Reklama

ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Leni (Pá, 7. 12. 2007 - 14:12)

Navrhovala bych, abysme kazda pro zacatek vzaly tak 2 lahve vina... To zaruci uspech:)

Alča (Pá, 7. 12. 2007 - 14:12)

Šla bych do toho :)

Karin (Pá, 7. 12. 2007 - 14:12)

Diano, to je zajímavý nápad :-) Tak jak si to představuješ? :-)

Diana (Pá, 7. 12. 2007 - 13:12)

Tak odlehčíme... Myslím, že bychom si mohli otevřít terapeutický kroužek, co říkáte? :oD

MM (Pá, 7. 12. 2007 - 13:12)

Martine, jestli se ti ta myšlenka "zasekla" v hlavě, jak píšeš, tak si myslím, že doktor je přesně to, co potřebuješ, i když se ti to nezdá...
Jako ostatní tady si myslím, že ona za to nestojí! Jak píšeš o své rodině, tak co třeba zkusit zlepšit komunikaci, teď je dobrá příležitost...

Lucka (Pá, 7. 12. 2007 - 12:12)

Martine, neblazni...to fakt neni reseni. Ted si myslis ze je, ale ver mi, pokud za to nestala, tak to proste tak melo byt.
Jak pise Alca, zivot mame jen jeden a nikdo nam novej neda. Vim, ze to zni hnusne, ale holt nekteri si musi v zivote projit peklo, je to hnus a boli to, ale pak si vic vazi kazde hezke chvile.
A neni to tak lepsi, nez brat vsechno krasny automaticky a celej zivot profrcet stylem "pekny, beru, jedu dal"?

Karin (Pá, 7. 12. 2007 - 11:12)

N., tak vidíš, myslím, že takhle jsi to s tou návštěvou vyřešila dobře.

Martine, zatni zuby. Teď máš pocity, jaké máš, ale uvidíš, že za chvíli to bude lepší. Nikdo opravdu nestojí za to, abychom si ubližovali. Souhlasím s Leni, můžeš začít třeba tím, že si přečteš tuhle diskusi. Já ji taky v největší krizi četla úplně od začátku a kromě dobrých rad je to dobrý i z toho důvodu, že uvidíš, že na tom nejsi nejhůř ze všech. Hodně sil, věř mi, že to dáš!

N. (Pá, 7. 12. 2007 - 11:12)

Martine, souhlasim se vsema, ze to za to nestoji, kdyz me nechal, tak jsem si rekla, ze mi za to zadny chlap nestoji, abych si neco kvuli nemu udelala...moc bych tim ublizila vsem kolem me, co me maji radi.

Jinak dneska jsem mluvila s jeho mamkou ohledne toho obeda, ze tam neprijdu, samozrejme, ze to nevedela, nic ji nerekl, prosila at prijdu, ale nakonec jsme se domluvily, ze tam pujdu v pondeli dopoledne, obe mame volno a ona bude sama doma, tak to proste bude lepsi. Nechapu proc ji to nerekl, mozna si mysli, ze si to jeste rozmyslim. Mamka jeste dodala, ze to jsou jeji narozeniny a ze si muze domu pozvat koho chce, cimz me tak nejak potesila, ze me ma prece jen rada.

Leni (Pá, 7. 12. 2007 - 11:12)

Martine, pročti si tu diskuzi tady pořádně, třeba i od začátku. Dost možná zjistíš, že to, co se stalo tobě, je jen slabý odvar některých zažitků. Mně to teda dost pomohlo. Dál taky zjistíš, že plno lidí na tom bylo jako ty a už jsou z toho venku, prostě čas to vyléčí, uvidíš. Hlavně si nic neudělej, taky bys mohl skončit na vozíčku například a to už ani čas nevyléčí...

Diana (Pá, 7. 12. 2007 - 10:12)

Martine...nech těch poraženeckejch keců a vzchop se, chlape! NIKDO nestojí za to, abysme vůbec na takovou věc jen pomysleli!!! Lidem okolo se dějou tisíckrát horší věci, musíš si to pořád opakovat a ne to takhle vzdávat. Tím soukromým peklem si procházíme všichni, ale vraždit se!? Co ty víš, co tě ještě v životě potká, neblázni...

alča (Pá, 7. 12. 2007 - 10:12)

Martine, byla jsem na tom úplně stejně, rozhod po 7letém vztahu, odešel kvůli jiné a veškerou vinu hodil na mě. Nechtělo si mi žít. Je to rok a pořád se s tím vším peru, ale žít chci, už jenom kvůli lidem, kteří mě mají rádi. A taky kvůli sobě..jinej život mi už nikdo nikdy nedá a nevím co mě ještě může potkat..

martin (Pá, 7. 12. 2007 - 10:12)

Adame no nevim rodina na me pekne kasle tem sem celkem ukradenej bych rek..jedina osoba ktera pro me v zivote neco znamenala je fuc...nakej dokotor by me ztezi pomohl..jediny co mi trochu pomaha sou pratele kamaradi...ale nevim od chvile kdy me opustila se mi myslenka zemrit sekla v hlave prijde mi to jako unik z tohohle pekla...posledni dobou uz jen premyslim jak to udelat aby se to povedlo a a bylo to co nejmin bolestivy :(

Adam (Pá, 7. 12. 2007 - 09:12)

Di, být sexi, to je jen tu výzvu zvyšuje ;)

Martine, promluv si s nějakým doktorem. Nedá ti přímo řešení, jak z těch sraček ven, ale navede tě na cestu. Jak nakonec z toho ven pak přijdeš snadněji. Ad zlatá, chlape, vážně si myslíš, že je tak snadný to udělat? A udělal bys to lidem okolo tebe, kteří tě mají rádi? A nebo si jen pohráváš s myšlenkou, kdybys byl mrtvý, jestli by ona pro tebe brečela a měla výčitky svědomí, že za to, co sis udělal, může ona?

martin (Pá, 7. 12. 2007 - 09:12)

me opustila pritelkyne se kterou sem byl rok a pul a sem z toho totalne hotovej nemam chut na nic ani na zivot..byla to moje prvni opravdova laska...a ted je s jinym :( neumim si predstavit jakym smerem tedka muj zivot pujde...mam sto chuti se na vsecko vyprdnout a dat si zlatou...

Diana (Pá, 7. 12. 2007 - 09:12)

Aha tak výzva...a já myslela, bůhvíjak nejsem sexy :oD

Dobré ráno všem! Včerejší večer prosmskován s pokusem č. 2, bylo to fajn, uvidíme, rande zatím nedomluveno, je toho moc :o(

Adam (Pá, 7. 12. 2007 - 08:12)

Katko, nezeptal. A stálo mě to hodně sil to neudělat i když jsem to chtěl 1000x udělat. Neodolatelnost s vnitřními zraněními mohu potvrdit. Asi ti druzí mají pocit, že zrovna oni to dokáží vyléčit a podvědomě je to pro ně výzva. Stejně jako pro chlapa je výzvou odmítavý postoj ženy. A pro některé ženy odmítání chlapa, samozřejmě :)

Kateřina (Čt, 6. 12. 2007 - 17:12)

Adame, to ses jí pořád ještě nezeptal? Já nevím, po čtyřech letech by tomu trochu přímosti asi neuškodilo, podle mě.
S randěním po rozchodu mám zkušenost, že s tím neidentifikovatelným zraněním a vnitřním smutkem jsem byla nějak neodolatelná, chlapi se mohli zbláznit. Ale jen ti, kteří jemně řečeno byli zcela na jiné vlně:).

Vanesa (Čt, 6. 12. 2007 - 17:12)

Nejhorší je, že on mě stejně nenechá ani chvílu v klidu, píše mi po skypeu, zajímá se, a přitom se prý "necítí na to dát se zpátky"....to je jak u blbejch, ale aspon tedy zkusím teď to převrátit v tom kontaktování, ať kontaktuje on mě, ne já jeho....

Adam (Čt, 6. 12. 2007 - 16:12)

N: Je to tak měsíc, na mém oblíbeném rádiu, co poslouchám v autě, hráli na přání. Jedno to přání bylo pro Adama od XXX, pak oslovení, jak mi on říkala, prosím odpusť mi, moc jsem ti ublížila, chtěla bych to vrátit. Načež následovala má oblíbená písnička. Nevím, jestli to bylo pro mě nebo ne. Ale ve světle těchto informací si skoro myslím, že to náhoda asi nebyla. Na druhou stranu, proč to nenapsala jen mě a troubí to do světa?

Adam (Čt, 6. 12. 2007 - 16:12)

Di, je nějakých 5000 km ode mě. A viděl jsem ji naposled bez pár dní před 4lety. Jen si občas napíšeme, narozky, svátky, z dovolený. To rádio, to myslím, že už to prasklo, hezky by to do sebe zapadalo.
Ta nová neví, že já vím. Navíc jsem měl v té době telefon, tak jsem tu mojí blbou náladu od té chvíle svedl na něj. Tahle informace pro mě není důvod k žádné naději směrem k bývalé, jen mi je jí líto. Ano, zatím se to s ní vyvíjí dobře. I takové to mravenčení a jiskření, i když zatím slabé, se objevuje. Tak snad to bude na dobré cestě.

Reklama

Přidat komentář