12ti letá dcera

Já mít 12 a být dcerou Marty, tak z trucu provedu "něco víc". A po zbití se ji ještě provakativně podívám do očí! A udělám PCHÉÉÉÉ . . . .Myslím to vážně a nechci tě Marto urážet, ale já jsem takto dávala najevo svou ukřivenost a ponížení, za to, že mě v pubertě doma zbili.Mám doma 14-ti letého puberťáka, kluka, ale na zadek dostal jednou ve čtyřech letech a dodnes si to pamatuje, jako nějakou potupu.Nikdo z nás mamin, nechce doma "hajzlíka", ale když něco vyvede, neponížila bych ho bitím.Každý má svou hrdost, i pubertální dítě.

Rozhodně jsem neměla na mysli časté nebo nepřiměřené bití(rákoska a podobně). Když dceru v pubertě potrestáme páskem dvakrát nebo třikrát ročně tak bych na tom nic špatného a zvláštního neviděla. Musí vědět, že takový trest existuje a chovat se tak aby k němu nedošlo.

Olga: Tak už je to tady. Ale tentokrát nějaký krátký, copak se děje? :-)

Ahoj Olgo, nejsem si jista jak ty umis vnimat, jelikoz vzdy jsem psala proti nasili..A take je mi lito rodicu co vychovavaji bitim, jelikoz v jejich rodinach neexistuje ucta. Oni vychovali deti v prezivani vyprasku a ti si na to zvykly. Takze vsechno bezi stale stejne dokola a rodice si jen timto vybijeji zlost a nebo maji sadisticky sklon, kteremu byli take nauceni bitim v jejich detstvi.

Vezmi ji k exorcistovi, když má ďábla v těle.

Niky, haló! Kde jsi s tím hořícím mečem? :-)))

Já s vámi se všemi v podstatě souhlasím, ale jsem zvědavá, kdy se tady objeví někdo, kdo vás odsoudí za to, že bijete svoje děti. Mám taky takové dítě a vím, že i přiměřený fyzický trest je na místě, když domluvy se minou účinkem.

Take jsem se svou dcerou prosla timto obdobim. Neutikala sice z domova, ale ty svoje pubertalni nalady mela. Nejdrive jsem s ni vzdycky promluvila, byla jsem vlidna, ale kdyz jsme zjistila, ze za jeji naladou neni nic vazneho a odsekavani pokracovalo, tak jsem ji normalne dala facku. Vzdycky jsem ale davala pozor, aby to bylo opravdu spravedlive. Ona jedna dobre mirena v pravou chvili usetri mnoho nervu obema stranam. Preju vam pevne nervy .

Když domluva nepomůže jak píšete, tak si myslím, že je na místě potrestání a nezáleží kolik dceři je. Doma to tak s manželem řešíme. Dcera má nějaké povinnosti a ví co si smí a nesmí dovolit. Pokud je nějaký problém, tak ho nejprve řešíme domluvou, ale když se opakuje tak se vytáhne pásek a dostane nařezáno poctivých pětadvacet. Naposledy byla takto potrestána v šestnácti za pozdní příchody. Po měsíci se sice výprask musel opakovat, ale nyní už skoro rok chodí včas a ví, že pokud se opozdí a nedá o sobě vědět, tak dostane klidně i v osmnácti.

Milá Jano,ve vaší dceři se docela vidím. Také jsem byla milionové, chytré, vnímavé dítě..., ale doma to stálo za to. Vím, že u mně to bylo způsobeno rozmazleností - měla jsem co jsem chtěla a více méně jsem se vždy rozhodovala sama, nesnášela jsem, když mi někdo něco nařídí. Oproti tomu jsem ale byla solidární, neměla jsem ráda nesravedlnost. Vaše dcera je určitě chytrá holka, zkuste si s ní sednout, popovídat, určit si nějaká pravdila. Dítě potřebuje ve výchově spoustu volnosti, ale i daleko od sebe musí být mantinely, za které se prostě nesmí. Hodně pomáhá dohoda, že vy se k ní budete chovat slušně, ale ona k vám také a když to hrubě poruší, nějaký čas "nucených prací" to spraví - přeci jen nandat na jedno odpoledne uklízení, kdy zrovna chce jít s kamarádkami ven, není zrovnapříjemné a zjistí, že se vulgárnost nevyplácí, ani není správná.Možná vaši dceru ale něco trápí, protože útěky z domova jsou závažná věc. Zkuste se k ní dostat a když to nepůjde, může se o to pokusit psycholog.Mě se ale vždy osvědčuje vřelý přístup, pochopení a otevřenost - v takovém prostředí se dítě otevře a vládne demokracie, rovnost mezi velkými a malými...

Jano. ty dve posledni zeny maji srdce a hlavu na spravnem miste. Svou dceru nebijte, nebo udelate situaci jeste horsi. Nejspise se ji omluvte za minula biti.Ty predchozi zenske jsou jen nizke krutasky

Heleno, jako bych to psala já... :-(

Moc Vás zdravím Jano,když jsem byla ve věku Vaší dcery, byla jsem trochu podobné dítě. Sprostá jsem na své rodiče nebyla, ale byla jsem dost uvztekaná a asi to se mnou bylo často k nevydržení. Toto všechno však pramenilo z mých problémů ve škole. Taky jsem byla nejlepší v učení, ale moji spolužáci mě neměli rádi a setkala jsem se i se šikanou. Proto jsem byla ve škole tak tichá a plachá... Je možné, že Vaše dcera, je na tom podobně jako jsem na tom byla já a potřebuje pomoc. Asi se před Vámi tváří hrdě a tvrdí, že ve škole je to i s ostatními dětmi OK, to já jsem dělala taky, ale často jsem plakala večer pod peřinou... Kdyby jste mi chtěla ještě napsat, nebo se vypovídat, nebo cokoli, určitě mi napište na mail. Přeji Vám hodně štěstí a pevné nervy.Helena

Asi to chce opravdu nějakým způsobem ukázat, kdo je doma "pánem". Vím, že je to už teď složité, chtělo to asi tu dívenku přitáhnout trochu dřív; už v začátcích jí dát jasně najevo, že tohle si prostě dovolit nesmí.Pokud jsi dopustila, že jí to beztrestně procházelo, tak to teď už budeš mít podstatně těžší.Chce to opravdu zpřísnit.

Seřezat prdel...

Rozbít jí hubu frackovi rozmazlenýmu!!!

Tělesné tresty jsou na místě i u tak velkého dítěte. Nemyslím fyzický teror, ale když dostane po rypáku za to, jak držkuje matce, tak pokud je tak inteligentní jak říká, tak pochopí, že jí její klackovitost doma neprojde. Ona to dělá nejspíš z toho důvodu, že ví, že jí to doma prochází její jednání, a druhá věc je, je v tzv. "jalových" letech, puberta je strašná věc. Já bych opravdu ránama nešetřila. Není dospělá a ty jsi její matka, máš právo ji vychovávat. Nesmíš ukázat svou slabou stránku a být neoblomná a tvrdá.

Ahoj je to těžká situace, ale jako každá má nějaké řešení. Můj syn je ve škole taky velice úspěšný, oblíbený a dle pí učitelky "hodný". Doma odsekává, dělá "ksichtíky" a má tendenci nás poslat při jakékoli výtce do p....e. Já jsem to s ním několikráte řešil tak, že jsem vystihnul ten správný večerní okamžik -víkendový a šel jsem si k němu do postele lehnout a návázat nějaký rozhovůrek. Při té příležitosti jsem postupně rozhovor mířil kam jsem potřeboval a posléze jsem vyprávěl příbeh, který měl podobnou situaci jeho chování. Podotýkám, že vyprávění bylo založeno na příběhu a né konkrétně na jeho osobě - to by se mu nelíbilo. Závěr - zeptal jsem se ho jak by na toto reagoval a odezva je jasná - ZKUS TO. Min. a to je dobré když o tom dítě přemýšlí je téměř 100% cesta k nápravě a uvědomění. Držím Ti palce. Myslím si, že nám se toto osvědčilo. Jak se chová mezi svými vrstevníky přesně nevím, ale nás do prdele nepošle.

Dobrý den,mám velké problémy s mojí 12ti letou dcerou.Chodí na gymnázium, je nejlepší ze třídy a pořád slyším, jak je to klidné, hodné, nadané dítě.Ovšem doma je zní ďábel!Sprostě mi nadává, nic nedělá, neuklízí si pokoj, křičí na mne a utíká z domova.Nikdy nevím, co se stane, s jakou náladou přijde domů.Domluva nepomůže a tělesné tresty už nejsou na místě u tak velkého dítěte.Jsem z toho zoufalá, hlavně z jejího vulgárního chování ke mně.Má někdo také takové zkušenosti? Jak zvládat tak stresové zkušenosti?děkuji Jana.