ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Glorie, no víš ani jsem mu...Mrzí mě, že to nedopadlo podle tvého plánu. Já jsem s ex po rozchodu absolvovala jen dva delší rozhovory (a to pouze přes fb) a ani v jednom z nich jsem mu v tom stresu neřekla, to co jsem chtěla a měla říct a ani po jednom se mi neulevilo. Doufala jsem, že tobě se to povede. Al tím není třeba se teď trápit. CO se stalo, stalo se a už se nezmění.
Možná máš pocit, že nic neděláš správně a ono je dokonce možné, že žádné "správně" ani neexistuje. Člověk se trápí, ať udělá cokoliv.
Myslím si, že Ženina teorie zní velmi logicky a pravděpodobně, takže ty si hlavně ni nenamlouveja nedělej si zbytečné naděje. Ber to jako uzavřenou věc a nedumej nad jeho chováním. dělal to pro sebe, ne pro tebe.
Psala jsi ještě, že ti řekl, že spolu můžete někam zajít. Radila bych ti to nedělat. Smazat číslo z telefonu, smazat jeho kontakt z fb, icq apod. a nechat to uležet. Uklidnit se a věnovat se sobě. Třeba za několik měsíců nebo za rok spolu můžete někam jít a vyříkat si to bez emocí, ale dokud je to čerstvé, asi by ti setkání ublížilo...

Glorie, no víš ani jsem mu vše neřekla..nakonec to bylo jinak, než jsem si to představovala, ale hlavní je, že jsem nevyměkla, neplakala a nic takového..za to jsem moc ráda..ale k čemu vlastně, když brečím teď doma??! Víš nechtěla jsem to ani protahovat, ale spíš mně připadalo, že on to protahoval. Ptal se jak se mám, říkal mi jak mi to sluší a podobný věci..od té doby na něj furt zase myslím, jak kdyby se mi to vše vrátilo..Možná kdybych tam nechodila, bude to mnohem lepší..ale pak bych se zase trápila, že jsem tam nešla a zbaběle jsem tomu unikla..Mám pocit, že ať udělám, co udělám..stejně není správně nic!:-(

Jestli můžu k tomu něco...Ženo máš asi pravdu, taky jsem nad tím nikdy tak nepřemýšlela..a vlastně to ani pochopit nedokážu..Proč to sakra tak mají, vždyť my se k nim taky tak nechováme. Nikdy bych to nedokázala takovým stylem..to mluví o tom, co jsou zač! Pánové tvorstva!!!

A četlas můj příspěvek?...Asi jo, ale už nevím přesně, co to bylo, jak je tady toho moc, tak se v tom trochu ztrácím..Hlavně si pamatuji příběhy, těch, kteří zde psali v době, když jsem tu začla chodit..

Smutná, to je mi...Glorie ani nemluv..Fakt jsem myslela, že se to jednou pro vždy ukončí, ale ono se to naopak otevřelo ještě víc! Víš, to rozloučení mi dost ublížilo..prostě jsem už chtěla odcházet a jak jsem šáhla na kliku, najednou se ke mně přiblížil a už to bylo. Ale víš co je nejhorší, že mi řekl, že spolu můžeme někam zajít atd..Co si vlastně myslí, že jsem kus plastu a nemám v sobě city?? Vždyť mě to ničí. Kdybych se s ním pohádala bylo by mi tisíckrát líp! A co Ty, jak to jde, je Ti už o ždibec lépe?

Jestli můžu k tomu něco...Skvěle vystiženo.Jen nevím, která varianta je nějak výhodná. A taky si myslím, že ženy jsou, jako ve spoustě jiných situací, stejní jako muži.

Jestli můžu k tomu něco...ženo, nikdy jsem nad tím takhle nepřemýšlela, ale máš pravdu...ono tak opravdu je...jde jim o vlastní sobecký pocit, o nás jim vůbec nejde..

Jestli můžu k tomu něco...Jo, vyjadrila jsi to presne. Jedine, co muze chlapa vratit zpatky je dat mu pocit, ze kdyz me nechce, tak si me nezaslouzi a neprijimat od nej zadne polibky, hlazeni, apod. Jen tim, ze mu to nedovolim, tak ukazu, ze mam svou cenu a ze kdyz on je tak hloupy, ze me nechce, ze ja si najdu lepsiho.
Jak pise zena - nedumat nad jeho projevy a proste ho skrtnout, vyhybat se setkani s nim, atd. a koncentrovat se na hledani nekoho noveho, rozsirovat si obzory. Za nejaky cas se ten dalsi, lepsi objevi. Ale musi se pro to neco udelat.

Jestli můžu k tomu něco...Ještě jsem zapoměla na ty rafinované, kteří dělají všechno možné (více, nebo méně nápadnou formou), aby impuls k rozchodu dala sama partnerka. Pak se mohou tvářit zhrzeně, i když dostali to, co vlastně chtěli. Ale toto spíše dělají ženy, stejně jako formu "nejsem pro tebe dost dobrá".

Smutná, to je mi...Jestli můžu k tomu něco napsat, tak mám svou teorii.
Taky jsem si s tím lámala hlavu - kdysi.
A přišla jsem na toto (nejen osobní zkušeností, ale celkovým pozorováním). On rozchod není nikdy jednoduchý a pánové to řeší tak, aby měli dobrý pocit sami ze sebe, pocity partnerky (stávající, ale brzy bývalé) jsou pro většinu jen zrcadlem jejich ega.
Někteří to řeší surovým způsobem - partnerku slovně, nebo fyzicky napadnou a adié, je jasno.
Ti zbabělejší se rozcházejí na veřejnosti, většinou v restauraci atd. To vyloučí scény, protože ohromená partnerka se snaží v prvním šoku udržet emoce na uzdě.
No a častá je žádost o pochopení jejich složité situace, projev něhy, po kterém opouštěná tak zoufale touží, náznak bývalých citů, po kterých prahne. Ale je to hlavně (podle mě) pro jejich dobrý pocit, nepřipadají si pak tolik jako padouši, naopak mají dojem, jak hezky to vyřešili.
Nijak bych nad tím nedumala, je to opravdu o jejich pocitech k sobě, ne o tom, co cítí k nám.
Možná se mýlím, ale jsem o tom přesvědčená.

Smutná, to je mi...Ahoj Glorie ale ta kámoška je z manžela úplně nemocná a líbí se jí muži s vypracovaní tělem to je ten problem.

No víš, jenže náš...Smutná, to je mi líto...víš, já nechápu, jejich chování,..ten můj mi taky říkal, jak ho to trápí,...přijde mi, že to je jeden a ten samý člověk...kdyby ho to tak trápilo, jak najednou říká, proč by Tě opouštěl? Proč by to udělal takovým způsobem a pak se Ti ani neozval? To mi nejde do hlavy...mám vztek, že si s Tebou zase hrál, sehrál komedii s polibkem a obejmutím, stejně jako ten můj...ale proč? aby Ti ještě víc ublížil? Nechápu, proč to dělají...možná si potřebují dokázat, že na nás stále mají, že si s námi můžou hrát... jsem opravdu naštvaná, ani nevíš, jak to s Tebou prožívám... Ráda bych Ti poradila, co funguje proti bolesti..jenže v tomhle případě to je jen čas, chabá útěcha, vím..
řekla jsi mu vše, co jsi chtěla? vysvětlil Ti to nějak?

No víš, jenže náš...A četlas můj příspěvek? s to ho mám strach.

Ahoj Smutná ale třebas to...No víš, jenže náš problém je ten, že i kdyby to klaplo, tak to stejně fungovat nebude..A to je strašná bolest..pochopit právě toto..

Ahoj Glorie, Samaro..zdravím...Ahoj Smutná ale třebas to zas klapne.

dar je to, pokud je ta láska...je dar vždy. Je to ten nejvyšší psychický stav, nemluvím o zamilovanosti. A větší dar je láska, kterou dáváš

Ahoj Glorie, Samaro..zdravím po delší odmlce..Je mi ještě mizerněji než předtím. Naše setkání už proběhlo. Myslela jsem si, že už se to ukončí a já konečně půjdu dál, ale co čert nechtěl..I když jsem byla za hrdinku, vnitřně jsem plakala..povídal si se mnou, řekla jsem mu, že to nebudu protahovat a že mu přeji hodně štěstí. Najednou ke mně přišel dal mi polibek a obejmul jak v době, kdy jsme spolu byli. Bylo to strašné. Pak mi ještě psal a říkal, že ho to vše strašně trápí..jsem zoufalá a znovu se v tom plácám..čekala jsem všechno, ale toto teda ne! A co Vy, jak se daří..je lépe?

Ahoj Glorie manžel mě...Jak píšeš, manžel Tě miluje a jí ignoruje... v tom případě má ona smůlu a Ty můžeš být v klidu. Vím, že není příjemné, když se někdo snaží nabourat váš vztah, ale pokud víš, že on se přebrat nenechá a můžeš se na něj spolehnout, tak máš vyhráno...

dar je to, pokud je ta láska...Ahoj Glorie manžel mě miluje a já taky.A ta nána mi dala pár facek za to že ho chce!a že mě ho stejně zbalý ale jen přes mou mrtvolu!

dar je to, pokud je ta láska...A co ty?