Diskuse se Supermanem

Uvědom si Kotče, že tímto vypjatým "individualizmem" - v jádru správným, ano, i Církev Kotče je hlavně o individuální víře!! nebo ne?? - ale tak vypjatým - vlastně rušíš Ježíšovo ustanovení Církve, rušíš onu jeho Božsko-lidskou (bohužel i lidskou, ale tak to holt s lidmi být musí..) a vytváříš něco jako "volné společenství uvědomělých sebemikroapoštolů". Kotče, nic proti, ale je to opravdu to, co Pán chtěl? Obstála by tehdy a možná i dnes církev v takové, Tebou a podobnými hlásané "sestavě" ten tlak světa a Protivníka, třeba už oné gnoze?
Ty máš v mnoha věcech naprostou pravdu - Boha a Bibli vyzdvihuješ oprávněně, ale Zakladateli děláš "medvědí službu". Ty totiž ona pozitíva používáš ne k budování "Obce Boží" ale k jejímu bourání.. a to tzv. "z gruntu". Prostě stavíš Ženicha proti jeho Nevěstě. A v pozadí cítím jasný náběh na onu "čistou církev", zde konkrétně čistých sebeMikroApoštolů...
Jo Kotče sorry, ale vždyť to otevřeně hlásáš..
No, a někteří mimózní bývalí katolíci to samožřejmě "podporují", nepochybuji, že ještě budou, ze všech sil.. třeba onen Jirka z "webu". úplně stejná logika..

Kotče, dám Ti příklad. Dejme tomu, že "panny v církvi usly. některé jen podřimují, některé tzv.zařezávají. No, některé mezi tím možná i zakalily.. času na to měli dost.. No, a ty, místo abys jim spustil ALARM, či s nima nějak zatřásl, to sice taky uděláš, ale s tím, že jim řekneš: v této čekárně nesmíte sedět, ta čekárna je prázdná, Bůh ji nemá rád a vyhodíš je na mráz a řekneš: a snažte se.. Neopovažujte se hledat pomoc u druhých lidí či nějakých lidských Pastýřů. A tu čekárnu jim pro sichr zboříš a kdyby se začali zbíhat skuteční Pastýři, tak je postřílíš.. No, léčba to revoluční je, to je pravda.. ale nevím, jestli tzv. "křesťanská" (není to také nakonec jen prázdné slovo, které Bůh nemá rád - víš, on spíš Bůh nemá rád všechna prázdná slova.. i slovo Haleluja může být řečeno prázdně.. )

Buduješ něco jako "svobodné křesťanství". Odsuzuješ lidskou strukturu, onen "vyčpělí katechismus". Jenže, co už neřekneš je, že i ty jsi určitě někým ovlivněn, něčí příklad tě oslovil, něco jsi četl co tě oslovilo, s čím by jsi souhlasil, co bys doporučil. Ale vždyť to je také forma "Církve", také určitá forma náboženství, a nakonec také jsi něco STÁDNĚ přijal, aniž bys o tom věděl.. to stádně nemyslím úplně zle, tak ve myslu "církev". Ano, jsme přece Boží stádo.. v jisté míře přece..

V podstatě s těžkou "individualistickou" rétorikou opět buduješ něco jako "církev", třeba i se svou "příručkou (manuálem) - katechismem - tím se u Tebe stala vlastně Bible, v doslovném významu", jen je ta církev víc "výběrová - elitní" a víc nějak "esenciální" či "éterická" taková třeba tady pro každého neuchopitelná, spíš virtuální.. Ale FURT jeto "čistá církev".

A z toho si Tě Kotče dovoluji diagnostikovat. Tebe, i ostatní "svobodné křesťany" ty "Boží bourače" Boží Církve..
Jak tohle bude Bůh jednou "rozsuzovat"... to teda nevím.. Se mnou ale ve svém "duchovním kotci" Kotče nepočítej...
Mám totiž kotec jiný..

Dádo, víš vůbec co to je náboženství? - tak nějak z definice? Není to nic jiného než pouze vztah k Bohu. Osobní..
Já vaší kritice rozumím v tom smyslu, že to co píšete "vy" (Ty,Kotec, Tony..) samozřejmě platí na tzv. náboženství MRTVÉ. Mrtvé náboženství s MRTVÝM popř. žádným vztahem k Bohu nebo ještě lépe k mrtvému či falešnému Bohu.. Nebo se vztahem tzv. mechanickým. Může to být v reálů u různých lidí celá škála "šedi". Od zářivě bílé až po úplně černou..

Čemu ale nerozumím je vaše GENERALIZACE. Dobře toto nesnášenlivé učení znám. A neříkej mi, že u Tebe, či Kotce nebo teď už i Tonyho není v pozadí. Je to takové "odsouzení" náboženství jako CELKU, i křesťanského.. prohlášeního ho za NUTNĚ mrtvé a NUTNĚ vyprázdněné - (to je právě ta generalizace) - a vystřelení tohoto "projektilu" proti původní či dosavadním církvím.. A toho jejich Boha - Krista za zřejmě "mrtvého" či "falešného". Takže Kristů je minimálně 2 - "náš" (živý!!) a jejich (mrtvý, falešný!!).. Fajn.

Je to úplně stejné jako tzv. Viklefismus - budování "čisté církve", "čisté nadzemské církve" zde na zemi.. s tou skutečnou "pozemskou" - tudíž chybnou.. že.. samozřejmě nemající nic společného.. Dříve se to alespoň formulovalo takto a i většina lidí, co v těhle "novýh čistých církvích" jede, nakonec přizná, že to tak zcela nejde.. že to není tak jednoduché.. oni totiž problémy "páchají" i ti "správní" , "čistí" lidé.. ne jen ty "tradiční tmáři"..

Ovšem tohle je něco jako "revival" tohoto učení pod novou značkou a s novým názvoslovím.. jakej vůl tohle vymylel.. Enin, vy nejste náboženská skupna? - asi ne, že..
Je to v reálu jen slovíčkaření, samozřejmě. Jako s těmi farizeji.. jasná "značka" a jasná "definice" - takové jednoducjé odsouzení. Jenže realita je úplně jiná. Farizeové byli horlivci. Něco jako Ty nebo K. nebo já.. Oni sami o sobě nemohli už víc najít.. Jejich tragédie byla - a jeto asi i tragédie naše - že se urputně drželi svých představ a nepoznali Mesiáše.. a také by možná řekli, že to nebyli jejich představy ale že jim tio tak dal poznat Bůh..

Moc dobře vím, že vaše "zaručená fráze" je jen takový projektyl proti původní Církvi, navíc z definice nesmyslný. To je asi jako kdybys konstatovala "Bůh nemá rád modlitby". Jasně, jsou modlitby a modlitby. A jsou třeba i mantry, že.. ale nač to rozlišovat. Takže to slovo a s ním všechny, kdo tak činí zavrhneme a vynalezneme nové slovo, třeba : "osobní volání k Hospodinu" třeba.. to je přece něco úplně jiného.

Enin, ono to vypadá - a taky z jedné strany je, jako úplná ptákovina.. Na druhé straně, a tu Ty nevidíš, protožes to tak přejala a stotožnila se s tím, je to hodně nebezpečné učení negující dosavadní Církev a ty lidi posílající do pekla.. tak "paušálně". A samozřejmě, že lidé přišlí ze světa to rádi přijmou.. nejsme jako oni.. a ani nebudeme..

V blízkosti Země je tisícovka asteroidů, které by mohly způsobit katastrofu

Americká NASA zjistila, že se v blízkosti naší planety nachází asi tisíc asteroidů, které by v případě nárazu mohly vyhladit celý život na Zemi. Náraz ale podle expertů není příliš pravděpodobný.

V blízkosti Země je asi tisícovka asteroidů dostatečně velkých na to, aby mohly na naší planetě v případě nárazu napáchat katastrofické škody. Zjistil to průzkum Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), napsala ve středu agentura Reuters.

V rámci projektu, který je znám jako Spaceguard (Vesmírný ochránce), nařídil Kongres v roce 1998 vesmírné agentuře vyhledat 90 procent objektů v blízkosti Země, které mají v průměru kilometr nebo více.

Výzkum, který nyní skončil, zmapoval 93 procent takových těles, řekla na konferenci amerického svazu geofyziků astronomka Amy Mainzerová, která pracuje v pasadenské laboratoři NASA.

Vědci používali nedávno vysloužilý širokoúhlý infračervený teleskop WISE, který pátral po běžně neviditelných vesmírných objektech a dalekých galaxiích. Astronomové také v blízkosti Země objevili asi 20,5 tisíce menších asteroidů.

Předchozí studie odhadovaly, že existuje asi 36 tisíc až 100 tisíc těles, které mají v průměru 100 metrů. "I ty mohou uštědřit pořádnou ránu," řekla Mainzerová. Nicméně dodala, že podobný "náraz není moc pravděpodobný".

Dopady velkých asteroidů se ale v minulosti již staly. Asteroid či kometa o průměru pěti až deseti kilometrů narazila do Země před 65 miliony let. Srážka vyvolala celosvětové klimatické změny, které vedly k vyhynutí dinosaurů a dalších zvířat.

"Víme, že něco tak velikého by mohlo vyhladit téměř veškerý život na Zemi," vysvětlila Mainzerová.

Plán na záchranu před asteroidem neexistuje

Vědci nyní využívají archivovaná pozorování WISE, aby označili potenciálně nebezpečná tělesa, jejichž oběžná dráha je do vzdálenosti 7,4 milionu kilometrů od Země. Doposud ale podle Reuters neexistuje plán, co dělat v případě, že se objeví asteroid v kolizním kurzu se Zemí.

Bývalý astronaut Rusty Schweickart a šéf společnosti B612 Foundation, která se zabývá předvídáním a předcházením katastrofických dopadů asteroidů, ale počátkem listopadu prohlásil, že lidstvo má k dispozici technologické možnosti, aby se uchránilo před dopadem asteroidu.

Tou nejlepší je podle něj vyslání robotické sondy, která asteroid vychýlí z dráhy. Další možností je použít hrubou sílu, tedy vystřelit zneškodňující raketu. Existuje také koncept nazývaný "zrcadlová včela", kdy roj minidružic nasměruje pomocí zrcadel sluneční svit do jednoho bodu tělesa, čímž ho zahřejí a vyvolají vypařování, tedy jakýsi raketový pohon asteroidu.

VĚROZVĚSTOVÉ - CYRIL A METODĚJ
První dva světci v našich národních dějinách — Cyril a Metoděj — nebyli domácího původu a s největší pravděpodobností snad ani ne rodem Slované. Byli to Byzantici a své poslání na Moravu uskutečnili z pověření byzantského císaře. Posuzováno z delší historické perspektivy byla jejich misie pouhou epizodou. Po smrti druhého z nich byli jejich žáci z Moravy vyhnáni, jimi vybudovaná církevní organizace zničena. Ani jejich ostatky se tu nezachovaly, takže nebyl položen základ k jejich místnímu kultu. Konstantin-Cyril zemřel v Římě, kde byl pohřben v chrámu sv. Klimenta, a hrob arcibiskupa Metoděje byl zřejmě už v době vyvrácení velkomoravské říše Maďary rozchvácen tak, že byl zcela zapomenut a dodnes se jej nepodařilo s jistotou lokalizovat. Dílo obou bratří, ačkoli vytvořeno původně pro Moravany, se ve skutečnosti stalo základem kulturního a duchovního vývoje jižních a východních Slovanů, nikoli však našich národů. A přesto právě tito dva mužové způsobili, že naše země se poprvé ocitly v průsečíku zájmů tehdejších evropských mocností, a jejich dílo se stalo prvním závažným přínosem našich zemí do společné kultumí pokladnice evropského lidstva.

Vyslání misionářů na Velkou Moravu nebylo z hlediska byzantské církve nijak mimořádnou událostí. Pro byzantskou říši byly církevní misie odedávna jedním z nejúčinnějších prostředků její diplomacie. Jakkoli tyto misie sledovaly nepochybně především náboženské cíle, přecejen přijetí „orthodoxie" (tj. pravé víry) z Byzance vtahovalo nově pokřtěné národy do sféry byzantského kultumího vlivu. A protože císař byl podle byzantské politické teorie náměstkem Krista na zemi, znamenalo přijetí křesťanství z Byzance i uznání jeho supremacie nad pokřtěnými národy.

V druhé polovině 9. století, za patriarchátu Konstantinova učitele a přítele Fótia, rozvinula byzantská církev opět intenzívní misijní činnost mezi sousedy říše. Tato aktivita směřovala však predevším k Bulharům, kteří už po dvě staletí představovali pro Byzanc velké nebezpečí; misie byla vyslána i k Rusům, kteří roku 860 napadli na svých lodicích z Čemého moře samo hlavní město říše

Konstantinopolí byly učiněny pokusy hlásat křesťanství i v chazarské říši, která pro své sousedství s Rusy představovala pro Byzanci cenného potenciálního spojence; byzantští misionáři působili i mezi kavkazskými národy, zvláště pak Alany.

Nicméně žádost moravského knížete Rastislava o vyslání misionářů, kterou jeho vyslanci koncem roku 862 nebo na jaře 863 přednesli císaři Michalu III., vyvolala zřejmě v Konstantinopoli překvapení. O této vzdálené zemi netoliko že v Byzanci věděli jen velice málo, ale především ležela zcela mimo sféru jejích mocenských zájmů. Přesto však příležitost, která se takto nabízela, nechtěli jen tak pominout. Morava byla severním sousedem Bulharska, jež se jakýmkoli snahám o proniknutí byzantského vlivu urputně bránilo, a nečekaná ochota Moravanů podřídit se byzantské církvi slibovala další možnosti, jak vyvinout na Bulharsko další tlak.

Ovšem i moravský vládce byl ke svému rozhodnutí obrátit se do Konstantinopole veden především politickými pohnutkami. Nešlo mu o obrácení dosud pohanského lidu na křesťanskou víru. Jak sám v dopisu Michalu III. uváděl, Moravané v té době už — aspoň z velké části — vyznávali křesťanství. V jejich zemi od počátku 9. století působili misionáři přicházející až ze sevemí Itálie a Dalmácie, ale především ze sousední východofranské říše a konkrétně z Bavorska. Pasovský biskup považoval Moravu za misijní oblast své diecéze a vysílal tam své „archipresbytery", aby z jeho pověření vedli církevní správu této země. Církevní podřízení bavorským biskupům však jenom utužovalo politickou závislost velkomoravského státu na východofranské říši, z níž se kníže Rastislav chtěl za každou cenu vymanit. Vlastním smyslem jeho poselstva k byzantskému císaři byla žádost o vyslání biskupa, který by v jeho zemi vybudoval samostatnou diecézi a učinil ji tak nezávislou na bavorském episkopátu.

Byl to požadavek, který v Byzanci nebyli ochotni okamžitě splnit. Ani jej však přímo nezamítli. Císař s patriarchou vybrali skupinu duchovních, kteří měli v neznámé zemi ověřit situaci a vytvořit podmínky proto, aby tam později mohla být zřízena řádná církevní organizace podle byzantského práva. Do jejich čela postavili dva bratry — Konstantina Filosofa a Metoděje, kteří se už dříve osvědčili v různých státních i církevních úřadech. Metoděj byl opatem významného kláštera; Konstantin, vynikající učeností a jeden z členů intelektuálního kruhu soustředěného kolem nejvzdělanějšího muže v Byzanci té doby patriarchy Fótia, byl profesorem filosofie v Konstantinopoli. K misii mezi moravskými Slovany byli nepochybně vybráni proto, že k tomu měli jeden důležitý předpoklad. Pocházeli ze Soluně, v jejímž okolí tehdy žilo převážně slovanské obyvatelstvo, a oba proto od dětství dobře ovládali slovanskou řeč; Metoděj dokonce před vstupem do kláštera byl po nějakou dobu správcem jedné slovanské provincie.

Právě důvěrná znalost slovanského prostředí z mládí přivedla asi oba bratry na myšlenku, aby vytvořili slovanský literární jazyk a přeložili do něj Písmo a náboženské texty, které by sloužily misijnímu působení mezi nimi. V tomto ohledu tu nešlo o uplatnění běžné byzantské praxe. Pro soudobé byzantské vzdělance byla řečtina jediným literárním jazykem, tím spíše pak jediným jazykem vhodným k hlásání slova božího. Konstantin a Metoděj se mnohem spíše inspirovali východními vzory raně křesťanské epochy, kdy četné východní národy užívaly v církevní praxi svou vlastní řeč a měli literaturu ve vlastním národním jazyku psanou svébytným písmem. Podobně i Konstantin — zcela ve východním duchu — vynalezl pro slovanský jazyk zvláštní abecedu, hlaholici, která výtečně vystihovala všechny fonetické zvláštnosti slovanské řeči.

Nebyly to ovšem jen tradice raně křesťanského Východu, jež určovaly utváření Konstantinových představ. Vliv na něj měly nepochybně i diskuse v intelektuálním kroužku jeho učitele Fótia, který se — v souvislosti s výkladem listů apoštola Pavla — hodně zabýval otázkou srozumitelnosti jazyka a účinností a využití moci slova. Zatímco však Fótios měl na mysli jediný jazyk, který pro byzantského vzdělance přicházel v úvahu — jazyk řecký, dospěl Konstantin ve svých úvahách podstatně dále: že víra má být každému národu hlásána řečí srozumitelnou jeho řečí vlastní. Z hlediska soudobého byzantského pojetí to byla myšlenka přímo revolučně převratná. Už od 7. století byla výlučným jazykem byzantské církve jen řečtina, ale i předtím byl vznik literatur a liturgií v národních jazycích v okrajových oblastech říše či za jejími hranicemi především záležitostí domácí iniciativy, nikoli však cílem oficiální císařské politiky.

Myšlenka přeložit Písmo svaté a případně i jiné texty do slovanského jazyka a vytvořit pro něj zvláštní abecedu nevznikla zřejmě naráz v důsledku Rastislavovy žádosti o vyslání misionářů, přestože to tak Konstantinův životopisec líčí. Oba bratři se tímto záměrem zabývali patrně už po nějaký čas, zejména v době svého společného pobytu v klášteře na pohoří Olymp v severozápadní Malé Asii, v jehož okolí žilo — podobně jako kolem jejich rodné Soluně — početné slovanské obyvatelstvo. Uplatnit však slovanskou řeč jako církevní jazyk nepřicházelo v tomto prostředí v úvahu. Byzantské úřady se sice usilovně snažily o pokřestění různých etnických celků a zejména Slovanů usazených na území říše, ovšem spojovaly je vždy s jejich helenizací. Christianizace byla jedním z prostředků, a to dokonce hlavním, k dosažení jejich kulturní asimilace.

Slovanského jazyka nebylo použito ani při christianizaci slovanského obyvatelstva ve vlastním Řecku, jež byla uskutečňována po celé deváté století, ani při žádné z misií, které patriarcha Fótios vysílal do sousedních nezávislých zemí, v nichž slovanské obyvatelstvo tvořilo většinu, ať už to bylo Bulharsko či Kyjevská Rus. Konstantinovy představy o literatuře v národním jazyku jako základu misie mezi Slovany se tedy výrazně lišily od soudobé byzantské praxe a příležitost tento záměr přece jen uskutečnit mu poskytlo až nečekané pozvání moravského vládce. Snad jenom proto, že šlo o zemi tak vzdálenou a ležící mimo sféru jejich vlastních mocenských zájmů, dali císař a patriarcha souhlas k uskutečnění plánu, který nebyli ochotni tolerovat na vlastním byzantském území.

Poměry, v nichž se Konstantin a Metoděj na Moravě ocitli, byly značně složité. Bavorští i italští kněží, kteří tam už po několik desetiletí působili, považovali tuto zemi za svou zákonnou doménu a na byzantské misionáře pohlíželi jako na vetřelce, kteří se tam usadili sice se souhlasem knížete, ale v rozporu s kanonickým právem. Jurisdikční rozpory byly navíc umocňovány hlubokými kulturními rozdíly mezi oběma skupinami duchovenstva. Latinští kněží sloužili bohoslužby přirozeně podle západního ritu a byli pobouřeni zvyklostmi, které nově příchozí zaváděli a které se značně lišily od jejich praxe: byzantskou liturgií, odlišným systémem pokání, držením postu v jiné dny, než bylo zvykem na Západě apod.

Především však jejich odpor budilo užívání slovanského jazyka. Západní misionáři sice také hlásali zásady křesťanské víry v jazyce domácího obyvatelstva — to by jim jinak ani nerozumělo — a dokonce už někdy začátkem 9. století v jejich prostředí vznikly překlady některých modliteb (Otče náš), Vyznání víry a některých formulí (zpovědní formule, křestní slib) do západoslovanského dialektu. Zůstalo však jen u těchto několika jednoduchých textů nezbytných pro základní náboženské úkony.

Naproti tomu Konstantin a Metoděj si vzali za cíl vytvořit skutečně slovanskou literaturu a svou práci zahájili překladem rozsáhlých částí z Nového i Starého zákona a posléze kompletního textu všec

To musel být ale pořádný obrat -
A co si o skupině myslí současný trenér Ruska Dick Advocaat, který vedl Nizozemko na EURO 2004, kde jeho svěřenci i přes vedení 2:0 prohráli s Čechy 0:3? ? ? ? Zdroj: http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-reprezentace/113569/cesi-jsou-nejslapsi-postupime-jasa-po-losu-mistrovstvi-evropy-polsko.html

Mám dotaz: Proč mně ještě neobsadili v nějakém hollywoodském filmu ? ? Bych tam mohl hrát třeba místo de Vita, akorát jsem trošku větší. A taky o něco širší (asi bych se nevlezl do jeho kostýmu). A samozřejmě jak jinak bych si chtěl zahrát toho Supermana a naučit se konečně lítat. ? ? ?

Kdo si chce zahrát novou hru "Moje mafie.cz", kterou si můžeme tvořit sami, může si zadat tento odkaz: http://www.mojemafie.cz/Mafie_od_Lucie/register/luckykubrt

Vidíš,zase si meleš to...... a starej teprve ne. Já jsem věčně mladý. (jsem ještě v pubertě ?).

Vidíš,zase si meleš to...A nejsem líný. Já jenom čekám na Lucku. ?

Vidíš,zase si meleš to svoje ty lenochu starej

Martin,nemůže s nikým...Chtěl jsi snad napsat altruistický ne ? ?

Martine,s tebou se nikdo...Ale to je přece k dobru nás všech. ? Sám Ježíš řekl: "Kdo není se mnou je proti mně." A já jsem jeho učedník.

Martin,nemůže s nikým žít,protože jen on má pravdu.Egoistický Kubrt.

Jak jste mohli nejlepšího...Jo,soukromá je cesta k hříchu.

Martine,s tebou se nikdo bavit nebude.Vedeš si svou a nesneseš opovrhovatele.Jsi sám a sám zůstaneš.

Nic si z toho nedělej....Jak jste mohli nejlepšího českého křesťana pokládat za šílence. ? ? ?

Jak to, že mi nikdo nepíše...Nic si z toho nedělej. Vidím to takto...
http://www.youtube.com/watch?v=De1MSnTXalI

já jsem dostal nápad, budu...Já jsem taky dostal nápad. Všechny spamery by měli zavřít až na doživotí. Tam si můžete své spamy psát po vězeňských zdech. A každou neděli by jste museli povinně vymalovat. Ono by vás už to spamování přešlo. ? ? ?

Křestané Didusi.Náš přítel Valentýn je skutečný.Byl dvacet let u svědků Jehovových ve funkcí jako ..... .Sam se pozdějí nazval popravčím.Ja sám jsem byl u,ale každý mamé svou minulost.Jednou jsem se prostě zasek.Vnitřně jsem pochopil, že tomu co veřejně káží, sám nevěřím.Byl konec,konec něčeho.Křestané Didusi a to nebylá náhoda.Ono se totíž něco stalo.Tam uvnítř pepy,jestlí rozumíš.A musím říct že:jsem duševně scela zdráv,neberu žádné prašky,drogy,atd.,a jsem stopro abstinent.To že sem někdy něco,tak to ne proto abych někoho přesvědčovál,křestané Didusi tak to není.Já jenom aby ti co si to mé přečtou poznali, že všechno může (a já vím že je),byt jinak.Ještě ti teda něco řeknu křestané Didusi.Když čtu to Tvé, tak se tam tak trochu poznavám.p
A ještě kratičká poznámka.
Poznámka:První dávka meruněk je v hrnci,zavařovacím hrnci.A na ty fotky se podivám hned ted,jen doufám že to není nějak složité.Nemam rád složité věcí,mám rád merunky.)
Jenom pro třipomenutí.
Připominám:Křestané Didusi jednou Jsi napsal,(škoda že nejsí křestan),a já nato, že už nejsem křestan, asi ti to uniklo,možná.Křetané Didusi chápeš.Takže to co je Tvou řekněme součastností je pro mne minulost.p
Jsem Gnostik.A naty fotky se podivam a pokud tam bude nějaká podle mého gusta tak ji tam teda dam.Dneska už budu končit.Máme ted hodně práce, přátelé mi nabalili merunky, tak se bude zavařovat.Mám rád merunky.p
Jaky pak boj,to slovo ve svém významu je Gnostikům cizí.Gnoze nepřipouští nasili,to je snad každému jasne.Jenom kratička poznámka.
Poznámka:Po Nicejském koncilu r. 325 došlo k definitivní roztržce mezi oficiálním proudem křesťanství a gnózí. Církev gnózi odsoudila, její stoupenci byli pronásledováni a gnostické texty ničeny.
Čas ukazal kdo že to vlastně(zvítězíl).Sice to trvalo,ale!,nastal čas.p
Dějiný sepsané vítězi,jsou dějinami sepsanými vítězi a taková je jejích hodnota.Ostatně to že,křestanství přežilo jedině diky své krutostí, je fakt.p
Je zajimavé pozorovat jak v jednotlivých křestavských církvích probihají různa školení majicí jediný účel.Sjednocuji své ovečky v hlasaní omylu.Řekl jsem zajimavé,ne prátelé, je to smutné pozorovní.Aby toho nebylo málo,příchazejí sem američtí bratři křestané, kteří tento stav jenom vylepšilí.Vylepšili v tom slova smyslu,že upřímně věřicího křestana který toužil po poznání,přesvědčíli,že dobrý křestan musí vědět.Křestan tedy touží po vědomostech.Křestan který VÍ, je převědčen o své vlastní velikosti.Takto vyškolený křestan hledá ve svém okoli koho by vyškolil,ještě lépe přeškolil a říka se tomu znamenitý boj.Bojují a vlastně obhajují představy svých učitelů.Vysledkem je pak ono známe rozdělení:křestanství a křestanstvo.Křestanstvím je myšlené to jediné prave,křestanstvo je to které odpadlo.Ptam se tedy, které je jedině pravé,jsou to katolici,adventní,sj,babtisté atd.,nebo pravdu mají nově vzniklé křestanské združení.Odpovím si sám.Nemyslím, že by stáli před podstatou Slova Pravdy. Hledají spíše své spočinuti.p
Srdečné pozdravení ode mne.
Morava je jistě krásná země.Tak nějak je to v jedné pisničce,a je to pravda.Morava neni jenom krasná,ale!je i štastná,je oni postaráno.Jak?Na dveřích jednoho kostela byl jakys list,který začinal slovy:
Nejsvětější Panno Marie,ochrankyně Moravy oroduj za nás.Pak se tam píše proč byl tento kostel zasvěcen právě Panně Marii několika bolestné.Nenapadlo mne nic jiného než říci.Tuto krásnou zem,křestanství minulo a to i to biblické.

Na našich setkáních velmi rád hovořím svymi slovy.Někdy je ovšem nutno citovat z toho z čeho vychazíme,cituji:
Být gnostikem znamená, že člověk musí pochopit, kým jsme byli a čím jsme se stali, kde jsme byli... kam pospícháme, od čeho jsme oprošťováni, co je zrození a co je znovuzrození. Ale znát sám sebe do nejhlubšího stupně, znamená zároveň znát Boha - to je tajemství gnoze.
Zanechte pátrání po Bohu a stvoření a jiných podobných věcech. Hledejte jej tak, že začnete u sebe. Poznejte, kdo je ve vás, kdo všechno činí svým vlastním a říká: "Můj Bůh, má mysl, mé myšlení, má duše, mé tělo." Poznejte prameny smutku, radosti, lásky, nenávisti . . . Jestliže pozorně prozkoumáte tyto věci, najdete Boha v sobě.
Vy křestané mate jednu knihu,sice nic moc.Ale!Kdyby jste se drželi učení biblického krista, byli by jsté jednotni.Vás rozdělujou knihy které tuto (knihu knih)vysvětlují.Nemate to snadné.p
Ještě kratička poznámka.
Poznámka:
Odmitnutím Jehovy jako Otce Krista se vám nov.zákon rozpadne (rozdělí)na bylo ,nebylo).Nepřipustné?
Můj pozdrav všem.
Ještě teda před tím než vyjedu.Samotný biblický Kristus svým učením vyvraci legendu o jsem který jsem, zvaném též Jehova.Je to tam v té knize napsané.Křestané,ten bůh který jak se říka nemá počátek ani konec prostě nikdy nebyl.Pohřběte tohoto boha,zapomente a budete svobodní.Ale každý to nechápe a jsou i takoví kteří ze strachu nebudou nad tím ani uvažovat.A oto jde, hlavně o ten strach.Tmelem křestanství žel není Kristovo učení o lásce.Ale strach z pomsty a smrti, jak vás učí vaší pastýři.Pohřběte toho boha.Ja vím, jak? pohřbit to co není.Stačí zapomenout.Pokud křestané nevystoupí ze stímu tohoto mrtvého boha, jakekolí disk, jsou zbytečné. p
Můj pozdrav všem a hlavně těm kteří si mne všimli.
Jenom kratičká poznámka k tomuto:To jsou Pepane zase výmluvy.
Poznámka:
Né nejsou.Nekoupím fotak za pár tisíc pro jednu fotku.Nikdy jsem tento nepotřeboval a tak to asi zůstane.

Př.od křestana Diduse to je ovšem jiná.Tady kratičká poznámka nebude stačit.Je to vlastně námět na nejmeně půldení přednášku.Nemám to slovo rád,ale zrovna mne napadlo.Mi přátelé říkaji že jsem držel řeč.Takže k tomuto bych řečníl možna tak půlden,ale je možné že i ....
Tak a ted vážně.Podovolil bych si poopravit hned tu první větu.

První věta:Jsi jistě moudrý člověk. Škoda, že nejsi křesťan ˘ ale asi jdeš svoji cestou.
Má oprava: Jsi jistě dobrý člověk.Škoda,že už nejsi křestan o ale poznání kterého se ti asi dostalo,tě vede tam, kde jak věřím půjdem jednou i my křestané.Asi tak.nějak
Křestané Didusi,Tvůj př.jsem si stáhl a jistě Ti odpovím.Jak jsem řekl v úvodu. Nebude to snadné, vlastně né,bude to na dlouho a my přece nespěcháme.Byl to promne dlouhý a unavný den.V Ostravě horko,já vím je léto.Nemám rád horko.Zítra mně čeka jizda autem a Kroměříž není zrovna za rohem.Možná to nebude ani na otočku,takže se může stát, že se tam zdržím.Až se vrátím,tak Ti napíší.
A přece jedna kratičká poznámka:
Didusi, jak jsi napsal moudrý člověk.Potkal jsem v životě všelijakých lidí, ale žadného moudrého.Ani Ty Didusi když jsme se tady řekněme potkali, jsi takového nepotkal.Mam zbaleno, jdu spát,dobrou.p
Můj pozdrav všem.Jenom kratičké poznámky k včerejšku.

Jehovisté nejsou křesťané!
Neřeším.
Pepana dobrý.
Děkují, pochvala potěší,kritika povzbudí.
A takové kdysi upalovalí.
Ano,křestanství pohřbilo to z čeho vyšlo.
Je fakt že to čtu už po padesáte a pořád oběvují nové věcí.Má to hloubku.To nepsal žadnéj ..
Takový zájem jsem nečekal.Jinak si myslím že jsem normální člověk.Rozdil mezi mnou a křestaný je hlavně v tom, že já vín odkud jsme přišli a že se tam zase vratime.Křestané v to nevěří.
Pepó a co fotečka?!
Nebude,přátelé mi řekli že musím mit dig.fotak,a karta se pak da do pčitače,atd moc složité.Ted musím mít hlavně kameru,protože mi přátelé ji mají a pak tiskarnu.
máš divnej písemnej projev.
Tak jak mi zobak narostl,tak hovořím tak píši.
Pepane a které ty seš?
Nejsem křestan.
Pepane ale napsal jsi to dobře. Pyšní lovci lidí.
Svědkové Jehovoví se stavějí nadevše a to je zahubi.

A ještě něco,ale jenom jako informací.Dnes mame setkání v Ostravě,zítra v Kroměříži.Rovněž jsem přijal pozvání do Valtic které proběhne někdy s srpnu.Jsou jenom pro pozvané.Pokud Vás zajima načem stavíme ,tak tam nas najdete:Nauka Gnostiků,pak:http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006060015,a podobně.p

V týdnu jsem pohovoříl z křestaný kteří mi nabízelí časopisy.Ano byli to svědkové Jehovovi.Po kratkém seznamení,začli hovořit na téma,boží kralovství,které brzy změní svět.Řekl jsem jim. Pravda je pomalá a ta vaše je uspěchaná.Nerozuměli.Pravda vycházi z poznání.Vy stavite na poznání písem,já stavím na poznání sama sebe.Vaším poznáním se stavate nic nechapajicími mudrci.Poznání sama sebe však vede k napravě.Vy křestané očekavate přichod kralovství které vše vyřeší a hlavně přinese spásu vyvoleným.Svědčíte bohu který rozděluje a vytváří chaos.Je to dobře vymyšleny špatný bůh.Proto přicházi Kristus,kterého poslal skutečný Bůh a Otec,Ten který je dárce veškerého života.Člověk není nadevším,není panem tvorstva je součást živého Boha.Očekavate příchod božího královstvi jakoby z nebe.Řeknu vám ted něco otom království.Ve vás uvnitř je boží královstvi,uvnitř každého člověka.Proč?Bůh neni někde v nebi,je trvale přítomen,můžeme říct je vnás a my vněm.Hledejte cestu jak Ho v sobě najít a naleznete Boží království
Svědci kroutí hlavami a se slovy to nebudeme poslouchát odcházejí.Odcházejí pyšní lovci lidí.Chce se mi říct štasní to lidé,ale né.Štasní jsou ti kteří jím neuvěří.p

já jsem dostal nápad, budu si tady odkládat zdejší klenoty, abych je měl po ruce.