Chlapi, kteří nezdraví

Což o tom, tak někdo nezabučí. Ale co mi přijde hloupé je, když ani neodpoví na pozdrav.

Taky nezdravim každého protože každého znát nemůžu.Některé nemá cenu ani pozdravit škoda slov i když je znám protože je znám.Každý pozdraví jen toho koho si váží a toho koho vidí a momentálně pozná ihned pohledem.

Termín "dysxichtie" je perfektní vystižení problému. Mně se zase stává, že poznám xicht nějakého člověka, ale nevím, kdo to je a kam ho mám zařadit. Taky z toho vznikají různé trapné situace.

Tak jako někteří trpi dyslexií, dyskalkulií atd, tak ja trpím dysxichtií. To jako že si absolutně nepamatuju tváře (a to i ty, co potkávám denně). Nevěřili byste, jaké problémy mi z toho vznikají - ale to je tu vedlejší.
Takže kvůli své dysxichtii zdravím úplně každého, koho potkám, všude a kdekoliv. V důsledku toho jsem považován za velice zdvořilého podivína.

ja jsem také zvyklá zdravit,a myslím si že je to v pořádku ,když se sousedé zdraví,něco jiného je když mně pozdraví cizí muž ,víte že si nejsem jistá s pozdravením.To nevíte co je zač a co se za pozdravením skrývá.Když ho znám jen od vidění,tak samozdřejmně odpovím ale u úplně cizího člověka je to až podezřelé.Co myslíte vy??????

Proč se k tématu vyjadřujete často jako neandrtálci. Vulgarita je asi na prvním místě.
Pozdravit - to je jasné.

tak já mám osobně zkušenost s ženami burankami v našem paneláku... u výtahu potkám mladou pipku s pejskem pozdravím a ona bez mrknutí oka jen projde a nic.. + další namyšlené dámy postaršího věku, co si myslí, že jsou kráásné... to mne vytáčí. Jsem vychovaný tak, že ženy zdravím první, ale vytočí mne, když ta buranka neodpoví, zvlášť když bych mohl být jejím tátou. Je mi 49 a nedělá mi problém pozdravit nějakou dvacítku. Nějak věk neřeším, cítím to tak, měl bych pozdravit=pozdravím, neodpoví-li tak to jsem vytočený! Pak tu je ještě mladý páreček s děckem. Když vidím mamku samotnou s děckem pozdravíme se = ok, ale když jdou společně, tak ona pozdraví jako obvykle, ale ten buran, co jde s ní tak nic. Čumí jak jelen.. je to asi stejný on nebo ona co nezdraví jsou prostě jelita

Tak já už jsem se s daným stavem věcí smířila (tedy, že chlapi vesměs nezdraví). Nicméně, když se potkáváme, dávám si záležet na tom tichu, ve kterém já rozhodně nezdravím první (jistý oční kontakt a postoj, že jsem si vědoma "právě probíhající společenské události"). Ovšem, když se mu na poslední chvíli pozdrav přece jen "povede", velmi ráda mu pozdrav vracím.

ta pravidla datují asi tak 150 let nazpátek a dneska již nejsou validní. Přečtěte si Guth Jarkovského a uvidíte.

Pokud ona pravidla zdravení nedodržují ani ženy, je zbytečné na nich trvat. Nikomu to nic nepřináší , akorát se bude zdravit míň - viz Viktoria.'

Dobrý den můžete říkat bez toho, že se u toho budete nakrucovat a culit anebo vztekat - vždyť toto je znak nejistoty a nízkého sebevědomí. Sebevědomý člověk pozdraví podle pravidel a jde dál a už se ho to netýká. Jen drbny mají pořád pocit, že se něco děje, o čem by měly vědět a pomlouvají všechny kolem. Když někdo nezdraví - nerozčiluje mě to, ignoruji takového člověka a nenechám se rozhodit.'

Jsou pravidla, podle kterých by se mělo zdravit. V baráku rozhodně chlap ženskou, pokud to není mladá školačka. Děcka a mládež zdraví dospělé. I starý chlap by měl pozdravit jako první ženu, vždyť je pořád chlapem a snad gentlemanem. To jsou pravidla a jinak se spolu nemusí nikdo bavit ani dělat pukrlata a culit se a vynášet takové ty rádoby veselé řečičky o ničem.'

Foltýne to je v pohodě. Kolikrát je člověk zamyšlený, nebo tě někdo sere atd. To je něco jiného. Ale Victoria na to má systém, ona totiž o tom přemýšlí, jestli je někdo starší nebo mladší, kluk nebo holka a aby se neshodila a to je ten zásadní ROZDÍL!!!!'

Já zdravím koho chci a někdo kdo mě sere od pohledu přeci zdravit nebudu, také pozdrvím třeba malého kluka a nečekám ani odpověď, kolikrát je člověk zamyšlený, nebo nastupuji do Busu a koukám po schodech a nějaká puber´tačka , která mě občas nepozdraví zorvna při nastupování pozdrví. Já čumím jak umím a na nějaký pozdrav ji kašlu.'

Na tom něco je, to je fakt. Kdo chce zdravit pozdraví a je mu fuk kolikátý je. Kdo si na něco hraje potřebuje pravidla.'

Podle toho, že paní madam čeká, jestli jí pozdraví někdo a kdo jako první. Pokud jí nepozdraví, tak mlčí i ona, protože by se shodila!! Chápeš?? Čím se ta její mozkovna zabývá? Já klidně pozdraví první desetiletýho kluka z baráku, pokecám s ním o škole, o hokeji a vůbec mě to neshazuje. Tak proto. I když takový typy jako Viktorie taky znám. Takový studený nány.'

Čurák: Jak poznáš, že je Victoria namyšlená?'

Čumák: Ale já jsem neřekla, že pozdrav = shazování se! Myslela jsem tím jen případy, kdy žena pozdraví jako první kolegu nebo souseda, který není výrazně starší, nebo puberťáka či dítě. Jsem možná namyšlená (podle tebe), ale ty zase neumíš číst, a to je horší!'

Margot jsi v pohodě. To se nedá říct o Viktorii, která považuje pozdrav za shazování se. Když někoho pozdravím, tak se tím shodím?? Divnej názor. Takový krávy namyšlený jako Viktorie, mám nejradši.'

Mustafu : nechápu proč by Viktoria měla mít nízké sebevědomí, když zdraví podle bontonu. Je velmi slušná a v pohodě.

Mě i v mládí zdravili mnohem výše postavení muži. Muži jsou vůbec galantní, nejen že zdraví, dávají přednost ve dveřích a často je podrží.
Jsem za vzájemné zdravení. Když vidím někoho, koho znám, první, klidně ho první pozdravím. Ať je to muž, někdo mladší nebo i dítě. Nemám se zdravením problém.'

Victoria, berte to pozitivně, ale myslím, že máte nízké sebevědomí.

Mě třeba pozdraví obchodní ředitel. Mimochodem sebevědomý, schopný a uznávaný člověk. Určitě nemá pocit že se shodil.

Za druhé platí : pozdravím jednou já , tak přístě často pozdraví jako první ten dotyčný.'