Domácí násilí??

Despotický, psychicky labilní partner je noční můra. Rozhodně doporučuji s tím něco dělat - terapie by byl asi dobrý začátek, ale bohužel vím z vlastní zkušenosti, že najít dobré terapeuta je problém.
Každopádně to netolerovat a nezvykat si na to - hodně takových vztahů se totiž nakonec stejně rozsype, přičemž ten, který byl "podmaněn" mívá nezřídka problémy začít nový, zdravý vztah - jeho vnímání, zvyky jsou narušené. Často pak nechtěně ublíží člověku, který je v tom zcela nevinně.

Ahojky, taky se mi podobné veci stávly. Chlapi jsou divní v takových případech na nic nečekejte a utíkejte...
mě chtěl už zabít a naštěstí sem mu před výkonem smrti utekla a on se pak za strachu před zákonem oběsil. nechtějte tak dopadnout

Zajímalo by mě, co si myslet o muži, který často v opilosti, když nemám chuť na sex,začne poroučet co mám dělat a když protestuji tak došlo i k fyzickému napadení a obvykle to končilo důrazným příkazem k orálnímu sexu(snad si domyslíte, jak to ve skutečnosti znělo). Cítím se ponížená.

Za tu dobu, co byl pryč, se syn vylepšil, přestal koktat a zmizely i tiky a zlepšil se ve škole, byli jsme tu v pohodě a teď zalejzáme každý do svýho pokoje...Nejhorší je vidět, jak se ta hrůza podepisuje na děcku. Vy nejste manželé a dítě máte asi ještě malý, já bych na tvém místě neváhala a skončila to. Tihle chlapi se už nezmění, když nebudou sami chtít a to je utopie. Nesnesou rovnocenného partnera, potřebují mít někoho pod sebou, na kom si mohou dokazovat svoji velikost. Žádné ženě to sice nepřeju, ale v duchu si pořád říkám - kéž by odešel za jinou. Asi mi rozumíš.

Ahoj Uriel,tvůj dotaz vidím až teď, dřív jsem tu nebyla. Pár slov? Vše o tom, co jsem zažila, popisuje M.F.Hirigoyen v knize Psych.násilí v rodině. Jemu je 56, mně 42, máme 14letýho syna, jsme manželé. Ty máš výhodu, že jste se nevzali. Poté,co nějaký čas bydlel u své matky, se vrátil zpět, sice se drží zpátky, ale já jsem z toho na mrtvici a kluk je taky otrávený. Kdyby to šlo, zmizela bych tak, aby mně nikdy nenašel.Trpím to jenom kvůli synovi, ke kterému se naštěstí chová hezky. Nespíme spolu asi 10 let, já mám přítele, on má taky přítelkyni, myslí, že to nevím:)a já se pořád modlím, aby odešel k ní, ale ona je taky vdaná a má děti...

tak se po delsi dobe ozyvam,jak se situace vyviji.
Spime nadale na oddelenych postelich,skoro se nehadame,protoze spolu nic neresime,bavime se o nutnych vecech,lezim uz mesic s plotynkama,tak mi pomaha i paragraf na malyho mel,vi,ze jsem kontaktovala linku bezpeci,do poradny jit nechce - zadnej blbec se mu nebude hrabat v soukromi,nadhazuje mi,jak je nadrzenej za ty dva mesice,kritizovat a poucovat chodi moje deti vecer,kdyz uspavam malyho,ale ty na nej kaslou / je jim 19 a 21 /no a zatim nijak nic neresime.Myslim,ze to ale prijde,ja nevim,jak ho mam primet k premysleni o sobe a jeho chovani,kdyz on si neuvedomuje,ze by neco udelal spatne.Predhazuje mi,ze jsem ja vadna,kdyz proti jeho dobre minenym radam a nazorum porad neco mam.Ted jsem v nevyhode,protoze lezim,tak si on vsechno doma ridi sam a ja jelikoz nemam zadny naroky pro velke bolesti,tak se podrizuju.Takze vlastne se nic nedeje,ale jakmile zacnu chodit a budu sobestacna,tak se neco semele.Dva mesice sex.abstinence mi vubec nevadi a predstava,ze bych s nim mela spat se mi vubec nelibi,nic mi to nerika,nemam vubec potrebu k blizsimu kontaktu s nim.

Ahoj, moc s tebou cítím, protože já mám doma to samé...

uz jsem kontaktovala linku bezpeci,kde jsem vylicila svoji situaci a rekli mi,at to nepodcenuju,ze se to bude stupnovat,at jsem prichystana odejit.Synka mi nevezme,je moc maly,aby ho soud prirkl otci,to bych se o nej nemela umet postarat,ale v tomhle ohledu jsme oba jako rodice dokonali,tak jsem trochu uklidnena.Jenze on si to chce stale vyrikavat a hledat cestu jak dal spolecne zit,jenze ja te cesty mam uz plny zuby,protoze to vzdycky skonci tak,ze za vse spatne muzu ja.Jsem ve stadiu,kdy uz s nim ani nemluvim o nicem podstatnem,abych mu nezavdala pricinu ke zlobe nebo vycitkam.Je ale pravda,ze dnes s odstupem par dnu uz se mi to zas nezda tak zly a to je asi ta vec,proc spousta zen toto vsechno snasi.A pak se to stupnuje az vztahne ruku...Takze ted jsem ve fazi zjistovani,jak dal.

Uz jenom ze rika ze ti pripadne vezme synka, vydira..ale tak jednoduche to neni.Ja bych odesla.Ale vim ze to pro "zucastneneho" neni tak snadne.Ale takle bych zit nechtela.

Zdrhni, najdi si jinyho, hodnyho chlapa, kterej je taky dobrej v posteli a uzij si zivota tak, jak to ma bejt.
Za dalsich 15 let uz bude pozde.

prosim o nazor,popisu zde par situaci,ktere mi nedavaji spat,posledni vec me zablokovala a ja uz nemam silu ani chut vztah nadale udrzovat.Podotykam,ze jemu je 51 a ja mam 42.Nejsme manzele,ale mame maleho synka.
Pred tremi lety jsem se vracelaod znamych,kam muj pritel jit nechtel a predpokladal,ze nepujdu take..doprovazel mne kamarad,ktery mel stejnou cestu,v momente se otevrely vrata a pritel vybel,vynadal nasemu kamaradovi a mne za vraty vrazil facku s tim,ze uz ho nikdy takhle neponizim.Vubec jsem nic takoveho necekala,v te dobe jsme spolu zili necele dva roky....podruhe mne skrtil proto,ze jsem odmitla jit domu prave ve chvili,kdy chtel odejit on,sedeli jsme s prateli.Od te doby si davam pozor,abych mu nezavdala pricinu,nasili uz se nikdy neopakovalo,protoze jsem otehotnela,prestala kamkoliv chodit a venuji se jen diteti.Ale....Miva zachvaty zlosti,kdyz neni po jeho,dokaze ze sebe vychrlit takova slova,ze vubec nechapu,proc se mnou zije a obhajit pred nim svoji pravdu,je takrka nemozne,to uz davno poznaly moje dospele deti,ktere s nim zasadne nekomunikuji.Rika,ze kdyby jsme se meli rozejit,ze chlapecka uz nikdy neuvidim a ze ma dukazy na to,aby mi ho soud odebral.Co mam delat????je to tyrani?Necitim k nemu zu zhola nic..Bydlime v novem bydlisti necely rok a uz s nim nikdo nechce sedet ani u piva,pro jeho vecnou kritiku vseho co existuje.Lide ho tady nesnaseji a nekteri mi chteji pomoci.Je pravda,ze ve svem veku uz neziju v iluzi dokonaleho partnerstvi,dokazu zit i sama a tato predstava mi neni neprijemna,ale bojim se,ze by nastal boj o syna o ktereho se pritel umi velice pekne postarat.Ale nasledne se bojim,co bude dal,nemuzu mit ani vlastni nazor a kdyz ano,tak je to stejne blbost.jak dal prezivat v takovem svazku?Je to domaci nasili?Mam se nekam obratit o pomoc?Bijim se,ze se to vse bude starim stupnovat.Jeho otec ma 76let a je to jednou stranou litostny mekota,druhou stranou nenavistny a zavistivy clovek,bez jakych koliv ohledu.Sve manzelky si povazuje az ted na stara kolena,az je ztrapena a nemocna.Model v rodine byl takovy - zenske prace,muzske prace,zena nasleduje sveho manzela,zena drzi pusu a krok,zena nema vlastni nazor..a tak podobne.Asi mi kazdy poradi,pryc od nej,ale on umi byt i nezny,jen fakt neumi prijmout jinou pravdu nez tu svoji.A taky bych ho musela poslouchat na slovo,ale na to jsem uz dost stara a mam vlastni nazory,navic se o sebe a deti umim postarat.Ale co s nim,kdyz mi dela takove peklo a chce mi vzit synka?poradite?

ahoj všechny

bic a pryc..nez zacne tohle zkouset i na deti..ja to mela to samy-VS..zdrhla jsem s par trickama..a nebylo kam..s matkou se nestykame 7 let

Rekla bych, ze tohle normalni neni. Asi by bylo dobre, kdyby se vyjadril i chlap, co si o tom mysli. Muzi nejak mlcej. Zkratka je to tyran. Zmenit to muzes jen ty sama.

Zamysli se nad tim, jaky je tvuj otec. Chova se k matce take tak? Nepritahujes svym chovanim a jednanim k sobe prave takove typky?

Mě zaujala ta údajná sebevražda, to je psychické vydírání jako z učebnice. Doporučuji se také projevit jako nezávislá a samostatná osoba, bez nějakých záhad. A začni se věnovat nějakým koníčkům, třeba tanec, jazyky... Zkrátka si připusť, že by to mohlo jít bez něj, což si on asi ani ve snu nepřipouští. Měla jsem to samé doma, záhady sestaly opravdovými a po dvou letech jsem sama, tedy bez něj, a stejně jsem to nesla špatně. Hlavně pozor na to, aby si děti neodnesly z rodiny takovýto model soužití - otec despota a máma puťka. Držím palce, zvládneš to!!

Zdá se,že Tvůj manžel potřebuje péči odborníka.Takovéhle omezování, kontrolování není v pořádku a mám obavu, že přeroste v něco víc i když Ti to samozřejmě nepřeju.Rozhodně by ses měla zamyslet (jak už bylo řečeno výše) nad tím jestli máš kam jít,jestli by Ti pomohla kamarádka,rodiče, jestli máš nějaké úspory atd.Držím pěsti ať je všechno dobře dopadně.

Neustále již dva roky tady do mne kopou neznámí telepati proudem a snaží se mě paralyzovat či dohnat k infarktu (momentálně míří do srdeční krajiny). Olomouc v okruzích ulic Karafiátová 1, Komenského 9, Kosmonautů 29. Sousedé z Karafiátovy mne neustále udávají a i křivě! Radnice mi nechce povolit výměnu bytů. Dne 7. 1. 2003 mě v Olomouci u obchodního centra "Senimo" okradli! V pátek 10. 1. 2003 jsem na Karafiátově 1 v Olomouci omdlel! Vykradli mi 3x chatu, a postupně mi ji ničí v obci Huzová u Štemberka na Moravě. Mouši se na mě domluvily! Dne 27. 1. 2003, mne okradli na Wurmově 4 v Olomouci

Tak na tohle, co tu popisujes, bych si dala sakra VELKEJ POZOR! Rozhodne bych celou situaci ani v nejmensim nepodcenovala. Obavam si totiz, ze je jen otazkou casu, kdy to vykrystalizuje v neco pekne sileneho! I kdyz ti moc preji, aby se vse urovnalo a tvuj partner se sebou zacal neco delat...Myslis si ty osobne, ze je to realny? Byt na tvem miste, zacala bych se pripravovat na nejhorsi a promyslela bych do podrobnosti svoje moznosti. Kdo ti pomuze, kdyz prijde na vec? Rodice, bratr, sestra nebo kamaradka..? Kdo je vlastnikem bytu, ve kterem zijete? Mas svoje uspory? Svuj ucet? Vi o tom tvuj manzel? Nebo jsi na nem uz totalne zavisla? Jak financne tak i psychicky? Chces s nim dale zit nebo jsi pripravena se pomalu a jiste pripravit na vlastni zivot a pak to rozseknout? Jestli s nim chces dale zit, bude to chtit hodne taktiky a sebeovladani. Mas na to silu?! Mas silu zit v tomhle prostredi dalsich X let a navic tam vychovavat deti?! Promysli to, at tak nebo tak bude to chtit spoustu odvahy a sil.

Manzel skoro vubec nepije. K drogam ma odpor (je pedagog). Pokud se ale trochu napije a nema zrovna svuj den, tak je pravda, ze je to horsi. V takovem stavu mne jednou vyhodil z bytu jen proto, ze nebylo po jeho. Kdyz jsem si zabalila, ze pujdu, vzal a schoval mi penezenku s dokladama, abych byla bez prostredku. Je fakt, ze tohle udelal jen jednou a byl pod vlivem.