DÍVEJTE SE NA SVĚT KONEČNĚ POZITIVNĚ... LIDI

Zkrátka, svět a život je mnohem složitější, než aby se dal očíslovanými poučkami vyjádřit návod, jak na to správně jít.Kdykoli někde čtu deset či kolik "dobrých rad, jak správně být šťastný", mám nutkání přidat tam ještě jeden: neztrácej zdravou pochybnost nad jakýmikoli seznamy pouček, které ti někdo předkládá. :o) Ony totiž mohou být platné jen za určitých okolností pro určitý typ obtíží a určitý typ lidí. Můžeš mít pravdu, ale říct jen obecně, že naše myšlení je nezdravé a že je lepší, aby bylo zdravé a přidat k tomu moudrou tezi o tom, že je dobré prodlužovat orgasmus, to asi opravdu nestačí k tomu, abychom mohli reálně doufat, že se pacientovy obtíže zlepší. Ale jinak máš správné tušení, že utříděné do číslovaného seznamu to vypadá jaksi poučeně, promyšleně a moudře, takže řada lidí takto upravená doporučení v této spotřební podobě přijímá ochotněji, než zdlouhavá pojednání, která se brání neurotické společenské objednávce a tlaku na zjednodušování a vytváření všespasitelných zázračných balíčků. :o)Ano, dívat se pozitivně je hezké. Nemělo by to být na úkor schopnosti vidět věci reálně. Není to tak snadné, jak se tvrdí. Nestačí proklamovat navenek pozitivní myšlení a své skutečné reflexe vytěsňovat do nevědomí, kde se zapouzdří a mohou pak udělat větší škodu... Osvojit si optimistický přístup ke světu není otázkou pouhého úsměvu od ucha k uchu dle návodu Carnegieho kurzů... :o) Skutečný optimismus a pozitivní myšlení je založeno na reálném vidění všech možností skutečných lidí - na skutečně humanistické lásce k člověku - oproštěné od iluzí. Je to víra v člověka. Nechci autorovi diskuse vkládat do úst, co neřekl, ale cítím u něj spíše nedůvěru v člověka a nevíru v jeho přirozené schopnosti...Pokud se mýlím, dopředu se klidně omlouvám, to mě nic nestojí :o)Ahoj, Jirka

Tak tak Milý, souhlasim s tebou. Libor se sem snazi vnest jakousi osvetu - urcite to mysli dobre. Nedokaze se vsak vcitit do lidi, kteri tady maji nizsi sebevedomi nez on a radi by, kdyby jim nekdo v necem poradil.

Inu, početl jsem si ty různé projekce. Libore,Ty zřejmě víš o čem mluvíš. Jaké jsou motivy Tvého počinu tady ? Chceš soustředit skupinu pozitivně orientovaných lidí?Jak vysvětlíš to, co sis doposud přitáhl do debaty ?

Ještě bych něco dodal. To že mluvím o pozitivním pohledu na svět neznamená, že se budeme snažit přehlížet principy, které nám zrovna příjemné nejsou. Třeba smrt. Ta tady prostě je a musíme to brát v úvahu....

Pro Jindru: No nejsem léčitel ani guru a mistr uzdravovatel, ale začnu asi takhle... Už ve starověku se domnívaly, že centrum myšlení a emocí člověka není mozek, ale srdce. V mystice je důležité místo střed prsou, kde je tzv. mystické srdce, kam se má člověk koncentrovat, když chce v sobě probudit vyšší doslova božské schopnosti. Srdce se vztahuje k lásce a emocím. Milujeme z celého srdce, posloucháme hlas svého srdce, smějeme se od srdce, občas nám srdce puká žalem. Srdce může být dobré, špatné, bezcitné, široké, chladné kamenné, může být na dlani, ale také v kalhotech..:-))Problémy se srdcem můžeme rozdělit na dvě skupiny. Bezcitní lidé mají "tvrdé" nebo kamenné srdce. Tihle lidé, kterým skutečně srdce ztvrdne natolik, že již přestane být funkční, podstupují transplantace srdce a s novým srdcem jakoby přijímaly vlastnosti dárce.Na druhou stranu jsou lidé, kteří si berou věci příliž k srdci a trpí arytmií( což je Tvůj případ), nebo srdeční neurozou. Infarkt mohou dostat oba druhy lidí. Jedni nejsou připraveni na množství emocí a srdce se jim roztrhne, druzí jsou oslabeni věčným strachem, srdce jim bije v krku a všechno je vyvede z míry až jednoho dne srdíčko všechny ty nápory nevydrží.Nevím kolik Ti je a ani co děláš Jindro,a le ty strachy tam možná někde budou. Nebo ne? Možná se bojíš, že tě nemá nikdo rád, že nejsi hodna lásky, nebo že ztratíš někoho koho miluješ, nebo máš jiné strachy. Možná je to strach ze ztráty zaměstnání. Zkus se třeba hlouběji zakousnout do něčeho v čem jsi opravdu dobrá.Lék proti strachu je sebedůvěra. přiznám se, že já tím občas možná trpím taky. Proto asi ta posilovna:))). Kdyžtak napiš víc. Má odpověď je dost obecná... pokud se mýlím promiň. Jak říkám nejsem vševědoucí.... Zdravím.

Teď nevím , zda-li jsem to jméno přečetl dobře... Solei??? (Promiň). Víš já vlastně ani nevím. U mě to jde nějak samočinně. Miluju svou přítelkyni, je to myslím ta nejkrásnější a nejněžnější bytost pod sluncem, i když jak já rád říkám, také nejtvrdohlavější a přesto, že je velmi schopná v tom co dělá ( je manažerkou a stále mi někam ujíždí do ciziny), nestydí se za svou ženskost. Je něžná jako princezna a přitom její názory jsou břitké jako břitva...Lék proti depresím je: Něco dělat... i když já s tím mám potíže, jsem hrozně línej:-))), tak chodím posilovat a naučil jsem se i vařit a přemýšlím, že to zkusím i závodně. To pravda stojí docela dost peněz, tak mám ještě brigádu (nosím noviny), musím říct že je to docela romantický když jdeš ráno v půl páté po Malé straně, takový ten klid a posvátné ticho. Nevím cítím v sobě a takový světýlko, taky bych nejradši někdy ze vším praštil, ale pak si řeknu no co... Musíme bojovat a nevzdat se...

Robe!!! Chci se Ti tímto omluvit... ano možná jsem něco opoměl... I když napsal jsem že mnoho nemocí vzníká z toho, že špatně chápeme realitu a že nechceme vzít osud do svých rukou. O těch tabletkách... možná to bylo trochu extrémní. Určitě to v hodně věcech pomáhá, ale mnohem důležitější je pracovat společně s léky na změně myšlení. Často to ovšem bývá tak, že pacient léky dobere a nic ve svém životě nezmění. Pak se diví, že se mu choroba vrací a často ještě z mnohem většími příznaky....Já nevím,a le asi jsem jiný než ta paní. Na rozdíl od ní se domnívám, že tělo není jen futrál na duši, takže se snažím rozvíjet oboje současně. Dále si nemyslím , že je přirozené milovat každého a na každého se usmívat. Život je založen na tvrdé konkurenci a boji o potravu, partnera, životní prostor. Nemám ideu, že se budeme všichni milovat. Spíš mi jde o kooperaci. Jde mi o to, že se nepletu do života jiným. Jsem zastáncem individualismu spíš než o "páchání dobra". Myslím, že jsem to nebyl já kdo někoho začal hrubě urážet. Já jsem nikomu neřekl, že je debil....

Robe, ale to je spravne co pises...toto je prece diskuse, Libor se snazil dat tema, aby je lide rozvijeli ... kazdy by mel rici, jak to chape, jak citi a vnima...ale take pochop, ze nekomu proste neni dano presne popsat svoje pocity, myslenky, nazory...tys to napsal hezky ... vis, ja mam soudedku hypochondrkyni a jeji zivotni naplni je otravovat lidi, kazdy den chodi k doktorce, necha se pichat, ji tuny prasku, otravuje me, stoji nase zdravotnictvi tolik penez...a pritom by ji stacil jen pozitivni nahled na svet...misto, aby se radovala z malickosti, misto aby se sla projit a nasla si nejakou napln zivota, sedi denne hodiny v cekarne...odmita cokoli a je sebou posedla, ze je nemocna...pritom vsechny testy, rentgeny ma negativni...jen jeji mysl je chora, vis nejradeji bych ji nekam zavrela, protoze po kazde jeji navsteve se citim velice slabe, unavene a vycerpane a o vsech nemocech o kterych mluvi, jako by na me prenasela...fakt jsem po jeji navsteve uplne grogy ... takze uz radeji neotviram pokazde, jen mam strach, aby si neco neudelala a ja to nemela na svedomi...myslim si tedy, ze nekteri lide sve nemoci podlehaji vice, nez je zdravo...pritom silna vule a chut do zivota muze velice pomoci a to je prave o tom postoji...(vis kdyz jsem byla mala, tak mi zemrel otec a po pitve rekli, ze musel mit obrovskou vuli po zivote, protoze mu neslo spocitat, kolika infarkty prosel, co mel na srdicku jizev, zemrel bohuzel, ze pry mu odesla slinivka ci co, bez ceho se uz zit proste nedalo, ale nepamatuji se presne, bylo mi 10, kdyby mi chtel zase nekdo hubovat, ze bez slinivky se zit da, mozna to bylo neco jineho) vim, ze to neplati asi u vsech nemoci, ale rozhodne si myslim, ze ta silna vule a chut se porvat to muze jen zlepsit...proste pozitivni mysleni..., ...ktere me ted asi chybi, zvlastni...asi bych s tim mela take konecne neco zacit delat...

Ahoj Libore,chtěla bych se dívat na svět taky pozitivně, ale moc mi to nejde.Vidím vše spíš negativně. Píšeš, že můžeš klidně rozebírat konkrétní nemoci. Co bys mi poradil: mám arytmii-konkrétně ES, nevím, jestli víš co toje. Někdy mě to obtěžuje tak, že nemám chuť být vůbec pozitivní a jsem celá rozladěná. Co bys mi poradil?Díky za odpověď. Jindra.

Libore, přestože jsem člověk chybující, chybující často, v tomto případě si myslím, že jsem četl a hlavně vnímal smysl Tvých slov velmi dobře. Cituji: "nemocím se můžeme vyhnout", "berličky jako různé krémy a jiné nesmysle jsou naprosto zbytečné", "Základním problémem je chyba v myšlení které se projeví na tělesné rovině jako nemoc". Kdybys napsal, že za řadu nemocí si lidé mohou sami, že si lidstvo způsobuje civilizační choroby atd., tak se pod to plně podepíši a budu souhlasit. Že řada lidí užívá léky zbytečně a moc, s tím taky souhlasím, že kvantum lidí je pohodlných a místo změny životních návyků a klidně i postojů spoléhají, že jim vždy pomůže lék s tím taky souhlasím. Jenže ty jsi ve své diskuzi vyjímku nepřipustil. To je ta mnou zmíněná paušalizace a kouzelný recept. Naše životní filozofie a světonázory jsou diametrálně odlišné, nemůžeme se shodnout. Protože si myslím, že na některé nemoci opravdu pomáhají jenom léky a pokud by je lidé nebrali mohou i zemřít, totéž si myslím i o operacích. Lidé, kteří se budou ohánět duchovnem s tebou budou jistě souhlasit, protože to co zde píšeš Ty již zaznělo i v jiných rubrikách. Velmi zajímavá diskuze proběhla na CFS, kde to jedna paní omílala pořád dokola, neustále nám líčila, jak doma duchovně všichni žijí, jak se mají rádi, až postupně (při nesouhlasných reakcích) začala používat i hrubá a agresivní slova a diskuzi nakonec opustila. To je tak asi všechno z mé strany, splnil jsem moji povinnost, upozornit na názory i z jiné strany.

Ahoj.o)chtela bych Ti Libore podekovat za tuhle rubriku. Cim dal casteji se mi jevi, ze pocit stesti a zdravi museme najit sami v sobe. A ze nutnou (ne nutne postacujici podminkou) je nas pozitivni pristup k zivotu. Stava se mi vsak, ze abych byla pozitivni a optimisticky bojovala s neprijemnema vecma, potrebuji k tomu spoustu energie a radosti ze zivota. Je to takovy zacarovany kruh. Jsem presvedcena, ze z nej jde vykrocit ven a zacit pozitivne. A le jak????????Jestli mate nekdo nejaky fajn napad, rada ho prijmu.o)

jínak bych chtěl dodat, že se cítím absolutně v kondici, neříkám, že nejsou věci který mě štvou, ale je to otázka přístupu:-)))

Vídím, že mám úspěch... vlastně jsem to očekával...tyhle reakce. Máte pravdu jsem debil:-))). Mě je to úplně jedno a je to naprosto normální, že ldi potřebujou poradit. Jem se snažím naznačit, že nemocím se můžeme vyhnout, že nejsme oběti genetiky, prostě, že svůj osud můžeme( musíme) změnit. Lolito, kápla jsi na to správně. pokud je člověk nemocný, měl by opravdu začít vidět věci jinak. Některé věci jsou nevratné, ale mnoho se jich dá vrátit. právě naše mysl, která je naladěná na strunu přírody je nejsilnější. pokud začneme chápat principy na které v životě narážíme, máme vyhráno. Každá taková nemoc je chybou, je to nepochopení určitého principu. tak to vidím já. pokud chcete mohu být konkrétnější a některé nemoci tady rozebrat. Jinak si Lolitko myslím, že by ses měla naučit adekvátně reagovat. Ivo a na tebe se vůbec nezlobím, nemám důvod.

Libore,ty jsi asi debil ne?A kam asi mají ti lidi jít,když je něco trápí a nikdo si s nimi otom neche promluvit??Ty jsi asi zdravý že jo?Ale jednou se ti takymůže něco stát a nikdo ti třeba nepomůže.Jak se má dívat nemocný člověk na svět pozitivně?Ty asi nejsi normální!!!Běž někam a nelez sem

ale libore, tim jsem chtela rici, ze v kazdem veku se urcita vec jevi jinak a jinak je clovek na ni schopen reagovat...jinak se umi vyjadrit...tedy soudim dle sebe...nemyslela jsem to zle a nic takoveho jsem prece nenapsala!!!!

Hmmm, takže já vlastně když mi je 29,jsem úplně blbej a nezkušenej:-))). To je další mýtus... Starší "zkušenější" autority radí mladšímjak máme žít. Přemýšlím, že pokud vlastně někdo zestárne zda je vůbec moudrý. pokud je člověk moudrý tak přece stárnout nemůže....Robe, obávám se že Ty také nečteš. Já přece nic nepaušalizuju. Pravad domnívám se,že většina problému tkví v naší psyché a v tom jak se stavíme k okolnímu světu. Opět léky... může se člověk opravdu uzdravit když se léčí něčím co je vykoupeno smrtí jiných? Mluvím o pokusech na zvířatech, teď nemám na mysli zvířata jako potravu, to je přirozené, i když bychom mohli polemizovat o tom jak ona zvířata žijí před tím než jdou na porážku. Dále: Tvůj postřeh o sexualitě je zcela na místě, protože se domnívám, že sex je hybnou pozitivní silou bytí a že naše utrpení pramení z nepochopení sexuality, které je ovlvlivněno tím jak naše patriarchální andokratická společnost žije. nemocí dětí... ano rozumím co říkáš, ale přečti si co jsem napsal v úvodu... myslím, že myšlenka je jako věc a že je přenosná a že se už i na plod přenáší chyby v myšlení matky a nebo prostředí ve kterém matka žije... dnes existuje dokonce vědní obor který se co vlastně různé skupiny lidí vede k určitému jednání a jak se to odráží na jejich zdraví. Ten obor se jmenuje memeitka. Stejně tak jako se geny přenášejí s rodičů na dítě, působí memy z "kamaráda na kamaráda"...

vis Robe, mozna chtel pisatel nejak vyburcovat lidi, aby se divali na vec i jinym uhlem pohledu. Vlivem sveho veku to napsal, jak to citi, ale od toho je diskuse...vim, ode me to sedi, rikat nazory druhym, omlouvam se

Nejdříve pro Já: milé Já, ač nerad, musím zde konstatovat myšlenku, kterou jsem napsal v jiné diskusi a to, že asi lidé špatně čtou příspěvky jiných a činí zmatené závěry. V jediném příspěvku jsem nezaznamenal, že by někdo zakazoval Liborovi vyjadřovat jeho názory. A každý z nás, pokud zde svůj názor zveřejní, musí počítat s tím, že lidé mohou i nesouhlasit. A vzhledem k tomu, že jsem zažil dobu, kdy se moc diskutovat nesmělo a internet neexistoval, si této vymoženosti nesmírně vážím.A proto využívám svého práva napsat, že nesouhlasím. Samozřejmě ne se vším, ta myšlenka je celkem správná, ale mě se nelibí ta paušalizace (všichni si stěžují) a to jednoduché, laciné řešení (za všechno může psychika, když začneme u sebe, úplně všechno se spraví). Jsem hodně ovlivněn tím, že se pohybuji v oblasti dětí trpících od narození různým stupněm postižení nebo různě závažnou nemocí. Proto při přečtení takových názorů se snažím jenom napsat, že tyto rady nemusí být až tak universální, jak je prezentuje pisatel. A taky jsem možná trochu profesionálně deformován, ale ty odkazy a srovnání se sexualitou téměř v každém příspěvku taky o něčem vypovídají.

Ivo...já chci jen naznačit, že právě zamyšlení sám nad sebou a hledání příčin v sobě je základ všeho řešení. Neustále se snažíme aby naše traumata řešil někdo za nás a to je chyba. co se týká toho zdraví... teď jsem šel kolem staromáku, protože bydlím kousek. Lidi ty vánoce jsou stejně perverzní svátek. Jak může nekdo useknou zdravej strom, nebo malé stromky. Já to považuju za dost ošklivou sexuální úchylku. představte si, že vám nebo vaším dětem někdo usekne nohy a pak vás někde vystaví... už to že ničíme život druhým ( viz pokusy na zvířatech kvůli lékům) nás dostává do proudu nemoci. Zamyslete se nad tím.

Vis Libore...nechci te kritizovat, zalozil jsi rubriku, ktera si myslim je spravna, kazdy by mel zacit sam u sebe...jen jsem ti chtela rici, ze pro mnoho cloveky je velice dulezite resit i svuj konkretni problem, svoji bolistku, protoze ty nevis, jake to je, kdyz te neco trapi trebas 20 let...souhlasim, ze je treba, aby se lide zacali zabyvat vice jinym pohledem na svet nez jen svymi problemy...ale spousta lidi musi nejdrive vyresit sebe sama, aby pak byla schopna diskuse v tvem novem tematu...toho jsou si myslim schopni lide, kteri neresi nejake svoje problemy, kteri maji svoji mysl nezatizenou nejakym traumatem ci bolesti...ale take vim, ze spousta lidi, kdyz pochopi, co jsi tim chtel naznacit, se pak muze na svoje bolistky divat z jineho uhlu a videt je jinak a pak je i mozna prehodnotit a muze to pripadne usnadnit jejich reseni...drzim palce, at se tady najde par sikovnych lidi, kteri takto mohou pomoci lidem, kteri pomoc tady na techto strankach hledaji