ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Tak to ti asi nezbyde nic jinýho než mně:

Č---E---K---A---T

a doufat a modlit se pro zázrak.

Ahoj wyckyy, když jsem četla tvůj příspěvek, tak jsi mi připomněla moji lásku - já jsem na tom totiž úplně stejně jako ty. Jsem strašně nešťastná, většinu dne probrečím. Nevím, co s tím dělat. Jediná rada zní: čekat.

Protoze on mi na to neodepise..Jako by mel strach,ze do toho znovu spadne a zatim si neni treba jisty nejakou moji napravou.Takze prave proto nevim jak na to..Lidi kolem nej jakoby vedeli co ja ne a zajimave je,ze nikdo nerekne kasli na nej.Jen dej tomu cas a neni vsem dnum konec..Byly tam 2 problemy,ale ne neresitelne,nic co by neslo zmenit..takze proto to nechci vzdat.chciBYTzaseSTASTNA..sNIM!

Pěkné pondělí přeju. Víkend přežit!

Ryba: To je super, že máš klid! Moc ti to přeju. Docela hraje, hmmm, nevím, jestli můžu říct, že po 8 letech ho už znám, tak snad to opravdu není v tom zlým smyslu, spíš taky neví, co se s ním děje, což mi potvrdil páteční smskou, že si sám do hlavy nevidí, ale že je moc rád, že se k němu chovám hezky, že ho to v této situaci samotnýho překvapuje a že mi děkuje.

S nervama už jsem nevydržela a ohradila se nad poznámkami typu "jestli/až/kdyby se k sobě vrátíme, tak...". To už jsem mu řekla, že mi to moc ubližuje, aby to řekl, jen až si bude 100 % jistej. Omluvil se a uznal to. To je vlastně odpověď i pro Katku.

Katko, jo přesně! Úplně opačně, než chceme, ale přečti si příspěvky Ryby, ta druhá strana opravdu neocení nějaký výlevy. Jde o kompromis, ale ten je sakra těžký najít.

Wyckyy-souhlas s Katkou, proč něco nedomluvíš, když jsi si tak jistá?

text

Adame, Ty máš pocit, že jsi to propásnul, viď? Kdyby to bylo opravdu silné, tak, aby to mělo šanci vydržet, počkala by. Určitě ještě potkáš nějakou, která Tě bude milovat víc a krásněji. A Ty ji.
Diano, a co příště s úsměvem říct Nesahat prosím, teď už se to nesmí.. A pročpak mi tohle říkáš,když víš, že se mi bude celý víkend stejně jen stýskat?
Co je na tom někde ho nenásilně potkat, když jsi si jistá, wyckyy?
Proč se nešťastně zamilovaný chovají tak nesmyslně, sama jsem se v tom plácala úplně stejně..hrdost nad upřímnost, hlavně se neztrapnit, takže se chovat úplně opačně, než chceme...ach jo:).

Tak mi připadá, že si s tebou docela hraje... Au. Pokud se už opravdu vrátit nechce, není to od něj zrovna milé. :-( Ale snad to, že tě takhle znejisťuje, není nějaká "pomsta".... Kdyby to trvalo dlouho, asi bych v podobné situaci nevydržela s nervama a nějak diplomaticky mu vysvětlila, že z jeho chování mám v hlavě leda zmatek a že mě tím trápí. Ale těžko radit...

Ne, bývalý přítel se mi zatím neozval, snad to bude OK.

Tak jsem si myslela,ze je do ni zamilovany a tak,ale slysela jsem,ze je to spis o zmene a,ze me za vsim vidi a tak..Ta holka je asi pekna mrcha lze mu a tak,ale to on nevi!Ja nevim co delat.Vim,ze kdyby se mi podarilo si s nim nekam zajit nebo tak mela bych ho zpet!

Ano, je to opravdu smutný příběh Adame!

Adame, je to smutný příběh, ale nedávej si za to vinu jen sobě. Asi by všechno dopadlo jinak, kdybyste se potkali a ty už si byl rozvedený, ale to nemá smysl řešit. Ber to jako životní zkušenost, už víš, co nechceš, kde byly chyby a v 35 máš spoustu šancí začít znovu a líp.

Adam: každej z nás si tady táhne tu svojí zpropadenou káru, těžko posuzovat, čí je těžší, ale v jednom se shodujeme-soukromý peklo to je tedy určitě.

Právě jsme se rozloučili před dalším nekonečným víkendem, jak já je od jistý doby nesnáším! Řekl, jak mi to sluší, pohladil mě po zádech a dal pusu na tvář (dle mého názoru trochu delší, než přátelskou, ale kdo doufá, ten vidí věci i tam, kde nejsou). Ať si prý !!!užiju!!! víkend a jsem hodná (?). Všechno ve mně se chtělo vrhnout se mu okolo krku a neztrácet další víkend jeden bez druhýho. Neudělala jsem samozřejmě nic, protože hysteriky nikdo nechce, že Rybo...jak jsi na tom? Ozval se, nebo máš pokoj?

Přežijme osamělý víkend!!!

Ona. Vezmu to hezky počátku, bylo to složitejší. Poznali jsme se, když jsem se rozváděl a už jsem s bývalou nebydlel. Když jsme spolu začli, bývalá se to dozvěděla a přišla s tím, že chce zpátky. Odbočka: rozváděli jsme se, protože její rodina se nám neskutečně srala do života, tchýně ryla do ženy a tchán se montoval do mě, oni vcelku zazobaná rodinka, pořád mi předhazovali, ať jdu k nim do rodinný firmy, jak se budu mít blablabla. Krize začla, když žena přišla, že chce na plastiku nosu, který si někdy v dětství zlomila na lyžích. Mě se to moc nelíbilo, ale prý že se jí blbě dejchá, prosadila si svou, tak šla. Pak že operace očí, měla 2ky brýle. To už jsem byl proti a nedal jsem jí na to. Zaplatila jí to tchýně. Pak začly spory, jestli mít jedno nebo dvě děti. Já chtěl jen jedno, zdálo se mi, že ona nestačí ani na jedno. Vysadila antikoncepci. Jako blbec jsem věřil, že se to prostě povedlo přes pilulku. Když se pak asi v 5. měsíci pochlubila kamarádce, jak to se mnou zaválela, zbalil jsem si nekompromisně kufry a podal žádost o rozvod bo jsem si uvědomil, že od začátku jsem byl za blbce. Ano, teď mě tu asi feministky sežerou.
Když jsem jí řekl, že zpátky ani za zlatý prase, začala dělat naschvály u rozvodu, majetek, děti atd. Jen pro ilustraci, v té době jsem měl asi 60t čistého (slušně placený zaměstnanec zahraniční společnosti), na děti chtěla dohromady 35t+byt+auto, ale na byt byla hypotéka skoro 20t, psaná na mě, která by mě zůstala. Takže bitva právníků. Ta se táhla celou dobu, co jsem byl s tou "novou". Věděla do čeho jde, ale detaily podrazů ze strany bývalé jsem s ní radši neřešil, což byla velká chyba. Nechtěl jsem jí do toho zatahovat, měla za sebou velmi bolestivý vztah, který se dá shrnout "Přítel mě po rozchodu obtěžuje". Nakonec mi řekla, že mi nevěří, že se skutečně rozvádím. A že potkala někoho, s kým je jí fajn, ať jí dám čas se rozhodnout. Rozhodovala se 4 měsíce. Jak to dopadlo je zkušenějším jasné, já pořád doufal. Týden potom, co mi sdělila, že se mnou už ne a odešla, jsem konečně dotáhl rozvod. Ale v té době jsem to ani nemohl tušit, mohlo to pokračovat klidně další 3 roky. Myslím, že žena se to dozvěděla a proto ustoupila, když viděla, že budu taky sám. Nevím, už jsem se v tom nehrabal, nebyl důvod.
Takže víkendy trávím sportem nebo s dětmi, které mám moc rád a které mi dávají smysl života, tam problém samoty není, ty večery nebo noci, když nemůžu spát, to je malé soukromé peklo. Pořád si říkám, že tím život nekončí, kolem a dokola, je mi 35, začínám znova, vážnýho vztahu se pochopitelně bojim a na nevážný už nějak nemám žaludek.
Nejhorší na tom je, že cítím, že jsem tý, co ode mě odešla, ublížil a že už to nikdy nenapravím. S tím se nežije nijak dobře.

Adame, a proč jste se rozešli a kdo s tím přišel?

:-)jo no..Ja uz bych to asi neresila,kdyby mi vcera nekdo nerekl tech par ale zasadnich veci..

wyckyy-myslím, že už jsi rozhodnutá to udělat, protože tě živí ta naděje, stejně jako mě, jsem ráda, že ho vidím "aspoň" v práci.

Jo a denne kontakt by tam nebyl..ale i obcas by byly pro me muka

Ja jsem v tomhle oboru nikdy nebyla.Sla bych do toho jako uplny laik..A to,ze mam strach z toho,ze tam bude ten kontakt vi jak on tak jeho sestra a stejne me do toho tlaci coz je hodne zvlastni..Mel tam jit nekdo jiny kdo uz v tom je zbehlejsi,ale ne chcou tam me..A kdyby semnou uz vubec nepocital tak by se na me mohly prece vsichni vykaslat a neohlizet se ..protoze by to uz byla uzavrena kapitola

wyckyy-třeba je to pravda, ale připrav se i na to, že ti prostě jen nabízí práci, protože jsi v oboru dobrá a on jedná jako obchodník...protože jestli je to tak a ty budeš čekat víc, tak vidět ho denně v práci je docela záhul. Věř mi, vím, o čem mluvím. Stejně dokud to nezkusíš, tak nebudeš vědět...

ho take hodne stvalo..No a ted tak premyslim,ze tim ze mi nabidl tu praci a doslova me do toho tlaci on i jeho rodina,jestli mi timhle nedava posledni sanci jak si k sobe najit znovu cestu..Treba ceka jak se k tomu postavim a jestli jsem ochotna zmenit svuj zivot k tomu aby jsme mohly zacit znovu od zacatku a vzit to za jiny konec.Fakt me hodne miloval a tohle vse byl ten nejvetsi kamen urazu..

LUS: Jestli tě přitahuje a nepříčí se ti to...je to jen na tobě, jak si to zařídíš. Já se bohužel takhle odreagovat nedokážu...