Děti z prvního manželství

Jirko, to jsi napsal tak pěkně, že mě to dojalo.

Rád bych do této diskuze vnesl pohled z druhé strany, tedy pohled dítěte z prvního manželství. Rodiče se rozvedli, když mi bylo 14. Otec se podruhé oženil a jeho druhá žena byla i jednou z příčin rozvodu. Založili spolu rodinu a narodil se jim syn o cca 16 let mladší, než já. Po rozvodu jsem tátu navštěvoval v soudem stanovený termín

Jenže kdo má předem mědět jak do všechno dopadne? Nejdřív se zdá, že se to dá zvládnout a po nějaké době, nejčastěji když přijdou i vlastní dětí, je to třeba peklo... A teď co? Dostala jsem do situace, kdy mám vlastního syna (malého) a můj muž si léčí špatné svědomí, které se v něm vzbudilo až a když viděl jak může vychovávat děti jiná žena, než jeho první manželka... Co mám dělat? Staršího syna nechal čtyřikrát opakovat jeden ročník na střední škole... např. a já nemůžu říct nic. Kdybych to věděla předem, že?

Věřím, že je to složité s dětmi minulých vztahů vašich mužů.Ale ty děti za nic nemůžou, buďte jim kamarádkou, pokud to jde.Záleží také, jak se ty děti chovají k vám.Vy, co tohle dokážete, máte můj obdiv.

Poraďte prosím, přítel má 5letou dceru na víkendy a 1/2 prázdnin, dost spolu vycházíme, ale někdy je fakt, že prostě nemám zrovna náladu si hrát nebo s ní něco dělat a taky, když se jí v takových chvílích věnuje on, připadám si odstrčeně a žárlím. Vím, že je to blbost, žárlit na 5leté děcko, nevíte, jak se tomu bránit? Vztah je jinak super a doufám, že vydrží. Díky moc.

starám se o manželovo dvě děti,jsou malé 3 a 6 let jejich matka šlapka a zanedbání péče.Děti svěřeny do péče otce.Mám i svoje děti 3 ale jsou už starší.Všichni vycházíme skvěle.děti chci osvojit a být jim matkou i v rodném listě.Bohužel k tomu potřebuji souhlas tý děvky a taky to aby se dostavila k soudu.Nooo bude to problém.S dětmi se nestýká už čtyři roky a úplný nezájem trvá rok.Tak nám držte palce.Pa holky a držte se

Není Andy jako Andy:))
Když na to nemáte, proč se prdelíte do takových vztahů???
To nechápu:(

Moje řeč, Radko.

Milá Ivo, můj přítelmádceru o deset let mladší,nežjsem já. Je to tragédie, jsme spolu už tři roky, ale tu holku nemůžu ani cítit. Momentálně už kvůli tomu řeším, zda se s ním nerozejít... :-(

U nás je trošku jiný problém.S manželovým synem z prvního vztahu je pohoda, i když skoro dva roky trvalo, než semnou začal komunikovat..Ale teď po čtyřech letech mi jeho maminka vynadala, že když příjde víkend, co má jít k nám, nechce a brečí (je mu 10 let).A že na něj křičím a nemám mu nutit oblékat věci jiné, než co dostane z domova .Jednou jsem mu řekla, ať si nedává jahodovo červené ponožky, že to nosí buz... :o)Byla to tak trochu sranda, ale strašné zlo jsem z toho měla .Kluk je jedináček a roste doma mezi čtyřma dospělákama .A já mám s manželem ročního prcka a ještě 15-letýcho hocha svého, z prvního manželství .No a když se sejdou tři kluci najednou, tak se nedá, jenom na nich občas zakřičet .Kopáním fotbalu v pokojíčku mi vyrvali boční lyšty i s omítkou a v sádrokartónu je už díra od míčku...Tak manžel tam kluka tento víkend vracel s tím, že k nám už nemusí co 14 dnů jezdit a až bude chtít, má zavolat sám a říct, že nás chce vidět, pak si domluvíme návštěvu .Když mu to bude trvat rok anebo týden je to jedno, jednou si k nám určitě cestu najde, ale nechce to hrotit .Děti jsou z dospělých úplně zmagořené. Mám moc hodného manžela a má všechny kluky rád stejně, tak jsem i ráda, že spolu v tomto táhneme za jeden provaz .Na bývalou pořád spomíná s husí kůží a nerad na dlouhý rozvod, ve kterém se s ním soudila i o ...Jejich kluk to nesl moc špatně a dočasně i přestal mluvit .Byl totiž a zřejmě i je hodně fixován na tátu .Ona ho jednoduše ve třech letech vytrhla z rodiny a šla za jiným .

Velice zajimave tema a rady. Muj pritel ma 8 letou dceru ktera k nam jezde na cele leto, bydli s mamou v Americe. Jelikoz je jeste mala (8) tak s ni prileti jeji mama. Minule leto to dopadlo priserne, po 2 mesicich srandy a spolecne straveho casu se to vse mezi nami dospelymi pohadalo a ona se rychle s malou vratila zpatky do Ameriky. V cervnu mala ma zase prijed. Jako dite ji mam rada, ale zradila me tim, ze jsi zacla vymyslet aby chranila matku a diky tomu se i ta hadka strhla. Jeho ex-manzelka zacla na me zarlit a mala ji chtel pomoci tim, ze stala na jeji strane. Je to fakt skvela mala zaba, ale ja uz ji proste neverim. Neverim, ze kdyz s ni stravim cely den a bude mit srandu tak se vecer vrati k mame a bude ji vypravet opak toho, protoze vi, ze by to mame ublizilo. Vcelku se toho uz predem desim ale vim ze je to dite a ze jenom chrani matku, kterou miluje a se kterou po celou dobu zije. Zaujala me rada, ze bych jim mela nechat volny cas jenom spolu, tata a dcera. Ocenim kazdou radu.

Ty Vanesso, jak sis ho mohla vzit, kdyz jste nemeli vyresene tyto otazky? Ja vim, kecam a sama jsem na tom stejne. Ale my jsme to pred svatbou meli vyresene, jenze pak muj manzel zmenil nazor a ze nekdy mozna by s nami mohl jeho syn bydlet atd. Protoze uz ted ho nemuzu ani citit, tak jsem manzelovi jasne rekla, ze si musi vybrat, jinak se rozvedu a odstehuju. Stejnym zpusobem jsem postupovala u tech narocnych vikendu (to uz pred svatbou), kdy muj manzel postupoval stejne jako ten tvuj. Zacala jsem je travit oddelene a trvala si na svem, byt se manzel vztekal. A dobre jsem udelala. Pochopil, ze jeho dite neni stred vesmiru, ze tu ziji i jini lide. Pokud ti jeho deti uz ted vadi, tak nepristupuj v zadnem pripade na vasi stalou peci, pokud si nechces znicit manzelstvi.

Muj manzel ma taky 2 deti z predchoziho vztahu - 4 a 8 let a musim rict, ze nas vztah hodne narusuji. Nejvic me stve, ze kdyz prijedou, tak me manzel nuti byt porad s nima, neodpocinu si od nich ani na 5 minut, jsem s nimi skutecne 24 hodin denne a manzel se pak divi, ze jsem vystresovana a unavena, ale kdyz se ohradim, tak jsem hned neschopna a spusti, jak se mnou muze mit vlastni deti, kdyz se nedokazu postarat ani o cizi. Tuhle jeho hlasku uplne nenavidim. Casem si chce vzit aspon starsi dite k sobe nastalo. Casto slysim, jak se s nim o tom bavi a premlouva ho, at se k nam nastehuje. Manzel vi, ze ja to nechci, ale myslim, ze to pro nej neni az tak dulezite. Moc se milujeme a mame jinak krasny vztah, ale zit s jeho detma nedokazu, nechci mu davat ultimata, ze jestli si syna k nam nastehuje, tak ja odejdu,ale opravdu to tak citim, i kdyz by me to uplne znicilo. Nevim, co amm delat.

Ale presto by me zajimalo jake osobni zkusenosti ma Helena.Jelikoz prave rodice maji danou tu rodicovskou lasku od prirody. Ale uz je to tezsi, kdyz k vam najednou prijde nove dite vaseho druha, ktere se nechova dobre a vas druh nezna jak s tim jednat. A vetsinou to chovani v druhe rodine muze vlastni matka i podporovat. Pak je to Heleno i vice tezsi stale davat lasku a nic za to. To co ja si myslim. Ale jedina dobra vec je ta, ze az dite vyroste, muze si uvedomit tu velkou praci co nevlastni matka udelala.

Ivot, promiň, ale jsi zlá, když nemáš ráda děti tvého manžela z prvního manželství, protože nejhůř jsou na tom právě ony. Jim se rozvedli rodiče! Ony ztratily jistotu pevného základu rodiny! Ony jsou obětmi rozvodu číslo jedna! A mají pocit, že i ty neseš viny za rozpad jejich rodiny. Musíš jim přece rozumnět. Nechtěj je vyvochovávat, jenom bys je (právem) rozzlobila, nejsi jejich matka.

JN, moc rada si s tebou budu dopisovat po mailu. Chci ti napr. preposlat nekterou korespondenci mezi otcem a synem, abys mi k tomu rekla tvuj nazor a to sem opravdu dat nemuzu. Moje adresa je : radkapok"yahoo.com. Bohuzel nase problemy nejake dopisovani nevyresi, ale jeden se proste potrebuje alespon "vykecat". Je smutne ze zrovna my dve mame to "stesti" ze se vykecat nemuzeme svemu choti, ale jsem rada, ze jsem tady nasla spriznenou dusi. Moje kamaradky maji vetsinou uz davno svoje vlastni deti, tak na celou vec koukaji jinak. Nechapou, ze nekdo nemuze mit rad CIZI dite, kdyz ony to SVOJE tak hluboce miluji. Drz se a napis mi co se dnes stalo.

Radko, vis jak jsem psala predtim, ze jsou dny kdy to vsechno je dobry a dny kdy bych to nejradsi zabalila? Tak dneska je ten hnusnej den. Ale jestli si chces psat dal, spis bych si dopisovala po mailu, jestli to neva. Je to dost osobni, ale urcite pro tebe poucny. Dal se mi zda, ze kdyz uz ti vadi jednou za 14 dni, tak jak bys to zvladala permanentne? Ja ti treba po dnesku muzu rict, ze to za ty nervy a tu drinu nestoji. Nikdo te nikdy neoceni, vsichni jen budou plakat po mamince, ale vis co? Ja po te jejich mamince placu taky - at si je proboha vezme zpatky!!!