ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Víte.. já se v tom nechci pořád vrtat.. Nechci na ni "házet špínu", ale pořád nad tím přemýšlím.Čtu si pořád dokola její odpověď (30. 11. 2007 13:45:26, Igiho bývalá partnerka) a nedokážu to pochopit.. Já jsem ten příběh nepsal proto, abych někoho (ji) špinil, nebo někomu ublížil. Ale bylo to pochopeno přesně v tomhle smyslu - a to hodně mrzí a bolí. Mohl bych vyvracet jednu věc za druhou a především uspořádat pořadí vět(časovou posloupnost), ale neudělám to. Myslete si o tom co chcete.
Radíte se odpoutat. Zatím to nejde. Pořád musím myslet na to poslední setkání, které dopadlo tak katastrofálně.. Dnes bych to udělal jinak. Prostě bych ji vysadil a jel pryč.. A asi i beze slova. Jenže na věci by to nic nezměnilo. Stále bych byl ten, který "podvedl" a není to pravda. Nic takového jsem neudělal a za tím si stojím a stát budu.
I reakce její dcerky o něčem mluví a vykládat si to může každý jinak. Snažil jsem se jí (soukromě) vysvětlit že to, co si myslí a co o tom problému ví, je omyl. Možná se mi to podařilo a možná ne. Nechci po nikom, aby se stavěl na tu, či onu, stranu. Hrozně bych si přál, aby došlo k pravdivému vysvětlení. Především mezi mnou, mou partnerkou a její rodinou (dětmi). Hrozně bych si přál, aby nad tím přemýšlela.. Ale ne ve vzteku.. v klidu.. A aby byla, jako dřív.. Vím, že si teď nejspíš někdo řekne : "Ale to bys měl především Ty taky." Takovým vzkazuji : "To já právě dělám."
Snad to alespoň někteří z vás pochopí tak, jak jsem to myslel.
Hrozně se stydím za to, jak mi zase (při tom posledním setkání) vytekly nervy..
A věřte, že mi na její štěstí hodně záleží. A pokud bude šťastná s někým jiným, budu radši, než aby byla nešťastná se mnou.
Protože až na tyhle věci, které jistě dokážeme oba řešit a ovládat pokud chceme a pokud nám ten druhý v tom pomáhá, je to ta NEJÚŽASNĚJŠÍ ŽENA, jakou jsem mohl,ve tomhle životě,potkat.
A slibuji veřejně, že se nechám psych. vyšetřit.
Hezký víkend všem..

A v anonymitě zůstanu ne kvůli sobě, že bych z Tebe měl strach, ale kvůli člověku, kterého pořád miluju i když je to úplně v pr...

Hujer.. jestli si to myslíš.. Pokud je konflikt s kýmkoliv na kom mi nezáleží, tak se seberu a jdu pryč.. Jestli je to člověk, kterého mám rád, tak se mu to snažím vysvětlit, proč to tak vnímám.. A jestli dělá, že poslouchá a přemýšlí nad tím.. a pak, jako bych nic neřekl, zase začne od znova a dokola.. je to peklo.. Proto jsem se odstěhoval.. a nic to nezměnilo.. A věř, že i kdybys byl o 100kg těžší, než já a došlo mezi námi k něčemu takovému, tak bych se tě asi nebál a šel do tebe stejným způsobem.. protože bych se přestal ovládat.. prostě zatmění.. A děkuju Pánu Bohu, že se vždycky ještě dokážu zastavit.. Nedokážeš si představit, jak jsem s nervama v háji.. Když člověk, kterého miluju a vím proč si něco vezme do hlavy a nepřemýšlí..
Netušíš, jak moc je mi to líto..

Pokud ponižuješ ženu a psychicky ji týráš,tak jsi ten největší a nejhorší ubožák a zbabělec.Muži do očí bys nikdy nic takového udělat nedokázal.Nenávidím takové hajzly,buď rád,že jsi v anonymitě a to myslím naprosto vážně.Jsi obyčejný hnus.

No Zuzu tak tohle bych od tebe tedy nečekal.. Ano.. vytekly mi nervy a je mi to hrozně líto.. Ale ty sama víš, jak je to s ní někdy hodně těžké.. Máme podíl viny oba, ale jen já ho přiznávám. To, že jsem teď 3 měsíce doma tomu moc nepřidalo, ale ty hádky se odehrávaly tady.. ne u vás.. A víš sama moc dobře, že to většinou byly opravdu nepodstatné věci.. Ale mamka má prostě svou pravdu a přes to nic nejede.. Mrzí mě, že to takhle dopadlo a ještě víc mě mrzí, že i Ty jsi mě takhle odstřelila.. A odstartovala to taková blbost.. Mějte se hezky..

Igi zklamal si mě.. Mamka pro tebe dělala první poslední celých 5 let.. Někdy i na úkor nás a sebe.. Našel jsi u nás domov a my sme tě vzali i s tvými trápeními a pomáhali ti je řešit(hlavně mamka).. Za to všechno ses jí odvděčil jenom vyhrůžkami, ponižováním a psychicky ji deptáš ještě teď.. To se nedělá.. Vzpomeň jsi jak jsi byl u nás šťastný a nech ji už být.. Jo a slečny posuzujte to oboustranně a nehleďte jen na jeden názor.. Neznáte realitu.. Mamka už je zlomená dost.. Nekopejte do ní ještě vy!!

ahoj holky, tak posilam pokracovani moji story! myslela jsem, ze se v nedeli v klidu prestehuju a bude fajn, ale uz chapu, proc se nic nema planovat dopredu...

v patek rano odjel ex do prace, jeste jsem mu rekla, at vyridi spolubydlicim vecer (protoze se s nima mijim), ze se v nedeli stehuju a ze si vezmu od nich z pokoje nejake veci, co byly moje. No den ubehl tak nejak normalne a vecer jsem sla do prace... Asi v deset tam prisel chlapek, ke kteremu jsem se mela stehovat - UPLNE TOTAL OZRALY, byl neprijemny, kricel na me, ze jestli chci ten pokoj nebo ne, kdyz jsem mu rekla, ze se chci stehovat v nedeli, tak ze pry on doma nebude kvuli mne - no hruza, tak jsem dostala strach, ze kdyz se ke mne chova takhle jeste nez jsem se nastehovala, jak to asi bude vypadat, kdyz tam budu bylet a hlavne, jestli bude chodit domu ozraly. I sefka, ktera to videla, mi rikala, ze si mam radsi najit neco jineho.

Dosla jsem domu a ze to Honzovi reknu - on nebyl doma! Jel pro tu svoji Petulku, aby ji pomohl stehovat, ani nemel tu odvahu mi to rano rict a nebo se se mnou rozloucit - proste nic! :( tak jsem mu to rano psala, ze se nemam kam odstehovat, ze k tomu chlapkovi nemuzu, ze se ho bojim - no tak mi odepsal, ze co jako s tim budu delat, ze to je hrozna situace a ze se me nekolikrat ptal, jestli to mam jisty a jestli je ten chlap OK. A ze oni se v nedeli proste stehuji... Ja uz od desiti v praci, kde jsem nemela cas si s nim psat, kdyz jsem mela obedovou prestavku, tak jsem sla hledat bydleni a on mi volal - ze co presne mi ten chlap rekl, ze to byl podraz ode me a ze on do tohohle pruseru Petu nemuze privezt, ze uz toho ma za sebou dost! V tu chvili do me vjel takovy nerv, jak jsem se s nim nikdy nehadala, tak ted jsem na nej jecela do telefonu, ze porad mi sliboval, jak pomuze, kdyz neco a ze kdyz tu pomoc potrebuju, ze se na me vykaslal a ze vidi jen Petru a jaka je ona chudinka, ale co ja, uz ho nezajima! No triskla jsem mu telefonem se slovy, ze asi budu muset jit pod most teda... Hej, ja mela takove nervy! jsem prisla do prace a cela jsem se klepala, az me kolegyne musela poslat uklidnit :)))

kdyz jsem vecer prisla domu (telefon vypnuty, protoze po jeho sms, kdy psal, jak nechape, proc takhle reaguju a ze se na nej snazim hodit pocit viny, jsem uz nemela silu neco s nim resit), tak jsem sedla na net a hledala bydleni - nastesti se mi do hodiny podarilo sehnat pokoj, kam jsem se v nedeli nastehovala... telefon jsem zapnula po nastehovani, kde byla sms od nej, ze dekuje, ze to resim vsude okolo a neee s nima.. tak jsem mu volala, prvni jeho slova: jsi v pohode? tak jsem mu rekla, ze v ramci moznosti jo, rekla jsem mu, jak me nastval, ze jsem necekala, ze mi rekne, ze ji nepriveze (kdyz uz byla already s nim), ale ze mi rekne: neboj, je jasne, ze tam nemuzes jit, ale neco vymyslime... a on, ze pry to tak chtel, jenze ze ja jsem mu polozila telefon... grrrrrrrrrr tak jsem mu pripomnela jeho prvni reakci... a on,ze vedel, ze by to bylo pro me tezke, kdybysme byli vsichni tri v jednom byte, tak jsem mu rekla, ze ani ne, ze by mi to bylo ted uz uplne jedno...

Holky, tohle me tak vylecilo!!!!!! Uz bych ho ani zpatky nechtela! Jsem na nej jeste porad nastvana, kdyz si na to vzpomenu a az se uvidime, tak mu to vsechno reknu jeste jednou... ze odsuzoval jine, jak maji plnou pusu reci o pomoci a pak nic, ale ze on udelal to same... ted spolu komunikujeme jen o tech nejdulezitejsich vecech - zapomnela jsem si tam nejake veci, mam jeho pc, bude mi objednavat nb... ale myslim, ze i presto vsechno ma trochu vycitky, protoze jinak by mi nepsal osloveni berunko a nebo to, at si dam pozor, ze od patku maji policajti kontrolovat barmany, jestli nenalevaji podnapilym...

uprimne mu preju, at mu to s touhle holkou nevyjde, aby si uvedomil o co vsechno prisel a jak lidem kolem ublizil.. chci aby byl stastny, ale ne s ni..

To MM - Máš pravdu, ale jen částečně.. A vím o tom, že své emoce nezvládám.. Zvláště v tak vypjatých situacích a zvláště pak poslední 2-3 roky.. Netušíš, jak moc mě to trápí..

Ale taky vím, že jsme zapomněli "umění dialogu"..
Ono totiž, když řekne jeden "v dialogu" - prosím stop, tak by to měl ten druhý respektovat.. Což už dávno neumíme.. Neumíme jsem napsal zcela záměrně..
P.S.: Vymaž mne odkud chceš, ale Ty ve mě zůstaneš napořád..

No Di, my to tady rozhodně nevyřešíme, ale podle dostupných info mám pocit, že tohle už nevyřeší nikdo, možná jen totální konec, konec kontaktování, rány jsou příliš hluboké, jejich léčení podle mě nemůže být úspěšné...

Komu to přijde jako Balča & Radar Revival?

Vy dva jste si strašně moc ublížili navzájem...těžko hodnotit, ale jakýkoliv projev (i náznak) fyzickýho násilí je něco, z čeho mám husí kůži ... a u milovaný osoby ...
brrrr.

MM, měla jsem z toho úplně stejnej pocit, než napsala "ona". Teď ale babo raď, co?

Ne do této hádky se nepustím.. K podložení svého pohledu bych měl hodně důkazů a svědků, ale stejně to nemá cenu.. Taky bych mohl vypsat odborné pasáže o psych. diagnozách, kterými jsem už teď přesvědčený, že trpíš.. Ale taky to nemá cenu.. Přestala jsi umět poslouchat druhé a nejen mne.. V tom je největší problém..
A čekal jsem, že vzpomeneš útržkovitě tyhle pasáže.. Já to vím, jak to vidíš ty.. Ale je to poněkud pokřivený pohled.. Jsem si vědom toho, co jsem kdy, v našem vztahu (a nejen v něm), podělal.. Ale můžeš to říct i Ty? Nemyslím si.. Možná to s odstupem času uvidíš jinak..

Prostě já jsem nemocný a Ty jsi zdravá..
Nezlobím se - přeji Ti to.. Buď šťastná, ať už sama, nebo s někým.. Je mou životní prohrou, že to nebylo a nebude se mnou..

Říká se : "Chybami se člověk učí." Ovšem zapomíná se dodávat, že jen pokud chce..

Miluji Tě.

No, když tady teď vidím i reakci Igyho partnerky, tak vidím, že jsem se neměla pouštět do pronášení jakýchkoliv názorů na jejich vztah... je to jen jejich věc a nemám do toho co kecat...

Jenom ještě možná poznámečku si neodpustím na téma fyzické agrese: myslím, že neexistuje možnost že někdo "vyprovokoval" fyzický útok na svou osobu, chyba je vždy u toho, kdo nezvládne situaci a "zaútočí"... Beru pud sebezáchovy, tedy reakci na to, když mi někdo chce ublížit (ublížil) nebo by ublížil např. dítěti...

Di, v neděli na tebe budu myslet!

Renčo, nekecej! :oD a dobrý??? Mám dost obavy...

že by opravdu hádka v přímém přenosu? je to fakt drsné. ale myslím, že je čas, abyste obě strany nechaly tu druhou na pokoji. váš vztah vám nevyšel, zbytečně byste si dál ubližovali.

Diano, budu na tebe myslet :-)

Di, máš rande? Gratuluju! Já randím od min. neděle :-)

Igi versus jeho ex... Uf, skoro jsem při čtení zapomněla dýchat :-)

Ajajaj, hádka v přímém přenosu? Jestli je to autentický...tak klobouk dolů...to je teda masakr!!!

Jinak jsem to udělala, v neděli mám rande, tak na mě myslete, prosím :oD

KOMPLETNÍ VÝŽIVA PRO VAŠE TĚLO

7 denní kurz hubnutí zdarma - registrace na www.snama.cz/dieta

Igi, asi se ti to nebude líbit, ale stejně jako holky nade mnou si myslím, že s tou dívkou o které píšeš nemáte společnou budocnost možnou, ona tě vysála, psychicky zdeptala a ještě se v tom rochní... Snažila jsem se číst docela pozorně a myslím, že bys měl zkusit se od ní úplně odpoutat, protože ona tvé lásky podle mě jen využívá, kdy se jí to hodí a jinak je ledová královna a to je špatně!

A ještě jen pro vysvětlení, když tak nad tím pořád přemýšlím.. To, co jsem napsal je přesně to, jak to vnímám já.. Je asi jisté, že moje "přítelkyně" to vidí zcela odlišně.. Na to má jistě plné právo.. Jen bych ji rád upozornil, než zareaguje (pokud to bude chtít udělat), že vím, že každý máme jiný úhel pohledu.. A je jen na partnerech, jak jsou schopni vnímat pohled toho druhého a chtějí-li s tím něco udělat.. Já dělal, co bylo v mých silách a vím, jak ses cítila a cítíš. A Znovu opakuji - nezlobím se na Tebe, ale na způsob, jakým to končíme. Snad to časem uvidíš i mýma očima budeš moct pochopit, proč jsem reagoval tak, jak jsem reagoval.. Je mi to líto a moc - snad to jednou pochopíš a odpustíš mi..

Emočně nestabilní porucha osobnosti: porucha osobnosti, u které je výrazná tendence jednat impulsivně bez uvážení následků spolu s afektivní nestálostí. Běžné jsou výbuchy násilí nebo hrozivé chování, zvláště pokud se s dotyčným nesouhlasí.

Závislá porucha osobnosti: je charakterizovaná povzbuzováním jiných lidí nebo dovolováním jim, aby za něho přebírali odpovědnost za důležitá životní rozhodnutí, podřizování se osobám na nichž je závislý, pocity že není ve své kůži, když je sám, stálými obavami, že bude opuštěn osobou, ke které má těsný vztah a omezením schopnosti dělat všední rozhodnutí bez nadměrného množství rad a ujišťování druhými.

Výše popsané jsou důvody, proč už nechci žít s Igim. Popis životních útrap je jednostranný, z mé strany by to znělo asi trochu jinak. Nehledě na to, že spousta věcí jsou nesmysly a nepravdy /do mobilu jsem vlezla jednou kvůli věřitelům - proč bych si měla nechat vybrat byt exekutorem jen proto, že slepě důvěřuji/ ale nechce se mi to rozebírat. Poskytla jsem bydlení, stravu a věrně stála po boku i přes neustálé problémy, dluhy , dělila jsem se o první poslední. Vydržela jsem tři roky, ale už jsem nedokázala být chápavá k tomu, proč pořád něco nejde. K tomu po tolika letech bez práce, na krku děti i přítel, už jsem nemohla. Zůstala jsem bez peněz, začalo haprovat zdraví. Tak se odstěhoval. A já se pomalu zvedala ze země. Stále jsem ho milovala, tak jsem pak ještě fungovala jako holka na telefon. Trávila jsem s ním každou volnou chvilku, samozřejmě jen když měl čas a zbytek času jsem čekala až se vrátí z léčení z práce a ještě odjinud, ale o tom radši pomlčím. O žárlivosti vím své, můj partner žárlil snad i na moji postel. Svoji agresivitu už vůbec nezvládá, komunikace probíhá jen za jeho řevu a mlácení do věcí, popřípadě držení mě pod krkem. Mám z něj strach, naposled na mě syčel, že nevím, čeho je schopný, ze své agresivity viní mě - já ho provokuju /tím, že mluvím klidně/ a nenechá se kvůli mě prý zavřít...tak to nechápu, to mě dorazilo, pokud neuvažuje tak, že nebude agresivní proto, že by někomu mohl ublížit, ale proto, že by ho mohli zavřít....tak to má docela problém. Protože jednou se mu v tom afektu zatmí před očima tak, že asi pak těžko bude vysvětlovat....ona mě provokovala. To říká každý alkoholik o své manželce, kterou mlátí.O nějaký flirt samozřejmě vůbec nejde, to byla jen poslední kapka, poslední zrnko důvěry. Kdybych měla z čeho brát naději, že ten vztah za to stojí, přenesu se přes daleko horší věci. O partnerství už dávno nešlo. Jako partneři jsme se rozešli už před dvěma lety a já se s tím vyrovnávám dosud. A když si přečtu jeho výše uvedený text, sama nechápu, proč k němu pořád cítím náklonnost. Láska nemá logiku.U mě už teď ale nastoupil pud sebezáchovy. Víc k tomu nemám co říct.