ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Díky Martine za odpověď. Nikomu z rodiny, dětem ani známým jsem to neřekla, tvářím se navenek, že je vše super. Vím, že moji dokonce i jeho rodiče by ho zrušili! Ale už nemám sílu všechno tajit :-(

Za sebe nemůžu radit, nikdy jsem ženatý (ani nevěrný)nebyl, čekalo mě to letos, bohužel....:( Ale názor mého prvního šéfa( sukničkář typu Bartoška:nikdy kvůli milence neopouštěj rodinu, je to jen pomíjivý sen, co se stejně rozplyne.Takže by je to mělo časem přejít, pokud jsou normální. Jen nechápu, jak vám mohou ubližovat(když už mají mozek v kalhotách) tím, že o tom víte. Držím pěsti

rozvedla jsem se před 3 měsící, vše trvalo 1,5 let!!! Hrozný!!! Jsem bojovník a byla jsem ráda, že to mám za sebou!!! Ale jsem sama, opuštěná, bez života, syna si střídáme a je to hrůza..... pokud to jde jenom trošku zachránit.....holky udělějte!

ahoj,sice nejsem chlap :-),ale prožívám aktuálně nevěru svého manžela.... Myslím, že záleží na hodně věcech:miluješ ho? jak staré máte děti? milenka je sama nebo má rodinu? Ale zjistila jsem, že ten můj nás chce obě!! nehodlá se vzdát ani jedné z nás. A já se také připravuju, že to rozhrábnu, protože ve trojce žít nechci!!!!

Ahoj,jsem tady poprvé a čtu vaše nározy. Asi bych se nepřidala, ale prožívám rozchod po 18 letém manželství. Manžel má 3 roky milenku, před 2 lety jsem to zjistila, bez zbytečných scén jsme se rozhodli, že to dáme dohromady, že ji opustí a zůstane se mnou a dětmi....ale chyba lávky :-( stýká se s ní stále.Protože nejsem pátračka,manžela nehlídám, připadá mi to stejně zbytečné. Tak má volnou ruku a dělá si prostě co chce - vypíná telefony, do noci je pryč ! On se sice rozejít nechce, říká, že jeho vztah ke mně milenka nijak neovlivňuje. Byli jsme v poradně, tvrdí mě i psycholožce , že mě miluje!!! o děti se stará, sex s ním je super. Opravdu mě připadá, že tohle je případ spíš pro psychiatra!!! Co chlapi poradíte? Mám to ukončit nebo čekat, ale na co??? Zvracím, hubnu,nespím...

Petr:
Ach jo, vim jak ti je... :-( jo čoveče je to boj, stejný příznaky, stejný symptomy - vzpomenu si a mrazí mě v zádech... a zároveň se musím radovat - protože už je to dávno za mnou. A za tebou to taky bude, jenom si budeš muset počkat a projít si tím peklem a vím to je teď krutý, holt to musí trvat tak dlouho - ale nedá se nic dělat, je to nutný, je to důležitá část života, aby člověk poznal pravdu a získal k ženám zdravý vztah, zdravý přístup. Není od věci ex-přítelkyni požádat o to aby tě již nekontaktovala a klidně ji i napiš pravdivý důvod, že to špatně snášíš... podívej se - já jsem měsíc zpátky potkal otce expřítelkyně a je to už 3,5 roku po kopačkách, dřív jsme spolu měli perfektní vztah, no vidíš a on prostě nedokáže pochopit, proč jsem s ním přátelství ukončil, nedokáže pochopit, že by mi ji brutálně připomínal, to zaprvý a zadruhý - to platí spíš pro současnost, on si myslí, že vše bude v pohodě... nebude, nechápe, že sám na situaci nese svůj díl viny (špatná výchova)...ale což to už jsme jinde. Ta SMS od ní je pěkná sviňárna, typická ženská reakce.... mám tě ráda, ale už jinak... chci kamarádství... díky za bla bla bla....bla bla bla kecy, co nám jenom ubližují. Tak se drž chlape a ty antidepresiva.... nevím no - je to svinstvo, lepší si dát před spaním 3 Plzně...

Petře já jsem byl na tom podobně...zhubl jsem 7 kilo, první týden jsem spal 2 hod denně, nejedl , v práci nefungoval. Usnul jsem za volantem...Teď už funguju normálně , ale bolí to pořád stejně. Měsíc už nejsme v kontaktu, je to zvláštní pocit...když s někým plánuješ rodinu a najednou o ní nevíš nic, jen to, že je šťastná s jiným. Opravdu zkus ty prášky vysadit a zkusit bylinky...jednou je budeš muset vysadit a stejně si to prožít naplno.Odkud jste všichni a kolik vám je?

To: Martin vítej v klubu odložených. Taky to byla moje nejlepší kámoška. O to víc to bolí. Jinak k těm antidepresivum. Mně začaly zabírat naplno až po 15 dnech. Máš pravdu,že je to svinstvo, protože seš po nich jako přejetej. Musím je brát před spanim. Hezky se po nich spí,ale to probuzení je naprd.Já je musím brát nemohl jsem totiž 10 dní po rozchodu nic jíst. Všechno jsem vyzvracel. Už jsem si myslel, že je se mnou konec. Byl jsem,tak vysílenej, že mi dělalo problém vyjít schody do druhýho patra. Málem jsem už ani nedošel k Lékařce. Do včerejška jsem se cítil docela dobře, ale najednou sms. Když jsem koukl na display, tak mě zamrazilo. Po měsíci mi napsala. A ještě takovou stupiditu. Cituji: Ahoj Peťo, děkuji za spreje pro tátu potkala jsem je na schodech... No já byl jako v Alenčině vidění. Takovou blbost mi napíše po měsíci a ještě takovej pokus o vtip, že je potkala na schodech. Nechápal jsem, proč mi děkuje za něco, co jsem dal jejímu tátovi před 3 měsíci Ale udělalo se mi zase špatně, protože mě donutila na ní zase bez přestání myslet. Musel jsem Jí poprosit,ať už mi nepíše a ať si vymaže moje číslo z telefonu. Ona asi neví jak trpím a jak mi jakákoliv zpráva od ní ubližuje a nebo to ví a udělala to schválně. No doufám, že už se neozve jinak mi pukne srdce. Ahoj

Ahoj všem, tak vidím , že je nás víc. Já jsem po rozchodu s přítelkyní (po 3,5 letech) a je to přes dva měsíce. Pocity jsou samozřejmě lepší, ale poslední dobou zjišťuji, že kromě partnerky jsem v ní ztratil i nejlepšího přítele a to snad bolí ještě víc. Petře ty antidepresiva zahoď, opravdu, já je bral dva týdny a opravdu je to svinstvo, Raději pij přes den třezalku a večer meduňku nebo chmel. Bude líp, uvidíte.

To Robert: Jinak to co Ti řekla, že Tě má pořád ráda a že Tě ráda uvidí, to je to nejhorší co Ti mohla říct.Ona to asi myslela dobře,ale Tobě tím musela dát asi konečnou ťafku. To je něco jako, už Tě nemiluju,ale budeme nejlepší kamarádi. On si to člověk,který opouští toho druhého neuvědomuje. On je totiž už dlouho rozhodnutej a je na to připravenej. Má všechno vymyšlený a sesumírovaný, ale ten opuštěný kouká jako vidle z hnoje. Přemejšlej schválně, co by jsi na jejím místě udělal Ty. Já myslím, že by to bylo asi podobný. Ahoj a doufám, že si ještě napíšeme.

To Robert: Také jsem se k Pavlínce poslední půl rok nechoval moc pěkně, ale bylo to spíše tím, že jsem cítil, že se něco mění. Ale nepřipouštěl jsem si to a největsí chyba byla, že jsem se Jí ani neptal. Měl jsem hodně starostí a práce.A říkal jsem si bude zase líp. Teď si řikám, jak malicherný ty starosti byly oproti tomu, co se děje teď. Já vím ,že Pavlínka si najde během pár měsíců taky kluka a určitě budou mít taky jednou dítě. Já osobně už Jí ale vidět nechci a doufám, že Ji neuvidím. Pokud se tak stane, tak je mi jasný, že je to všechno zpátky a můžu začít znova. Nejhorší je že jsem přišel skoro o všechny kamarády,protože jsem veškerý volný čas trávil s Pavlínkou. A Ti kteří mi zbyli, tak s nimi se nemůžu o svých problémech a stavech bavit, protože se mi snaží pomoct nejapnýmy vtipy, na které teď nemám náladu.

Petr: Omlouvám se za jiný nick u předešlého příspěvku. Psal jsem ho já - Ondra = Robert.

Petr: Chápu Tě naprosto, protože já jsem to samé. Také chodím kolem jejího bytu, kde jsme se často milovali až do rána a vzpomínám jak magor. Tím je mi samozřejmě ještě hůř, ale nemohu si pomoct. Teď už tam nebydlí, protože se po našem rozchodu odstěhovala k tomu novému borci. Naštěstí ani nevím kam. Ani nevím kdo tím borcem je. Nestarám se o to a nezajímá mě to. Potkal jsem ji asi před 3,5 měsící. Pokecali jsme. Druhý den mi volala, že mě vždy ráda uvidí a že mě má pořád ráda. Teď čeká dítě. Na jednu stranu chci zapomenout, ale na druhou mi s ní bylo krásně. Fakt na mě byla hodná jak nikdo. Ale byla to moje chyba, choval jsem se k ní hodně chladně a prakticky jsem na ni kašlal. Takže to trápení si zasloužím.

Ondra: Ondro, To jste se od té doby neviděli? Já z toho mám úplně hrůzu, nevim jak přečkám Vánoce a Silvestra. To bude pro mě zkouška peklem. Mě opustila před měsícem, takže jsem na začátku, ale moc dobře vim,protože se znám, že třeba za 2 roky vezmu motorku a pojedu se podívat k nim, třeba jenom tak projedu kolem baráku, nebo zajedu k nim na hracholusky na chatu, nebudu zastavovat, jenom přibrzdim a projedu kolem. 100% vim ,že to udělam. A nebudu si moct pomoct. Prostě ztráta milovaného člověka je jako jeho smrt a je jedno jestli pojedu na hřbitov a nebo na chatu. Snad mě chápeš. Nejsem totiž žádnej Erben.

Ptra2, Ty Peťo, teď jsem četl znova tvůj příspěvek, jestli už spolu nejste 7měsíců a občas se scházíte, tak to je to nejhorší co můžeš udělat ,protože když na něj na chvilku zapomeneš, tak se Ti přece musí všechny vzpomínky zase vrátit. A co si budeme povídat lidskej mozek je pěkná mrcha pamatuje si na milovanou osobu jenom to dobrý.To můžu 100% potvrdit. Zkus bejt silná vymaž jeho číslo a vyházej do nějaký bedny,nejlépa ale do kontejneru všechno co Ti ho připomíná. Pokud by jste se dali někdy dohromady, tak stejně nebudeš chtít myslet na minulost. Můžeme dát závody, Já jsem Pavlínce nevolal a nepsal 5dní a jsem na to patřičně hrdej. Schválně zkus to, kdo to první poruší, kupuje tomu druhýmu lahev dobrýho sektu. A pokud by se náhodou stalo, že by volal náš bývalý protějšek, tak jenom slušná, krátká konverzace a žádné schůzky. Seš pro?? aoj a drž se.

To Petra2. Peťo,já z toho ani náhodou nebudu brzy venku, i když už se začínám trošku usmívat. Byl jsem vždy strašně veselej, samej vtip a sranďička.Teď chodim po světě jako pučmeloun. Jedíné co Ti já můžu poradit a co mi trošku pomohlo je, že jsem vymazal její číslo,její fotky,e-mail, facebook, prostě vše co mi Jí připomínalo. Je to o malinko lepší. I když dneska jsem měl nutkání jet na motorce jakoby náhodou kolem její práce zrovna ,když bude končit. Okamžitě jsem si ,ale vynadal do bezvědomí a když jsem se probral,tak jsem vzal kolo a jel se projet. Už Jí nechci nikdy vidět. Trošku mi pomáhá,že jsem se naštval sám na sebe jakej jsem ubožák. Pokud Ti můžu dát ještě jednu radu určitě si teď nehledej nikoho jinýho, akorát by jsi mu ublížila a to určitě nechceš. Ahoj a ať to přežijeme bez velkých následků.

Reverend: Já jsem o choperu přemýšlel, ale to jsem byl ještě s Pavlínkou.Samozřejmě jsem chtěl něco slabšího né 1400ccm. Musíš bejt pořádnej kus chlapa. Já teď musim přibrat alespoň to, co jsem za poslední měsíc zhubnul a to je krásných 8kilo. Ani nevím, kde jsem to schodil, byl jsem vždycky šíhlej.Teď když jdu po schodech, tak chrastim a když jsem potkal naši starou sousedku, tak se začala křižovat, že prej ještě ne, ještě prej je brzy. Jsem jí odvětil, že jsem na dovolené a kosu mám na nádraží v úschovně.

To reverend: Díky za radu....Yamaha R1 :-D

Paráda, hlavně se nazabij! A vidíš to, já mám Suzuki Intruder 1400, takže se uvidíme na silnici :-) Jinak kde dožiješ, to nikdy nevíš, přídou další holky a budou skvělý...

No každopádně jsi vykročil správným směrem, takže držím pěsti.

Petra2:
Ano vy nerozumíte mužské logice - podtud souhlasím a já, že neorozumím ženské logice? Pokud vím tak něco takového neexistuje... nevím kde byla ve vašem vztahu chyba - neznám vás a je možné, že ten váš ex byl prostě jen kardinální blb...

Petr - jj, já taky makám kolem 50 hod. týdně a měl tak málo času na soukromý život. A rovněž to dopomohlo k tomu, že se se mnou rozešla přítelkyně. Je to na prd, ale člověk s tím prostě nic nenadělá. Není to tak lehké změnit zaměstnání a peníze jsou bohužel důležité.

Petra - přesně tak jak říkáš. Dnešní nároky zaměstnavatelů jsou nehorázné. Místo aby vzali pracovní sílu, tak budou po Tobě chtít, aby jsi v práci pomalu přenocoval.
Já jsem po rozchodu 6,5 měsíce a není den, abych na ni nemyslel. Je to trápení. Pořád se z toho jaksi nemohu dostat. A to žiji. Každý víkend někde rajzám ve společnosti, ale nepomáhá to.

Reverende, já vím, že...ONDRO-to mi povídej,taky bych byla raději méně v práci a víc žila,ale bohužel to dnes nejde,nároky zaměstnavatelů jsou příliš vysoké,takže být v práci méně hodin,tak letím