ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Milá Samaro, máš to teď moc těžké, ale ten čas, co tady o něm ostatní píšou, je určitě ten nejspolehlivější lékař...akorát léčí dost pomalu. Já mám také měsíc po rozchodu, a i když můj případ je trochu specifický, trpěl jsem jako kůň. Teď mám kupodivu 3 dny za sebou, kdy dobře spím, myslím i na jiné věci než na to, co bylo tenkrát a co asi ona teď prožívá s někým jiným. Skoro mi přijde, že už je to za mnou, ale určitě se to zase vrátí. Ty stavy totiž přicházejí v takových sinusiodách, ale postupně začnou převažovat ty dobré dny nad těmi zlými. Drž se, za rok se tomu společně zasmějeme...

Omlouvám se za dvakrát začatou myšlenku.
I já jsem sobec - a vyhovuje mi to, koupím si co chci, dělám si co chci, stačilo by mi naprosto jen kdyby někde kdosi byl, koho bych dokázala mít ráda.
Aspoň z poloviny tak, jako toho posledního.

Pokud ta otázka byla...Samarko, rozdíl mezi námi je hlavně ten, že ty máš všechno PŘED sebou, my skoro všechno za sebou, reprodukční program splněn, a naštěstí mám práci.
K tvému věku patří družit se, milovat, kamarádit, podnikat všechno možné... Já jsem třeba po práci moc ráda sama a bydlet sama mi určitě nevadí.
A pro ženu - muži určitě zase psát začnou,
S mým přítelem jsem nikdy nebydlela, takže doma mi nechybí, vyplnil ale určitý prostor v mém životě a ten je teď zoufale prázdný.
Plzeň je krásná (mám ji moc ráda) a jistě tam chodí někdo, koho brzy potkáš.
A pro ženu - muže určitě psát necháme, oni se večer jistě ozvou.
A já přímo z Prahy taky nejsem, jsem z okolí.

Pokud ta otázka byla...To o tom single životě jsem psala já. Dřív, těsně po rozchodu, jsem to měla jinak, taky mi připadalo nemožné žít bez opory partnera. Vrátila bych to tenkrát bez rozmyšlení, včetně těch klapek, dala bych v tu chvíli 10let života, protože bez něj mi připadal strašně prázdný a skoro nemožný. Až později (mnohem) mi došlo, že tu oporu měl ve mě hlavně on. U dalších partnerek jí pak hledal taky, ale to už se mě netýkalo. Těžce jsem si zvykala na samotu, musela jsem se naučit rozhodovat všechno sama, jak v soukromém životě, tak o dětech, nebo v podnikání, se kterým jsem začala. Zvykla jsem si, třebaže to trvalo dlouho a hrozně pomalu. Nakonec se mi to zalíbilo. Přiznám se, že jsem sobecká a nový faktor by mi doma nastálo už vadil. A osamělá si nepřipadám. Při podnikání jsem se nezastavila, hodně se stýkám s potomky. Mám skvělé vnuky. Dost známých, několik výborných kamarádek. Měla jsem přítele, to bylo fajn,ale nevisela jsem na tom. Dost koníčků. Poslední dobou se mi díky nemoci zas hodně změnil život, to taky hodně času zabere zvyknout si na nové věci co s tím souvisí. Teď se zas odrážím, začínám se rozkoukávat co zvládnu. Neumím si představit do toho začít se někomu přizpůsobovat. Nejíst když mám chuť já. Nedělat to, na co mám chuť já. Nečíst si když mám chuť já. Rozhodnout se jít cvičit, když mám chuť a na poslední chvíli to rozhodnutí změnit. Atd, je to sobecké, ale vyhovuje mi to. Asi je to i věkem, to se člověk hůř přizpůsobuje.
Na tu Prahu jsem se ptala i proto, že je tu docela slušná možnost odborné pomoci, ale to bude v Plzni taky.

Neloučím, jen si myslím,...Pokud ta otázka byla mířena i na mě, tak bohužel musím říct, že ne. Nejvíc času trávím v Plzni, kde studuju. O něco méně pak doma, v Chomutově.
Ona ta závislost na partnerovi je asi problém většiny dam a slečen... A stejně jako Shakira, ty klapky bych si klidně na oči nasadila znova. A ráda...
Jen by mě ještě zajímala jedna věc. Myslím, že jedna z vás (nebo možná obě) sem psala, že se jí líbí život single a nedokázala by s někým už žít. Tomu moc nerozumím. Já kdybych mohla, tak tu díru v srdci po bývalém hned zalepím někým jiným, akorát na to nejsem připravená... Doteď jsem byla zvyklá, že jsem nikdy nebyla sama. Buď jsem byla v Plzni (což znamená každý den ve škole obklopená lidmi) a nebo s ním. Teď si připadám pořád sama (je to asi i tím, že ještě nezačal akademický rok). Mám pár opravdu dobrých přátel plus nějaké známé, ale stejně to není ono. On tu pro mě vždycky byl (i když třeba né fyzicky, ale neustále jsem byli v kontaktu). Nepřipadáte si někdy osamělé? Já bych asi nezvládala bydlet sama a trávit sama se sebou tolik času...

ženo - ty se loučíš?
I...Neloučím, jen si myslím, že už bylo zatím vyslovené všechno. Vzaly jsme prostor pánům, původně šlo o to, pomoci jim, tak se omlouvám,asi to pro ně nebylo to pravé.
Ale občas sem nakukuju, vzhledem k tomu, že jsem se taky dlouho a těžce vyrovnávala, mě tohle téma stále oslovuje. A nemám ráda, když někdo trpí, tak občas přidám něco ze své "praxe". Říkám si - pomohlo to mě, třeba to někomu taky uleví.
Jen otázka - jste děvčate z Prahy? Já ano.

Přeju ti Samiro hodně...ženo - ty se loučíš?
I já vám tedy oběma přeju hodně štěstí, jen - narozdíl od ženy - bych byla nejradši, kdyby se vrátil čas. I ten můj stál na piedestalu a moc dobře o tom věděl. Kdyby to šlo, klidně bych si zase nasadila svoje klapky, ale protože to už nejde, tak mám zaťaté zuby a "srůstám".
Samaro, snad se ti to povede také.
Já vás obě také ráda zase potkám.

Přeju ti Samiro hodně štěstí.
A tobě taky, Shakiro. Třeba se někde potkáme, kdo ví?
Ještě se vám přiznám, já bych nic v řivotě neměnila. Být pořád v pohodě je sice fajn, ale při zpětném pohledu to je moc jednotvárné. Takže i když v danou chvíli proklínám osud i všechno možné a můžu si třeba oči vyplakat, tak někde vzadu vím, že tak to má být.
I já na svém muži dost visela, dokonce mi pak řekli, že jsem si ho postavila na podstavec - a hodně vysoký. Teprv později mi začaly odpadávat klapky z očí a já se sama sobě divila, co jsem to milovala za slabocha a sobce. Ale ty roky co jsme spolu byli jsem byla šťastná (a slepá). Teď bych to nevrátila ani náhodou. Od té doby co odešel se stalo tolik věcí... a ten pestřejší život (v dobrém i špatném smyslu) by mě minul, kdybychom zůstali spolu. Byla by to škoda.

Shakira, Žena: Možná...Samaro, kdyby se ti dařilo okamžitě na všechno zapomenout, byla bys pravděpodobně trochu povrchní.
Tak trochu mě pobavilo, že můj přítel, ač mnohem starší než tvůj, se zachoval naprosto stejně, ještě půl roku mi dával naději - planou.
Ale i vztah, který se nepovedl podle našich představ, nás obohacuje. Ty máš teď před sebou nejhorší období, ale ten stav se bude denně zlepšovat. Zkus třeba každé první pondělí v měsíci "oznámkovat" svou bolest, a za čas si porovnej zapsané veličiny. Já vím, možná se ti to jeví jako hloupost, ale pak jistě uvidíš, že se hojíš.
Ženo, já jsem bohužel asi starší než ty.
Můj přítel mi pořád hodně chybí, dost jsem na něm visela (a byla to chyba!). A jiného partnera nemůžu najít proto, že se neumím zbavit srovnávání.
Ale už vím, že i tohle bude pořád lepší a lepší...

Závislost na: chatování, dobré jídlo, ICQ, internet, kamarádi, Lide.cz, móda, muzika, pc hry, sex, televize

Jazyky: čeština

rada jsi budu někim psat
Co nesnáším: ulhane chlapi

Oblíbené jídlo: svičkovou
Oblíbený film: ruřovka
Oblíbená kniha: časopise
vrátit na základku čestino!!!!!!!!
smalo

Shakira, žena: Jinak bych vám chtěla oběma poděkovat za čas a podporu. Ono člověku vždycky pomůže, když si má s kým promluvit. A podle toho, co jsem četla to vypadá, že jste obě starší a tudíž mnohem zkušenější než já a to se cení dvojnásob.

Dana BUAHOVÁ
603 830 674
NABÍZÍM MYCÍ PROSTŘEDKY ZA NÍZKÉ CENY
PROVÁDÍM ÚKLID ,ČIŠTĚNÍ KOBERCŮ,kOUPELEN,kOUPELNOVÝCH ZÁSTĚN
vŠE jAKO NOVÉ
volejte:i zapujčuji stroje atd.

Shakira, Žena: Možná nechtěl ublížit, ale ublížil stejně. Kdyby to řekl hned na rovinu, nedělala bych si celou dobu falešné naděje, že se ke mně vrátí. A zjistit pak, že to všichni věděli (nebo alespoň tušili) a já byla jediná, kdo věřil těm jeho řečem o tom, že ho to mrzí a je mu to líto, to byla taky docela rána.
Vlastně si ani nepřeju, aby se ke mně ještě někdy vrátil, protože nevím, jestli bych mu po téhle zkušenosti vůbec dokázala věřit. Spíš doufám, že se přes to dokážu přenést a najdu si někoho jiného. Ale nejdřív na tohle všechno musím přestat myslet a to se zatím nedaří...

Ale tys mě vůbec neranila,...No, já věřím, že Samara se sebere. I když je to otřepané, je to prověřená pravda, že čas mírní bolest. A máš pravdu, že v mládí to jde snáz.
Jinak myslím, že jsme se spíš doplňovaly. Ono je to i tím, že lidi často uvažují a jednají podle určitých pravidel, na tom je založená i psychologie. Jsme nejspíš stejně naladěné, tak podobně uvažujeme a doplňujeme se.
A pokud jde o tvou poslední větu, tak u mě je to jasné. Jsem spokojená tak, jak jsem. Musel by se stát zázrak, abych začala uvažovat jinak než racionálně a sobecky, ale ani ten zázrak úplně nevylučuju, člověk nikdy neví.
A neměla bys ho ho úplně vyloučit ani ty. Zvraty v životě jsou nevyzpytatelné, samotné se mi všechno obrátilo naruby během chvilky několikrát, kladně i záporně. Myslím že jsi o něco mladší, snad i o víc. Takže těch změn by mohlo být víc a většinou přijdou když je člověk nečeká.
Tak ať jsou příjemné.

Závislost na: chatování, dobré jídlo, ICQ, internet, kamarádi, Lide.cz, móda, muzika, pc hry, sex, televize

Jazyky: čeština

rada jsi budu někim psat
Co nesnáším: ulhane chlapi

Oblíbené jídlo: svičkovou
Oblíbený film: ruřovka
Oblíbená kniha: časopise
vrátit na základku čestino!!!!!!!!

Opět souhlasím se Shakirou....Ale tys mě vůbec neranila, opravdu!
Pomáháš mi učesat si vlastní myšlenky, umíš mnohem lépe vyjádřit to, na co já jenom myslím.
Novou náruč pro Samaru jsem zmínila jen proto, že jsem si vzpomněla, že jednou se mi něco podobného podařilo - zamlada.
Dnes by to samozřejmě nešlo a tím pádem nepadá pro mě vůbec žádný potenciální partner v úvahu.
A Samaře moc přeju, aby se ze své bolesti brzy vyplakala a našla nové štěstí. Vzhledem k jejímu věku je to prakticky jisté.
A co my dvě, ženo?
:-)

Závislost na: chatování, dobré jídlo, ICQ, internet, kamarádi, Lide.cz, móda, muzika, pc hry, sex, televize

Jazyky: čeština

rada jsi budu někim psat
Co nesnáším: ulhane chlapi

Oblíbené jídlo: svičkovou
Oblíbený film: ruřovka
Oblíbená kniha: časopise
vrátit na základku čestino!!!!!!!!

Dana BUAHOVÁ
603 830 674
NABÍZÍM MYCÍ PROSTŘEDKY ZA NÍZKÉ CENY
PROVÁDÍM ÚKLID ,ČIŠTĚNÍ KOBERCŮ,kOUPELEN,kOUPELNOVÝCH ZÁSTĚN
vŠE jAKO NOVÉ
volejte:i zapujčuji stroje atd.

Opět souhlasím se Shakirou. Jen bych s dalším vztahem nespěchala. Až přebolí to nejhorší, jdi buď do toho cíleně, nebo vyčkávej až se něco vyvine samo. To podle své povahy a situace. A snažila bych se nesrovnávat. Ten opuštěný má tendenci si odejitého idealizovat a pak bývá chudák nový parter bez šance proti dokonalému předchůdci.
A co se jeho slov týče, moc bych tomu nevěřila. Kdybys ho přestávala bavit, nejspíš bys cítila nějaké "skřípání" a taky by byla velká náhoda, že dotyčnou potkal ve chvíli, kdy jsi ho omrzela. Pokud nehledal cíleně, aby nebyl bez partnerky ani vteřinu. No a ty řečí o přátelství, to bych brala spíš jako přání klidného rozchodu a toho, aby si nepřipadal jako ten, kdo ti moc ublížil. Nejspíš si vůbec nedovedl představit, kolik sil by tě takové "přátelství" stálo. V tom dělej podle sebe, jestli cítíš že ne, tak to nelímej přes koleno.
Shakiro, omlouvám se, nechtěla jsem tě jitřit.

Závislost na: chatování, dobré jídlo, ICQ, internet, kamarádi, Lide.cz, móda, muzika, pc hry, sex, televize

Jazyky: čeština

rada jsi budu někim psat
Co nesnáším: ulhane chlapi

Oblíbené jídlo: svičkovou
Oblíbený film: ruřovka
Oblíbená kniha: časopise
vrátit na základku čestino!!!!!!!!