeví se pak tedy i jako pochopitelné a opodstatněné, když je matka strašena možnými riziky a nutností prožívat porod jako potencionálně nebezpečnou záležitost...

Jste vůbec normální - balit děti do prostěradla a dusit je tam. Já jsem rodila první normálně (skoro 40 hodin) a tlak a psychiku jsem prostě nezvládla, o mimčo jsem se starat nemohla jak špatně jsem na tom byla a mlíko jsem neměla (prý právě kvůli těžkému porodu a následnému psychickému otřesu z něj). Otěhotněla jsem 2 roky na to, chtěla jsem jít na přerušení, ale bylo už docela pozdě, naštěstí mimík byl hlavičkou nahoru, ani nevíte, jak jsem byla šťastná, rodila jsem císařem a bezbolestné to rozhodně není, ale byla jsem na tom líp než po normálním porodu, starat o mimi jsem se mohla a kojit taky.rodila jsem před 8 měsíci a chceme se pokusit ještě o jedno mimčo,ale musíme co nejdřív (kvůli jizvě po cs,abych rodila zase cs). Ať už tak nebo tak budoucí mamka by měla mít možnost si vybrat (co je pro jednu nepřijatelné, druhé nevadí), pro mě je třeba nepředstavitelné, že bych dítě měla dusit v prostěradla a svádět jeho problémy na způsob porodu (zamyslete se spíš nad svým chováním a svou výchovou - nebude chyba spíš tam?)

Tak to ja bych nasla porodnika v pohode ale nevybrala bych si to.Loni pred porodem prvniho ditete jsem nad tim premyslela take ale nakonec jsem si rikala ze budu rodit s epiduralem.Porod byl vyvolavany, byl pri nem muj porodnik co se o me staral celou dobu tehotenstvi a nakonec epidural ani neprobehl.Musim rict ze jsem velky straspytel a kvuli tomu abych vubec nemusela do nemoc.prostredi jsem si dokonce rikala ze snad radeji porodim doma.Nakonec jsem to posoudila jako nebezpecne a premohla jsem se s tim ze v nemocnici se mnou celou dobu bude nekdo koho znam.Byl tam se mnou partner na nadstand.oddeleni.Cetla jsem pred porodem mraky prispevk na netu a bala se vseho mozneho ale zpetne bych to ohodnotila asi tak ze kdyz prijdou prvni porodni bolesti je to fakt sok a predstava ze to vydrzim byd jen hodinu mi prisla vyloucena nakonec si ale clovek nejak zvykne.A po porodu mi to prislo az precenovany:-) Navic mam v rodine radu lekaru a nokdo by mi cisar.nedoporucil/a ne kvuli recem o prirozenem porodu apod./ ale ryze ze zdr.duvodu.

Jsem z lékařského prostředí a stěží najdu lékařku,která by císařským řezem rodila bez opravdu závažné indikace.Povolené pánevní dno je většinou důsledkem neochoty si cvičit jeho svaly,je to jako s tzv.plochým bříškem,jenže pánevní dno není tak na ráně a tak se o ně stará málokterá,přitom cvičení je velmi jednoduché,nepotřebuješ ani chodit do fitnesu.

Já jsem zažila oboje - císaře i porod. První dítě bylo obráceně a já se jim asi zdála úzká, tak se doktoři rozhodli to vůbec nepokoušet.Strašný pocit - ležíte nahá, lehce přikrytá prostěradlem na studeném stole, přivázaná, kolem shon, v podstatě vám nic není, jen strach, aby všechno dopadlo dobře. Po břiše šmejdí sestra studenou dezinfekcí. Pak se probudíte, sestra se slovy"tak vám ho nesu" - všichni věděli dřív,než já, že mám syna. Pooperační stav taky žádný med.Injekce, transfůze krve, rozpárané břicho - do toho kojení, koupání,...Druhé dítě bylo v normální polozea pro mě byl porod rozhodně příjemnější(přitom jsem rodila vlastně jako prvorodička, trvalo to 9 hodin, vlastně nic moc, ale je to krásný). A hlavně: JSTE U TOHO! A ten poslední moment, kdy mimčo "vyjede" ven a rozkřičí se - stojí to za to utrpení.
Kdybych si měla vybrat, rozhodně jsem pro porod.
A co se týká dětí: neumím posoudit, jestli má ten který porod vliv na jejich psychiku.Starší dítě(po císaři) bylo déle kojené a klidnější,dnes méně problémové, ale za to spíš mohou geny.

Mám dvě děti a jsem šťastná, že jsem je mohla rodit normálně. Ano je to bolestivá zkušenost, ale krásná a přirozená. Děti porozené operativně mají vývojové problémy. Denně řešíme na kineziologii množství případů porodních traumat už i dospělých lidí, kteří přišli na svět císařským řezem. Přirozená cesta je pro dítě velmi vývojově důležitá. Při porodu samotném nebojuje jenom matka, ale velké úsilí musí vyvinout i dítě. Musí si projít tu kapitolu draní se na svět s omezenou možností dýchání. Musí opravdu bojovat. Děti, které tuto zkušenost nemají mají opravdu vývojové problémy. Častokrát se praktikuje metoda tzv. druhého porodu, kdy pod dozorem odborníka v podstatě uvězníte dítě do prostěradla, matka ho pevně objímá a dítě se snaží vydrásat ven. Matka často pláče, dítě také, mnoho matek nevydrží tlak, když vidí své dítě bojovat a mnoho matek omdlí. Je to dlouhé vyprávění. A nejvíc mě mrzí, když jsou to matky, které prostě jen císaře chtěly .... bály se bolesti. Ne. Nedělejte to. pokud lékař neurčí operativní porod z opodtatněných příčin, bojujte o přirozený porod.

Jano, císař se dělá buď v narkóze, nebo s epidurálem. Je to asi na každý porodnici, jak to tam mají zavedený.

Pavli jestli ti muzu poradit,tak bych si vybrala normalni porod.Ja mam za sebou oboji.Cisarsky rez neni bezpecny ani pro tebe,ani pro dite.Ver mi vim o cem mluvim.Cisar jen v ohrozeni zivota.

Asi hloupý dotaz, ale v Česku se nedělá císař při epidurálu?

zajimalo by mne proc se do teto diskuze pousteji idioti typu Lukas a Coroner - mam dojem ze se vas to panove netyka, tak si bezte hrat s autickama ...

Já osobně mám také veliký strach z porodu(jsem nyní v 7 měsíci těhotenství),ale která žena nemá?O císaři jsem také přemýšlela,ale vadí mi dost jedna věc.Představte si se mnou-přijedete do porodnice s porodními bolestmi-miminko už chce na svět.Vyšetří vás,položí na operační stůl na hnusném,sterilním operačním sále a najednou....tma a ticho.Pak po nějaké době začnete mžourat do zářivky,přicházet k sobě a říkáte si..Co se děje,kde jsem?Aha,vlasně já jsem porodila,někde bych měla mít děťátko.Po nějaké době přijde sestřička s uzlíčkem..Maminko,jdeme kojit.. Nevím jak kdo ostatní,ale já bych měla rozhodně veliký problém kdybych enbyla u toho jak se moje maličké prvně nadechne,zabrečí.Mám veliký strach z porodu,ale o tohle se připravit nenechám,o bezprostřední kontakt s človíčkem,který ve mě 9 měsíců žil,rostl,vrtěl se,poslouchal moje srdíčko.A jak by asi bylo jemu,kdyby se po takovém zážitku z porodu,po přechodu do neznámého prostředí,nemohl alespon na malou chvíli stulit mamince do náručí.

No on doktor chodit v prubehu porodu nemusi pokud nejsou komplikace mela by to zvladnout porodni asistentka a lekar to pak zkontroluje.Aspon tak to bylo vzdycky.Nemusel by ani na porod jako takovy na zaver.Pokud se sije tak samozrejme nesije asistentka ale odrodit je v jeji pravomoci.

Paní Olgo to měla kamarádka štěstí že byla její doktorka doma,není tomu vždycky tak.I kdyby byla sebelepší tak určitě má svou rodinu.A opravdu vám co už jste rodily a měli porod bez komplikací blahopřeji ani z 10%bych vám nepřálá mít "škaredý "porod.Doktora jsem neviděla 6 hodin a pak se přišel milostivě podívat kdo to tak heká a zjistil že dítě nežije.Nebudu dál popisovat aby se tedy prvorodičkám neudělalo špatně ale já si myslím že je dobré vědět i o špatných zkušenostech at prvorodičky nejsou naivní že každý porod je nádhera.A nejsem naštvaná že takhle píšu dítě mi zachránila jedna hodná dětská doktorka.

Souhlasim s Olgou.Loni jsem porodila prvni dite a pred tim jsem procetla vse co na internetu bylo k nalezeni.Byla jsem na infarkt./Podotykam ze trpim k tomu jeste stavy uzkosti z jakehokoliv neznameho prostredi takze jsem byla kazdy den na hodinu doma!Mela jsem domluveny zvlastni rezim abych to vubec rozdejchala".Co se porodu tyka bylo to sice jako "nekonecna bolest" ale mela jsem vyvolavany porod /i kdyz v terminu/, rodila jsem 7 hodin a musim rict ze zase tak desivy to nebylo.Mam v rodine plno lekaru takze nejsem tak hakliva na to resit jestli sestra prisla za 3 minuty nebo za 10 minut a jestli mela nejdriv udelat tohle nebo tamto ale vazne to bylo v pohode.Samozrejme nevim jak by to bylo u komplikovaneho porodu.porod cisarskym rezem jsem tez zvazovala ale po zkusenosti bych si ho uz nevybrala.

Souhlasím s Hankou.