Reklama

DÍVEJTE SE NA SVĚT KONEČNĚ POZITIVNĚ... LIDI

B.B. (So, 1. 1. 2005 - 21:01)

Anejet, doporucuju precist celou diskusi, abys pronikla do taju Liborovych kouzel a ritualu.

Jiri (So, 1. 1. 2005 - 21:01)

Děkuji za upřímnost týkající se abesnce citu v mých příspěvcích. Možná je to tím, že jsi přijala nesprávné paradigma posuzování druhých: buď se mnou souhlasí anebo jsou citově ploší. Já se nepokládám za citově plochého. V této debatě jsem mnohokrát stál na straně člověka a hájil jsem jeho šance, jeho přirozené sklony, stál jsem na pozicích víry v jeho rozvoj a jeho schopnost zlepšovat záležitosti týkající se jak jeho samotného, tak přírody, ve které žije. Neopokládám za šťastné označovat to za bezcitné jen proto, že to neodpovídá romantické představě o vnějších vyšších silách, ke kterým když budeme úporně upírat svá vědomí, tak to nám i přírodě prospěje lépe. Já si nemyslím, že citovější je vidět ZLO jako relativní pojem, než jako všechno, co brání rozvoji života.Představa, že co je racionální, je bez citu, a co je iracionální, je velice citové, je nesprávná a je to jen Tvé přání, protože sama se pokládáš za citovou a vzhledem k tomu, že máš zálibu v iracionalitě, chceš to vidět jako neoddělitelné věci. Já ale stejně tak tvrdím, že moje záliba v racionalitě je právě tak spojena s emoční inteligencí, jako Vaše záliba v iracionalitě.Rád bych Vás seznámil s Frommovým rozlišováním mezi racionálními a iracionálními emocemi, mezi racionální a iracionální autoritou, ale není tu na to prostor a už několikrát mi bylo vyčítáno, že Fromma příliš často cituji. Ale snad jen krátce: racionální je to, co slouží životu a jeho rozvoji, iracionální je to, co mu brání rozvinout se. Jestli vaše šamansko-magické rituály rozvíjejí vaše životní síly, vaši schopnost zlepšit podmíky na naší planetě, pak jsou racionální. Ale nevím, zda krom toho, že unikáte do příjemných iluzí, existuje také něco opravdového, co vás k takové domněnce může oprávnit. :o) Pozitivní zkušenosti některých z vás s magickými rituály se nedají pokládat za objektivní výsledky, dokonce i když uvěřím, že Vám pomohly. Jde totiž o to, že kdyby chirurg, který má úspěšnost operace 99% před každým úkonem prováděl proutkařský test operačního stolu, a následné vyčištění patogenní zóny patřičným magickým rituálem, tak by pak mohli zastánci proutkařství a magie hrdě ohlašovali úspěšnost svých metod 99%. Rozumíte? Je hezké, že tomu věří, ale nikdo nedokázal, že účinek toho chirurga je tak skvělý právě díky těm proutkům a čarování. - Úspěšnost psychoterapie, jejíž jsem obecně velkým stoupencem, je založena také na emočních zákadech, a přesto je podložená a nespoléhá na nějaké komplikovaně vymýšlené a nikým neprokázané siločáry a aury podivných mudrců. Placebo efekt je s psychoterapií porovnáván a psychoterapie má prokazatelně lepší výsledky. Když se srovnává placebo efekt s magií a podobnými opičinkami, žádná zvýšená účinnost nikdy prokázána nebyla. Ano, jasněže to neznamená, že vždy selhala, protože účinkovala ve stejném procentu jako placebo efekt. A tyto případy jsou vydávány jako důkaz účinnosti těchto metod. Jestli chcete dokázat, že účinkují, je nutno je podrobit stejně přísným měřítkům a stejně přísně prováděným metodám výzkumu jejich účinnosti, jakým se musí podrobovat věda. Pak se může spolehlivě ukázat, že účinnost je vyšší než placebo a já uznám, že jsem se mýlil a že Vaše magické praktiky jsou v tomto smyslu velmi racionální a účinné, a to bez ohledu na to, že věda dosud nedokázala vysvětlit, jak fungují. Platí? - Až takové výzkumy budou přesvědčivě provedeny, tak před Vámi smeknu - a udělám to rád a vášnivě se pak vrhnu na praktikování šamanství a magie! - Ale opravdu to musí být seriózní výzkum. Občas totiž nějaký přemotivovaný zastánce magických záležitostí provede amatérsky udělaný výzkum, např. tak, že vybere jako studijní vzorek pouze léčitelovy klienty a nepracuje s žádným kontrolním vzorkem. Metodika je opravdu nutná - je třeba porovnat nejméně tři skupiny sledovaných lidí. Statistický vzorek lidí, kteří byli podrobeni magickému působení je nutno porovna jednak s kontrolním vzorkem stejně postiženým vzorkem lidí, kteří magickému působení podrobeni nebyli, a s další skupinou pacientů, kteří nebyli vystaveni zkoumanému magickému rituálu, ale jen naprostému nesmyslnému bezobsažnému šaškování (o kterém se jen domnívali, že vychází opravdu z nějaké specielně studované magie) a případně ještě všechny tyto tři skupiny porovna ještě se stejným vzorkem lidí stejně postižených, kteří nejen že nebyli vystaveni magickému působení, ale byla jim poskytnuta vědecky ověřená metoda léčení. Teprve potom je možné kvalitně posoudit, zda jsou vámi zastávané postupy opravdu přínostné, anebo jen prázdné nesmysly.Jestli se Vám zdá má argumentace příliš ostrá a bezcitná, není to proto, že by hájila bezcitná stanoviska, ale proto, že útočí na stanoviska právě Vaše.Mnohokrát jsem z tohoto důvodu upozorňoval, že nemám vůbec nic proti nikomu z lidí, kteří se tu vyslovují. Moje polemika míří jen proti některým názorům. To je velký rozdíl.Nemyslím, že toto mé vysvětlení budeš vnímat jinak, než opět jako příliš sucharské věcné racionální a bez citu. :o) Mrzí mne to. Ale asi jsem teda takový suchar. :o) Omlouvám se za to.

Anejet (So, 1. 1. 2005 - 15:01)

Jiří, připojuji se k Etc.- bravurně jsi popsal Tvůj úhel pohledu, přičemž v něčem pochopitelně souhlasím a Etc. též vystihla, že náš náhled na svědomí není až tak odlišný.A děkuji za ten vědecký popis psychopata, hodí se mi tato vědomost, ačkoliv neodporuje tomu co jsem napsala či jak uvažuji. Toto mne v Tvém příspěvku zaujalo:"Naštěstí panuje v té věci určitý realismus a vědecká veřejnost proti těmto jednostranným vývodům staví velmi správně tezi, že funkčnost mozku je do značné míry výsledkem, a nikoli pouze příčinou chování člověka." To je hodně zajímavé, budu-li se chovat, uvažovat určitým způsobem, ovlivní to funkčnost mého mozku.To nezní až tak materialisticky, jako většina Tvého psaní a argumentů.Jsi Jiří nesporně vzdělaný a sečtělý, tedy alespo? na některém poli, ale Etc. mi dodala teď odvahu, sdělit i můj pocit, že se chováš ve svých příspěvcích pravidelně povýšeně.S bravurou všem sděluješ, že ty VÍŠ.Přičemž tu jistotu opíráš především o vědu. Vědeckými argumenty, tedy nastudovanými vědomostmi, jsi schopen sebevědomě "drtit" i názory lidí, kteří mají dosti odlišné názory než ty, ovšem podložené často svými osobními zkušenostmi. Ale nebudu se ti tu teď dál snažit dostatečně vědecky oponovat, oba asi víme, že existují oponenti Tvých náhledů na realitu i ve vědeckých kruzích a že by se s Tebou dokázali přít na mnohem lepší úrovni než já. Tvoje příspěvky zde často působí, jako když si upevňuješ své vlastní sebevědomí, maje přitom pocit, že ostatní musí zmlknout pod tíhou Tvých argumentů a dokonalého vyjádření. Např. Tvé reakce na různé "vtipálky"mne poněkud "baví". Ti lidé mají někdy příšerný až nesnesitelný humor či jsou třeba i hloupí nebo schválně provokují cynismem. Ale Tvé chytré a usazující komentáře mne rozesmívají - vážně myslíš že je tím usadíš? .... mám pocit, že se spíš ještě více pobaví.V Tvých příspěvcích podle mne chybí jedno - docela obyčejný cit. A to mi nevyvrátíš žádnými brilantními racionálními argumenty. Abych v tomhle změnila názor, budu tam ten cit nejprve muset sama cítit.Ještě snad - nemám potíže s logikou a přesto ... klidně se přihlásím k dejme tomu šamansko - kouzelnicko - magickému náhledu na svět, jak jsi popsal Libora. Tím neříkám, že se hlásím ke všem Liborovým názorům, to ne, už protože jsem je zdaleka všechny nečetla. Bojuj si dál za svůj přehledný a vědecky prokázaný a poněkud sterilní svět racionality a omezeného cítění. Přírodě i paranormálním jevům je to jedno. A věř mi, že mi není líto jen těch stromků, ale jakéhokoliv plýtvání energií, tedy i pokud jde o ty počítače. S Tvými úvahami lesního hospodáře nesouhlasím, protože jsou vytrženy z kontextu hospodaření s lesy na celé planetě, které je v nepořádku. Etc. mějte s krásně.

etc (So, 1. 1. 2005 - 10:01)

Jiří,dosti pečlivě argumentuješ, stojí to tedy za přečtení, bravo. Jen mne mrzí, že se cítíš jakoby vždy výše než "méné inteligentní" okolí. Anejet Tě nepochopila? Anebo Ty ji?! O svědoní se vyjádřila zcela zřetelně a vlastně - z hlediska věcné stránky výpovědí - zcela stejně jako Ty. Tvé argumentování je jen jinými slovy a doklady. Libora netřeba "hájit", obhájí se radostně sám. Tvé zdánlivě logicé příběhy a srovnání kulhají. Nepřipouštíš iracionálno, ale ono tu je: není totéž zapnout počítač, porazit strom, zbavit života skřivánka kvůli mlsnému jazyku. Fakt bezprostředního zbavovaní života na nás má dopad - činí nás bezprostředně okoralejšími, vlastně "mrtvějšími" Buďte všichni hodně živí!

Jiri (So, 1. 1. 2005 - 03:01)

... A jak je mým zvykem: do třetice.Ta odpověď možná ještě nebude jasná všem, raději to upřesním. Rodger se chtěl vidět s tou vzdálenou sestřenicí a tak zavraždil svou matku, protože věřil, že na její pohřeb se sjednou zas všichni příbuzní, tedy včetně Jane. :o) To je logické, ne?

Jiri (So, 1. 1. 2005 - 03:01)

Takže Vám klidně přeju, ať se vám splní všechna Vaše tajná přání......tedy pokud nejste psychopati. :o)

Jiri (So, 1. 1. 2005 - 03:01)

Libore: děkuji za právo k nesouhlasu, který jsi nám udělil a hned jej využiju, ale nejdřív Vás všechny sentimentálně zdravím a přeju Vám plno životní síly, kterou tak hezky symbolizuje strom, jak se všichni shodujeme. Jsem rád, Libore, že sis všiml, že "lidé někdy nekriticky přijímají různé věci". Ano, také jsem si toho všiml. Například šamansko-kouzelnicko-magické pohledy na svět plné pseudovědeckých termínů, jimž podléháš s takovou chutí. Tvé vědomí je těchto pohledů plné, ale k odmítání sis vybral právě ten vánoční stromeček. Je to jistě chvályhodné prozření, že ne každý rituál je zrovna racionální ve smyslu objektivní podpory silám života. Nepopírám, že mi také není akt uříznutí stromku zrovna příjemný. Já sám živý stromek nemám, nemám dokonce žádný a u rodičů zdobíme už leta stromek umělý. Ale k jádru věci. To, že strom je symbolem života a jako takový vystupuje v obsahu našeho kolektivního nevědomí, je nejspíš pravda a tak v tom s tebou souhlasím. Je to opravdu tak a právě pro tento symbol se stal součástí vánočního rituálu. Ne kvůli tomu uříznutí, ale kvůli tomu stromu. Podle mne totiž přeceňuješ ten akt uříznutí. Je třeba si uvědomit tu tradici v historických reáliích doby jejího vzniku a ne z dnešní ekologické úzkosti ze stále více poškozované přírody. Tehdejší člověk vnímal přírodu jako naprosto suverénní systém nezničitelných zdrojů, o jejichž obnovitelnosti neměl důvod ani na okamžik pochybovat. Proto nebylo uříznutí stromu tehdy v mysli žádného člověka o nic větším aktem krutosti než je pro nás dnes při této diskusi zapnutí počítače, jenž spotřebovává energii vesměs pramálo ekologicky získanou. Ve vzniku této tradice tedy nevidím žádný sadistický motiv, který měl zlomit člověka jakýmsi šamanským zlomením stromu. Hlavním symbolem tu byl strom a jeho uříznutí jen praktickou okolností, nad níž nikdo zvlášť neuvažoval. - Ano, z dnešního pohledu se nám to jeví jako bezcitné a také spousta lidí už od této praxe ustupuje. Přesto nepokládám ty ostatní rovnou za sadisty, pokud jsou stále natolik mámeni vůní pryskyřice a vznešeným dojmem z pravého stromku. Jestli myslíš, že ti lidé prožívají triumf, jak to tomu stromku nandali, že ho usmrtili a teď se radují z toho, že nad ním zvítězili a on zhyne, tak podle mne nemáš pravdu. Pokud to prožívají, pravdu máš. Druhá věc je, zda je trend k odklonu od této tradice prospěšná či nikoli. Myslím, že prospěšná je, ale možná by mne přesvědčil lesní hospodář, že pro přírodu v civilizovaných zemích Evropy a Severní Ameriky je tradice pravých vánočních stromků naopak pravým požehnáním, protože řada stromků ze školek by musela být tak jako tak zlikvidována, a pokud by to nepřineslo zisk z prodeje, bylo by méně prostředků na výsadbu nových lesů a péči o ně. Takže nejsem zas tak příkrým kritikem tohoto zvyku.A teď pro odlehčení jeden hádankový příběh: Dvacetiletý Roger šel se svou matkou na pohřeb své tety Susan, kde se sešlo, jak už to bývá, mnoho příbuzných, kteří se mezi sebou dlouhá léta neviděli, protože, jak už to bývá, v takovém širokém kruhu se sejdou tak leda na těch pohřbech. Krom ovdovělého strýce Josepha a jiných příbuzných tam byly také dvě dcery jednoho z příbuzných Jane a Meggy, přibližně ve věku Rogera. Jane se Rogerovi hned od první chvíle zdála velice přitažlivá a atraktivní a všechno nasvědčovalo tomu, že ona to postřehla a že jí jeho zájem byl příjemný. Obřad skončil, skončilo setkání příbuzných a všichni se zase rozejeli domů. A teď pozor. Za týden někdo zavraždil Rogerovu matku. - A Váš úkol teď je rozluštit, kdo a proč ji zabil! - (Odpověď je až na konci mého dlouhého článku)Anejet: Možná jsi mi nerozuměla s tím svědomím správně. Já netvrdím, že vrah či zloděj musí vždy trpět špatným svědomím. Svědomí je projevem konfliktu mezi vědomým přesvědčením a jednáním. Špatným svědomím tedy může trpět i přesvědčený fašista, když se opozdil při nástupu na frontu, kde měl bojovat proti spojencům, svědomí mohlo přimět bábu, aby se vyvarovala lživého slova a aby pravdivě odpověděla vlídnému gestapákovi, kam že to ti "terorističtí" paryzáni šli... Svědomí není institut, který by mohl být kritériem dobra a zla. To, o čem jsem hovořil já, je něco jiného. Jde o to, že jestli někdo někoho nevyprovokovaně zabije anebo okrade, je to zlo, bez ohledu na to, co si o tom dotyčný myslí, protože to vede ke strádání a bolesti druhého živého tvora. - Je zlo i to, že německý fašista nastoupil pozdě do války? Ne, je to spíš dobro, protože možná v té válce padlo o pár lidí míň. Je dobro, že bába práskla kvůli své "morální pevnosti" a nábožnosti ty partyzány? Nikoli, je to zlo! Zlo nevědomosti, protože měla vědět, že volí mezi umučením těch partyzánů a svým dvojitým otčenášem - a hned by poznala, že se má zachovat jinak. Udělala zlo, ačkoli sama zlá není. Její hodnoty, znalost a orientace v situaci byly pro tu chvíli nastaveny prostě chybně. Zlo. A co se týče krutosti kriminálních činů: bez ohledu na mínění a spokojenost či nespokojenost pachatele je krutost k druhým lidem a jejich životům objektivně neprospěšná. Jsme-li normálně vyvinutí jedinci, máme v úctě život - pak musíme uznat, že vědomé nevyprovokované sadistické zavraždění druhého člověka je zlo, a skutečně nezáleží na tom, zda se tím pachatel užírá nebo ne. A co se týká zdravých lidí, - ti se svou vinou v takovém případě užírají. Ti, kteří se svou vinou v případě vraždy neužírají, jsou buď lidé, kteří spáchali vraždu z důvodu, že k ní byli vyprovokováni, anebo se tím neužírají prostě proto, že jsou psychopati, ale těch je opravdu naštěstí velmi malé procento lidí. Ostatní "hřeší" proti svému přesvědčení, proti svým vlastním hodnotám (ekonomická nouze, náhlá emotivní zraňující příhoda typu nevěry či zrady, společensky vyprovokovaná mánie okamžité spotřeby, hromadění,...atd). Někteří pachatelé se po svém činu jakoby probudí a litují toho, co udělali, protože ve skutečnosti uvnitř mají hodhoty, které jen na ten okamžik ustoupily dopozadí pod silným tlakem jiného motivu, který naokamžik přebil tu hodnotu, která je u nich ale obecně daleko výš, než důvod toho zločinu, prostě nechali se ovládnout vášní, která venkoncem šla proti nim, a tím vlastně spáchali zlo i sami na sobě. Psychopatie: termín označující poruchu osobnosti (zejména afektivity a vůle) vedoucí k asociálnímu chování bez zjevného pocitu viny. Psychopati se neřadí ani k psychotikům (skutečně duševně nemocným), ani k neurotikům (kteří sami trpí svými poruchami), ale jsou to nestálí, impulzivní a společensky obtížní jedinci, jejichž chováním trpí především jejich okolí. Jsou společensky neadaptovaní a často mají konflikty se zákonem. Pojem psychopatie pochází od K. Schneidera (1923) a v nejnovější mezinárodní klasifikaci mu odpovídá termín "dissociální porucha osobnosti". Z moderních amerických výzkumů mozku nejtěžších zločinců vyplývá poznání, že mozek psychopata se skutečně liší od mozku normálního člověka - termografické monitorování vykazuje zcela odlišné reakce předního laloku atd. Výzkumy jsou problematické, protože to vede paradoxně k tomu, že těchto poznatků využívají obhájci těchto lidí u soudních procesů, kde je poslední dobou vznášena morálně-filozofická otázka, zda lze odsoudit člověka za to, že má jiný mozek, když od svůj mozek nevyrobil. Naštěstí panuje v té věci určitý realismus a vědecká věřejnost proti těmto jednostranným vývodům staví velmi správně tezi, že funkčnost mozku je do značné míry výsledkem, a nikoli pouze příčinou chování člověka. Znovu se ale na to ozývá námitka, že jejich chování je velmi výrazně determinováno prostředím, v němž vyrůstali (to, o čem hovoříš ty, Anejet), a za to prostředí také nemohou být viněni, zejména když víme, že o zásadní podobě mozku se rozhoduje v období dětství a dospívání. - Debata se vede dál a dokola se argumentuje biologickou, genetickou, vrozenou dispozicí na jedné straně a schopností rozpoznávat základní hodnoty a ovlivňovat svůj život na straně druhé. Z biologických výzkumů se ukazuje, že lze dokonce u dětí pomocí jednoduchých testů odhadnout, zda dítě bude mít sklon vyvíjet se psychopaticky, anebo nikoli. I to je morální problém, protože i když vědci jsou dnes schopni s určitou pravděpodobností toto nízké procento (asi 5 % dětí) vytipovat, dělo se to jen experimentálně a plošně to není povoleno. Může se vám 5 % zdát hodně, ale to samozřejmě neznamená, že z těch 5 % všichni vyrostou v psychopaty, právě díky vhodnému sociálnímu prostředí, vedení, emoční výchově atd. se skoro všechny tyto děti stanou naprosto normálními, jen měly určitou dispozici. Proč to tedy není povoleno? Jednoduše proto, že je to nebezpečné vzhledem k jejich přirozeným rovným právům. Jakmile o někom totiž řeknete, že má sklon k psychopatii, tak ho stigmatizujete a už od té chvíle k němu přistupujete jako k psychopatovi. Kdokoli se o něm dozví tohle, pohlíží na něj s nedůvěrou a to může být pro to dítě nesmírně frustrující, a nakonec paradoxně právě tohle může vést k tomu, že bude mít pod vlivem exkomunikace tato dispozice ještě daleko větší šanci se rozvinout. Takže proto se tento program nezačal uplatňovat. Odpověď na testovou otázku (co jsem psal výše): Rogerovu matku zavraždil sám Roger. A proč? No přece proto, že se chtěl setkat opět s tou svou vzdálenou sestřenicí! Pokud jste správně uhodli obě části odpovědi do 15 sekund po zadání, patříte mezi velmi malé procento lidí, kteří mají myšlení psychopata. To jen pro přiblížení, jak uvažuje psychopat, - takové nahlédnutí do jeho ploché duše... :o)Tak a zpět k hezkým věcem. Zdravím Vás radostně ze začínajícího nového roku a přeju ještě jednou všechno nejlepšího (mohu si to dovolit, protože věřím, že DOBRÉ není totéž co ZLÉ)!!!

Anejet (St, 29. 12. 2004 - 18:12)

Dobrý den vespolek,já tedy

Libor (St, 29. 12. 2004 - 12:12)

nejsem intolerantní k tradicím, to vůbec ne. Ovšem pokud to nejsou tradice smyšlené a zcetné. Je to každého věc co slaví, já jsemjen chtěl upozornit na to co se mi nelíbí, tejně jako vy zde upozorňujete na to co se nelíbí vám. Záměrně jsem užil srovnání psychoticky vraždících jedniců, s osobami kteří, vraždí a podporují kácení stromků. Dle mého názorum který nikomu nevnucuju, je to na stejné úrovni. Symboliku se ztrátou identity jsem užil proto, protože cítím, že to tak prostě je. Jinak se samozřejmě cítím být součástí celku, ale používám vlastní myšlení. Takže pokud se objeví nějaký svatý muž a bude hlásat, že nás spasí když budeme na Vánoce skákat z okna, tak asi jeho postoj nepřijmu. Chtěl jsem naznačit, že lidé nekriticky přijímají různé věci... Jde ovšem jen o můj postoj a máte právo se mnou nesouhlasit. Stejně tak mi ovšem přijde perverzní názor, že " ty stromky jsou pro to stejně pěstovaný, tak co"... Já se totiž domnívám, že tyhle vitřní postoje se odrážejí na našem tělesném zdraví...

Libor (St, 29. 12. 2004 - 12:12)

nejsem intolerantní k tradicím, to vůbec ne. Ovšem pokud to nejsou tradice smyšlené a zcetné. Je to každého věc co slaví, já jsemjen chtěl upozornit na to co se mi nelíbí, tejně jako vy zde upozorňujete na to co se nelíbí vám. Záměrně jsem užil srovnání psychoticky vraždících jedniců, s osobami kteří, vraždí a podporují kácení stromků. Dle mého názorum který nikomu nevnucuju, je to na stejné úrovni. Symboliku se ztrátou identity jsem užil proto, protože cítím, že to tak prostě je. Jinak se samozřejmě cítím být součástí celku, ale používám vlastní myšlení. Takže pokud se objeví nějaký svatý muž a bude hlásat, že nás spasí když budeme na Vánoce skákat z okna, tak asi jeho postoj nepřijmu. Chtěl jsem naznačit, že lidé nekriticky přijímají různé věci... Jde ovšem jen o můj postoj a máte právo se mnou nesouhlasit. Stejně tak mi ovšem přijde perverzní názor, že " ty stromky jsou pro to stejně pěstovaný, tak co"... Já se totiž domnívám, že tyhle vitřní postoje se odrážejí na našem tělesném zdraví...

Jiri (St, 29. 12. 2004 - 00:12)

Tak vidím, že pře o smysl vánočních svátků se nám stala opravdu vítanou! :o) Vidím tu intoleranci k tradicím, o nichž se bůhvíproč Libor domnívá, že jsou jen nástrojem k potupení života. Ale já jsem to tak nikdy nevnímal a tuším, že nikdo z lidí, kteří tyhle svátky slaví, to tak nevnímá. Stromek není pro nás symbolem zmaru a smrti, není na něm hlavní to "uříznutí". Možná to je vůči stromku necitlivé a mohli bychom uvažovat o tom, jestli by nebylo rozumnější to nedělat nebo to dělat citlivěji. Ale tvrdit, že jde o ventilaci sadistického přístupu k přírodě a životu, mi přijde poněkud příkré a nerozmyšlené. Chtělo by to více pochopení a pozitivního myšlení :o) Co ty na to, Libore... :o) Důvod, proč jsi byl napaden za semletí nejrůznějších věcí do jednoho pytle, je v tom, že na druhou stranu máš pravdu ve svém kritickém postoji ke spotřebnímu přístupu ke svátkům. K jakýmkoli - včetně těch dušiček anebo svátku zamilovaných atd. Snaha vytřískat z toho zisk a maximalizovat spotřebu je skutečně v rozporu s radostí, která je pro tyhle chvíle prioritou. Na tom se ostatně jistě shodneš i s pánem v kravatě, kterému se snažíš upřít jeho upřímnost, ačkoli ho neznáš, což pokládám za předsudek, proti němuž jsi tu tolikrát mával svým praporem. Snaha vidět svět pouze tak, že budeš spoléhat jen sám na sebe a demonstrativně užívat moudrých sentencí o ruce na konci tvého ramene a myšlenkám v tvé hlavě, je také směšné a falešné. Proč bys jinak vedl tuto diskusi, když Ti mohou být ostatní vlastně ukradení? Ne ne, Libore. Záleží ti na nás, tak je to. A tak je to správně. :o)

Cate (Út, 28. 12. 2004 - 20:12)

No, Libore, mluvis jako opila zenska. Nevim jak ty, ale ja svou identitu mam a i patrim k urcitemu proudu, samozrejme tak jako vsude i tady je nekdo komu de o levnejsi pracovni silu a dobry odbyt zbozi. Ukaz ideologii a dobu, kdy to tak nebylo. Snad cikani pri kocovani na tehle politice nestaveli. To ze spolecny program nebyl verejne pojmenovan jako spolecny program neznamena, ze neni. S krestanskymi svatky to mas trochu pomotane, ale uz jsem videla i obrazek, jak nad egyptskymi pyramidami vychazi jing a jang, takze streva mi to nevyrve. Btw nejsem krestan, ale myslim, ze Jezis se narodil 25. prosince a ne 24. Bohuzel nevim, co te tak zzira a srazi k zemi, ze rok co rok ve stejny cas prozivas svou osobni porazku. Tu bych mohla pocitit, kdyby mi nekdo porazil krasnou hrusen na zahrade, ale ne kdyz si koupim porazeny strom, ktery byl nekoho jineho. To by melo byt spise vitezstvi ne? Alespon z tveho pohledu. Jo a promin, ale za nemysliciho tvora bez minulosti oznacuj nejprve sebe. Ja sice myslim poskrovnu, ale minulost mam bohatou, jak rodove, tak z pohledu lidstva jako celku. A uz nepis takovy blbosti, clovek si pak mysli, ze jedinej fajn clovek na tomhle chatu uz se taky zcvoknul...nebo znormalnel.

etc (Út, 28. 12. 2004 - 13:12)

Tome, mně se zdá, že Liborovi dost rozumím (a to jsem prošla výchovou jak ve švýcarském penzionátu), tož si myslím, že mu snad přece jen rozumíš... Anebo nechceš?

etc (Út, 28. 12. 2004 - 13:12)

S lítostí ti dávám za pravdu, můžeš se mi vysmát...Protože bych mohla říct i že s tebou nesouhlasím - celý život jsem se snažila žít tak, abys mi mohl uvěřit, že když ti říkám: buď slušný, čestný a ohleduplný, poctivě pracuj....myslím to vážněm upřímně a bez přidaných účelů...Jenže jsem na dně, bez prostředků, bez rodiny...A ty chceš žít! Tedy mi nezbývá, než být smutným důkazem tvé pravdyS tím vykořeněním (i uříznutými stromky demonstrovaným), ztrátou identity, hrdosti... souhlasímAch joMáš se opravdu pěkně?etc

Tom (Út, 28. 12. 2004 - 13:12)

Ale pochopil Libore, jen často plácáš páté přes deváté a to se potom opravdu pochopit nedá.

Libor (Út, 28. 12. 2004 - 12:12)

Vůbec nic jsi nepochopil Tome... No nic:-)

Tom (Út, 28. 12. 2004 - 12:12)

Tak si ten stromek nekupuj, žádná církev nic takového nenařizuje. Za tímto účelem jsou stromky speciálně vypěstované, to už bys mohl pochopit. Jsou na světě horší tragedie, než zdobení stromků na Vánoce.

Libor (Út, 28. 12. 2004 - 11:12)

Jiří, samozřejmě, že jsem to myslel, trochu jinak a s tvým postojem souhlasím. jak jistě víte pustili nám pana Straku, proto jsem asi podvědomě psal o vrazích. Je zvláštní co vždycky stojí za tím, že se z někoho stane vrah. Často to je puritánská výchova, přísná maminka, nebo katolická rodina. V období puberty mezi desátým až šestnaáctým rokem, procházíme my chlypci vývojovým stádiem, které by se dost často dalo označit jako sadistické. Každý to zvládne jinak. Někomu stačí fantazie, někod nafukuje žáby, rozšlapává šneky, vraždí spolužačky... Jinak si myslím, že ení dobré vracet pacienta kde jeho nemoc vznikla. takže si myslím, že kolem pana Straky se budou točit ještě velké problémy a že o něm ještě uslyšíme... ale to říkám jen jako laik....Jinak ještě k té psychopatii...tedy v souvislosti s Vánoci. Je zajímavé jak pomalu se Vánoce blíží a jak rychle jsou pryč. Hektický shon a dárkové šílenství se najednou zlomí a všechno je pryč. Kouzlo Vánoc vyprchá do dvou dnů. 24. prosinec vlastně není žádné významné datum. Zimní slunovrat což byl původně pohanský svátek, je 21. prosince, oslavoval zrození nového slunce. Pouze v křesťanské mytologii, se sluneční bůh Ježíš kristus rodí 24. prosince. Tak mne napadá, že dvoudenní spoždění křesťanských svátků za původními pohanskými mělo ten účel že se na něj lépe vzpomíná. Např. 31. října se slavil Samain, svátek mrtvých, ale křesťanská liga nasadila na 2. listopadu dušičky, za týden si spíš vzpomenete na oslavu dušiček, přesě tak jako si vzpomenete na mejdan, který jste salvili před týdnem, než na mejdan na kterém jste pařili před deseti dny:-)...Mimochodem za ranných dob kdy mezi sebou válčily různé národy, byo největší potupou pro poražené když jim vítězové porazili jejich totemový strom. Představte si, že máte tak dvousetletou lípu nebo smrk, kterou si hýčkáte jako kmenový symbol a pak přijdou nějací cizáci a vy se večer musíte dívat na to jak vám jej porážejí. Porazit někomu strom, byla ta nevětší potupa, kterou člověk mohl na podvědomé úrovni prožít, řekněme že je to archetyp, něco co vnímáte symbolicky. Představte si, že vám někdo rozmlátí auto a ještě vás přinutí, aby jste si volant pověsili doma na futro... Živý strom je analogií života a zdraví, svobody a nezávislosti, usychající strom, který máme všichni v obýváku je symbol vykořeněné totemové síly. Znamená ztrátu identity a porážku. Prakticky nikdo se neodváží odporovat církvi a tak se z řezání stromků stal "lidový zvyk", který se "pro radost dětem udržuje dodnes". Každý rok si tak přiznáváme porážku, přiznáváme, že jsme součástí stáda, nemyslící tvorové bez minulosti, bez tradic, bez společné identity. Už dávno se neptám po smyslu života, neptám se po tom kdo mi jej dá. Nedá mi ho nikdo, protože život nemá žádný smysl, pokudmu ovšem sami nějaký nedáme. Svého nejlepšího spojence mám uvnitř lebky, pomocnou ruku na konci ramene a v životě se proderu jen tam kam se dostanu vlastní silou, aniž bych to před tím někde roztruboval. Takže když slyším něco o tom jak bych měl být ohleduplný, myslet na druhé a ne jen sobecky na sebe, že bych měl víc pracovat a míň se flákat, být víc poctivý a tak dále... tak pochybuju o tom, že to ta umělá autorita co mi to vykládá myslí opravdu vážně... nechce mě náhodou jen tak zpracovat, abych byl dobrá a levná pracovní síla, nebo spotřebitel jeho výrobků? To mě napadá vžydcky když jím o vánocích řízek a poslouchám sváteční slovo usměvavého pána v kravatě...

objektivní (Po, 27. 12. 2004 - 08:12)

Nemá cenu se tebou zabývat, ty kryple, leč v palici máš nasráno, takže tělesné zdraví je ti stejně k hovnu, ty lůzo.

Jiri (Po, 27. 12. 2004 - 00:12)

No, Libore. To, že někteří vrahové pociťují při aktu vraždy pocit uspokojení není tím, že myslí pozitivně, ale tím, že jsou psychopati, a jejich emoční vnímání reality je narušeno. Nedokáží totiž prožít jiný vztah s druhým člověkem, kterým by potvrdili svou existenci a unikli existenciální úzkosti samoty. Jen vztah vztah pachatele a oběti - z prožité bolesti druhého člověka doufají vytěžit něco, co se týká plného uvědomnění si bytí. Tento defekt jejich mysli je neštěstím pro nejen pro toho, s kým se rozhodnou tento "vztah" navázat. Je neštěstím i pro ně samotné, protože žádná vražda, kterou spáchají je nemůže uspokojit trvale. Jestliže je člověk sadistickým psychopatem, není šťastným, pokud někoho zabije. Jen je v tom okamžiku uspokojen, ale opravdu jen dočasně, protože mysl se nedá tímto způsobem jednorázově jednou provždy nasytit. K snížení vzrůstajícího napětí je takový člověk puzen opakovat navození stejného stavu znovu. - Proto je pro policisty velkým strašákem, když se objeví vražda, u níž je zřejmým motivem sadistická pohnutka. Vědí dobře, že jde jen o začátek a že to bude pokračovat - třeba za den, týden, pár měsíců nebo i třeba za rok, ale zcela JISTĚ pokračovat bude (pokud ho nechytí), protože sadista nemá jeden cíl, jehož je možno dosáhnout a říci, tak a konečně jsem definitivně docílil toho, co jsem chtěl, a jsem spokojen. - Naproti tomu je vražda ze žárlivosti nebo pro peníze poměrně snadná v tom, že pravděpodobně nehrozí nutně, že by byli ohroženi další oběti, protože cíle už bylo dosaženo. Ale obojí je zlé, protože to způsobuje bolest, stojí to proti životu a proti možnostem rozvíjení životních možností a růstu, nenapomáhá to překračování soběstřednosti ale naopak, neposiluje to pocit sounáležitosti, ale prohlubuje to propast odloučení od ostatních bytostí... a vede i přesto, že bylo dosaženo dílčího cíle, k nárůstu pocitu nenaplněnosti a frustrace. Takže ono mně se to jeví jako poměrně zřetelné zlo. - A navíc: pozitivní vnímání zla přece neznamená, že nejde o zlo. Ovšem vražda by nebyla zlem, kdybych vycházel z Tvého radikálního subjektivního konstruktivismu, podle nějž vnější svět naším poznáním neodhalujeme, nýbrž si ho vytváříme, přičemž realita je naší konstrukcí. Pokud bych to s Tvým postojem viděl z hlediska vraha, mohl bych samozřejmě snadno dojít k závěru, že zlo není, protože jsem se rozhodl jej ve své mysli nevytvořit a tím pádem je vražda naprosto v pohodě, protože já jsem s ní ve své mysli došel k souladu a vnímám ji dostatečně pozitivně. :o)

Reklama

Přidat komentář