Agresivní muž

Myslím, že se ho strašně dotklo, když jsi mu řekla, že na něj nemůžeš pohlížet jako na chlapa. Muži jsou ješitní a tenhle ještě ke všemu vzteklý. Do té doby se tak neprojevil, nebydleli jste spolu, ale je to v něm. Taky jsem znala jednoho, byl to vzor slušnosti, ale jen do té doby, než ho něco nebo někdo naštval. Potom se choval podobně jako ten tvůj. Jen mu to vydrželo mnohem dýl než hodinu. Kdo ho dobře neznal, nevěřil by. Teprve před čtyřicítkou se trochu zklidnil.

Mam přítele. oboum nam je 24 let. Zname se dlouho jako kamaradi a pres rok spolu chodime. Vidame se pomerne casto (4x tydne) jezdime spolu na chalupu, sportujeme, ja navstevuju jeho on me. Ja ziji sama on u rodicu. Zatim vse bylo v pohode. Prilis casto se nehadame. Hodne mi vsak vadi ze muj pritel je a vzdy byl prilis pohodlny az laxni s nezajmem o cokoliv. Do vseho ho clovek musi nutit.. Toto jsem mu jiz nekolikrat rekla ale k zadne zmene nedoslo. Nyni o vikendu jsem mu to rekla trochu razantneji.ale rozhodne jsem nezvysila hlas. Jen ze mi to proste opravdu vadi a ze na nej nemuzu pohlizet jako na chlapa. Vzapeti na me zacal hulakat ze jsem krava a cuza. rikala jsem mu at se uklidni, zacal kopat do dveri, prerazil koste, vlitla jsem na nej a chtela jsem ho sklidnit, byl uplne bez sebe, rval ze me zabije, ze toho ma moc v praci a jeste ja ho budu buzerovat. Hodil vazou do okna a rozbil ho, hazel botama po byte jak pominuty. Nakonec nasedl do auta, prosila jsem ho at v tomhle stavu nikam nejezdi.Rval na me at vypadnu a odjel. Byla jsem naprosto v soku!! Za celou tu doby co snim jsem jsem zadnou znamku agrese nezaznamenala... Asi za hodinu se vratil, ze je mu to moc lito a ze bude lepsi vztah ukoncit, nebot nevedel poradne co delal, pry je to v nem proste. Ma strach aby mi neublizil. V ten moment jsem ho tak nenavidela, ze jsem ho uz nikdy nechtela videt. Druhy den byl vsak jak beranek, moc se omlouval, ze je mu vse moc lito a slibil ze uz se to opravdu nikdy nestane. Vim,ze mi kazdy poradi at od nej okamzite odejdu, ze to udela znovu. Tak nejak s tim pocitam, a proto jeste jednou a koncim. Myslim si ale ze kazdy muze ujet.jednou! Beru to jako neveru, poprve se da odpustit , podruhe jiz ne. Ja pochazim z rodiny, kde byl krik a hadky na dennim poradku, jsem nyni stastna ze bydlim sama a mam klid. Opravdu. Priteluv tata je take klidas ale kdyz se rozcili tak to stoji za to. Jsou doma 3 kluci a pritel mi rikal, ze se drive porad prali a padali take vyrazy jako ja te zabiju, vypadni z myho baraku apod. Jednou pry se mamka nevratila domu a otec ji honil po baraku se sekerou.(ale jen vyhruzne)pry by ji nic neudelal. Muj pritel vzdy nadaval na otce a mamku branil. Nevim proc tedy tento vikend presne toto chovani okopiroval?!! Je mi z toho vseho hrozne a nehodlam zit s muzem, ktery mi bude delat doma takovehle sceny, nebudu mu moci rict slovo kritiky, nebot to v nem vyvola takovehle chovani. Prominuly byste pro jednou toto chovani svemu priteli, a dali mu jeste sanci?????