ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Přidej se a piš, co Tě...A bavíte se s anonymkou no já ne.

také nechápu, proč se...Ahoj já když sem byla ve stresu tak jsem šla mezi kamarádi a nebo jsem ráda chodila na nákupy no a když byl čas ta jsem šla s kámoškama na disco a mohu říct že jsem přišla uplně na jiné myšlenkya ne bo do kina.

Ahoj mohu se přidat?Přidej se a piš, co Tě trápí

Tak já vám řeknu co jsen...myslím, že více jak polovina lidí v této diskuzi přemýšlela o sebevraždě... skočit pod vlak mě taky napadlo, jeden z hlavních koridorů vede kousek od mého domu. jednou jsem četla, že ženy volí spíše sebevraždu, která jim nezohyzdí tělo a je to pravda...

Ach jo, proč my chlapi se...také nechápu, proč se zamilováváte do mrch, k čemu... proč ničit život nám, když jste vlastně spokojení? nikomu nic nevyčítám, city jsou na obtíž...
jednou se z toho dostanu, aspon v to doufám, ale u muže je to také něco jiného, můžete mít děti v každém věku,...a já jsem ve stresu z toho, že mi čas utíká, že nemůžu truchlit dalších pár let, ale také nemůžu mít dítě s někým, koho budu mít jen občas ráda, jen abych to dítě měla a je sobecnké nechat se někde zbouchnout a vychovávat to dítě sama, sobecké vůči dítěti...je to začarovaný kruh....nenávidím ho a tak moc miluju, vyškrábala bych mu oči za to, co mi způsobil a zároveň bych se mu nejraději vrhla do náruče, brečela a prosila at se vrátí...on je pro mě jako kyslík duležitý k přežití, jeho úsměv, pohlazení, vůně...nejhorší je, že začínám hledat chyby v sobě, co je na mě tak špatného, že mi není přáno být štastná..

Ahoj mohu se přidat?

Samaro, nad demonstrativní...Ach jo, proč my chlapi se zamilováváme do potvor a s hodnýma nás to nebaví....I můj případ (pokud sis to četla)...doma mám klídek se ženou, takovej klídek a pohodu, až se zamiluju do ženy, o níž stejně vím, že bych s ní nemohl žít.
Jinak - vím, co teď prožíváš, jsou to hrozné stavy... taky už jsem si to jednou prožil a myslel, že podruhé to bude snažší...a není, je to horší, hlubší a trvalejší. Nicméně po 5ti dnech, kdy mi bylo přesně tak, jak popisuješ, je mi teď druhý den o moc lépe. Určitě zase padnu na dno, ale budu vědět, že se opět vrátí dobré dny...a bude jich přibývat...a to samé se určitě podaří i Tobě...

Anonymko chcípni:::::::)

Taj já vá řeknu co jsem...Tak já vám řeknu co jsen chtěla skočit pod vlak.

Taj já vá řeknu co jsem chtela udělat skočit pod vlak.

To máš naprostou pravdu,...Samaro, nad demonstrativní sebevraždou jsem také přemýšlela, on je citlivý člověk a vím, že kdybych se zabila, těžko by se mu s tím žilo a jeho život to poznamenalo...také jsem chtěla, aby si to vyčítal, jenže jsem měla strach z toho,že by se mi zabití nepovedlo, pak bych si ty dveře k němu zavřela uplne, protože by se bál na mě jen promluvit...a taky okolí by mě mělo za blázna...nejlepší by bylo prostě usnout a už se ráno neprobudit...tak moc by se mi ulevilo...jinak činností mám dost, snažím se zaměstnat si mozek...domu chodím až večer,takže se jen vykoupu a jdu spát...ale nic nepomáhá, at delám cokoliv, pracuji, cvičím, čtu, maluju, každou minutu ale mylsím na něj, je to jako prokletí, nic mi nepomáhá...
nikomu tohle nepřeji, ale na jednu stranu mě uklidnuje, že nejsem sama, kdo to takhle těžce prožívá...ale taky je pravda, že většina nakonec sve štěstí najde...jen mně se vyhýbá, asi jsem v minulém životě provedla něco hrozného, že za to ted pykám...

):Já sem taky chtěla spáchat sebevraždu protože sem byla psychicky na dně protože sem se jednou zamilovala do jednoho kluka to mě bylo 18 let a říkal že my brunetky jsme mrchy a prej blondýny jsou prej nejhezčí pod slincem.Tak sem byla 6 let sama a pak jsem potkala toho pravého.Přítela já jsme na blondýny alergycký a jsou jak barbíny.Ale je pravda že sem za tim klukem dolejzala a on mě schodil s prvího patra ale naštěstí jsem skončila na stromku a pak mě řekl že jestli to nahlásím že mě zabije ale stejně sem to nahlásila a byla jsem pod policejní ochranou.

Veřejnost i odborníci...To máš naprostou pravdu, závislost na lidech dokáže člověka zničit úplně stejně. Ale myslím, že psychologové se tím určitě zabývají, jen se o tom tolik nemluví a je to mnohem komplikovanější a dražší než nikotinové žvýkačky pro odvykání kouření .)
A jak tu Glorie psala o té sebevraždě - taky jsem o tom přemýšlela i když z jiných důvodů. Nechci umřít, jenom mě napadlo, že by si pak bývalý ty svoje podrazy vyčítal, že by si třeba uvědomil, že mu na mně záleží. Ale samozřejmě je to blbost - jednak jsem zbabělec .)) a navíc, přece mu neukážu, že jsem slaboch. Naopak, až si někoho najdu, hrdě ho přivedu mezi kamarády, aby bývalý viděl, že dokážu být šťastná i bez něj (a i kdybych nebyla, tak to budu tvrdit) .)
Takže Glorie, hlavně neudělej žádnou takovou blbost! Zakousni se do práce nebo si najdi nějakého koníčka, hlavně se nějak zabav, ať pak nemáš čas myslet na blbosti...
Ale musim přiznat, že když čtu na různých diskuzích, kolik je všude kolem nešťastných, zlomených lidí, vypadá to všechno beznadějně. TAk doufám, že to je jen zdání...
A pro 007 - Také by mě zajímalo, co muže táhne k ženám, které je ponižují a shazují před okolím. Kamarád měl takový vztah 4 roky (neustále ho urážela, podváděla ho, jednou mu dokonce rozbila hlavu...). Kdyby se s ním tenkrát nerozešla, asi by spolu byli dodnes... K mrchám vás to táhne a my, hodné holky, pak ostrouháme .)

Veřejnost i odborníci...je to pravda, je to závislost, je to hnusná nemoc, je to spalující a někdy to nejde vydržet... když jsem to prožívala poprvé, říkala jsem si,že už to nechci nikdy prožít a je to tu zas, horší, silnější, zoufalejší...proč? proč to musím stále poržívat, stále dokola...myslím, že mě někdo uhranul, proklel, protože mi není přáno být štastná...tohle není život, je to jen útrpné přežívání... proč už někdo nenašel lék? proč nejdou vymazat vzpomínky? zapomenout?

Veřejnost i odborníci neustále řeší závislosti na drogách, alkoholu, nikotinu... a nikdo neřeší závislost na jiném člověku. A přitom právě ta může být stejně zhoubná.
Pro vás všechny, kteří s ní bojujete - snažte se zachovat si vlastní důstojnost a buďte trpěliví, jediný lékař je tady čas.
A jednou to překonáte.

Přesně jsi tu mou lásku...co tě k ní táhne, když s tebou takhle jedná?
i když já nemám asi co říkat...vrátila bych se k němu hned,...i přes to všechno...raději bych nebyla vubec, než být bez něho,..ale pořád mě drží nad vodou, že se třeba jednou ozve...

No nejsem sice holka, ale z...je to nedořešené, ale on už se neozve...a já nejsem člověk, který by se mu vnucoval, vidět mě nechce,...takže jen doufám, že možná někdy...není to uplně jednoduché, ta jeho hvězda je svině všech sviň, nemiluje ho, pokaždé, když se rozešli byl klid do doby, než si někoho našel...jakmile ona zjistila, že někoho má, připlazila se, vnutila se mu, těm holkám psala výhružné sms, lezla mu do bytu a nechávala tam svoje věci, odmítala mu vrátit klíče a málokterá to vydržela...on sám jí nekolikrát z bytu vyhodil, schovával se před ní, vyhodil jí dveřma a ona vlezla oknem zpět...pak se nakonec nechal ukecat a vrátil se k ní, pak opět to samé, mně nechávala v hřebenu a pod polštářem svoje vlasy, posílala mu erotické mms, ale byl klid do doby, než zjistila, že je se mnou, to ho ve městě ani nepozdravila...zabila bych jí, kdybych mohla...ona jen ničí..jsem z toho neštastná, zoufalá,...byl se mnou štastný a jen co přišla ona a začala do něj vandrovat, je celý muj život v háji...nemám tolik času čekat několik let, až se z toho dostanu..přála bych si děti, rodinu....nevím, co dělat, jak to přežít, vyrovnat se s tím...každý večer přemýšlím nad tím, jestli si prostě nemám vzít větší množství prášků, přeji si se ráno neprobudit,...ale není to tak jednoduché...

A taky doufám že přítel bude dobrej táta a manžel.

Ahoj:)přítel mě požádal o ruku.

No nejsem sice holka, ale z...Byl jsem na dně,alkohol,psycholožka,ale nezvedl jsem se,jen jsem se k ní připlazil.