Existuje Bůh?

Kde ses tu naprdelil? Nenič...To víš... když jsem bez Lucka tak mám spoustu času navštěvovat různé diskuse a přispívat svoji trochou do mlýna. ? Je to k vašemu k užitku, takže nic tady neničím. Spíše buduji. ? ? ? A zmizím až se mnou bude Lucka. To už budu mít opravdu jinačí zájmy. ?

Ad Superman: Domnívám se,...Kdyby došlo k velkému souložení tak to přece není žádný průser. ? ? ? Jenže k tomu nejspíš nedojde o to se určitě postarají Jehovovi andělé. Každý muž by měl mít pouze jednu manželku a každá žena jednoho muže. Tak už se nějak musíme popárovat, protože Bůh bude soudit smilníky a cizoložníky. Ale pokud jsme takoví byli a činíme pokání, odpustí nám. Horší je, když se změnit nechceme.

Mám otázku pro Rakáta a...Zdravím!
Očekával jsem podobnou otázku, a tak jsem si ve volné chvíli připravil materiál k jinému, neméně komplikovanému problému, kterým je oko.
Úplně obyčejné oko, kterým právě teď koukáte na plochu monitoru, co že se na ní zas objeví...

Když psal Darwin knihu „O původů druhů“, měl docela nahnáno, co jeho evoluční teorii řeknou kolegové vědci.
Jednu její kapitolu proto vyčlenil pro „sporné případy“, představující pro evoluční teorii obzvláště tvrdé oříšky.
Čestné místo věnoval oku. Sám uvádí, že je absurdní uvažovat o tom, že orgán tak komplikovaný a dokonalý vznikl postupným hromaděním změn a jejich přírodním výběrem. Zároveň ale napsal, že kdyby se prokázala série vylepšení jednoduchého a nedokonalého oka v oko složité a perfektní, bylo by po problémech.

Přesně to se ovšem povedlo týmu vědců z European Molecular Biology Laboratory v německém Heidelbergu.

Jak už to bývá, k významnému objevu přispěla náhoda (a kdopak to říkal, že náhoda přeje připraveným?).

Biolog Detlev Arendt zkoumal fotky mozku jednoduchého červa Platynereis dumerlii. Tento červ se v mnoha směrech podobá tvorům, jací žili na Zemi před 600 miliony lety a stáli u kolébky dnešních živočichů. Přitom si Arendt všiml, že některé buňky z červího mozku nápadně připomínají světločivné buňky lidského oka.
Spolu s Jochenem Wittbrodtem, Heidi Snymanovou a Kristin Tessmar-Raibleovou se pustil do analýz molekul, které se podivných buňkách červího mozku nacházejí (viz EMBL, Platynereis dumerilii, an Ancestral Molecular Model System for the Study of Evolution and Development).

Narazili tu na velmi podobné spektrum molekul, jakým jsou vybaveny světločivné buňky oka. Kromě jiného se v nich vyskytuje obdobný typ bílkoviny opsinu, kterým zachytává světlo i lidské oko.

Znamená to, že světločivné buňky, tvořící základ oka, původně sídlily v mozku jakéhosi průhledného pravěkého tvora podobného červu Platynereis dumerlii a zajišťovaly tam reakci na světelné podněty.
V průběhu evoluce díky obyčejné spontánní mutaci pak tyto světločivné buňky (nejspíš ve formě jakéhosi "mateřského znaménka") vycestovaly mimo mozek a i tam dále plnily své původní funkce. Základ onoho „jednoduchého a nedokonalého oka“, po němž tak volal Darwin, tedy ležel v mozku bezobratlých tvorů.

Pak už zapracoval standardní evoluční mechanismus. Přitom je nutné uvážit nečekanou rychlost, s níž se oko může vyvíjet.
V roce 1994 ji prokázal počítačový model uveřejněný D. Nilssonem a S. Pelgerovou: Zkuste si představit, že se nějaká vývojová změna, například vznik savčího oka s čočkou, děje v krocích. Představte si, že každý krok znamená pouze jednoprocentní změnu v porovnání s výsledky předchozího kroku.
Počítačový model vývoje oka vyšel z vrstvy ploché kůže, v níž je vrstva buněk citlivých na světlo, kterou bral jako "danou".
Není těžké představit si něco takového. I jednobuněčné organismy, například krásnoočko zelené, známé ze školní biologie, mají oblast citlivou na vliv světla.
Program počítače napodoboval anatomické změny; vchlipování pokožky do jamky, vznik čočky lámající světlo přesně tak, aby na vznikající sítnici dopadl ostrý obraz pozorovaného předmětu. Napodobování se odvíjelo krok za krokem tak, že anatomická změna každého dalšího kroku vůči kroku předchozímu byla jednoprocentní. Model je přirozeně v porovnání se skutečností velmi zjednodušený. Například pominul vznik duhovky i schopnost oka proměňovat tvar čočky. Ostrost, s níž modelové počítačové oko rozlišovalo zevní svět, se krok za krokem s vývojem zlepšovala. Z kůže vznikala "rohovka", průsvitná polovyklenutá tkáň, o něco později se oddělila čočka.
Modelování dokázalo, že vývoj rybího oka z místa, kde byla plochá kůže, mohl i při velmi střízlivém odhadu trvat pouhých 400 000 generací. Uvědomíme-li si, že jedna rybí generace střídá druhou v průběhu jednoho roku, mohlo se rybí oko vyvinout v průběhu čtyř set tisíc let. Z geologického hlediska tedy v průběhu okamžiku. (František Koukolík: Mravenec a vesmír, O hvězdách, atomech, životě a vědcích; Vyšehrad 1997)

Evoluční teorie se tak možná zbavila jednoho „kostlivce ve skříni“, ale rozhodně se nezbavila kritiků ze strany zastánců stvoření.

Co se echolokace týče, tam zas takový problém nevidím. Popsané případy slepců, kteří pouze za pomoci sluchové lokalisace dokázali relativně přesně zasahovat terč, naznačují, že evoluční vývoj tu měl relativně snadnou cestu.

Co se vločky sněhové týče, ještě vás s ní (dá li Bůh) nejspíš trochu potrápím... :-) :-) :-)

Průser teprve začne až...Ad Superman: Domnívám se, že věta Tvá měla znít:

Průser teprve začne až dojde k velkému souložení. To nám bude Země malá.

Ano, pak bych mohl s Tvým názorem plně souhlasit...

Ono kde je osobní Bůh, tam...Průser teprve začne až dojde k velkému soužení. To nám bude Země malá. Marné je kázání SJ, když jsou lidé jako utrženi ze řetězu a zastaví je až Jehova Bůh. ?

Mám otázku pro Rakáta a Foxe. :)
Jak mohl vzniknout echolokační systém u netopýra evolucí ?
Proč by se zdokonalovalo něco, co ten netopýr nemůže používat, protože je to zatím na primitivní úrovni ve fázi vývoje ?
Představme si jak tento systém funguje.
Netopýr vyšle ultrazvuk, ten se odrazí od okolí a vrací se do ucha netopýra, bubínek to zaznamená a pošle informace do mozku a ten z těch informací vytvoří obraz prostředí kolem netopýra.
Tento proces probíhá minimálně 30 krát za vteřinu, protože netopýr musí mít neustále aktuální informace o tom, co se kolem něho děje, aby mohl něco ulovit.
Proč by se stovky generací (až do této dokonalé podoby) zdokonalovalo něco, co ten netopýr nemůže používat, protože je tento systém primitivní a v praxi nepoužitelný.
Foxy, doufám, že tvoje odpověď nebude začínat nějak takto : Byla jednou jedna sněhová vločka . . .

Nejvíce lásky mají...Radši bych skončil s Luckou kolem krku než s věncem. ? Nevím, co má Lucka za víru, ale vypadá pořád šťastně. Možná je to ale tím, že bude budoucí jehovistkou. Už jsem tu někde kdysi psal, že vypadá jako kdyby vypadla z obrázků ze SV. ? Podle Bible jsou šťastní pouze ti, kteří uctívají Jehovu Boha. Tak mně napadlo jestli zkouřený člověk nemůže mít taky svatého ducha. ?

Nejvíce lásky mají...Je vidět, že vůbec neznáš dějiny. Ono to není s těmi budhisty tak, jak všemožně tvrdí propaganda New Age.

Nejvíce lásky mají...Je vidět, že vůbec neznáš dějiny. Ono to není s těmi budhisty tak, jak všemožně tvrdí propaganda New Age.

Nebo taky, když tě někdo...Nejvíce lásky mají budhisté, ti mají srdce na dlani. A jsou na rozdíl od křesťanů mírumilovní. Je to vidět z toho, že v minulosti každá říše, vyznávající budhismus, zkrachovala, protože se neuměla bránit (počínaje Ašókou).
Změn církev Supermane, a budeš s věncem kolem krku konečně šťastný.

Já si myslím, že vědcům...Proč by se do nově vzniklého organizmu měla vtělit nějaká astrální bytost. V tobě nějaká je? Nebo je podle tebe v trepce nebo nezmarovi? Film "Krotitelé duchů" byla fikce, ne skutečnost!
Dokážu pochopit, že lidé potřebují boha, protože se jim s ním líp žije, tak si ho vymysleli. A co ti přinese myšlenka, že existují elementálové a že se vtělují do buněčných živočichů? Navíc když to nemůžeš dokázat?

Život je třeba když Tě...Nebo taky, když tě někdo trefí šutrem do hlavy anebo ti střelí kulku mezi oči, že ? ? Ale ten pravý křesťanský život je o něčem jiném. Takový život je o vzájemné důvěře, pomoci potřebným a nikdo ti neřekne sprosté slovo. ?

Suei, já si myslím, že kdyby to šlo, vytvořit aspoň bakterii ze sterilního prostředí, tak by jí vytvořili. Ale ono to je tak složité, že na to koukají jak Dežo na internet.

Já nejsem vědec, na to...Rozdíl mezi rozumným člověkem a věřícím člověkem je ten, že když přijde medvěd, rozumný člověk udělá něco, co mu dá šanci přežít - např. dělá mrtvého nebo začne křičet nebo vyleze na skálu, zatímco snílek si sedne a vyzve své bohy, aby ho zachránili. Proto věřících ubývá.

Suei, tvá víra ve vědecky neprokázané nadpřirozeno je pevná, a tak bys u medvěda dopadla stejně jako věřící.

Když z vědy nevíš nic, a čteš jen to, co se ti líbí, tj. o nadpřirozenu, tak potom je logické, že nerozumíš postojům racionalistů k podstatě sporu.
Vědci prověřovali všechny ty jevy jako mimosmyslové vnímání, levitaci, přenos hmoty, astrální život, a nic - nic z toho se nepotvrdilo.
S tou jemnohmotní úrovní se to má tak, že když si dáš meskalin, budeš mít jinou jemnohmotní úroveň než když si dáš lysohlávku. A oba druhy přeludů věda označuje jen jako projevy psychotropní látky, žádné astrálno. Někdo má metafyzické představy, a nemusí brát nic, prostě zapracují jeho hormony.
Nic proti tomu, aby vykladačky osudu věštily z karet, vědmy přivolávali astrální bytosti, "nadaní" jedinci posílali myšlenku na druhý kontinent. Klidně, když to lidi baví. Ale neuděláš nic s tím, že to věda prověřila a neuznává.

Jseš pěkně mstivý.
Ale...A kdo tu mluví o pravosti?I búh smrti je pravý pro ty,kterí ji (smrt) milují a jsou pod jehí vplyvem.Kolik bohú,tolik pravd...
(o)

Největší...Jseš pěkně mstivý.
Ale uklidni se, bohů je mnoho a ke každému je legenda, že jen on je ten pravý. Takže možná se zjeví aztécký bůh smrti Mictlantecuhtli a pověsí si tvoji lebku kolem krku.
Že on není ten pravý? No tak mi dokaž, že pravý je tvůj Jehova! Že to nejde? Ani se nedivím, dokázat něco, co neexistuje, je opravdu problém.

Suei,reálné vysvětlení...jasně, my ženský jsme taková nevědomá koukající něco... já potřebuju reálná vysvětlení, jenže i v těch mystických vodách - jinak bych přišla o zdravý rozum a asi i o život

Dobrá otázka Suei.
Vědci...Já si myslím, že vědcům se může podařit vytvořit organismus schopný existence. Jenže do takového organismu se vtělí inteligentní bytost - více či méně inteligentní - jestli se podaří vědcům vytvořit umělou bytost, velice to uvítají různé nižší formy života, které prodlévají v astrálu (jemnohmotný svět) - různí elementálové a podobné "lahůdky".
Stejně se tím nic nevyřeší. Vědci budou tvrdit "tady máte důkaz že se mýlíte" a mystici budou tvrdit vědcům "nevíte co děláte".
To fakt záleží na tom, jak to kdo chce vidět, jak to kdo chce chápat. Já věřím mystikům v jejich oboru - když budu chtít vědět jak fungují aminokyseliny, může být mystické vysvětlení zajímavé, ale víc o tom bude vědět příslušný odborník - vědec z oboru. Když budu chtít vědět něco ze světa mezi nebem a zemí, tak určitě nepůjdu za psychiatrem, nebo neurobiologem, že jo. Normální věc.

když se na chvilku přestane...Suei,reálné vysvětlení potřebují muži. Ženy ne.

když se na chvilku přestane...Chem. reakce využívaná inteligencíí pro vlastné účely nutná pro formaci matérie.Život je projevem inteligence,není to podstatní jméno ale sloveso,na které se nevztahují definice ve smyslu matérie.
Život je syntezií materiálních faktorú (chem. fyz. kvant.)a zákonú organizace intelektuálního vplyvu.Každá sféra intelektuálního vplyvu vytvárá své určující podmínky pro pojem "život" a vymezuje jeho hranice.
Život je fenomén a každý fenomén má svúj opis dle míry inteligence,která ho zkoumá.
(o)