ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Ahoj):můžete mi vysvětlit proč sem kráva? já sem nikoho neurážele a nebo ano?

Ono je asi důležité být mezi lidmi. Já dokud mám kolem sebe nějaké známé, tak se to dá snést, ale nejhorší jsou ty chvíle, kdy zrovna nemám co na práci a pak moc přemýšlím... A příšerné jsou pro mě ty chvilky před usnutím. Pak vzpomínám, jak jsme usínali vždycky spolu, přehrávám si v hlavě staré rozhovory, přemýšlím nad tím, co bych mu řekla, kdyby teď napsal nebo zavolal... Strašně mi chybí. Dala bych cokoliv za to, abych ho mohla vidět. Za to aby mě objal...
A nechci dopadnout tak, jak tu psal muž "já už kašlu na nějaké vztahy a lásky". Nevěřím, že všichni chlapi jsou zmetci. Ale bojím se, že se k bývalému jednou vrátím a nebo mě zklame jiný - prostě že za tu svojí naivitu budu platit už celý život...

Vážení, já jsem zjistil,...Ahoj,tak to jsi na tom jako ja.Take nikam nechodim.Neni nalada.

Vážení, já jsem zjistil, že když se člověk snaží ze všech svých sil, tak dostane nejvíce přes držku. To jest můj úděl. Bylo mi řečeno, že prý mě má ráda, ale po x letech teprve zjistila, že to nestačí. Ale přitom stačil pohled na majetného souseda s obnaženým penisem a bylo rázem vymalováno! Prostě ženy jsou falešný a já už kašlu na nějaké vztahy a lásky. A jak jsem se nakonec vypořádal s tím rozchodem? Tak, že tady teď sedím jak blbec a čekám až mi zavolá, že potřebuje spravit žehličku. :-|

Anonimko jsi kráva .Tak a je horší ta bolest přes den,nebo večer.Ted už se člověk ano nemůže napít,aby neoslepl.V porovnání a s nimi jsou naše trable směšné.

Anonimko jsi kráva .

Ach jo, na tohle téma by se...S tím absťákem to jde těžko a práce mi nepomáhá, protože je jí zoufale málo. Před dvěma lety jsem jí změnil a teď jsem tak nějak na volné noze-home office, což bylo výhodou, když jsme ještě byli spolu...a teď se to obrátilo proti mě :( Takže obačas zkouknu nějaký film, něco přečtu, zacvičím si...ale nic z toho si v podstatě neumím užít. Na nákupy nemám chuť. No a pořád se v tom hrabu, i když to úplně nejhorší mám za sebou. A na rozdíl od vašich rozchodů, kdy psychicky nejhorší asi byly večery a víkendy, tak u mě je to nejhorší přes den. Večer celkem dobré - pomáhají hlavně děti.

Ahoj Shakiro a 007 tak ta čuza se vzdala.Tak si přestavte že jí bylo 40 let já si nedokážu přestavit že by s smím přítelem čekala děcko na štěstí ne to by letěl.A jak se máta vy? já Ok.

Ach jo, na tohle téma by se dalo psát do nekonečna...
Taky chlape, zajímavý příběh.
Jak v sobě dusíš ten absťák? Já si kupuju hadry a snažím se utopit život v práci.

Pokračování - ...z...Alespon se maš ke komu vrátit.Akorád o tom nemůžeš moc mluvit.Třeba se vrátí.

Taky chlape, proč soudit? Většina lidí to zná, nebo aspoň něco podobného, sám se trápíš dost, steskem po milence, výčitkami svědomí vůči manželce, potrestal ses sám těmito pocity. jako my všichni, nebo aspoň většina...Musel jsi vědět, že pokud je to svobodná holka, brání jí vztah s tebou navázání vztahu s někým jiným, pro ni perspektivním, rozumím tomu, že nechtěla být do konce života milenkou ženatýho chlapa s rodinou. Určitě se taky trápí, ale on jí dá to, co tys jí dát nemohl - společné víkendy, dovolené, společnou budoucnost, vlastní dítě. Dovedu si představit, že za rok, za dva se možná zase nějak setkáte...

Pokračování - ...z vrcholů zamilovanosti a koketoval s myšlenkou, že přece jen do toho půjdu (stejně bych to asi nedal). Takže rozchod z její strany, tentokrát vím, že definitivní...a moje zhroucení se všemi pocity, které tak dobře znáte - nespavost, nechutenství, nic mě nebaví, samé sny o ní atd. Doma tuhle depresy svádím na pracovní a jiné problémy...a čekám, až mě to přejde. Rozumem vím, že to dopadlo tak, jak mělo a přeju jí to a snažím se k ní citit lásku a hlavně něhu...a co se mi daří, naprosto jí nekontaktuji. A doma? Žena asi vykulená, že jsem nějak víc doma a hodnější (zadní vrátka se mi zavřela) a snad se mi bude dařit věnovat rodině víc, než dřív...tak a suďte

Tak tady je můj příběh - ženu jsem si bral po rok a půl trvající známosti. V té době byla do mě ještě silně zamilovaná, já už necítil to co na začátku, ale měl jsem jí rád a věděl jsem, že bude dobrou mámou i manželkou. V tomhle jsem se určitě nezmýlil. Asi měsíc před svatbou jsem se na jedné cykloakci seznámil se slečnou, do které jsem se okamžitě zamiloval....ale nepodnikl jsem nic. Proč? Svatba v rozběhu, do toho jsem měnil práci, slečna před sebou ještě 4 roky studia, myslel jsem, že jí už nikdy neuvidím, představa, že bych měl zase vztah na dálku (před tím jsem 3 roky dojížděl za přítelkyní)... Uplynuly 3 roky a opět jsme se potkali, ona stále sama, já už malé dítě...asi bych to ustál, ale byla to komorní cykloakce, hodně času na sebe...a bylo to, láska jak trám. Poté jsme se vídali tak 1x týdně, dostudovala, našla práci v našem městě, takže každý den aspoň na chvíli spolu. Doma tlaky na druhé miminko...a já, asi jako většina chlapů, jsem se rozhodl pro rodinu, svůj klídek, abych nemusel nic měnit...asi klasika. Takže následoval rozchod (já v klidu), její stěhování o kus dál a pár měsíců pauza, poté sem tam sms, po roce setkání...a nanovo...a po roce další rozchod z mé strany (důvody - určité nasycení Láskou, nervy v práci a tudíž problémy si vyšetřit na milenku čas, pocity, že ten reálný život je přece s rodinou a strach, že pokud bych se rozhodl pro nový život, neustál bych všechny tlaky a za 2 měsíce bych už chtěl nazpět) Po tomhle rozchodu jsem byl opět v klidu, logicky, byl to můj rozchod....a byly dny, kdy jsem si na ní ani nevzpomněl. A po čase jsem si opět začal hrát s ohněm, smsky, setkání...a do třetice další pokračování, které trvalo 2 roky. Ty už byly pocitově trochu jiné...cítil jsem a bylo mi i řečeno, že je jasné, že já rodinu nikdy neopustím, že to nemá perspektivu...no a když se objeví někdo, kdo o ní projeví zájem, a nebude k zahození, tak tu šanci bude muset zkusit. A ta situace právě nastala, zrovna v době, kdy jsem se cítil na jednom

Tak je to OK (:

Taky chlape, přidej podrobnosti, ať můžeme nahlédnout do duše nevěrníka :-)

Právě toho zlomu se asi...Obecně - záplata na vztah nefunguje, nejdřív se člověk musí naučít žít sám...a teprve poté je připraven na novou lásku. No...a k tomu je potřeba ten zlom.

Pro 007 - On se rok zdá jako...Právě toho zlomu se asi bojím.Dnes beru děti a samo že i ji na bazén.To jsem bl...,že?Ale nemohu se nakopnout k tomu,abych ji přestal podlízat.Prostě to nedokážu.Možná kdybych nebyl blbej a našel si milenku také,mohlo mi třeba být lépe.Dřív zapomenout.

Jinak...já mám po rozchodu něco přes měsíc, prožívám také ty typické porozchodové stavy....i když můj rozchod je poněkud specifický. Trpím a truchlím totiž po své dlouholeté milence, která mi zaslouženě a právem dala košem a šla do jiného vztahu. Jinak mám hodnou ženu a 2 děti, kteří se naštěstí o tomto nikdy nedozvěděli. Budete-li chtít, přidám i podrobnosti a budete moci nahlédnout do duše nevěrníka....

Pro 007 - On se rok zdá jako hodně dlouhá doba, ale v Tvé situaci tomu tak není. Jednak proto, že váš vztah trval těch let 11 a hlavně také z důvodu, že u vás nedošlo k definitivnímu rozchodovému zlomu,po kterém byste neměli spolu kontakt, což v situaci s dětma nelze zajistit. Někdy ale ani toto nevadí, jak psaly holky, postupem času dojde ke ztrátám iluzí ohledně expartnera, prostě postupně člověk přestává vidět jen to nejhezčí a celý ten obraz dostává nové kontury....a to právě pomáhá k oproštění se od vztahu, k "vyčištění" srdce tak, aby se v něm objevilo místo pro někoho jiného...držím palce a věřím, že k tomu dojde i u Tebe a za nějaký čas Tě v téhle diskuzi už neuvidíme...zmizíš stejně jako Aurélie, Daniela, Adam, Radar a další...a to bude ten nejlepší důkaz, že Tvůj život je na nové cestě

Tak dobru noc.