citové vydírání a srážení sebevědomí

jsem to psala já.Jako kdyby to nebylo jedno,co kdo píše.Aspon já nesleduji,jaký kdo napsal příspěvek.Vůbec si nedokážu představit,že řezáním se,se někomu naopak uleví,vždyt to přece naopak musí bolet.Ale to by nám musel napsat sám ten člověk,který se poškozuje.Podle mého,je to stejně duš.nemoc,u takového člověka pokud se nebude léčit se to bude zhoršovat,nikdy ne zlepšovat.

Jedna a ta sama -anonymni-...Mohu ti přísahat na smrt mých nejbližších, že reakce v 10.10 hodin nebyla moje.
Nepotřebuji si takhle průhledně dělat další souhlasící osoby.
Svůj názor jsem napsal i zdůvodnil, výjimky připouštím. Konec.

Jedna a ta sama -anonymni- osoba se zde evidentne podporuje ve svych tvrzenich;podivame se na to tedy jinak:
Predstavme si nekoho,kdo se (napr.take ze z'alu) sebeposkozuje-dejme tomu tim,ze pije Alkohol.I zde plati zavislostni vzorec,je to stejny mechanismus navykoveho chovani.Oboji,nelecene,casem chronifikuje (piti vede k zavislosti,sebeposkozovani k Poruse osobnosti).Na oba jm.zpusoby rizikoveho chovani vsak zname lecbu.Vyleceni samozrejme neni hned - vzdy jde o serii konkretne vybranych terapeutickych sezeni,po jejichz' uspesnem absolvovani by mel byt pacient sveho zavislostniho chovani zbaven;tedy vylecen.Co bude dal,zalezi na jeho sile osobnosti,na zavaznosti stresoru,jimz' bude muset v budoucnu celit atd.Tedy se neda rici dopredu,zda se clovek ke svym spatnym vzorcum chovani vrati,ci nikoliv.Pokud nema slozitejsi Poruchu osobnosti,mel by byt po lecebnych procedurach schopen fungovat v intencich normality.Nebude pit/rezat se,nebude timto smerem ani uvazovat,neb zminene terapie cili prave na tyto zmeny souboru chovani.Od toho zde koneckoncu tyto terapie jsou a nutno rict,ze pokrok nelze zastavit ani v tomto pripade.
Jeste k otazce "chtit"/"nechtit" se vylecit:Kazdy,kdo se sebeposkozuje,vi,ze nedela dobre a pokud se takto v dane chvili rozhodne,udela to zpravidla proto,ze jeho vnitrni bolest prekrocila mez unosnosti a porezani se,tedy zpusobeni si fyzicke bolesti uvolni vnitrni napeti - dochazi k uleve.V tuto chvili by postizeny udelal cokoliv,aby se tohoto chovani zbavil.Vi tedy,ze je nemocny a tedy i to,ze potrebuje lecbu.V tom mu vsak brani jine bloky-vetsinou jde o Sociofobni osobnosti,dalsim duvodem byva napr.ostych,nebo strach ("rodice si budou myslet ze jsem blazen","kamaradi se mi budou smat" atd.).To ale neznamena,ze se dotycni vylecit nechteji.Naopak-vetsinou si totiz' nepreji vice nic jineho,nez se uzdravit.K tomu ale nejprve museji prekrocit ten "kopec obav",udelat ten prni krok.
Danc'o:jestli ma k tobe kamaradka duveru,promluvte si:rekni ji,ze se nemusi bat,ze ji k Psychologovi budes' doprovazet.Take,ze o jeji lecbe nikdo nemusi a ani nebude vedet (ani jeji rodice).Take muzes rict to,ze tu lecbu bude moct kdykoliv ukoncit,kdyz' se ji nebude zamlouvat.Tohle vsechno jsou fakta,takze si nic nebudes' vymyslet.Drzim ti (vam obema) palce.
:-J.

ať uděláš cokoliv, tato...vidím to stejně,jakýkoli menší problém a bude se sebepoškozovat.Léčit se musí chtít sama,do toho jí nikdo nedokope.

Muze to tak byt;ale...vychází z dlouhého života na tomto světě, ze zkušeností a pozorování lidí ve svém okolí.

Muze to tak byt;ale nemusi,protoze dnesni terapie jsou sofistikovane a pomerne ucinne.
Anonym vychazi zjevne ze sebe,neb o problematice Sebeposkozovani nema ani poneti,navic tvoji kamaradku ani jeji pripadnou diagnozu nezna.Takze se nenech zastrasit - tvoje snaha se ceni;a bez boje neni vitezstvi.. ;)

Ahoj chtěla bych se zeptat,...ať uděláš cokoliv, tato osoba bude mít problémy ve vztazích celý život. Idealisté to neradi slyší, ale je to tak.

To Denc'a:Ahoj.Pises,ze mas' kamaradku,ktera se sebeposkozuje,rada by jsi ji pomohla,ale ona se nechce podrobit psychologickemu vysetreni.
To je bohuzel dost casty a zaroven' smutny pripad - pomoci nekomu,kdo se lecit nechce je obtizne.Souhlasim s tebou,ze opakovane sebeposkozovani je nutne resit s Psychologem.Ale jak k nemu tvoji kamaradku dostat,kdyz' nechce?
Precti si tento clanek,kapitolu 17-sebeposkozovani.Najdes' v nem vse o teto problematice: jak se k takovym lidem chovat i jak je mozne jim pomoct.
docplayer.cz/1359716-Co-delat-kdyz-intervence-pedagoga-rizikove-chovani-ve-skolnim-prostredi-ramcovy-koncept.html
Mozna bych ti poradil,driv nez rozjedes nejakou zachrannou akci,aby jsi se napred poradila s Psychologem;to proto,aby se tvym zasahem vse jen nezhorsilo;vim,ze sebeposkozujici lide jsou velmi citlive osobnosti,proto te nabadam k opatrnosti,kazdy krok ktery udelas,je treba rozvazit.
Chvalim te za to,ze ti problem tve kamaradky neni lhostejny.A drzim ti palce ve tve snaze pomoct ji.Drzim palce i tve kamaradce,aby pochopila,ze bez lecby se to nespravi a tuto lecbu co nejdrive postoupila.
:-J.

Ahoj chtěla bych se zeptat, jestli máte někdo stejný problém nebo jestli by jste mohli poradit. Moje kamarádka je už půl roku zamilovaná do jednoho kluka, ale on jí odmítl a zajímá se o jinou. Ona se kvůli tomu řeže a prakticky ho tím citově vydírá. Dokázala bych jí přirovnat k sebemrskači nebo trpiteli. Trestá samu sebe a čeká, že ostatní budou trpět s ní.Nevím jak jí pomoct, protože nechce zajít s psychologovi a já nechci aby se trápila.

To dělají sami lidé,co byli v dětství týraní.S Alien já souhlasím,postavit se na vlastní nohy,aspon se o to pokusit,spíš,než se bez nich neobejdeš,než se srazí níž,bohužel.

Vždyť ty jsi úplně...alien zase nepochopila a dává rady

lidé se k nám chovají tak jak jim to dovolíme my.

Sašo,naprosto ti rozumím.Ale alien má v něčem i pravdu.Není jiná rada,než ta,aby jsi se osamostatnil.Pokud ti příbuzní nejsou ochotni naslouchat,ani připustit,že máš také právo na svůj zivot,nezbývá ti nic jiného,než odchod.
Může se ti stát i to,že potkáš lásku,ze které se za čas vyklube manipulátorka také.Pak je těžké se s takovými lidmi domluvit...
Dívej se dopředu a hledej cestu,po které půjdeš životem dál;dřív,než se z tebe stane alkoholik..

Vždyť ty jsi úplně stejnej. Taky z tebe mluví strach - postavit se na vlastní nohy, že se o sebe nedokážeš postarat... a vymlouváš se, že bys jim svým osamostatněním ublížil. Ve stresu jsi hlavně proto, že si nevěříš. Kdyby sis věřil, tak si tohle všechno, co popisuješ, nedáš líbit a dáš jim najevo, kde jsou hranice toho, co sneseš. A hlavně bys nebyl na nikom materiálně závislej a oni by věděli, že jestli přestřelí, tak od nich odejdeš a zůstanou sami, pak by si tak nedovolovali.
Hledej chyby nejdřív u sebe a až pak u druhých, a nejdřív řeš svoje vlastní problémy. Nadáváním na rodinu si nepomůžeš, akorát se budeš cejtit ještě hůř.

Ahoj, příbuzní mnou neustále manipulují, zveličují každou malou chybu, kterou udělám, dělají vše proto, abych na nich byl do konce života závislí.

Podle mě se bojí - nemají jiné přátele než své děti a rodiče - že budou sami.

Bez přestání mě pomocí manipulace (hraní na city: já to s tebou myslím dobře, ty jsi chcícpáček, co se sám neuživí, zraňuješ nás), citového vydírání a pomluv v rámci rodiny nutí, abych se pomalu bál vyjít sám z domu.

Už z toho mám obrovské návaly stresu, špatného spánku a sklonu k alkoholismu. Je to naprosto nesnesitelné - ale jak z toho ven, peníze nemám, a je mi blbé je zranit.

Ale ať si nemyslí, že strávím zbytek života v pokojíčku jenom proto, aby mi mihli vyprávět o tom, co měli v práci v obědu.

Ten chronickej stres mě fakt zničí.