ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Samaro, děkuji za podporu...Není zač, musíme se navzájem podporovat, protože jinak bysme se z toho všeho musely úplně zbláznit. Díky tomuhle fóru alespoň víme, že v tom nejsme samy a když je nejhůř a není nikdo poblíž, vždycky můžeme utéct sem a popovídat si tady .)
Kdyby nás milovali, nechovali by se k nám tak bezohledně. Tady už nejde jen o to, že se s námi rozešli, ale i o to, jak to udělali. Ty lži, úskoky, záliba v týrání - tohle se nedělá někomu koho člověk miluje (nebo miloval). Nechápu tu jejich logiku. Jeden den jsme pro ně údajně lásky jejich životů a druhý den nás vyhodí jako smetí. Když mi můj ex napsal (těsně po rozchodu), že jsem ho prostě přestala bavit, měla jsem pocit, že jsem pro něj byla jen hračka. Kus plastu, který dítě vyhodí do koše, když už si s ní dostatčně pohrálo...
Společné přátele máme, občas si s některými z nich píšu nebo zajdeme do čajovny apod. Ale nikdy s nimi nemluvím o ex. Ale bojím se, až bude nějaká větší akce (oslavy nerozenin apod.), protože tam se zvou všichni bez výjimky (celá parta). Zatím nic takového nebylo. Teď měl slavit narozeniny brácha, ale nakonec oslavu ani nepořádal. Mám pocit, že to bylo trochu kvůli mně, protože si nedávno stěžoval, že jsme ho s tim rozchodem "pěkně nasrali", protože teď neví, koho pozvat. Prý bych tam měla být jak já, tak i můj ex (bratrův dobrý kamarád). A jelikož já trvala na tom, že ex vidět nechci, asi se rozhodl to vyřeši nepořádáním oslavy.
Taky bych si asi přála, aby mě ex chtěl vidět. Na druhou stranu zase nevím, jak bych reagovala. Pořád jsem na něj hodně naštvaná. Ještě nikdy jsem na nikoho nebyla naštvaná tak hodně a zároveň tak dlouho.
Taky mám někdy pocit, že si s některými známými nemám už moc co říct, především s těmi zadanými. Strašně jim závidím. Ale myslím si, že to časem přejde a stejně tak u tebe. Prostě jsme ještě rozhozené a nejsme na té vlně, na které jsme byly dřív, když jsme se s těmi lidmi bavily před tím. Časem se to určitě srovná. Musí .)

Já budu mít v pátek...Samaro, děkuji za podporu :-) máš pravdu, ve všem. Kdyby mě opravdu miloval, jak tvrdil a kdyby za to stál, nikdy by to takto nedopadlo, aspoň ukázal, že myslí jen na sebe...
vy máte společné přátele? máš na něj kde narazit?
já osobně se také výhýbám známým místům, nechtěla bych ho potkat s ní, ale vidět bych si ho přála...nebo spíš bych chtěla, aby on chtěl vidět mě.. přestala jsem ted na nějakou dobu komunikovat i se společnými přáteli, protože mi ho připomínali a navíc jsem měla stále nutkání o něm vyzvídat...
vidíš, Tobě to přijde jako dlouhá doba od vašeho rozchodu, mně zase krátká,..ale už se pomalu učím žít sama, akorát se mi nechce s nikým moc komunikovat, je to sice lepší než dřív, ale do každé komunikace s nějakým známým se musím nutit...nemám vůbec náladu se s někým bavit, mám pocit, že si najednou nemám s ostatními co povídat
..
dlouho jsem tu nezahlédla Shakiru...

Smutná, vím jak se...Já budu mít v pátek tříměsíční výročí samoty a přitom mám pocit, jako by to bylo mnohem dýl... Strach z toho, že ex už neuvidím, nemám. Naopak se bojím chvíle, kdy ho někde potkám. Nevím, jak bych reagovala nebo jak by reagoval on. Zatím k tomu naštěstí nedošlo, tak doufám, že ještě dlouho nedojde.
Glorie, ber to tak, že kdyby byl tvůj ex opravdový chlap, nenechá nějakou zlou ženskou, aby vám zničila vztah. Z větší části je to jeho vina. To on zklamal. Věděl jaká je jeho bývalá a věděl, co od ní má čekat. To, že tak lehce vyhodil do smetí rok života s tebou svědčí o jeho nevyzrálosti, tuposti a slabošství... (A to radši ani nemluvím o jeho chování při rozcházení, které jsi tu popisovala. Tím dokázal, jaký je "hrdina"...)

Samaro, já jsem malíř...Obrazů s tematikou nešťastné lásky je až až .)) Spíš bych ocenila obraz obličeje svého bývalého a k tomu šipky s ostrými hroty, abych se pořádně vyřádila .))

Glorie a Samaro..holky, jste...Smutná, vím jak se cítíš, cítila jsem se úplně stejně před setkáním s ním...to se člověk nedokáže na nic jiného soustředit a taky chápu, že se na něj těšíš, je to směs emocí...prožívám to s Tebou...myslím, že málokdo z nás to má v sobě uzavřené, je to běh na dlouhou trať, ale alespoň se budeš moci pohnout z místa...
Mně se o něm dnes zase zdálo,..měla jsem v tom snu podstoupit něco těžkého, vím, že jsem byla hrozně nervozní a najednou se vedle mě objevil on a chytil mě za ruku, abych věděla, že je se mnou...no dostalo mě to..jako kdyby ten zmetek věděl, že ho potřebuju..leze mi do snů a přitom ho tam nechci, jsem pak rozhozená...mám stále pocit, že jsem u něho nechala velký kus sebe a ten mi teď chybí, stále žiji s ním a pro něho a to to bude v sobotu 5 měsíců, co nejsme spolu...mám strach z toho, že už ho neuvidím...
Samaro, máme to naopak, protože Ty tu jeho neznáš, na jednu stranu buď ráda, můžeš se vztekat jen na něj...já bohužel vím, že nebýt ty mrchy, co nám lezla do vztahu a snažila se ho rozbít, byli bychom stále spolu...i když on kdyby nechtěl, tak ten náš vztah rozbít nenechá...
Surikato, obdivuji, že jsi štastná sama se sebou a dokážeš si to užívat...a tu dovolenou Ti závidím :-)

Já si Vás každý den...máš pravdu, je to stále to samé, zatím se nikdo z nás nepohnul z místa...bohužel

Samaro, já jsem malíř obrazů. Moc bych si přál a chtěl bych zachytit štětcem Tvůj příběh. Namalovat akt Tvého nahého překrásného těla, jak brečíš nad nešťastnou láskou. A já jakožto malíř, který Tě maluje a skrytě, potají touží získat Tvojí lásku. Byl by to krásný motiv a nádherný obraz. :-)

Glorie a Samaro..holky, jste moc hodné, že na mě budete myslet, abych to zvládla..upřímně čím víc se to blíží, tak jsem z toho strašně rozhozená..Přitom doufám, že se ta kapitola tímto uzavře..Jasně, že ne pro mě vnitřně, ale oficiálně pro nás. Mám z toho strach, ale zároveň se na něj strašně těším. Nedokážu to popsat, je to takovej zvláštní pocit..dnes jsem byla v práci celkem nepoužitelná! Celej den jsem na to myslela..vím, že to moc nezvládám, sama to na sobě pociťuji - je to hrozný!

Nejsem zamilovaná, ale jsem spokojená a šťastná, plánuji si jet na úžasnou dovolenou a těším se jak si ji (sama) užiju.. stačí to? :-)

Ano, svět je...Já to mám zas naopak. Tu jeho novou neznám a nic jí nevyčítám (spíše se o to tedy snažím). On to všechno zničil. Jemu bych nejradši podřízla krk...
Já myslím, že každá z nás ještě potká někoho, do koho se zamiluje. Akorát já už asi příště nebudu tak otevřená, jako jsem byla doteď a nedám už žádnému najevo, že mě má jistou. Prostě se budu snažit se pořád kontrolovat, zase si zalezu do své ulity a emoce si schovám jen pro sebe. Tak jak jsem to dělávala, než jsem potkala toho pitomce, kterému jsem se otevřela jen pro to, aby mě mohl opustit...
Na ten šťastný konec a komentář typu "konečně jsem zase zamilovaná a šťastná" tu taky neustále čekám... Určitě by to trochu rozvířilo chmury a dodalo nám naději a taky odvahu do dalšího vztahu.

posledních pár dnů sem moc...Já si Vás každý den čtu,ale nekomentuji,je to stále stejné.Držím pěstičky,ale spíš,abyste netruchlili a našli si toho pravého.

posledních pár dnů sem moc lidí nepíše...:-(

http://www.penizezaemail.cz/?ref=38935

My jsme nikomu neublížily a...Ano, svět je nespravedlivý...já mému ex nic zlého nepřeji, protože ho mám ráda...jí bych přála to nejhorší, jenže nemůžu, mohlo by se to obrátit proti mně, takže se vztekám jen na sebe... ono se říká, že na každou svini se voda vaří, ale já tomu nějak přestávám věřit..
Musíme to zvládnout, ono nám nic jiného ani nezbývá :-) věřím v to, že ta bolest jednou odezní a budeme se soustředit na náš život, ne na ně....ale nevěřím tomu, že někoho potkám, někoho, koho bych tolik milovala...nevěřím tomu jen u sebe(i když bych si to přála), protože se znám, u vás samozřejmě ano :-) těším se na to, až sem nějaká z vás napíše, že je zamilovaná a štastná :-) dá to totiž naději i ostatním :-)

My jsme nikomu neublížily a bohužel doplácíme na blbost jiných. Ale svět je nespravedlivý a s tím se musíme smířit, protože takový vždycky byl a asi vždycky bude. Akorát my si to asi uvědomuje jen když se nám zrovna děje něco nespravedlivého... Všechno zvládneme, holky. Musíme. Přece nás nezlomí nějaký pitomý chlap! Však jim ještě ukážeme, jak krásně nám může být bez nich. Jen ještě chvilku potrvá, než nám opravdu bude dobře... Jinak zimní spánek by byl fajn, brala bych ho všemi deseti.
A Smutná to určitě zvládne a ustojí tu schůzku aniž by na sobě dala znát bolest a snad se jí i uleví, až mu řekne, co potřebuje. Všichni jí tady budeme držet palce .)

Taky doufám..Bojím se, ža...připrav se předem na to, co mu chceš říct a nenech se ničím rozhodit...já vím, říká se to lehce, ale hůř udělá, zvlášt pokud máš srdce až někde v krku, když ho vidíš..já to setkání s ním moc neustála, proto bych si přála, abys to Ty zvládla mnohem lépe než já...
ano, od té doby, co mi řekl, že potřebuje čas na to, aby si rozmyslel, zda bude se mnou, se neozval...a to sliboval, že se ozve...mně tvrdil tohle a pak kamarádce vyprávěl, že zvažoval možnost se ke mně vrátit, ale že mu jeho současná situace vyhovuje - takže se nevrátí a mně to jaksi už neoznámil...jsem na něj za to jeho jednání naštvaná, ale i tak bych ho brala zpět...
zimní spánek by sice byl jednoduchý, ale proč my to máme mít složité, my přeci nikomu neublížily, tak za co bychom se měly trápit my? jo, štve mě, že oni jsou v pohodě a my procházíme peklem...oni ublížili, tak proč to není naopak?

Přesně, taky bych na to tak...co od něj očekáváš?

asi to setkání nebude nic...Taky doufám..Bojím se, ža až ho uvidím, budu jak opařená..a co mu chci říct, tak ani neřeknu..Jsem ráda, že jsem nakonec šla, trochu jsem tam vypla..až teď to na mě zase padá, jak jsem dorazila. A on Ti za celou tu dobu vůbec nic už nenapsal..krom toho, že jste se viděli po těch 2 měsících? Musím se smát, jak píšeš o tom zimním spánku..přesně takto jsem uvažovala taky. Doma mi řekli, že kdyby to šlo, tak by to bylo moc jednoduchý, že si to prostě musím odžít a jiná pomoct není..tak jsem se s tím už smířila..Tak teď jen tak odžívám a při tom přežívám:-)Taky se mi vůbec zítra nechce, ještě k tomu vstávám v 5, takže to bude zase mord, až ráno zazvoní budík..ach jo:-(

Přesně, taky bych na to tak...asi to setkání nebude nic příjemného, jsem zvědavá i na jeho reakci, doufám, že Tě nebude zbytečně trápit, znáš ty jejich výmluvy...řekni mu, co musíš a pak rychle pryč...naplánuj si po tom setkání nějakou aktivitu, hlavně nebuď sama, jdi cvičit, nebo někam s kamarádkou...
jak sis dneska zacvičila? Já pul dne zase prospala, nebyla jsem schopná nic dělat.
Ano, ty sny jsou hrozné, strašně mi chybí a mám strach, že je to opravdu definitivní a už ho nikdy neuvidím...stále myslím na to, co mu budu vyprávět, až se jednou uvidíme a nedokáži těm myšlenkám zabránit...přála bych si ho obejmout...ve středu jdu k psycholožce, snad mi pomůže...jednou bych si sem přála napsat, že jsem potkala někoho, s kým šťastná (samozřejmě, nejlepší by bylo, kdyby to byl on, ale už jsme od sebe dlouho a už se nevrátí, ten už zapomněl, že existuji)...achjo,ani se mi nechce zítra do práce,nechce se mi nic, akorát spát,..nejraději bych se probudila, až to nebude bolet :-) takový zimní spánek bych brala

to by byl opravdu vůl, kdyby...Přesně, taky bych na to tak nahlížela, tak jen doufám, že to neudělá. Vím, ty sny jsou hrozný muka..to je pak člověk úplně hotovej a nemá na nic náladu:-( Já myslím, že to tělo si na to postupem zvykne a pak Ti ani nepřijde, že si unavená a srovná se to, až se ta hladina hormonů vyrovná. Snad Tě to nebude nějak moc ovlivňovat v práci. Hlavně, že je ale líp:-)Jsi moc hodná, máš pravdu..škoda to je, taky bych ráda s Tebou někam zašla a pokecala osobně.. Dnes mě kamarádka přemluvila jít cvičit, tak se odpoledne půjdu nakonec protáhnout, ale musím se do všeho strašně nutit a to mě štve!Víš jinak z toho setkání mám strašný obavy..vůbec nevím, jak mi bude, až ho po té dlouhé době uvidím..bojím se, co to se mnou udělá. Samozřejmě, že mám v plánu mu nic nedat najevo a snad to na mým hereckým výkonu nebude poznat, jak mi vnitřně je, to bych totiž nechtěla. No uvidíme..