ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

dobry den muj kluk mne asi podvadi nevim co mam delat chova se divne... Porad te mi prosim. Predem dekuju Peta

Díky za názory, přátelé. Mato, viděli jsme se jednou :o) na vlastní děti fakt řeč nepřišla...o minulosti prý příště, energii sice mám, ale to je právě ten problém, potřebuji cítit, že má nade mnou chlap převahu...nevím, jestli je to věkem, ale trochu asi ano...když to vezmu hnusně a sobecky objektivně, tak bych taky radši třicátníka, který si svou rodinu bude budovat až se mnou...to je jasný, ale ne až tak jednoduchý :o(

Adi, jo zaujala, píše pořád a chce mě zase brzy vidět. Nějak nevím, co s tím. To, že by Popletka prozatím nevyhrála, to mě moc mrzí, že se tě to pořád tak drží...přijdu si jak cynická hyena, když já měla po 6 měsících jasnou hlavu...

Di a chce ten ctyricatnik dalsi deti (s tebou)? Ja bych se bala toho, ze kdyz ty budes rekneme tak dva roky s nimi cekat, ze on uz se pak na ne nebude citit....
Ja si myslim, ze ty mas v sobe energie dost, abys mohla byt i s mladsim nez jsi ty. Ovsem je jasne, ze to vyzaduje vydavat vic aktivity a energie od tebe. Vyhodou snad by bylo, ze si ho muzes jeste trochu "tvarovat". U toho ctyricatnika uz to nepujde, tam se musis snazit poznat i jeho negativa a jestli se s nimi dokazes smirit. Pokud by se ti podarilo z nej vytahnout, proc se rozvedl a byl ochoten si popovidat o sve minulosti, tak by sis mohla jakysi obrazek o nem udelat. Nejlepsi je to uplne na zacatku, dokud se do tebe moc nezakouka,to by mohl byt ochoten toho rici nejvic. Pak uz se bude vic a vic pretvarovat. Ale nechci te nijak skepticky naladovat. Dej na svou intuici...

N. drzim ti palce, at vydrzis. Zivot je dost tezky a mit doma nekoho, s kym nemam pohodu a absolutni duveru a nevim, co od nej muzu zitra cekat... Az ti dojdou sily, precti si ty svoje stare prispevky, kdy jsi byla rozhodnuta to skoncit.

Zapomenout nejde, to vim, ale zapomenout tu lasku k nemu, tak nejak proste, sama to neumim vysvetlit... Moje bublina zatim cele dopoledne funguje,tak doufam, ze vydrzi jeste dyl :-) Jelikoz jsem dost poverciva, tak jsem si vsadila sportku dneska :-)))

MM, to mě pobavilo, že on ví všechno nejlíp. To ten můj taky a to jsme od sebe "jen" osm let. Asi to nemá souvislost jen s věkem :-). Jinak kamarádka má taky čtyřicátníka, jí je 28, on má taky děti tak nějak v pubertě. A jí vadí zase to, že už je to trošku bačkora, že už by radši seděl doma než někam vyrazit... No ale to asi taky nesouvisí jen s věkem.

Di, promiň, že zas vytahuju "příklad z okolí" :-) ale kámoška má manžela, co je mu kolem 40, seznámili se, když už 40 dýchal na paty a celkově je víc než o 10 let starší než ona, on má z předchozího manželství dvě děti, dcera je cca jen o 13 let mladší než ona... Ani věk ani děti nejsou problém, jsou všichni kamarádi, holky jsou teď spíš jako ségry... akorát holka chudák naráží občas na takový fenomén jako že si ten chlap myslí, že když je starší, že je tím pádem "mnohem" zkušenější a tudíž on si myslí, že ví vždycky všechno nejlíp, že jen on zná správné řešení nebo postup při čemkoli... no a to jí někdy ale fakt hodně leze na nervy....:-) a taky jí ještě dostane pokaždé, když na ni v nějaké krizovce v souvislosti s dětmi (někdy prostě mají i děti "svůj den" a jsou protivné a nedá se s tím hnout..., všichni to známe...) vytáhne větu "když sis mě brala, tak jsi věděla, že mám děti a do čeho jdeš". Takže na takové eventuality je se třeba asi připravit, pokud bys šla do vztahu s člověkem, který má děti, ale já osobně si myslím, že děti by nebyly pro mě překážkou pro vztah s jejich tatínkem, kdybych věřila, že je to osobnost o kterou stojím...

Di, to je fajn, když zavolal, to jsi určitě zapůsobila. 40 není fakt až tolik, i když to už není zanedbatelný. Váhavý, pokud se nerozhoupá, myslím skončí v propadlišti ději. To co dodáváš, to bys mu možná měla i napsat nebo říct, pokud bude zase takhle reagovat.

N. - s tím zapoměním, já myslím, že tudy cesta nevede, radost i bolest k sobě patří, to je život. A skrz tu bolest si o to víc budeš vážit radosti, až přijde. Udusit lásku v sobě, to je problém. Než jí v sobě násilím dusit, lepší ji nechat dohořet samu od sebe, neživit ji nadějí ani ji nepotlačovat.

Ex se od té doby neozvala, což jsem ani nepředpokládal, že udělá. I když, neozvala. Když jsme se rozcházeli, dostal jsem od ní jednu knížku - Slepičí polévku pro duši. Nějak mi přišlo symbolické pak do ní založit jedinou papírovou fotku ex, co jsem měl, většinu mám jen na CD, digitál je na tohle mor. Včera večer jsem si tuhle knížku zas po dlouhé době vzal, bylo mně nějak smutno. A kromě té původní fotky, tak byla ještě jedna, ex s malým a s věnováním... S Popletkou jdu dneska na večeři. Mám ji rád rád, hodně rád, ale být v situaci, kdy bych měl volit mezi ní a ex, nevyhrála by. Zatím ještě ne.

Adi...to je hodně zajímavá myšlenka...no...tenhle by na mě skutečně měl! Už i dnes volal...no...zapůsobila jsem :o)

N., Váhavý píše, zajímá se, stěžuje si, jaký má příšerný životní období, ale nic víc. Taky se zmínil, že ví, že si povídám s tím jeho kamarádem (Řím) - já dodávám: no a co jako? Mám odstup, skoro jsem se zamilovala a jsem ráda, že jen skoro...ale mrzí mě to. Ještě pořád...

N., nechtěj zapomenout, byly přece i krásný chvíle, jen musíš udusit tu lásku v sobě.

Di a Vahavy se uz vubec nesnazi, nebo jsi to ty s nim vzdala?

Ado a co Popletka? Jo a ozvala se jeste ex od toho minuleho tydne?

Eli, jak jsem uz psala, vidim do hodne lidi, rozumim skoro vsem, ale on je tak slozita nedostupna osoba, ze jsem to v zivote nevidela a uz vim jedno, nechci ho pochopit, protoze tak na neho nezapomenu.

No myslela jsem taky spis tak 35 let:). Ale 40 je porad v norme bych rekla. Teda taky podle toho, kolik je tobe, to je jasny.
N., drzim palce, at uz ti to takhle vydrzi. Ale je to fakt zajimavy, to te nebere vazne, kdyz mu reknes, at se rozhodne, nebo je konec. On se nerozhodne a konec nerespektuje.

Di, jak píšeš, že nevíš, jestli na to máš - připomíná mi to tvé příspěvky, kde píšeš, že nápadníci mají problém s tím, že neví, jestli na tebe mají. Teď děláš to samé. Dokud to nezkusíš, nepoznáš to. Každá mince má dvě strany, mladší nemají obvykle tak komplikovanou minulost, starší zase velmi často nadhled a zkušenosti nabité právě díky své minulosti. To s kradením tatínka, jak píše MM, taky to tak vnímám.

N., dobrá strategie, vydrž!!! Přesně takhle to bylo u nás, to je šílený, jak se to opakuje...

On není ve věku mýho táty, je mu 40...taky nevím, jestli je to pro mě.

MM zjistila jsem, ze to prislovi, co te nezabije, tak te posila... je pravda, dneska uz nejsem tak znicena a i kdyz ex stale pise rano v poledne a vecer, tak jsem si utvorila kolem sebe velkou bublinu, kterou ty jeho zpravy neprojdou k memu srdci, takze se na to divam jakoby z dalky a vim, ze az to preboli, tak tu bublinu opustim...

Ohledne starsich muzu.... stale se kolem me motaji dva, co jsou ve veku meho otce, i kdyz na to ani jeden nevypada, ale ja jim nemuzu nejak prijit na chut a na notu... Rozum uz maji, deti velke, jeden svobodny, druhy rozvedeny, deti jsou stare jako ja nebo mladsi, nemluve o dobre financni situaci, ale asi nic pro me...

No jo...jenže...samé jenže...oni mají DOST blízký vztah, což je na jednu stranu moc krásný, taky jsem si s rodičema hodně blízko, ovšem na stranu druhou...

Právě, jestli to stojí za to, a to ještě nevím. Už ale chápu, co mají holky na starších chlapech, ono je to opravdu úplně o něčem jiném...můj ex byl jen o rok starší, ale na svůj věk HODNĚ vyspělej, takže to klapalo...ovšem po těch aktuálních pokusech...darmo mluvit.

Diano, to mám radost, taky jsem došla k závěru, že ti malinko starší stojí za hřích:) A s tím dítětem si hlavu nedělej, když o to budeš stát, tak buď hned nebo aspoň časem budete kamarádi. Nikoho nebaví mít nepřátelský vztahy v rodině, tak ani toho syna asi ne.
N., tvůj ex je opravdu kapitola sama pro sebe, ten asi opravdu neví, co chce. A čekat na to, až mu to dojde? To by se mi teda nechtělo.

Di, já věřím, že máš obavy z toho, jestli bys vycházela s velkým dítětem svého přítele, ale jak už psal Adam, je to o komunikaci a hledání cestiček, bez podbízení se... My máme v rodině několik případů, kdy se dali dohromady lidi, kdy jeden z nich měl i několik dětí v jednom případě cca stejný rozdíl, jak píšeš ty a konečném důledku musím říct, že se to všude zvládlo... samozřejmě někdy byly třecí plochy, ale pak se musí člověk obrnit trpělivostí a hlavně si říct, jestli mu to stojí za to, a když zjistí že jo, tak zvládne skoro všechno...

Někdy mám pocit, že se staršími dětmi se dá vyjít snad ještě snáze, protože dospělost a jejich samostatnost se blíží... zpravidla by taky nemusely trpět nějakým pocitem, že jim "kradeš" tatínka, protože ony samy se vpodstatě už chtějí dostat z jeho vlivu (nechtějí si nechat "kecat" do života...) aspoň myslím, že to takhle nějak bývá

Dobré ráno, bolí mě hlava, včera jsem vypila příliš mnoho koktejlů :o)

Ahoj MM, ohledně N. - nic než souhlas. Jinak tiše závidím (v dobrém) rodin. pohodu! Zasloužíš si to.

Schůzka byla moc fajn, po všech těch mláďátkách, co neví co se životem, jsem zkusila staršího chlapa...rozvedený...má o 10 let (!!!) mladšího syna, než jsem já. On je mnou nadšen, já si nechávám prostor. Je pěknej, chytrej, velice galantní (to už se u mladejch kluků moc nevidí), takovej ten typ co ženskou na rukou nosí...ale já si nejsem jistá, že na to mám...viz moje otázky pro Adiho. Není to žádná sranda jít do vztahu s takhle bohatou minulostí...

N. vidím, že se bohužel asi potvrzují ty nejhorší varianty scénáře tvého případu... Je mi to moc líto, že tvoje horská dráha dosáhla už takové délky a v poslední době už se množily spíš ty propady... Vím, že už se budu asi opakovat, tak promiň, ale zkus už tentokrát udělat opravdu konec = nekomunikovat... Už bys potřebovala začít s citovou regenerací, abys načerpala sílu do dalších bojů...

Di, jak dopadla "přátelská" schůzka, povídej...

Já jsem momentálně v pohodě, můj milý je zlatý, každý večer mažem bříško atd, začíná pomalu růst :-) až mám trochu strach, jak je mi dobře... aby se to vyvážilo, tak v práci jsou teď docela stresy neboli ani ne tak hodně práce, jako poměrně nechutná (ne však špinavá v pravém slova smyslu... :-)

to víš holka,lítám z planety na planetu a času nemám... :-)

To je presne ono co potrebuju, uvedomit si vse a jednou bude lip...

Drzim palecky ohledne bytu, az to litani zkonci, tak to bude super, znam to :-)