Hnutí Haré Kršna
Historie
Zásluhu na rozšíření tohoto indického náboženství má bengálský brahmán Čaitanja Maháprabhu (1486/1487?1534). Tento světec, jehož višnuisté považují za jedno z Kršnových vtělení, kázal o tom, že k božství je možné dojít pouze cestou oddanosti (bhakti). Ta se nejlépe projeví v radostném zpěvu slov ?Haré Kršna, Haré Kršna, Kršna Kršna, Haré Haré; Haré Ráma, Haré Ráma, Ráma Ráma, Haré Haré?, v tanci a hudbě. Ve slovech této velké mantry (mahámantry) je oslavován bůh Kršna a jeho druhá inkarnace ? princ Ráma.
Láskyplná oddanost k bohu Kršnovi a zpívání jeho svatých jmen se ve 20. století rozšířily na Západě díky muži, který se narodil se jménem Abhaj Čaran De (1896?1977) v Kalkatě. Roku 1922 se rozhodl pro poslání šířit náboženství indických posvátných knih a o deset let později byl svým učitelem Bhaktisiddhántou Sarasvatím zasvěcen do Čaitanjova směru višnuismu (do gaudíjské sampradáji). Od počátku se orientoval na šíření gaudíjského višnuismu do anglicky mluvících zemí. Do angličtiny přeložil a komentoval skladbu o Kršnovi Bhagavadgíta a pokračoval v překladech a výkladech dalších děl.
V 69 letech (v roce 1965) odjel do USA, kde jako Bhaktivédanta svámí (v roce 1968 přijal titul Prabhupáda) postupně získal obdivovatele především v subkultuře hippies. K jeho velkým příznivcům patřil básník Allen Ginsberg (1926?1997) a bývalý člen hudební skupiny Beatles George Harrison (1943?2002). Rok po příjezdu do USA založil Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (ISKCON), která měla v době jeho smrti již množství ášramů (klášterů), chrámů, škol a farem.
Prabhupáda před smrtí svěřil vedení organizace do rukou Správní komise o jedenácti členech. Někteří z těchto guruů však brzy po roce 1977 způsobili hnutí skandály a sobě i trestní stíhání. Celosvětová společnost oddaných Kršnovi pak musela být reorganizována, ale ještě několikrát byla postižena rozkoly. Zvláště citlivé pro hnutí bylo vyloučení Kirtanándy svámí Bhaktipády, zakladatele největšího amerického centra, Nového Vrindavánu v západní Virginii, k němuž došlo roku 1987. Na konci devadesátých let bylo hnutí postiženo dalším skandálem v souvislosti se zneužíváním dětí ve školách, provozovaných touto náboženskou společností.
Učení
Základní věroučnou literaturou jsou indické náboženské spisy (tzv. védská literatura), především Prabhupádův překlad a komentář Bhagavadgíty a Bhágavatamu (Bhágavatapúrany). Rozsah Prabhupádova literárního odkazu (překlady, komentáře i původní díla) je ohromný a oddaní Kršny k ní přistupují jako ke kanonické literatuře.
Prabhupádův následovník a Kršnův oddaný je veden k jednoduchému, až asketickému životu v duchu védských písem a podle Prabhupádových instrukcí. V chrámech a na farmách vstává již kolem čtvrté hodiny ranní, sprchuje se studenou vodou, vykonává pravidelné ranní obřady buzení, mytí a krmení božstev, účastní se společného uctívání Kršny. Každodenní činnost je velmi různorodá: zahrnuje jak tvrdou zemědělskou práci na farmě, tak např. překlady knih a jejich distribuci, pořádání přednášek, veřejné zpívaní mahámantry apod. Významnou součástí sádhany (denní cesty k dokonalosti) je jídlo. Vegetariánská strava oddaných je nápaditě upravena pomocí desítek druhů indických koření.
Tento prostý způsob života má být doplněn hlubokým duchovním poznáním a přiblížením se Kršnovi především prostřednictvím zpěvu mahámantry. Prabhupáda doporučoval opakovat mahámantru (džapovat) za pomoci mály, obdoby růžence o stu osmi kuličkách, a to šestnáctkrát denně. Tyto mahámantry vysloví oddaný zpravidla brzy ráno asi za dvě hodiny soustředěné džapy. Během dne pak džapuje dále podle možností, které mu poskytuje jeho práce. Džapováním má dojít k osvobození mysli oddaného od připoutanosti k hmotným požitkům. Dále se oddaný řídí čtyřmi zásadami, které přikazují vegetariánství, zakazují omamné látky, sex mimo manželství a mimo záměr zplodit potomka a hazardní hry. Ti, kdo ještě nedodržují tyto čtyři regulativní principy nebo nesplňují doporučené množství mahámanter, mohou praktikovat vědomí Kršny na své úrovni a podle svých možností i mimo komunitu.
Oddanost Kršnovi se v praxi nejvíce projeví oddaností duchovnímu učiteli. Védská literatura vysvětluje, že právě duchovní učitel může oddaného vést k probuzení jeho božského vědomí a uvědomění si skutečné duchovní totožnosti, tedy k poznání, že je věčnou duší a že tělo je pouze dočasným oděvem. Toto poznání pomůže oddanému rozvinout lásku ke Kršnovi a službu tomuto bohu a může ho vysvobodit z koloběhu životů. Vysvobození závisí především na jeho upřímnosti, ale samozřejmě také na karmě (zatížení dobrými či špatnými skutky), kterou si v tomto životě či v životech minulých nashromáždil. Mezi duchovními učiteli však zcela mimořádná úcta náleží Prabhupádovi, jemuž náleží zvláštní pobožnost (gurupúdžá).
Společenství
Potenciální příslušníci hnutí Haré Kršna přicházejí do kontaktu s hnutím zpravidla díky jeho veřejným sankírtanům (skupinovým oslavám Kršny zpěvem, hudbou a tancem), přednáškám, vegetariánským restauracím, ekologickým farmám nebo prostřednictvím literatury, kterou hnutí vydává a šíří. Pokud se sympatizant rozhodne stát se oddaným Kršny, prochází vyučováním a duchovní přípravou, která vrcholí obřadem zasvěcení. Při tomto obřadu přijímá duchovní jméno, jehož součástí je i titul dás(a) nebo dásí s významem ?služebník?, resp. ?služebnice?, a zavazuje se k dodržování výše zmíněných regulativních principů.
Oddaní Kršny dávají své životní zaměření najevo i vystupováním na veřejnosti. Můžeme je potkat v typických splývavých oděvech (muže v oranžovém či bílém dhótí a ženy v bílém či pestrém sárí), se znamením žluté hlinky na čele mezi očima, ženy se zahalenou a muže s vyholenou hlavou. Na ulici a při různých příležitostech rozdávají či prodávají prasádam, jídlo obětované Kršnovi.
Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny (ISKCON) byla založena roku 1966, roku 1970 vznikla Správní komise (GBC), která se stala po Prabhupádově smrti hlavní autoritou v hnutí. To je spravováno prostřednictvím národních poboček, vedených místními vedoucími pod supervizí guruů příslušné světové zóny. Každoroční setkání asi čtyřiceti členů Správní komise se koná i v indickém Majápuru, Čaitanjově rodišti. Kršnův chrám v tomto městě je možné považovat za centrum hnutí. Velké publikační aktivitě hnutí Haré Kršna slouží nakladatelství Bhaktivedanta Book Trust (BBT), které vydává knihy Prabhupády a jeho následovníků v mnoha jazycích. I do ČR je distribuován studijní časopis ISKCON Communications Journal. Počet členů hnutí se odhaduje na 10?20 tisíc, u nás a na Slovensku celkem asi 200. Kromě nich další desítky lidí s hnutím sympatizují, dodržují některé jeho zásady a podporují ho. Čeští příslušníci hnutí dávají v poslední době přednost výslovnosti i pravopisu ?Krišna?.
První neoficiální komunita oddaných vznikla na území někdejšího Československa roku 1988 v Lanšperku blízko Ústí nad Orlicí. Brzy po roku 1989 vznikla střediska v Praze Na hrázi a na statku u Chotýšan a hnutí postupně vytvořilo stabilní strukturu. Oddaní z ČR a SR mají společné vedení, které tvoří vedoucí představitelé jednotlivých středisek, mezi nimi především prezident pražského chrámu Nenad Nejkov (Narakriti dás), vedoucí Kršnova dvora Václav Lichtág (Varnašram dás) a tiskový mluvčí Antonín Valer (Trilokátma dás). Spojení se Správní komisí zajišťuje československé pobočce guru Bhaktivaibhava Maharádž.
V roli ústředí hnutí Haré Kršna v ČR je chrám v Praze, Jílová 290. Na stejné adrese sídlí také Centrum pro védská studia, které se zabývá osvětovou činností. Dalšími středisky hnutí Haré Kršna u nás jsou ekologická farma (Kršnův dvůr) u Chotýšan na Benešovsku, založená roku 1990, a dvě vegetariánské jídelny v Praze v ulicích Na hrázi (U Góvindy, od roku 1992) a v Soukenické (Góvinda, od roku 1995). K nim je volně připojena i vegetariánská restaurace v Orlické ulici v Praze. Další chrám vytvořilo hnutí v roce 1999 v Lutotíně na Prostějovsku. V roce 1996 se hnutí pokusilo založit vlastní základní školu (gurukulu) na Kršnově dvoře. Projekt byl však ministerstvem školství zamítnut. Roku 2002 získalo hnutí pod jménem Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny ? hnutí Haré Krišna status státem registrované náboženské společnosti. Hnutí Haré Kršna v ČR vydává časopis Náma Hatta. Vyšlo také několik českých čísel časopisu Návrat k Bohu, který Prabhupáda založil již v roce 1944.
Zdroj: Encyklopedie náboženských směrů v České republice, nakladatelství Portál
Komentáře
http://www.iskconirm.com/cz/Prohlaseni_mise_IRM.html
Hari Hari
Studie o postaveni gurua v GV tradici:
Mans Broo - As Good As God: The Guru in Gaudiya Vaisnavism
http://www.scribd.com/doc/48629146/The-Guru-in-Gaudiya-Vaishnavism-as-Good-as-God
Pojednani o vzniku Prabhupadovych knih:
http://www.harekrsna.cz/cvs/menu/filozofie/zakladatel_iskconu/knihy
Na Prabhupadovu velikost maji ruzni lide ruzne nazory, faktem ale zustava, ze jeho ISKCON se rozrusta i po 45 letech od sveho zalozeni.
Hari Hari
Současní duchovní mistři jsou v mnoha ohledech lepší a mám je ráda.
Lépe zpívají i tančí.
Spala jsem, je to asi půl roku a kolem 3 hodiny ráno mě vzbudilo hlasité zpívání, právě něco háre, háre. Byl to vroucný, silný, hlasitý zpěv, hezký můžsky zpěv. Nejdřív jsem si říkala co to je za opilce, jenže ten člověk zpíval fakt krásně. Takže se mi potom chtělo strašně smát. Fakt mě to uplně roszvítilo. Od té doby se mi to už nikdy nestalo.
Samozrejme. Sara bude ritvicky troll. Nic takoveho ISKCON neuci a zadny me znamy guru v ISKCONu nesnizuje Prabhupadovo postaveni, prave naopak. Tak jako nikdo ze soucasnych guruu Madhva nebo Ramanudza sampradaji nesnizuje postaveni jejich obnovitelu.
Anca:
Hare je vokativ od 1. Hari, jmena Bhagavana, 2. Haraa, jmena Jeho sakti. Z toho vyplyva Vami popisovany zazitek. Nejedna se o hmotne zvukove vibrace.
Hari Hari
http://rathayatra.cz/
Hari Hari
A k tomu prej Chléb Boží a na něm tlustě namazaný RAMA.
A k tomu prej...Namazany Rama?
No to musi byt pohled pro bohy :-)))
Zajimaji me vsak tvoje akademicke a duchovni kredity, tedy tvoje duveryhodnost a fundovanost, ktere ti dovoluji tvrdit to, co o Prabhupadovi tvrdis. Zvlast me zajima kritika tykajici se nepresnych prekladu ze sanskrtu, predevsim s exaktnim dolozenim predpokladaneho zameru kohokoliv manipulovat. Dosavadni mnou zaregistrovane pokusy prokazovaly neznalost zdroju, ze kterych Prabhupadada vychazel, tedy komentaru predchozich acarju, a to nejen tech dvou zminovanych.
Hari Hari
Tve tvrzeni o Prabhupadovi vychazi z vnejsiho pohledu, z nehoz gurua posuzovat nelze. To, ze je guru uctivan, neznamena, ze to ma rad. Ve skutecnosti prijima uctivani ve jmenu guru parampary.
Tve kredity me nepresvedcily. Neuvadis zadne systematicke studium sanskrtu, v tradicnim ani akademickem kontextu, ani studium komentaru predchozich acarju pod vedenim fundovaneho gurua-pandita.
Jiz to, co tvrdis o studiu Isopanisad z dobrych a spatnych uhlu, neni pravda. Toto oznaceni vidyu a avidyu nemistne zjednodusuje.
Hari Hari
Jiste, ze nemuzu znat vsechny pandity. Kteri a kde dosvedcuji, ze jsi byl jejich zakem?
Posuzovat druhe podle svych meritek je celkem bezne. Pokud se posuzuje podle meritek urcite filozofie, je treba to podlozit citacemi. Pokud to nekdo nedela, at je v ISKCONu nebo ne, neberu ho vazne.
Isopanisadu tak trochu znam, mj. jsem pracoval na jeji reedici, ktera casem vyjde.
Tvoje slova zni: "podle Šrí Išopanišad bychom měli studovat povahu tohoto světa ze všech stran úhlů ať už těch špatných či dobrých" To neodpovida ani sanskrtu ani anglictine, ale ztotoznuje to vidyu s dobrem a avidyu se zlem, coz je zavadejici, protoze text samotny doporucuje studium obojiho. Avidya je hmotne poznani potrebne pro docasnou vtelenou existenci.
Me nikdo neockoval, ale udelal jsem si o Prabhupadovi dost rozsahly obrazek, od svedectvi jeho zaku, pred nazory dalsich osob, ktere ho znaly, vcetne tech mimo ISKCON pocinaje akademiky, az po tvrzeni jeho odpurcu.
Vnejsi pohled je materialisticky, strucne receno guruSu nara matiH (Padma PurANa)
Zname se od videni.
Hari Hari
Pokud jsou prirovnani nepresna, jsou zavadejici.
Pp bohuzel postrada jakoukoliv podporu gurua, sadhua a sastry, a tim padem ji nasledovnici vedskych tradic nemohou brat vazne.
Az si tvou tezi prectu, budu na ni reagovat.
Hari Hari
Pokud jsou prirovnani...Současní mistři jsou lepší.
Dovolují nám uctívat polobohy
http://www.prabhupadanugas.eu/?p=19234
a dělají z ISKCONu normální multikulturní organisaci.
http://www.flickr.com/photos/citizenseye/6014552598/
Proto je mám tak ráááda!
Hari Krišna Jay Rádhe Šyám
When the Lord went to visit the temple of Visvesvara, hundreds of thousands of people assembled to see Him. (Caitanja Caritamrta 1.7.157)
It is also said that on the northern side of the temple there was a Deity of Lord Siva named Bhandisvara and that the father of Nityananda Prabhu, Hadai Pandita, used to worship that Deity. (Caitanja Caritamrta 1.13.61 v.)
After that, Lord Caitanya Mahaprabhu delivered the celebrated Sapta-tala trees, took His bath at Setubandha Ramesvara and visited the temple of Lord Siva known as Ramesvara. (Caitanja Caritamrta 2.1.116)
When Lord Caitanya Mahaprabhu went to the temple of Lord Siva known as Kapotesvara, Nityananda Prabhu, who was keeping His sannyasa staff in custody, broke the staff in three parts and threw it into the river Bharginadi. Later this river became known as Danda-bhanga-nadi. (Caitanja Caritamrta 2.5.142-143)
After showing mercy to the brahmana, Lord Sri Caitanya Mahaprabhu left the next day and arrived at Vriddhakasi, where He visited the temple of Lord Siva. (Caitanja Caritamrta 2.9.38)
Arriving at Siva-kanci, Caitanya Mahaprabhu visited the deity of Lord Siva. By His influence, He converted all the devotees of Lord Siva into Vaishnavas. (Caitanja Caritamrta 2.9.68)
At Pakshi-tirtha, Lord Sri Caitanya Mahaprabhu visited the temple of Lord Siva. Then He went to the Vriddhakola place of pilgrimage. (Caitanja Caritamrta 2.9.72)
At Vriddhakola, Lord Sri Caitanya Mahaprabhu visited the temple of Sveta-varaha, the white boar incarnation. After offering Him respects, the Lord visited the temple of Lord Siva, wherein the deity is dressed with yellow garments. (Caitanja Caritamrta 2.9.73)
After visiting the temple of Siyali-bhairavi [a form of the goddess Durga], Sri Caitanya Mahaprabhu, the son of mother Saci, went to the bank of the river Kaveri. (Caitanja Caritamrta 2.9.74)
The Lord then visited a place known as Go-samaja, where He saw Lord Siva’s temple. He then arrived at Vedavana, where He saw another deity of Lord Siva and offered him prayers. (Caitanja Caritamrta 2.9.75)
atd. Dalsim prikladem je treba tradicni uctivani Sivy, ruznych podob Durgy (Bimala, Lalita) atd. vedle Jagannathova chramu v Puri. Jsou to totiz vaisnavove a prijimaji Jagannathovo prasadam.
Hari Hari
Nemuze. Je to bot nebo troll.
Hari Hari
Pokud jsou prirovnani...Milý Honzo,
nejprve k přirovnáním. Šrímad Bhágavatam je plný různých přirovnání to tvrdí sám Čaitanja Maháprabhu v CC Madhya lila, chapter 24, sloka 318
krsna-tulya bhagavata----vibhu, sarvasraya
prati-sloke prati-aksare nana artha kaya
SYNONYMS
krsna-tulya bhagavata--Srimad-Bhagavatam is identical with Krishna; vibhu--the supreme; sarva-asraya--the origin of everything, or that which controls everything; prati-sloke--in every verse; prati-aksare--in every syllable; nana artha kaya--there are varieties of imports.
TRANSLATION
"Srimad-Bhagavatam is as great as Krishna, the Supreme Lord and shelter of everything. In each and every verse of Srimad-Bhagavatam and in each and every syllable, there are various meanings.
Týká se to sice Bhágavatamu, ale doufám že se shodneme na tom že ty různé významy platí obecně v celé Védské literatuře. Vím že ISKCON učí něco jiného. Je to jedna z mnoha chyb. Jinak k mému výkladu slov vidyá a avidyá vidyá je poznání a avidyá je nevědomost. Poznání je často ve Védské literatuře spojováno s dobrem a nevědomost se zlem. Proto jsem si dovolil takový výklad. Myslím si že ho obhájím lépe než ty ten svůj kde tvrdíš (nechci říkat že to je špatně - je to jedna z možných variant), že avidyá je hmotné poznání. To určitě není ten původní význam slova. Myslím si že mé vysvětlení je učitě přesnější než tvé. Osobně s tvým vysvětlením nesouhlasím ale to by bylo na delší debatu a jelikož jsem právě dokončil svou tezi tak sem budu postupně dávat odkazy. K Poslednímu Pokynu - nemyslím si, že by byl Poslední Pokyn odporoval zásadně šástře, ale jelikož je to dílo, které se týká především ISKCONu a jeho vnitřních věcí tak se do nějáké rozepře pouštět nebudu. Přesto si myslím, že to jevelmi zajímavé dílo, které dobře mapuje určité věci v ISKCONu.
http://robert-vyskup.blog.cz/
> Poznání je často ve Védské literatuře spojováno s dobrem a nevědomost se zlem. Proto jsem si dovolil takový výklad. Myslím si že ho obhájím lépe než ty ten svůj kde tvrdíš (nechci říkat že to je špatně - je to jedna z možných variant), že avidyá je hmotné poznání.
Pokud bys mel pravdu a avidyA byla 'zlo', pak by byla Isa Upanisad v rozporu s BG 14.16-18, ktera od zla/tamo guny odrazuje.
Az si Tvou tezi prostuduji, uvedu sem odkaz na mou reakci. Pri zbeznem pohledu ale vidim, ze tyto zalezitosti jsou zname a na sve strance uvadim vysvetleni velke vetsiny z nich. Zrejme tedy budu hlavne uvadet odkazy na tato vysvetleni.
K Pp je cerstvy elaborat zde: http://www.harekrsna.com/sun/editorials/07-12/editorials8843.htm
Hari Hari
Vedantasutra rika athato brahma jijnasa, nyni, v lidskem tele, je treba se ptat na Brahma, Absolutni Realitu. To je vidya. Avidyu jsme zkoumali dosud, v mnoha nizsich telech k tomu lepe uzpusobenych. Pokud v tom chces pokracovat, prosim.
Moje reakce je zde:
http://www.veda.harekrsna.cz/library/reakce-RV.txt
Cekal jsem neco mnohem rozsahlejsiho a fundovanejsiho.
Hari Hari
- Odpovědět
Pošli odkaz