ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Di, gratuluju k Egyptu, plnit si přání na bolest, aspoň tu největší pomáhá. Snad tam přijdeš na jiné myšlenky. A jestli je to tam stejné, jak v Tunisku, předpokládám, že je, tak mít bratra po boku je jen dobře, čím většího, tím líp :)

Peťko, ty řeči, jak má o tebe strach atd. to je jen, aby umlčel své svědomím jinak je mu to samozřejmně putna. Já podobné řeči slyšel při rozchodu od ní.... Jim nedochází, jak tím ještě víc ubližují. Věci si vezmi jen ty, co potřebuješ a které ti jej nebudou moc připomínat. Protože jinak je schováš, protože používat je a dívat se na ně bude bolet nebo je vyhodíš v návalu vzteku a pak si to budeš vyčítat. Vzít vše, co nabízí nemůžeš, zvít si jeho, to bohužel, funguje jen v pohádkách :(

ty jo, ja to porad nechapu... postel ani nevychladne a uz je tu jina... taky jsem si myslela, ze je nadeje, ale neni - pripada mi, ze mu je to uplne jedno, ze hlavne, ze ona ma problem, ale jak je mne, to uz je mu ukradeny - mi fakt pripada jako by me z toho bytu vyhodil na ulici...

stehuju se v nedeli, mam zlaty kamarady, co mi pomuzu, ted jsem dostala od holek prednasku, jak nemam byt blba a vzit si vse, co jsem sem koupila a vse co mi nabizi :)))) jsou vytoceny tim, jak jsem mekka a hodna :)

Kikino-téměř stejný průběh, oni jsou vážně strašně těžko pochopitelný.

Petko-opravdu hodně drsný, líp než MM bych to nenapsala :o(

Peťko, je mi to strašně líto, že tě takhle trápí... :-(((
Vidím, že jsi po Gabče momentálně vítězka "soutěže" o nejdrsnější příběh... Ještě donedávna jsem si říkala, že když ON má o tebe takovou starost, tak ještě nic není ztraceno a vzpamatuje se, ale vidím, že už je pozdě, je to prostě BEOZHLEDNÝ KRUTÝ KRETÉN! Asi bych se na tvém místě snažila co nejdřív odstěhovat a úplně zrušit kontakt, pokud to půjde... On tě prostě úplně zazdil a nezaslouží si už ani jednu pěknou myšlenku! Dobře žes mu řekla svoje, nic jiného si nezasloužil, hajzl!!!

A jaks psala dříve o tom, že ty jsi byla jen na ty starosti a běžné problémy, tak já jsem měla u sebe kdysi taky takový pocit, že prostě jsme tehdy při rekonstrukci bydlení řešili pořád nějaké "provozní" věci, tak se ztrácel čas na zábavu a tak ji hledal jinde... A musím tě uklidnit, tehdy jsem se snažila to změnit, ale prostě to nešlo, nebyla odezva na jeho straně, takže si myslím, že asi ani teď u tebe by žádné tvoje snažení prostě nezměnilo, co se prostě "mělo stát" (ON + ta druhá)...

Kiki, chlapi jsou vážně zvláštní živočišný druh, nejde je nikdy úplně pochopit, takže se tím moc nevzrušuj... útěchou nám může být možná jen to, že my jsme pro ně také nekonečným oříškem a proto může být život s nimi takový zajímavý... :-)

tak jsem se vcera dala do relativni pohody, radovala se, ze mi chutna a zase prisla rana... prisel domu se 4 hodinovym zpozdenim (no tusila jsem, ze s ni byl na telefonu, tak me to moc neprekvapilo) a pry jestli uz jsem si domluvila s kamosem to stehovani, tak jsem se ptala, proc ho to zajima a on, ze si prijde v nedeli vecer za mnou do prace pro klice - to me prekvapilo, protoze rikal, jak sem muzu na pocitace, nez budu mit notebook. ONA SE SEM STEHUJE!!!!!!!! pry tam, kde bydli, ma nejaky problem a on sem musi Petu na nejakou dobu privezt...

vedela jsem, ze to jednou prijde, ale ze se tu jen vystridame - na to jsem pripravena vubec nebyla... byla jsem pak hnusna a rekla mu, ze jestli ona ode me chce jeste neco - ze pritele a byt uz ma, ze ji muzu prenechat praci a skolu, ale ze vic uz opravdu nemam... vim, ze bych tohle rikat nemela, ale v tu chvili (a i ted) to tak clovek citi :(

jsem tam, co jsem byla - je mi zle, nespala jsem, brecela a premyslim porad, co vsechno sbalit, abych tu nic nenechala... ;(

Ahoj Petko, cetla jsem tvuj pribeh a v nekolika vecech se shodoval s tim mym. Ty jsi na tom asi hur, protoze nejsi v Cechach a bydleni s pritelem, ktery ma jinou asi taky neni nic prijemneho. Me pritel rekl, ze mozna se ke me jeste bude chtit vratit.....coz mi pripadalo jako veta cloveka ktery nevi co chce. Pratelum porad tvrdil, ze ja jsem to nejlepsi co ho v zivote potkalo a ze vi, ze lepsi holku uz nenajde.Po rozchodu me nekolikrat sam kontaktoval a ptal se na me a kdyz jsem mu rela, ze nemuzu jist, tak zacal rikat jaky o me ma strach a ze si nesmim takto ublizovat.Navic ma strach, ze si nekoho najdu a zarli. Tak si rikam ze jsou ty chlapi hodne divny stvoreni a nejak jim nerozumim:-)
Jinak holky za prvni mesic po rozchodu jsem shodila asi 4 kg, jidlo jsem do sebe fakt dostat nemohla, takze jsem denne snedla treba jen rohlik. Porad se mi o tom zdalo a nemohla jsem usnout. Z nervu mi dokonce zacaly vypadavat vlasy.
Ted je to pres dva mesice a porad je mi to lito, nemuzu koukat na nase fotky ani veci od nej,ale u je mi vazne o dost lip.

Di, tak to dělám i já, seznamuji širší okolí s tím, že to prostě nedopadlo a zajímavé, necítím žádnou vinu, naopak, mám z toho docela srandu, trvalo to, ale prostě to konečně jde ven a je to pohoda, konečně se zase začínám poznávat, jo ty babičku, já rodičům, ale už mi to docela nevadí že jim to oznámím, prostě stejně si žiji svůj život, tak si můžou myslet co chtějí, stejně s tím nic nenadělají. MM jo, konečně radostz ze života. Jo jsem zvědavá co nám život ještě přinese. :-D tak pevné nervy všem

a Ivet, snad jedno pozitivni sdeleni - po 10ti dnech zase zacinam pomalu jist a uz mam i chvilema hlad a chut na to jidlo... :) tak drzim palce a doufam, ze me budes nasledovat

ach jo, tak si sem jdu zase postezovat... on proste nevidi, neslysi a ona je ted ta nej :( trpim, kdyz se vecer sebere, odejde ven ji telefonovat a vrati se az za dve hodiny!
Verim, ze ho trapi, kdyz vidi, jak vypadam a jak mi je, ale pry mi nechce hrat divadlo - za coz jsem rada, predstirani by stejne nic nezmenilo... ale proste trpim... uz nepise mne, uz s nim nic nemam spolecneho a vsechno ma ona ;( vcera jsme si o tom zase povidali - pry po vsech tech udalostech (zemerela mu mamca a nej kamos) byla ona jedina, kdo ho dokazal zahrat - proc ne jaaaa???? :( protoze jsem byla ta, kdo tady s nim resil financni krizi, kdyz se na nas jeho kamos vykaslal, protoze ja jsem byla na ty bezne starosti? ach jooo, porad premyslim nad tim, co jsem udelala spatne...

sam rekl, ze kdyby mamca nezemrela, tak bysme ted byli spolu a nic takoveho neresili ;( ale ona tu neni (byla moje slunicko a ja zase jeji - uzasna pani, se kterou bych si ted tak rada popovidala), my nejsme spolu a vsechno je jinak...

Ivet, zkus byt silna, postezuj si nam tady, my moc dobre vime, jak to boli :( deticky potrebuji svoji uzasnou maminku, aby je provedla zivotem a dala jim do nej to nej... mne byvaly rekl, ze sam nevi, co dela a jestli dela dobre, ze to ted tak proste citi... oni proste neuvazujou dopredu a jdu.. :(

Alice, mám z tebe radost, vidím, že jsi na dobré cestě, když už lítost ostatních nad tím, že jsi osaměla už nebereš tak tragicky a osobně, je skvělý začátek nadhledu, který je asi moc důležitý!

Dianko, babička to bude muset nakonec překousnout, ale babičky toho většinou zvládnout docela hodně...
Jo a zas máme něco společného, já mám taky VELKÉHO bráchu :-)

Iveto, to určitě zvládneš, děti ti pomůžou, snaž se být silná kvůli nim a dávat co nejmíň najevo, jak ti je zle (vím, že to se dá těžko provést, ale nepřestávej to zkoušet...) A rozhodně se pokoušej jíst a spát!!!

Díky,já vím,že to musím zvládnout už kvůli dětem,ale hrozně to bolí.Pořád jen brečím,nejím je mi zle.Nedokážu to vše hodit jen tak za hlavu.Navíc se trápím s dcerou,ta ještě nic neví,ale myslím si,že to tuší.Včera mi plakala a nechtěla se mnou vůbec mluvit.Hrozně moc ji něco bolí.Proč jsou sobci,proč myslí jen na sebe a nedokážou domýšlet jaké to bude mít následky??????!!!!!!

Děkuju všem! Jsme my to ale přátelskej spolek, co? Vůůůůbec se radši netěším, znám se, zase by to nedopadlo.

Alice-tak tos vystihla, litování je nejhorší, já už jsem dokonce tak posílená, že jsem to konečně řekla i širšímu rodin. okruhu, takže opět otevřená pusa, vyvalený oči, nevěřícný výraz ... ovšem s tím rozdílem, že tentokrát už jsem se nezajíkala a netlačily se mi slzy do očí. Další pokrok. Čeká mě ještě babička, která už mi cca od 16 vtlouká do hlavy, že se musím HLAVNĚ vdát, pro tu to asi bude největší šok, že jsem v 27 bez chlapa...ale to taky zvládnu, musím!

Gabčo, neboj, mám VELKÝHO bráchu.

Karin-to je dobře, že na to nemáš kdy myslet, nejlepší recept!

Diano, to ti opravdu moc přeju, rozhodně si to tam užij!

Ostatním hodně síly. Mě se teď docela daří nemyslet na své problémy, protože jsem zavalená prací. Vánoce a Silvestra si radši nepředstavuju, ale nějak to určitě všichni zvládneme.

Di, no moc ti ten Egypt přeju a bacha na ty egyptské prince, jak psal Martin, mají dlouhý žihadla :DDDDDDDDDD, teda ale nevím z vlastní zkušenosti :(((((( Tak letu a lovu zdar :o)

Jé Diano, fakt super nápad, já jsem taky nějak v poslední době nabitá energií, divné, vadí mi jak každej chodí zachmuřenej a já jsem nějak v pohodě, no nebojím se, humor určitě příjde, já se zase bála vánoc a fakt už se na ně těším, takže zkuste si říkat, všechno špatné opravdu na něco dobré, každý konec nám přinese něco krásného, ještě nevíme co, ale prostě něco, budou ještě určitě špatné dny, ale už se pomalu odpoutáváme a vidíme své protějšky v jiném světle, časem ještě uznáme že jejich odchod bylo to nejlepší co nás mohlo potkat :-D A děvčata, něco vám sdělím, koukám tak kolem sebe a každej mě lituje, že jsem sama, ale když vidím ty co jsou rádi že nejsou samy, s jakým blbem žijou, tak to ne, nemusím mít doma někoho za každou cenu. Samota má také něco do sebe. Takže Egyptu a ostatním aktivitám ZDAR!!!! :-D

Marťo, nebooooj, určité suvenýry si fakt přivézt nehodlám :o)

Ahoj Di, pozor na egyptské prince!!!

MM-nooo, jak se ti tak kolem sebe dívám s opravdu otevřenýma očima, tak...ono to zase není tak beznadějný :o)

Ale Di, kdeže hystericky, naopak, výlevy radosti jsou vždycky vítané, nadšení je naprosto nezbytná věc!

Jo, princi jsou nedostatkové zboží, ale naděje je vždycky!

Já se omlouvám za ten výlev radosti, působí to dost hystericky :o( Ale bylo to v návalu prvotního nadšení.

Děkuju, holky, tak ještě toho prince a je to v suchu, ne? :o)