26let...a ještě jsem nechodil s holkou

Pavlo, jsem na tom podobně. Nechci být sám, ale nějak se mi nepodařilo doposud s žádnou chodit. Představa fyzického kontaktu je pro mě také trochu děsivá. Co kdybychom to spolu zlomili? Je mi 31. Jestli chceš, napiš mi na kamil.v"email.cz

Ahoj, mě je 27 a jsem na tom asi dost podobně jako Pavla. S holkou jsem vlastně ještě nechodil, taky se cítím opuštěný, nechci být sám, ale seznamování mi prostě nějak nejde...nebo se spíš k němu ani neodhodlám. Třeba se pletu, ale v tomhle máte holky trochu výhodu, ne? Většinou je na klukovi, aby projevil jako první aktivitu. Nebo už to dneska neplatí? No, každopádně, mě ještě žádná sama nebalila:o) Ale když tu ma diskuzích vidím, kolik kluků i holek se cítí opuštěných, má problémy se seznamováním...to je škoda, ne? Když by člověk věděl, že i ten protějšek se stydí, tak by ten strach mohl opadnout na obou stranách, ne?

to Lancelot: Já vím, chápu...Pokud bys chtěl třeba garsonku jen pro sebe, je to většinou fakt min.8-10 tis.měsíčně, nevím jestli jsi z Prahy nebo z nějakého menšího města-tam jsou nájmy možná levnější...Já měla štěstí a našla jsem si bydlení v 3+kk s jedním kamarádem-studentem. Máme každý jeden slušně velkej pokoj a obejvák dohromady. A platím 4500,-, i s poplatkama. Takže když člověk chce a hledá, najde:) Ovšem ne každý je schopný sdílet s někým podnájem. My jsme spíš oba takoví v klídku, žádný velký mejdany, občas si tam vezmu nějakýho kluka nebo kamarádky, spolubydlící taky. Nehádáme se. Naši jsou v pohodě, ale poslední rok u nich už byl hodně napjatý, často byly hádky kvůli blbostem. Prostě-co v osmnácti skousneš, v pětadvaceti už ne. Nepromarni zbytečně mládí, přece nechceš u rodičů zůstat napořád a neustále na ně brát ohledy...jakože vim z vlastní zkušenosti že tomuhle se člověk nevyhne. Tak hezký den:)

Monika.Práci mám v místě bydliště a kdybych se přestěhoval finančně bych to nezvládl dnešní nájmy jsou přemrštěné.Je to zkrátka začarovanej kruh.

Já s nikým nechodila do 23 let a protože mi to zacalo dost vadit, do té doby žádná pusa nic, tak jsem si dala inzerát, sešla se po pár dnech s jedním klukem a jela s ním na výlet... Bylo to v pohodě, tam padla taky moje první pusa, řekla jsem si, že život je risk, že jestli se ztrapním, tak ho prostě už nikdy neuvidím... No a bylo to. Sice jsme se pak rozešli, já do toho šla, jen abych to "zlomila" a nepřipadla si divně. Pomohlo mi to - Po pár měsících jsem se seznámila podobně s dalším klukem, no a jsme spolu už 3 roky:-) S ním jsem se první pusy neděsila, už to nebyla totiž první...:-) no a tím jsem získala sebevědomí a pokračovalo to dál a dál...:-) Takže to chce pouze odvahu! :-)

To je škoda, protože takhle ti může třeba zbytečně uniknout skvělá příležitost. Hele, skoro každej je před schůzkou nervózní, já taky. A to už jsem jich absolvovala hodně. Když jsem poznala mýho posledního přítele, tak jsem první rande chtěla zrušit-měla jsem pocit, že moje pleť není 100%, nevěděla jsem co na sebe, ještě jsme si dali rande U Koně na Václaváku tak jsem měla strach jak se tam najdeme. Ale s pusou na uvítanou to ze mě všechno opadlo a byli jsme spolu přes 3 roky...Teďka už jsem taky půl roku sama, a je mi fajn:)

Monika: Není mi dobře, cítím se sama, opuštěná, ale nějak se asi bojím vůbec s někým bavit, natož představa bližšího kontaktu, třeba pusa nebi víc, to mě děsí, když mě někdo někde osloví nebo někam zve, tak se vymluvím nebo zdrhnu..

Pavlo, pokud ti je samotný dobře a nikoho nepotřebuješ a po nikom netoužíš, tak to nelam přes koleno jenom kvůli tomu, že tví známí jsou zadaní nebo co na to řekne okolí. Naštěstí doby, kdy svobodná pětadvacítka byla divná, jsou za námi:) Ale pokud ti partner chybí a cítíš se sama, je čas s tím něco udělat, vyraž do společnosti atd. nebo jestli pěstuješ nějaký koníčky, sport...:) Víš, nejhorší je jít ráno do práce, večer v 6 z práce, a koukat na tv. Takže tak:)

Mně je 28 a taky jsem ještě ani nechodila s klukem, po nikom netoužím a cítím se divná, nenormální a děsně se tím trápím, v mém věku bych už dávno měla někoho chtít,ach jo..

to Lancelot: Ty by ses měl v první řadě osamostatnit, bydlení s rodiči je v tomto věku už většinou, až na výjimky, velmi komplikované. Jsem stejně stará jako ty a několik let už bydlim mimo. Proč se obáváš reakce rodičů, jsou snad netolerantní? Mě by spíš jako matce bylo divné, že můj 27 letý syn mi dosud nepředstavil žádnou slečnu... Najdi si podnájem, předpokládám že pracuješ tak by jeho financování neměl být problém-pak se nebudeš muset stydět za malý pokoj a rodičům můžeš přítelkyni představit, až spolu třeba budete delší dobu:) Přeji hodně štěstí!

tak si nějakou chytni.venku jich pobíhá...

Je mi 24 a také jsem ještě žádnou ženu neměl. Velmi mě to trápí.

Mě je 27 a taky jsem ještě nikoho neměl.Já zase nedokážu holku přivest domu.Reakci rodičů bych neunesl.Ještě by bylo fatálně narušeno moje soukromí a to si nedovedu představit.Ještě bych se musel stydět za svuj myzernej pidi pokoj.

Je tu holka slečna co by měla zajem a kluka co neměl holku s Olomouckeho kraje(není podmínkou). Mě je 18 let. Jinak e-mail pospisilikvojta"volny.cz

ahojky

ToPetr hele u tebe je to asi jiný případ co?Holku ne ale kluka jo viď?Já bych ti ukázal ty můj hošane.

Markétko, toho mého bys do provozu neuvedla? 25 let, sympaťák, stále nadržený.

Petře já ti toho tvýho uvedu do provozu.
Teda jestli nemáš plešku a vanu jak pivař.
Markéta 26 let.

Já mám 43 a taky jsem ještě neměl holku a žádnou tragedii z toho nedělám. Jsou prostě typy lidí, kteří sex nechtějí.

nejseš neádrtálec spíš ty?