Dva jedináčci? Dcera 7let + mimi

bojím se toho:(

Mám vlastní sestru a bratra o cca 20 let mladší. Přibližně do 25 ti let jejich věku jsem žil jako jedináček, pak se to začalo vyrovnávat a dnes spolu mluvíme tak, jako by žádný věkový rozdíl neexistoval. Je určitě jepší mít sourozence s větším věkovým rozdílem, než zůstat úplně sám.

Samozřejmě si to může přečíst kdokoliv, jen mne zaujalo, že po roce přeješ Karin pěkný zbytek těhotenství...

Děkuji dámě Monice za upozornění. A to jako vadí, nebo co. vždyť si to může přečíst snad i někdo jiný, ne.

Víš,Radko, Karin sem psala před rokem, takže teď už asi ví, jak to 8mi letá dcera s mimčem zvládne.

Ahoj všem, já mám děti od sebe 7 a lůl roku. První je kluk. No a když jsme mu řekli, že budem mít mimčo, radostí zrovna neskákal. Koncem těhotenství se trošku uzavřel do sebe. Byl zamlklejší. Pro mě to taky bylo strašný. Když jsem se s dcerkou vrátila z porodnice, tak ta hrůza pokračovala ještě asi 14 dní. Vůbec k ní nechtěl chodit, zavřel se v pokoji, nechtěl s náma být. Já jsem to hodně oplakala /měla jsem pocit, že jsem si jedno dítě pořídila a o druhé "přišla"/, bylo to strašný. Pak jsem ale začala- prosím pomož mi, buď tak hodný, pojď ji pohlídat, prosím, atd. No a on měl pocit, že je důležitý, dostali jsme se z toho a od té doby je vše OK. Dnes je jim 14 a půl a skoro sedm let. Mají se rádi, jak to u sourozenců bývá- občas si spolu hrají, jsou dny, kdy kdy jsou spolu rádi a dny, kdy se mlátí, když se nemůžou ani vidět.
No a kdo si myslíte, že od syna občas dostane pusinku? No přece naše malá slečna, já ne, jenomkdyž mám narozky nebo svátek.
Já bych do toho šla klidně znovu, náš mladej je taky rád, že má sourozence.
Dokonce mu to řekl prý spolužák- jedináček, ať je rád, že doma není sám.
Navíc to má tu výhodu, že když jsou daleko od sebe, tak už je to jedno soběstačný, je míň práce. No a když byly dcerce asi tak 3 měsíce, nechávala jsem je chvilku doma samotnýa šla jsem třeba nakoupit sama, v klidu. To je taky výhoda.
Přeji ti Karin pěkný zbytek těhotenství, zdravé mimi a neboj- to bude fajn. Holčičky, když jsou první,tak se prý starají a těší.

Mám 6,5 let starou dceru a syna rok a půl. V době těhotenství jsme to spolu probiraly, moc se na mimi těšila, i když drobné zklamání nastalo, když jsme zjistili, že to bude kluk. Nicméně cestičku si k sobě postupně hledají a vypadá to,že to bude mnohem dřív než v dospělosti. S dcerou máme spolu pravidelně vyhrazené chvilky, které jsou jen naše(když malý spí nebo jej někdo hlídá) a veškerý čas se snažím spravedlivě rozdělovat mezi ně v rámci možností. V tomto věku dcera chápe, že prcek vyžaduje spoustu času.

Synovi bylo 11, když se narodila dcera, dnes je jim o 5 let víc a je to bezva, mají se rádi, malá by se pro něho rozdala, i když to je často ostrý, učí ji sprosťárničky, malá poslouchá jeho hudbu, má dobrý přehled, je to jiné, než kdyby vyrůstala s vrstevníkem, ale nemůžu si stěžovat, hlavní je, že mají jeden druhého a hlaavně budou mít do budoucna, není důležité, že si spolu nehrají na písku

Mam kamardku,co ma o 6 let maldsi sestru. detsvi se asi jako vsichni rvaly,ale v dospelosti jsou to v podstate nejlepsi kamaradky a nehnou se od sebe.

Mám 10ti leteho syna a prave se chystame na druhe dite, myslim, ze nikdy neni pozde.:-)

Ahoj, přeju všem veselé Velikonoce a moc děkuju za odpovědi. Je mi jasné, že v dětství už to partneři nebudou, ale pokud si v dospělosti k sobě najdou cestu a budou si vzájemně pomáhat budu moc ráda. Všichni jste mi udělali radost svou odpovědí i radou, takže se pomalu připravujeme, pište dál díky.:-)

Máme doma v podstatě totéž, co ty - mimčo a sedmiletou slečnu, sestra má taky 2 kluky o 7 let od sebe. Neboj, děcka okolo 7 let už jsou rozumný, starají se taky, ale je třeba jim ukázat, že kvůli miminku se na në nezapomíná a že kdykoli přijdou, čas si na ně člověk udělá.

je dobré mluvit o tom, jak to miminko bude malé, bezmocné, nic nebude umět a vy ho to všechno budete společně učit. už se ani nedoporučuje říkat, že bude starší setřičkou a mladšího sourozence bude ochraňovat, protože to může způsobit smutek, zlost apod, že bude něco MUSET... Už je velká, tak to určitě zvládne dobře!Držím vám palce a přeji hodně štěstí!

Karin,moje sestra má dceru ve věku 5 let.Vždycky všichni říkali,jak je rozmazlená,kolik má hraček,že se jí věnuje veškerá pozornost.Pak moje sestra otěhotněla podruhé.Taky sme si kladli stejnou otázku jako ty.Jak to ta starší bude snášet,když se maminka teď bude točit okolo miminka.No nebudeš tomu věřit,ale velmi mile nás překvapila.V říjnu se tedy sestře narodila další holčička.A ta starší se úplně změnila-pomáhá s ní,hraje si s ní,mazlí se s ní.Občas si taky dupne a je jí to líto,že na ni nemá maminka tolik času(i návštěva se soustředí na mimčo).Ale zvládá to skvěle.

Ahoj,já jsem to měla se sestrou taky tak.Ona byla starší.Jako děti jsme si moc nerozuměly,až když jsme dospěly,jsme k sobě našly cestu.

Mám sedmiletou dceru a jsem těhotná. Máte někdo zkušenost, buď z dětství nebo s vlastními dětmi, jak starší sourozenec takovou situaci zvládá? Děkuji moc za odpovědi. Teď se sice všichni moc těšíme, ale ráda bych se dověděla jaká může být realita...