Bojím se žen

....když měla přiject "jedna holka", a já se s ní měl setkat, bylo to dost nepříjemný. Ted sem si uvědomil, že se jí vlastně bojim. Jak sem si to uvědomil, tak si řikam...."chlape, přece se nebudeš bát ženský"....no a je to lepší...už aby přijela, provedeme konfronotaci. Někdy stačí problém pojmenovat a je klid

Tag se jych boj!!!!!!!!!!!My sme ženski horrrrrrrrrrršý neš sám Lucifer!!!!!!!!§

Bububu,já jsem taky žena!Myslím,že se nebojíš žen,ale sám sebe....

ahoj, mě zajímá tvůj problém, a to myslím vážně. zdá se mi jako by ses začínal ztrácet v bludném kruhu, ze kterého vede cesta ven, jen ji nevidíš.nenech to zajít ještě dál, s takovou bys časem mohl s pocitem marnosti ze života skončit s myšlenkami na sebevraždu. ganja tvoje problémy nevyřeší, je to jen jistý únik před realitou života (ovšem nezavrhuji ji, ale člověk by si měl dát šluka, když je v pohodě a né aby jí zaplácával krátery uvnitř sebe), ale myslím, že to víš nejlíp sám.chci ti pomoct, jestli máš zájem, ozvi se mi na kikulita"seznam.cz, jestli tě odrazuje, že jsem žena,zkus to překonat, může to být tvůj druhý krok. ten první jsi už udělal, když jsi sem napsal...chci ti pomoct.zatím pa

Jestli je to tak moc spatne, navrhoval bych kompletni zmenu zivota. Prestehovat se na druhy konec republiky, najit si jinou praci, zmenit styl oblikani, proste zmenit uplne vsechno a zacit znovu.

Ahoj, mám takový problém a ten je, že se straním žen a nedůvěřuju jim. Nikdy jsem neměl žádný hluboký vztah s žádnou holkou, ikdyž teda nejsme uplně nezkušenej (panic nejsem), ale nevím co to se mnou je, měl jsem asi smůlu. Když mi bylo asi 9 +-1 rok, jedna holka (který jsem psal milostný psaníčka), mě veřejně zesměšnila a od tý doby mám asi v hlavě vyrýsovanou jizvu nebo co.. pak už se to vezlo a už jsem byl introvertní stydlivý kluk. Pak ještě trochu šikany později (od holky) atp. taky zanechalo stopy. Rodina co nefunguje - Asi ve 13ti se stalo, že hledám po městě svoji mamku, když měla záchvat schizofrenie a doma (jak jinak) opilého otce, který na všechno vždy sral.. Nikdy na to nezapomenu.. asi na nic už nikdy nezapomenu :( ach jo.. No.. zkrátka dětství nic moc.. Vztahy nic moc.. Všechno tohle na mě zanechalo stopy - nemůžu se nikomu otevřít, jsem jak za výkladní skříní, jelikož prý nejsem uplně ošklivej - což mě štve, protože takhle třeba připoutám pohled od nějaké holky a je mi to hrozně nepříjemné, jelikož jsem takovej idiot, že nevím co s tím a nejradši bych tam nebyl. Měl jsem už několik vztahů typu: zakoukal jsem se do holky na střední škole, ona se zakoukala do mě, rok jsme takhle chodili zakoukaní do sebe až to dosáhlo takového stavu, nevím - říkám tomu ""rozklad nezačatého vztahu"", takový rozklad, smrt.. Něco fakt nepěkného.. Teď se mi to stalo zas - v práci - teď už me ta holka ignoruje, už to vzdala... to je pocit.......... Nevím no, jsem tak zdecimovanej vším, že nevím jestli mám vůbec nějakou osobnost, jestli mi něco zbylo ze srdce.. V 16-ti jsem samozřejmě začal kouřit marihuanu a teď už je to občas dost špatný :( (psychika), ale aspoň je mi dobře na tom světě.. Nemám ho sice s kým sdílet, nevím jestli se dá na někoho svalit vina, co myslíte? Nedá, věřte mi.. Obdivuju svýho otce, i přesto, že jsem ho nenáviděl celý život a on mně, obdivuju ho, že tuhle rodinu dokázal zabezpečit a všechno.. fakt nevím co bych dělal na jeho místě... Ale já jsem prostě takovej šílenec, co tady s váma žije ve výkladní skříni. Určitě mi poradíte psychologa, ale já si nedělám iluze, že někoho zajímám.. že někoho doopravdy zajímám... Teď už vím, že nemá cenu se nenávidět, ale co si jako sám sobě mám říct? Jak mám v sobě nalést pocit zadostiučinění? Vůči komu? Vůči nespravedlnému světu? Bohu? .. smůla, štěstí, náhoda.. Jak mám dosáhnout svobody? Aspoň to kdybych věděl.....
Nemám se rád kvůli spoustě věcem.. kolika holkám jsem ublížil.. Raději si jich nevšímám, straním se jich, za což mě bohyně Afrodita (jak praví mytologie) trestá.
Jsem takový kanárek v kleci, je to snad můj osud nebo co... Myslíte, že mi je nějako pomoci? Má někdo podobnou zkušenost?

http://love-shy.com/ to jsem přesně já.