ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Petře, to je mi líto....A návštěva doktora by mi pomohla?Nechat si děti?To v ČR neexistuje.Přednost má matka.Sociální pracovnice to určují od stolu!

a jestli se muzu zeptat co ti...ano pomaha mi dost.no ja ji rikam co me trapi,co bych asi nikomu nerekla,mam pocit,ze ona jedina me chape,co prozivam a tak..vzdy mne vyslechne,zepta se,ja odpovim a posunu se dal,kazdou terapii..to ti treba zavidim.ja take kamarady mam,ale ani jeden nechtel chapat jak mi je,tak jsem se uchylila k terapii.ja vyhodila vse,vse smazala..pokud to nechces vyhodit,tak to schovej a az budes na to pripravenej,tak to vyndas.jednou budes,i ja tomu verim,za to vse co jsem zazila.statecna,ted se musim smat,mel jsi mne videt minuly tyden,byla jsem tak zoufala a na dne,kdyz jsem ho videla,ze se asi necham hospitalizovat.kazdy ti radi,ale jenom na tobe zalezi,jak dlouho to bude trvat,jak dlouho to bude bolet.jak dlouho budes ublizovat sobe.ja uz na to prisla a pomalu,ale jiste zacinam zit,boli to,pobrecim si,ale zivot jde dal.a verim v lepsi zitrky :-)

ne zensky jsou svine,chlapi...to mas pravdu.. ja uz chtel taky deti a kdybych je mel tak aspon pro me by to bylo lepsi mel bych aspon nekoho komu se musis venovat a rychleji zapomenes, porad mas svuj stred sveta cemu se venovat..kdyz planujes rodinu a ta zenska ti po trech letech rekne nic nechci jen si uzivat tak to je rana...neco podobneho se stalo memu kamaradovi a ver,ze jeho syn ho z toho dostal,nemel cas na sebelitost a premysleni, musel se o nej postarat a to mu pomohlo..

ja zase zila celou dobu sama...a jestli se muzu zeptat co ti radi ta terapeutka? kazda rada dobra i kdyz je mi jasny ,ze stejne nic nez cas to neporesi..to me nejvic ubiji, proc nejde posunout?? ac nechci tak se borim do toho vic a vic.. myslim,ze jsi statecna a jak to pises tak jsi z nejhorsiho venku a budes to mit jen a jen lepsi, me asi to nejhorsi ceka ..zmobilizoval jsem vsechny znamy a ty se na me stridaji jak na nejaky... abych mel zabavu a jsem jim vdecny, ale vecer, kdyz prijdu do toho prazdnyho bytu a vidim par veci co me ji propomina (co nemohu vyhodit) tak jsem v tom zase..proc to lidi na sobe nepoznaji hned na zacatku,ze se k sobe nehodi?? O te duvere lid jak jsi psala to plne chapu nedovedu si predstavit jak budu verit nejake zene ... hruza..

Já ted obrečel a ještě...ne zensky jsou svine,chlapi dokazou taky sve..sama si kladu proc nekteri lidi jsou tak zly.neverila jsem ,ze muze nekdo tak to ublizit.nemela jsem ho potkat..ty mas aspon dve krasne deti,je to zle,ale nelituj se a venuj se jim,delej vse aby byli tvoje..

zajímalo by mě, jestli...Já ted obrečel a ještě obrečím více než 10-ti letý vztah a dvě děti.Už má jiného,ale stále bydlíme ve společném.Nevíš,co prožívám.Sex prý jen z nutnosti-vášen už prožívá asi jinde.Ted mi řekni,proč jsou některé tak zlé?Jak dát hodné dohromady?Je někdo z východních čech?Je mi líto,že jsem narazil na takovouto,ale neházím všechny do jednoho pytle!

je tezky si rict ,ze za to...ja zase zila celou dobu sama a pak jsem zila s nekyym,ver,ze to neni lekhe.nejake plany jsme meli take a hlavne jsem ztratila duveru v lidi,a to je asi to nejhorsi..ver ze bojuji kazdy den,musim kazdy tyden chodit na terapii k psycholozce.jinak bych se z toho zblaznila.a to me posouva dal.ver,ze to bolet bude,ale musis to zvladnout.vis od me podvadel od zacatku vztahu a ja se to dozvedela az na konci vztahu,nahodne,mel jich nekolik,kazdy den lhal.byl se mnou jen,aby mel kde bydlet.brecela kazdym dnem,ptala jsem se proc,ver ze bojuji s kazdym dnem..ale je pravda,ze uz po mesici a pul jsem dal.a ty budes taky ver mi..nestali,protoze kdyby stali,tak to tak neskonci..a bojuji..nestali..zvladnes to,kazdy den bude jen lepe..:-) hlavne si to brzy uvedomit,a netrapit se,protoze trapis jen sebe..bude to bolet,to nikdo nerika,jak dlouho,to zalezi jen a jen na Tobe..

zajímalo by mě, jestli...ja zrovna neumim brecet ,ale kdybych to umel tak brecim jak zelva, mozna o to je to horsi ,ze to neumim a dusim to v sobe..ale muzes si byt jista,ze v nekde v dusi opravdu breci a co znam chlapy tak v dusi jsou vsichny strasne zranitelni jako zeny a zensky jsou mnohem silnejsi..

Protože se spustila typická...zajímalo by mě, jestli chlapi taky brečí, když dostanou kopačky.
Nebo jestli jsou hnusní na manželku, když je opustí blízká přítelkyně - milenka.

je tezky si rict ,ze za to nestali. ten cas jsem jim investovali a meli nejake plany ..asi jsi dal nez ja.. porad si nemohu zvyknout na to ,ze by jeste nekdo mohl prijit..moc neumim zit sam..ta otazka nebyla myslena spatne spis me zajimalo jak se tomu branis sama .. a to ,ze ji nekdy uvidim s nekym jinym tak to je vec co me totalne dostava do "jineho stavu"..

asi vim jaky stav dnes...co ted delas,to zni jak do nejake.. :-) ne ale zvladnete to verte si,bude to bolet,nikdo nevi jak dlouho.me samotnou to boli porad..,ty lidi za to nikdy nestali,kdyz udelali toto.verte,ze jsem si take prosla peklem,jeste minuly tyden jsem to malem vzdala,kdyz jsem ho videla s jinou..ale je to muj zivot,je jen a jen na mne jak snim nalozim..take mam pocit,ze uz nikdy si nikoho nenjadu..ale cas vse zahoji..

včera se se mnou rozešel...asi vim jaky stav dnes prozivas ja jsem na tom podobne a to jsem byl ve vzatu tri roky zaridil jsem drahy byt miliony dovolene a stejne jsem neuspel ona pres s vuj vek 31 let mela pocit ,ze je mlada a stale si myslela ,ze je ji minimalne 25..ted taky bojuji sam se sebou ,protoze jsem hrdy, ale boli to ... co treba ted delas?

krásně řečeno, a opravdu...není za co..je věř mi.snažím se tím řídít.já už to mám měsíc a půl a občas si popláču..a pak se mi uleví..a pro jedno kvítí slunce nesvítí přeci :-) já to také viděla tragicky,nejedla,břečela,nemohla dělat nic,ale trápila jsem jen sebe..už pomalu dělám věci,které jsem dělat chtěla,plním si sny..je to přeci jen a jen náš ŽIVOT :-) bude opravdu lépe..

neptej se proc,na nektere...krásně řečeno, a opravdu na tom něco bude. Hlavně to vše dostat ze sebe, pláčem, křikem apod. A potom si uvědomit, že můžu být vlastně ráda, že mám před sebou nové možnosti a příležitosti.
Děkuji ;)

včera se se mnou rozešel...neptej se proc,na nektere otazky nedostaneme odpovedi..kdyz chces brecet,klidne brec.kric.cokoliv,co ti pomuze..bude zase dobre, uvidis,drzim palecky..Nikdy se nevracej do minulosti, protože to jen zabíjí tvůj drahocenný čas. Příběhy se neopakují, lidé se nemění. Nikdy nikoho nečekej. Nestůj na místě. Jdi jen vpřed, neohlížej se. Lidé, kteří jsou ti souzeni, tě doženou nebo budou kráčet s tebou stejným směrem. Nech lidi odejít: pokud se vrátí - patří k tobě, pokud ne - nikdy ani nepatřily

včera se se mnou rozešel...neboj niko.bude dobre..ja mela sice jen 3 mesice,ja od zacatku byla strasne zamilovana,ale od nej byla vse jen lez,ale to je jedno.ver,ze prvni mesic to pro me bylo peklo,ale opravdu chce vse svuj cas.boli to,obcas poplacu,ale je kazdym dnem lepe a uz delam veci jako pred tim..ver ze za to nestal,ted to tak nevidis,ale bude zase dobre..

včera se se mnou rozešel...Protože se spustila typická vlastnost lidského mozku: na špatné se zapomíná a dobré se vybavuje v plné síle.
Takže ty rozpory od počátku jsou utlumeny a vzpomínky na krásné procházky jsou silné.
Úplně stejně, jako když staří chlapi v hospodě vzpomínají na vojnu a pamatují si jenom ty perfektní zážitky. Nebo lidé s nostalgií vzpomínají na staré časy a starý režim.
Všechno stejný princip.

včera se se mnou rozešel přítel. Byly jsme spolu sice jen 4 měsíce, ale i nad mé očekávání mě to dost vzalo. Neklapalo nám to už tak jak na začátku, on neměl moc čas, já zas byla věčně protivná a nervozní ze školy. Ani velká láska to nebyla, byli jsme teprv na začátku. Ale TEĎ se mi to vše vrací, vzpomínky na dobu kdy jsme chodili na procházky a na ty začátky, kdy bylo vše naprosto dokonalé, nové a hlavně krásné. Najednou mi ho vše připomíná, furt mám slzy v očích a nemůžu se tomu ubránit. Kladu si ty sebezničující otázky typu Proč? Kdybych bývala to a to bylo vše jinak... vůbec si nedokážu představit být ted bez něj. Asi to zní hloupě a uboze. ale já momentálně ztrácím naději na vše a hlavně že ještě budu někdy schopna mít vztah. Není to můj první rozchod, proto jsem sama překvapena, že mě to tak vzalo. Nemám chuť nic dělat, jíst, pít, spát nemůžu. Totální deziluze. Ale tohle já nechci, jenže nevím jak se z toho vyhrabat. Čas sice rány zahojí, ale představa že v takovém rozpoložení budu ještě několik týdnu je otřesná

odíku,všem nám odešla...diky mas pravdu, ale uz ,aby ten cas byl pryc a zase bylo dobre, bohuzel tohle jsem bral jako zivotni lasku tak to je hodne tezky a bude to asi hodne dlouhy a toho se bojim, ze ta doba bude strasne dlouha a ze to bude mit nasledky na moje dusevni zdravi..

odíku,všem nám odešla kdysi životní láska a všichni sme prožili to co ty,nejíst,plakat,nespat,nefungovat,taky sem nevěřila,když mi všichni říkali čas to zahojí,bude líp,zdálo se mi,že nebude už nikdy dobře,ale čas to opravdu spravil u všech z nás,někdo potřebuje méně času někdo více,ale jednou bude dobře a opravdu nechoď hned do dalšího vztahu,dej si čas,udělej si radost,přemýšlej,bude jednou líp