Chtěla bych se prostě jen ráno neprobudit

F.K. dík za povzbuzení :)...Neprobudit se, jen tak se prostě neprobudit, je touha mnohých. Byla by to taková krásná bezbolestná sebevražda, ale většinou je dopřána právě jenom tomu, kdo se naopak probudit chce... Nám ne! A tak musíme táhnout svou těžkou káru dál, tím marným životem. Tedy my, kterým život připadá ubohým.

F.K. dík za povzbuzení :) ale o to vůbec nejde, hodnoty jsou nakonec iluze, ty základní máme vrozené, a já nejsem zlomenej, natožpak z toho že se poslední vážný vztah změnil na frašku, to by bylo jednoduché. Jo, drtič má pravdu, jsou to plky a stačilo by se nasrat a dát tomu jiný směr- ale já nemůžu, za vším je prázdno, hledání smyslu není o nasrání, ani o naplnění života zážitkama.

Já myslím, že on musí vědět, jak to je a jak to bylo. Někomu tvrdit, že se plete a že to vlastně není/nebylo tak špatné je skoro neúcta.

Co to je tady za spolek...Depka může postihnout i supermana a ani on se z ní sám nevyhrabe. Buď si hodí mašli, nebo se rozhodne podstoupit léčbu.
To druhé chce ovšem mnohem víc síly a odvahy než ten jednoduchý útěk ze života.

Buď rád, že jseš stále ještě drtič plný sil. Vyhořet totiž může dříve či později každý, nikdo proti tomu není imunní.

Co to je tady za spolek vypatlaných pošuků? Nakopat vám do držky srabi.

taky jsem čekala....rok,než se mi ozve... a nic:)
je to kokot

Asiku,
asi měla jen jiné hodnoty než ty, pro někoho můžeš být naopak zajimávý, to si uvědom.
Každý máme jiná měřítka, musíš si hledat někoho, kdo je bude mít když ne shodná, tak alespoň podobná

Asiku,
asi měla jen jiné hodnoty než ty, pro někoho můžeš být naopak zajimávý, to si uvědom.
Každý máme jiná měřítka, musíš si hledat někoho, kdo je bude mít když ne shodná, tak alespoň podobná

už nemám, půl roku- vím že to svádí k doměnce že jsem tím ovlivněný, ale skutečnost je taková, že i ten poslední vztah mě jen utvrdil v tom, že to stojí za houby... dostal jsem jen další facku od toho, komu jsem upřímně věřil a s kým jsem měl ty nejvážnější úmysly, přitom se dotyčná jen přetvařovala a pod rouškou "upřímnosti" mi nasazovala paroží (čert je vem) Dojem že prostě za nic nestojím se jen utvrdil :)

Vím že to nikoho nemusí...asik : máš partnerku?

Vím že to nikoho nemusí zajímat, ale tím co napíšu nic nezkazím... jsem na dně, ne proto že bych neměl práci apod. , mám a dokonce mě baví, ale celý život směřuje- nikam. Už deset let nemám skutečnou radost z obyčejných věcí, dostal jsem od života pár facek a už nemám chuť něčemu a někomu věřit (protože ty facky nedává život ale konkrétní lidé), ztrácím kontakt s lidma (stává se se mne sociopat asi). Chápu že moje schopnosti nejsou oslnivé, nemám extra majetek a stárnu, jako každý akorát že mě ujel vlak- a proto mě nijak neudivuje že kromě práce je život spíš utrpení. Rád bych konec, ale aby nikomu neublížil.

Také nevítáte nový den?... PRO INA:uplně jako bys mi z duše mluvila-mluvil..:/ mám deprese každý den,rok jsem bez partnera..a je to hrůza..ráno se mi nechce ani otevřít oči,natož něco dělat...:((((((

Mila Inko, urcite skoro kazda z nas aspom raz si takymto ranom presla a urcite nie len raz. Su v zivote dni, ked sa nam zda, ze uz stacilo, ze dalej to uz nevydrzime a napriek tomu vstaneme a plnime si kazdodenne povinosti -ako roboti. Priznam sa ,ze mi parkrat usli myslienky az za hranicu, ale som sa nastastie vratila do reality a sla dalej vychodenym chodnikom. Inka, nie som psycholog, ale som uz dost stara a chcem Ti poradit, ak to prijmes. Najdi si volny den, ktory bude patrit iba Tebe. Urob si prijemny kupel a relaxuj pri prijemnej hudbe, alebo si len tak vychutnaj ticho. Vies ako chuti ticho ?. Chod na prechadzku sama, alebo s niekym, kto Ti je mily. Daj si urobit novy uces, mozno farbu, pripadne /ak to nezaskodi/ trochu schudni.Skus sa par tyzdnov stravovat vacsim mnozstvom zeleniny, ovocim, do ktoreho si das semena slnecnice, sezamu,tekvice, lanu a podobne.V lete sa nespoznas, ake to vie urobit zazraky. Cela ozijes, dostanes chut do zivota.Nezabudni - aspom jeden den darovat sebe. Deti raz z domu odidu, muz si najde mladsiu, alebo da prednost kamaratom v krcme a kde zostanes Ty ? Mysli dopredu a pri vsetkej starosti o rodinu mysli aj na seba.Zelam Ti prijemne rana, nech sa budis plna optimizmu do noveho dna. Ja teraz take rana mam, hoci nie vzdy to tak bolo. Ahoj

Nedoporučuji.
Problém může být sen.
Hororový sen, ze kterého už se neprobudíte, do kterého Vaše duše již zůstane trvale zakleta.
Klidný odchod z tohoto světa ve spánku také není optimální řešení...
Toť zkušenost dědka, který dostal ještě jednu šanci, který se už dotkl brány smrti, ale na poslední chvíli se z hrobníkovy lopaty sesmekl.
Ve starým Římě měli takové přísloví: Lépe psu živému, nežli lvu mrtvému. Jo, hodně hluboká pravda je v tom...

Ano, také nevítám nový den.
Jednat tak, aby to okolí nepoznalo se odvíjí od tvých schopností držet tvář, emoce pod kontrolou. Rovněž záleží na tvých schopnostech ohledně taktického jednání atd.
Druhá strana mince je, že záleží i na schopnostech příp. neschopnostech tvého okolí. Pokud máš vnímavé, empatické a inteligentní okolí, tak to zakryješ hůř.
Je otázkou do jaké míry je člověk depresivní a mohl by se jeho stav zlepšit protože se jedná o tmavé brýle, které mu podsunula deprese a kdy člověk prostě jen vidí pravdu takovou, jaká je. Ale i s tím se dá terapeuticky vyrovnat.
Záleží na tom, jak moc člověk chce a co chce. Dokud člověk vylučuje sebevraždu, tak ještě stoprocentně nebýt nechce ačkoli by mu vůbec nevadilo kdyby nebyl a někdy by to i uvítal.
A pokud člověk opravdu chce nejen žít, ale hlavně kvalitně žít, tak se to pokusí nějak rozumě a konstruktivně řešit např. tím, že zajde k doktorovi nebo si alespoň o psychologii a psychiatrii něco přečte.

Také nevítáte nový den? Také byste raději chtěli jen tak prostě se ráno už neprobudit, i když nejste sami, máte i rodinu, jen se vám zdá svět ložem starostí a bolestí které převažují nad chvílemi radosti, kterých je jako šafránu. Snad i stárnete, tak jako já a to nepřidá...
A přitom vylučujete sebevraždu, netoužíte po žádné tragegii, kterou byste tím vyvolali, stejně by se ani odvahy nedostalo...
Svět se zdá být džunglí a i mezi lidmi
se také cítíte vnitřně osamělí?
A děláte, co je ve vašich silách, den za dnem, aby to okolí nepoznalo, neporozuměli by... ?