automaty :(

ty ses vratil vcera z lecebny?nebo to ctes nekde z nejake brozury?mas sise naprostou pravdu,co se tyce teoretiky,ale praxe takhle nefunguje.v dnesni dobe ti pujci na dobry slovo,se slusnym urokem kolik chces.a lecebna?myslis,ze pomuze?psychyatri jsou jen na to,aby te nacpali nejakym antabusem a podobnyma srackama a stejne se vtom musis vymachat sam.oni te stejne jen navedou a zbytek je na tobe.

Pokud má někdo zhmožděný kotník a bude s tím lézt po horách, bude se mu nemoc zhoršovat. Pokud je někdo alkoholik a jeho partner má plný domácí bar chlastu, bude se mu jeho nemoc (závislost na alkoholu) zhoršovat, protože bude vystaven podnětům, které spouští bažení po alkoholu a následně návykové chování. Ono hrozí ještě jedno nebezpečí. Nemusí se totiž vůbec objevit myšlenka na pití, ale při setkání s alkoholem člověk BEZMYŠLENKOVITĚ zareguje tak, jak je zvyklý podle svých letitých a hluboce zakořeněných vzorců chování - napije se. I proto je potřeba se těmto podnětům vyhýbat. I tehdy, pokud se člověk naučí rozpoznávat ty rizikové situace. Může se stát, že ji včas nerozpozná a zareaguje AUTOMATICKY tak, jak je navyklý.
A pokud je někdo patologický hráč a jeho partner má doma celou výplatu, bude se mu jeho NEMOC zhoršovat. Léčení nemoci vyžaduje určitý režim, s nachlazením je dobré ležet v posteli a vyhýbat se zimě. S hráčstvím je dobré vyhýbat se penězům. Když bude manžel nachlazený, ty ho uložíš do postele a uvaříš mu horký čaj, pomůžeš mu se uzdravit. Když je manžel hráč a ty mu doma vytvoříš bezpečné prostředí, kde není škodlivina (peníze), pomůžeš mu se uzdravit. V případě patologického hráčství sice chybí látková závislost (tedy závislost na nějaké látce, ethanolu), ovšem mozková chemie působí v podstatě stejně. Alkoholik má výhodu v tom, že je možné bez problémů doma zavést "suchý dům". Že prostě doma VŮBEC žádný alkohol nebude. U patologického hráče je to těžší v tom, že nemít doma vůbec žádné peníze není možné. Proto se musí alespoň omezit množství dostupných peněz na nezbytné minimum.
Na tvém příkladu, na tom, co se stalo, je krásně vidět, co mohl udělat. V terapii se naučí používat princip semaforu - červená, žlutá a zelená. Už sama situace "mít u sebe výplatu" je velmi riziková, škodí jeho nemoci a měl by ji rozpoznat jako rizikovou - červená. Červená znamená STŮJ, zastav se, hrozí ti nebezpečí, uvažuj. Žlutá - jaké možnosti se mi nabízejí, jaké budou jejich důsledky. Vybrat si nejvýhodnější možnost a tu - jako zelenou - uskutečnit.
Také se naučí princip třístupňové obrany - tři hradby. První hradba je zkoumání situací, které vedou k setkání se spouštěči. Například dostávat výplatu v hotovosti vede k tomu, že se setkám s hotovostí, se spouštěčem. Rozum říká, že nechat si posílat peníze na účet zamezí setkání s hotovostí, To ale nestačí, svaly ho musí donést do mzdové účtárny, kde musí nahlásit číslo účtu, kam mají peníze chodit. Druhá hradba je při setkání se spouštěčem - mzdová účetní na to zapomene a výplata je připravena v hotovosti. Červená - stůj, jaké mám možnosti ? Můžu vyrazit do herny a jen tak trochu si zahrát, nebudu tam déle než půl hodiny. Ale stávalo se, že jsem to nevydržel a všechno prohrál. Důsledkem může být, že nebudeme mít co jíst a manželka bude plakat. Druhá možnost - utíkat co nejrychleji domů nebo do banky i s penězi a odevzdat je. Doma to bude v pohodě, budeme mít co jíst a vyhnu se spouštěči. Tato možnost je výhodnější, rozhoduji se pro ni s USKUTEČŇUJI ji - běžím do banky jak nejrychleji mohu a nezastavuji se. Třetí hradba je zastavení recidivy. Když už sedím v herně a hraju, prostě se to stalo, můžu to ještě zastavit. Svaly mě mohou ihned odnést pryč. A bažení prostě vydržet. Bažení totiž netrvá obvykle déle než 15 minut, pokud se ta čtvrthodina překoná, bažení slábne.
Naučí se spoustu dalších věcí, třeba vést si deník o bažení, za jakých okolností se objevila, jak dlouho trvalo a jak bylo silné. Pročtením deníku se zase naučí ty situace rozpoznávat.
Po úspěšné léčbě by si jednak hotovost nechal posílat na účet, nejlépe tvůj a určitě by nešel sám kupovat televizi, alespoň ne v prvních měsících po léčbě. Prostě by jsi šla s ním.
Pana Jílka jsem viděl naposled, už to budou skoro 2 roky, pracoval jednak v Bohnicích a jednak měl privátní ambulantní praxi. Nebo je možné zavolat do Bohnic na linku krizové intervence - 284 016 666 a domluvit se. Ústavní léčba je určitě lepší variantou. Standardně trvá 12 týdnů, je na to neschopenka. Konečně se už alespoň na dílu pro zaměstnavatele neuvádí diagnóza. Kdyby vadila neschopenka z psychiatrie, může se zkusit domluvit s praktickým lékařem, zda by na dobu pobytu nevystavil neschopenku on. Po léčbě by měl docházet ambulantně na doléčovací skupiny. Pobyt v Bohnicích je hrazen ze zdravotního pojištění, byly tam i doléčovací skupiny, jak je to teď nevím, myslím, že už nejsou. Na doléčování se dá docházet i privátně, cena je kolem 250-300 za skupinové sezení.
Na závěr ještě zopakuju nejdůležitější body - 1.uzavřít spolu dohodu, 2.žádné velké peníze doma, žádný přístup k účtu. To ti nemusí byt "blbé", je to ta největší pomoc, jakou můžeš poskytnout. Když se dítě učí zacházet s penězi, nejprve dostává kapesné každý den, později třeba už na celý týden a učí se hospodařit. Tvůj muž nedovede s penězi hospodařit, musí se to tedy začít učit, od začátku. 3. On _SÁM_ musí zavolat, říct nahlas o svém problému a požádat o pomoc. Je to ten nejtěžší krok, všechny ostatní už se budou dít za odborné pomoci. Pokud to udělá a nebudeš ho přitom vodit za ručičku, je to zároveň i potvrzení pro tebe, že to se změnou myslí opravdu vážně.
Teď už máš všechny potřebné informace a zbývá, aby tvůj muž udělal ten první krok, zvedl telefon a zavolal. Nástup na léčení nemusí být hned, obvykle se nějakou dobu čeká, je velký zájem :-(. Tak teď už je to na NĚM.

to co píšeš, s těma financema, abych je měla u sebe já, to už sme zkoušeli, ale mě to přijde hloupý. Vždyt nejde do nekonečna mu brát peníze a nechávat si je u sebe. já chci, aby měl u sebe taky náky peníze, když si chce něco koupit aniž by je nastrkal do beden. Ted to bohužel krachlo no, nechal si u sebe výplatu a chtěl mi nachystat překvapení (stěhujem se totiž od rodičů do vlastního) a chtěl koupit televizi, jenže se mu do cestu postavila herna, tak prohrál hotovost a ještě si šel vybrat z účtu :(
Ten pan Jílek, ten se tím zabývá ambulantně nebo je to formou léčebny, že by tam byl nákou dobu zavřenej? myslím si totiž, že v tomto případě mu nějaký ambulantní docházení moc nepomůže. a ještě sem se chtěla zeptat jak je to s penězma, kolik se za to platí a tak, on bude dostávat nakou nahradu mzdy nebo tak? ja se v tom vůbec neorientuju ...
ale díky za odpovědi, pomohly mi.

Podporovat ? Asi jsme si v něčem nerozumněli, nepsal jsem nic o podporování. V první řadě musíš myslet na sebe a sama si ujasnit svůj postoj, zda s ním chceš dále být. Pokud se rozhodneš, že ano, mělo by to být podmíněno tím, že se bude léčit. Udělat s ním dohodu ohledně budoucnosti. Podstatnou náležitostí dohody by měl být režim domácích financí a léčba. Nejlépe posílat celou jeho výplatu na tvůj účet, ke kterému nebude mít dispoziční právo a sám by měl dostávat jen jakési kapesné, nikdy větší část peněz. To není trest, to je pomoc. K tomu, aby se hráčská vášeň projevila je totiž potřeba splnění několika podmínek najednou. 1.) musí se objevit myšlenka na hraní, 2.) musí být dostupný hrací automat, 3.) musí být k dispozici peníze, které lze vsadit do hry a 4.) hráč musí fyzicky svýma rukama na ty peníze sáhnout a vhodit je do automatu. Pokud kterákoli z těchto podmínek není splněna, nemůže se hráčské chování objevit.
Touha po hraní, bažení, vzniká na základě nějakého spouštěče. Tím spouštěčem může být třeba místo - jde kolem hospody, kde je automat. Zavolá mu kumpán (pokud nějakého má). Bude mít u sebe nebo doma větší částku peněz. Takže například by se měl vyhýbat místům, kde hraje či kde jsou automaty. Nemít k dispozici větší částku peněz. Není rozumné, aby dokazoval, že klidně může do hospody s automatem, že to vydrží. Zbytečně to spouští touhu po hraní, i když to třeba vydrží, bude se trápit. A nedosáhne tím trvalé změny. Trvalé změny se dosáhne změnou způsobu života, ano, ve svém příspěvku naznačuješ, že toto tušíš. Nový životní styl, ve kterém není místo pro hraní. Abstinence od hraní je prostředkem ke kvalitnímu životu, nikoli cílem. Cílem je, abyste neměli finanční problémy, aby se vrátila ztracená důvěra. A vyhýbat se situacím, které souvisí s hraním, musí být trvalé. Šance, že nikdy nevezme peníze na hraní je po úspěšně absolvované léčbě poměrně značná. Záruku ti samozřejmě nikdo nedá. Velmi to záleží na dodržování režimu. Musí se mít stále na pozoru. Naučí se rozpoznávat situace, které by mohly vyvolat touhu po hraní, naučí se jak na ně reagovat, naučí se, jak touhu překonat, kdyby se objevila i přesto, že se rizikovým situacím vyhýbá. Takže odpověď na tvou otázku je ANO, změní se ve svém chování. To je přeci cílem léčby.

Být tebou, uzavřel bych s ním dohodu, zavedl doma finanční režim a nechť se jde léčit. A ať jde sám, ať si sám zavolá třeba Jílkovi a řekne mu "jmenuji se xy a jsem patologický hráč". Nebo "mám problém s hracími automaty, nedokážu se ovládnout". Už toto říci nahlas je totiž velkým krokem na cestě k uzdravení. A je přeci dospělý, ne ? Jestli opravdu chce přestat, musí ten první krok udělat sám a zavolat.

Podporovat ? Asi jsme si v něčem nerozumněli, nepsal jsem nic o podporování. V první řadě musíš myslet na sebe a sama si ujasnit svůj postoj, zda s ním chceš dále být. Pokud se rozhodneš, že ano, mělo by to být podmíněno tím, že se bude léčit. Udělat s ním dohodu ohledně budoucnosti. Podstatnou náležitostí dohody by měl být režim domácích financí a léčba. Nejlépe posílat celou jeho výplatu na tvůj účet, ke kterému nebude mít dispoziční právo a sám by měl dostávat jen jakési kapesné, nikdy větší část peněz. To není trest, to je pomoc. K tomu, aby se hráčská vášeň projevila je totiž potřeba splnění několika podmínek najednou. 1.) musí se objevit myšlenka na hraní, 2.) musí být dostupný hrací automat, 3.) musí být k dispozici peníze, které lze vsadit do hry a 4.) hráč musí fyzicky svýma rukama na ty peníze sáhnout a vhodit je do automatu. Pokud kterákoli z těchto podmínek není splněna, nemůže se hráčské chování objevit.
Touha po hraní, bažení, vzniká na základě nějakého spouštěče. Tím spouštěčem může být třeba místo - jde kolem hospody, kde je automat. Zavolá mu kumpán (pokud nějakého má). Bude mít u sebe nebo doma větší částku peněz. Takže například by se měl vyhýbat místům, kde hraje či kde jsou automaty. Nemít k dispozici větší částku peněz. Není rozumné, aby dokazoval, že klidně může do hospody s automatem, že to vydrží. Zbytečně to spouští touhu po hraní, i když to třeba vydrží, bude se trápit. A nedosáhne tím trvalé změny. Trvalé změny se dosáhne změnou způsobu života, ano, ve svém příspěvku naznačuješ, že toto tušíš. Nový životní styl, ve kterém není místo pro hraní. Abstinence od hraní je prostředkem ke kvalitnímu životu, nikoli cílem. Cílem je, abyste neměli finanční problémy, aby se vrátila ztracená důvěra. A vyhýbat se situacím, které souvisí s hraním, musí být trvalé. Šance, že nikdy nevezme peníze na hraní je po úspěšně absolvované léčbě poměrně značná. Záruku ti samozřejmě nikdo nedá. Velmi to záleží na dodržování režimu. Musí se mít stále na pozoru. Naučí se rozpoznávat situace, které by mohly vyvolat touhu po hraní, naučí se jak na ně reagovat, naučí se, jak touhu překonat, kdyby se objevila i přesto, že se rizikovým situacím vyhýbá. Takže odpověď na tvou otázku je ANO, změní se ve svém chování. To je přeci cílem léčby.

Být tebou, uzavřel bych s ním dohodu, zavedl doma finanční režim a nechť se jde léčit. A ať jde sám, ať si sám zavolá třeba Jílkovi a řekne mu "jmenuji se xy a jsem patologický hráč". Nebo "mám problém s hracími automaty, nedokážu se ovládnout". Už toto říci nahlas je totiž velkým krokem na cestě k uzdravení. A je přeci dospělý, ne ? Jestli opravdu chce přestat, musí ten první krok udělat sám a zavolat.

ale jak ho mám podporovat? ja už nemám sílu, on mě strašně zklamal a pak ta důvěra, tu už k němu nemám ... Jinak jsem z Pardubic, ale tady nic takového není, takže je jasné, že se na léčení bude muset vydat do jiného města. Jaká je šance, že se z toho dostane a nikdy v životě už mi nevezme peníze na bedny? on na léčení chce, jednak kvůli sobě a jednak kvůli tomu, že mě strašně zklamal.
ale vůbec si nedovedu představit jak to pak bude vypadat, co to léčení s ním uděla, jakej bude... změní se ty lidi pak nějak jako třeba i ve svym chování nebo tak něco...?

Smajlínku, měla by ses na to dívat ve dvou rovinách. Jedna je snaha příteli pomoci a druhá je chránit především sama sebe. Určitě bys neměla dělat, že se nic nestalo, protože se stalo. Tvůj přítel svým chováním ohrožuje nejen sebe, ale i ostatní lidi - tebe. Rozhodnutí jít se léčit musí učinit on sám, on sám musí chtít. Děláním, že se nic nestalo, jeho motivaci ke změně neposílíš, ba naopak. Je potřeba, aby si uvědomil, že takto to OPRAVDU dál nejde a v podstatě by situace měla vyústit v možnost volby: buďto Ty nebo automaty. SÁM si musí vybrat, sám musí dojít k té volbě. Pokud se k tomu bude stavět tak, že "kvůli tobě s tím něco udělám", vyhlídky na úspěch budou dosti malé.

Nepíšeš, odkud jsi, pokud z Prahy a okolí, můžu doporučit poněkud drsného terapeuta Jana Jílka. Jeho drsnější metody jsou v tomto případě na místě. Mrkni na jeho web, http://www.mujweb.cz/zdravi/jilek/ , zejména so přečti článek "manipulace závislých". Patologické hráčství se sice neřadí do závislostí, ovšem je závislosti velmi podobné.

Dalším kdo by mohl pomoci je MUDr. Nešpor, http://www.plbohnice.cz/nespor/addictcz.html, je tam knížka pro Tebe.

Přeji štěstí.

a hlavně nevim jak se k němu mám chovat, jestli jako bejt naštvaná, že to udělal, nebo dělat že se nic nestalo ... já nevím

a ty ses léčil někde nebo si prostě sám přestal? a máš někdy chut hrát? on byl dlouho gamblér, pak přestal a vydržel to až do ted, což je asi 3/4 roku a řekl mi, že teda si sám asi neumí pomoct. chce se jít léčit, ale bojím se, že mu to nepomůže, já nevím, nemám s tím vůbec zkušenosti ... s doktorama - psychologama a tak ... Ted mám problém mu věřit, já mu fakt věřila, že s těma bednama si už dal pokoj, netušim co ho k tomu pořád táhne...

ahoj ja jsem byl taky gambler jako tvuj pritel prohral jsem celkem asi 200 000kc ted makam a uz to mam skoro splaceny.jen kvuli jedny veci moje pritelkyne me podrzela a jsem ji moc vdecnej a nikdy ji to nezapomenu... .dej mu sanci jestli okamzite neprestane tak se rozejdi presne takovouhle otazku sem dostal ja pomohlo to a ted jsme stastny... preju ti hodne stesti a hlavne pritelovi.ahoj

ahojky lidičky, můj přítel je gamblér, prohrál celou výplatu a ted nemáme ani na nájem. Tolik peněz ještě neprohrál. Dlouhou dobu se držel, tak sem si myslela,že na automaty už zapomněl, ale před pár dněma prohrál výplatu. takhle to dál nejde, nevím co mám dělat. můžete mi někdo poradit kam se mám obrátit, kde je nějaká léčebna nebo tak něco? jsem zoufalá a vůbec nevím jak se ted k němu mám chovat a vůbec řeším otázku, jestli s ním zůstat a zkazit si život... už mu prostě nedokážu věřit