Evoluce nebo kreace ?

Podvody darwinistů
Všechny...o rybník!!! Ještěěěě! Troubo!

Podvody darwinistů
Všechny důkazy, na základě kterých byl darwinismus akceptován jsou neseriozními podvody. Hlavním důkazem pro vývoj
obratlovců byly kresby E. Haeckla, ve kterých dokazoval, že vývoj embrya člověka opakuje vývoj obratlovců od ryb,
obojživelníků, plazů, ptáků až po savce. Haeckel však kresby upravoval, aby vyhovovaly vývojové teorii. I když už jeho současníci poukazovali, že kresby nesouhlasí se skutečností, celé 20. století byl tento důkaz v učebnicích uváděn a je
uváděn dosud
Podvody se hemží i důkazy o přechodných formách mezi opicí a člověkem. Lebka nalezená v Piltdownu, určená jako
přechodný typ, je podvrh. 40 let byla vystavována, bylo o ní napsáno sto článků a několik set disertací, ačkoliv dogmatem
darwinismu nezatížený člověk na první pohled zjistí, že je to podvrh
(Některá víra uzdravuje, některá zaslepuje.)
Člověk nebraský byl zkonstruován na základě nálezu jednoho zubu pravěkého prasete

Člověk javanský z tří zubů, kusu opičí
lebky a holenní kosti nalezené 15 m od lebky v hromadě jiných kostí.

Fosilie Pekingského člověka se pro jistotu ztratily.

Jediná čelist se zuby sloužila ke konstrukci Člověka haidelbergského, povýšeného dokonce za nový lidský druh. Stáří fosilie bylo určeno na 700 nebo 400 milionů let (dle libosti) a tento druh byl adoptován na předka lidí žijících v Evropě.

Celé číslo světově známého časopisu National geographic, bylo v r. 1999 věnováno konečně nalezenému přechodu
mezi dinosaury a ptáky. Jenže o 2 roky později bylo ve vší tichosti zveřejněno, že jde o podvod. Kostra byla složena z části
kostry dinosaura a části kostry vyhynulého ptáka.
9,10
Stáří fosilií člověka, nalezených v Evropě, určoval na universitě ve Franfurtu prof. R. Protsch. Stáří určil mezi 30 000 a 40
000 roky. Vědcům z Oxfordu tato čísla nesouhlasila s jejich měřeními a přijeli je do Frankfurtu ověřit. Tam zjistili, že
přístroj, na kterém měly být fosilie měřeny (radiokarbonovou metodou), nikdy nefungoval a pan profesor si, s vědomím celého kolektivu, čísla vymýšlel. Jak se ukázalo, stáří fosílií, až na jednu výjimku, nepřesáhlo 7 500 let a to včetně kostí
neandrtálců
Před komisí se Protsch hájil, že takto podvádí všichni. Přesto, že jsou tato čísla vymyšlená, uvádí se v učebnicích dál, protože se hodí do Darwinovy „teorie“!!!
Problematické je i stáří různých vyhynulých druhů. Radiokarbonovou metodou bylo určeno stáří dinosaurů na 13 tisíc let
nebo o několik desítek let více a stopy dinosaurů byly nalezeny vedle stop člověka a velkých šelem. Rovněž přítomnost
radioaktivního uhlíku 14C v černém uhlí zpochybňuje vysoké stáří uhlí; radioaktivní uhlík by už neměl být po 100 tisících
letech přítomen, tedy měřitelný. Paleontologie i geologie je v současnosti zahlcena množstvím dat, která jsou
podvodem, výmyslem, různými nepřesnostmi a je třeba je brát s velkou rezervou.
Za 150 let nepřinesli darwinisté jediný seriózní důkaz pro svoji teorii, o to víc podvodů a výmyslů.
Proč křesťané nepřijímají darwinismus
Těch důvodů je několik. Logicky myslícímu člověku je jasné, že tak složitý systém, jako jsou živé organismy, nemohl
vzniknout náhodou. Darwinismus je hlavní zbraní ateistů v potírání víry v Boha. Paul Johnson nazývá Darwina „svatým
patronem všech ateistů“
Zejména komunisté byli jeho zanícenými stoupenci. Mao veřejně uváděl, že „čínský
komunismus byl vybudován na základě Darwina a evoluční teorie“. Darwinismus poskytoval a stále poskytuje zdůvodnění rasismu, zejména reprezentovanému německým nacismem. Pokud je člověk jen výše vyvinutý živočich, pak pro něj platí stejné zákony jako pro ostatní živočichy, tedy slovy Darwina: „vyšší civilizované rasy po celém světě vyhladí bezpočet nižších“.
Podle této „teorie“ Hitler likvidoval „méněcenné“ rasy a slabší jedince. Darwinismus nedává vysvětlení a zdůvodnění altruismu, lásky k bližnímu, ani nemůže být základem morálky a etiky.

V čem se darwinisté mýlí
Tvrzení darwinistů, že mechanismem vývoje je přirozený výběr, je nesmyslné, nevědecké a matoucí. Přirozený výběr
může pouze vybírat mezi dvěma nebo více možnostmi, ale žádnou novou možnost nevytváří. Přirozený výběr nevytvořil
žádný nový druh, žádnou novou rasu, ani novou bílkovinu (enzym). To je zapřahání vozu před koně. Po objevení, že
základem dědičnosti je řetězec desoxyribonukleových kyselin (DNA), které určují pořadí aminokyselin v bílkovinách,
mechanismus změn v organismech dostal konkrétní podobu. Známe 4 typy DNA, které se liší bázemi (adenin, guanin,
cytosin, thymin). Každá aminokyselina je kódována trojicí těchto bází a přesné pořadí bází zaručuje přesné pořadí
aminokyselin v bílkovině (enzymu), které je nutné, aby bílkovina byla funkční. Nový enzym, což je nový elementární
evoluční krok, může vzniknout jen změnou v genomu organismu, čili v jeho řetězci DNA. Darwinovy náhodné změny mají
tedy konkrétní podobu v náhodných změnách v DNA, tj. v mutacích. Změnou jedné báze v jinou může vzniknout jiná
aminokyselina a kumulací těchto změn vznikne nový enzym. Tato představa je však neuskutečnitelná. Předně, k
náhodným mutacím dochází v celém genomu. Předpokládá se, že jen cca jedna desetina genomu kóduje nějaký životně
důležitý enzym; v tom případě každá desátá mutace zasáhne gen kódující takovýto enzym, takže se nenarodí
životaschopný potomek a k žádnému vývoji nedochází.
Pracujeme-li s náhodou musíme počítat s počtem pravděpodobnosti. Jednoduchý enzym, složený z 333 aminokyselin
je kódovaný 1 000 bází. Pravděpodobnost, že se nějaký tisícičlenný řetězec DNA seřadí náhodně do požadovaného
pořadí bází je 1 : 10600
tedy prakticky nulový. I jednoduché enzymatické systémy se skládají z několika desítek enzymů.
Zaklínadlem, kterým darwinisté řeší nepravděpodobnost, jsou miliony let, během kterých evoluce probíhala. Téměř
všechny živočišné kmeny, které dnes známe, se objevily v období kambria údajně před cca 550 miliony lety, během
několika desítek milionů let, hotové, bez vývojových mezistupňů a od té doby se moc nezměnily. V každém případě 500
milionů let je příliš krátká doba, aby se náhodnými mutacemi nebo jinými náhodnými změnami v genomu smysluplně
změnilo několik set milionů bází. (Genom psa je 2,4 miliardy bází, genom člověka a lidoopa 3 miliardy bází).
Jak ošidné je kalkulovat s miliony let vývoje nám ukáže údajný vývoj člověka. Člověk se měl oddělit od společného
předka s šimpanzem před cca 5 miliony lety, čili zhruba před milionem generací. Rozdíl v pořadí (sekvenci) bází mezi
šimpanzem a člověkem je 5% bází
1
. (Starší údaje uvádí 1,6%). 5% z 3 miliard je 150 milionů, takže by mělo
smysluplně, v pětiprocentní části, v zárodečných buňkách (jen mutace v zárodečných buňkách jsou dědičné), zmutovat v
každé generaci 150 bází. To je nesmysl, protože genom všech organismů je neobyčejně stálý a každý organismus
disponuje opravnými systémy, které chyby vzniklé při dělení buněk opravují. Kromě toho by mutovaly báze i ve zbylé části,
takže by byly eliminovány pro život důležité pochody.
Vznik žádného nového druhu nebyl dosud zaznamenán. (Kříženci dvou druhů rostlin, označené jako nový druh, jsou
novým druhem jen papírově.) U vyšších organismů, kdy je generační doba jeden rok, je to pochopitelné, ale ani u
mikroorganismů, kde je generační doba několik desítek minut, nebyl za 150 let nový druh pozorován. Octová muška,
vhodný model pro genetiky, je pěstována 50 let v tisících chovech a podrobována vlivu různých mutagenů. Byly připraveny
různé odrůdy a zrůdy, ale žádný nový druh a ani nový enzym nebyl zjištěn. Mikroorganismy rezistentní vůči antibiotikům
nevytváří nové enzymy nebo bílkoviny, ale přebírají je od mikroorganismů, které je mají ve svém genetickém materiálu2
.
Nemohli-li se organismy vyvíjet náhodně, musíme předpokládat, že vývoj je řízen nějakou inteligencí.

D:

Vidim, ze tvoje...Ja jen doufam, ze kazdy krome tebe v mem poslednim prispevku pochopil, ze to "kazde male dite" bylo pouze ironicky minenou recnickou figurou, zatimco tvoje - mnou rovnez zminene - naproste nepochopeni (zdaleka nejen kvantove) fyziky jsem prezentoval naopak s plnou vaznosti jako smutny fakt.

Mozna bychom se mohli pro priste domluvit na nejakych emotikonech, abych mohl ve svych budoucich prispevcich - vyhradne pro tvoji potrebu - zcela explicitne vyjadrovat, co myslim ironicky, a co naopak vazne.

D:

Vidim, ze tvoje...prknem o rybník! Prosííím! :-)

D:

Vidim, ze tvoje nepochopeni toho, co pisu, a z neho vyplyvajici slamene zavery a vyvraceni sebe sama ('vi kazde male dite' vs. 'naprosto nepochopene kvantove mechaniky') neustavaji.
Zvlast zarputile detinska je tva presvedcenost, ze neco 'mohlo byt', protoze si to prejes. Mohlo byt cokoliv, ale to, co skutecne bylo, je treba prokazat.

Hari Hari

Schvalne jestli prijdes na...No pochopitelne jsem ti zase ublizil. Tys prece nepouzil zadny konkretni kvantove fyzikalni argument, ale pouze jsi obecne poukazal na to, ze kvantova fyzika se vyznacuje vlivem subjektivniho vedomeho pozorovatele, coz prece vi kazde male dite. Kdybych tedy mel byt souzen hinduistickym tribunalem, asi bych pred nim mel predem priznat minimalne dalsiho slamaka, abych tak ziskal nadeji na aspon krapet shovivavosti, ze ano...

Ale ted vazne - musim priznat, ze z te tve reakce na anglicky citat o tom, ze nedokonalost vedecke metodologie jeste nedava placet k nevazane subjektivite, se mi dela az mirne nevolno. Zejmena kdyz tato pareakce, ohanejici se prikladem naprosto nepochopene kvantove mechaniky, pochazi z klavesnice nekoho, kdo nezna ani prvni Newtonuv pohybovy zakon, taktez si neuvedomuje zahrivani povrchu nasi planety slunecnim zarenim, a z nemoznosti sestrojeni perpetua mobile proto zbrkle a naprosto nesmyslne vyvozuje nemoznost abiogeneze na povrchu Zeme v jakekoli epose jeji geologicke historie.

Schvalne jestli prijdes na...nikdy nic nevyřešily. Připadá mi, že se necháváte přespříliš unášet vlastními myšlenkami bez ohledu na nesubjektivní realitu panující všude okolo. Hlavně Honzík tu vesele plácá prknem o rybník... Kdyby mu někdo dal hezky přes držku, jak by se na to tvářila subjektivně vnímaná kvantová fyzika? Já myslím, že nadšeně. Hare Kršna, hare hare

Schvalne jestli prijdes na to, ktery logicky klam jsi prave pouzil...

Hari Hari

Borys:

Pisu o necem jinem....>Souhlasim s prvni casti vety, ale druha opomiji napr. kvantovou fyziku, ktera se vyznacuje vlivem subjektivniho vedomeho pozorovatele.

Nez zacnes argumentovat kvantovou fyzikou, doporucoval bych ti naucit se aspon zaklady te klasicke.

Borys:

Pisu o necem jinem. O velkych plochach zesklovateleho pisku a starych kamennych stavbach a predmetech se zesklovatelym povrchem, napr. v Mohenjo daru, ve Skotsku, atd.

http://archaeology.about.com/od/vterms/g/vitrified_forts.htm
http://www.ancient-wisdom.co.uk/vitrified.htm

Hari Hari

anon:

Autor nekriticky prijal Geertze jako neomylnou autoritu, tot vse.

> "Just because scientific methodology is imperfect, this does not mean that rampant subjectivity (even the expanded kind) is the answer."

Souhlasim s prvni casti vety, ale druha opomiji napr. kvantovou fyziku, ktera se vyznacuje vlivem subjektivniho vedomeho pozorovatele.

Peticnictvim proti duchovnu a vsemu jinak nepohodlnemu, co nejak pronikne do mainstream medii, kam to 'nepatri' - casta to strategie materialistickeho establismentu. Takto reagoval napr. na knihu Forbidden Archeology (Thompson, Cremo), NBC special The Mysterious Origins of Man nebo u nas na TV porad Detektor, jehoz zakaz vysilani docilil. Nikoliv tedy debata a objasnovani s pripadnym vyvracenim nepravd, ale ocernovani a zakazovani. Pak se vsak nelze divit, ze stale vice lidi hleda alternativni vysvetleni sveta mimo mainstream vedu.

Hari Hari

Něco od Filipa Tvrdého:

When Cognitive Scientists Become Religious, Science Is in Trouble
http://massive-error.blogspot.cz/#!/2012/07/when-cognitive-scientists-become.html
Armin W. Geertz
Religion, 15 October 2009
http://dx.doi.org/10.1016/j.religion.2009.08.001

Mám pár známých, kteří jsou praktikující buddhisté, a pár dalších, kteří s buddhismem otevřeně sympatizují. Nic proti tomu nemám, protože dálnovýchodní nauky mi připadají jako vcelku neškodná volnočasová aktivita. Někdo si dá dvacet na otomanu, jiný si zase rád dáchne na meditační rohoží z kokosových vláken, proti gustu žádný dišputát. Co mě ovšem dokáže spolehlivě zvednout ze židle, jsou hlubokomyslné plky o tom, jak má buddhismus blízko k současné neurovědě. I v češtině vyšla na toto téma celá řada knih, jako jsou například Mosty k porozumění: Rozhovory předních vědců s dalajlamou o zkoumání lidské mysli (Praha: DharmaGaia, 2009; Kosmas). http://www.kosmas.cz/knihy/146335/mosty-k-porozumeni/ Termín "přední vědci" by si zasloužil být uveden v uvozovkách vyjadřujících sarkasmus, protože se jedná hlavně o populárního šarlatána Francisca Varelu, jehož pseudovědecká teorie o autopoiésis vyvolává u skutečných vědců útrpný úsměv či rovnou znechucení (viz zde: http://massive-error.blogspot.cz/2011/12/autopsies-on-autopoiesis.html ). Celá snaha o nalézání spojnic mezi orientálními náboženstvími a vědou mi připadá jako velká komedie, protože buddhistická meditace je založená na introspekci, a její subjektivní prožitky proto nemají pranic společného s objektivními poznatky přírodní vědy. Z tohoto důvodu jsem pociťoval značné zadostiučinění, když jsem pročítal vynikající kritiku neuroteologie, kterou pod názvem "When Cognitive Scientists Become Religious, Science Is in Trouble" publikoval kognitivní religionista Armin W. Geertz. Článek systematicky vyvrací pokusy využívat neurální vědu k apologii náboženství, které většinou navazují na psychiatra Eugena d'Aquiliho. Geertz hnutí označuje hanlivým výrazem "neurobabble" a jeho metodologii považuje za "esoterickou". Striktně odmítá zavedení introspekce a nereflektované intuice do vědeckého diskurzu: "Just because scientific methodology is imperfect, this does not mean that rampant subjectivity (even the expanded kind) is the answer." (p. 320). Ukazuje, jak je věda zneužívána transpersonální psychologií, hypnoterapií a dalšími New Age skupinami. Jako modelový příklad uvádí skandál, v němž roku 2005 americká Society for Neuroscience http://www.sfn.org/ pozvala dalajlámu jako hlavního řečníka svého výročního zasedání. Samotná pozvánka se setkala s odporem odborné veřejnosti, který vyvrcholil peticí proti dalajlámově účasti, již podepsalo přes pět set neurovědců. O aféře zběžně informovaly žurnály Nature (http://dx.doi.org/10.1038/436452b a http://dx.doi.org/10.1038/4361071b) a Wired http://www.wired.com/wired/archive/14.02/dalai.html, petice je dodnes dostupná online: http://www.petitiononline.com/sfn2005/petition.html
Dalajlámova tvrzení o slučitelnosti vědy a náboženství jsou skandální, jak je vidět na shrnutí "Neuroscience of Meditation" http://www.sfn.org/skins/main/pdf/annualprogressreport/2006ar.pdf
z výroční zprávy společnosti, v němž hlava tibetského buddhismu mimo jiné prohlašuje:

Although Buddhist contemplative tradition and modern science have evolved from different historical, intellectual and cultural roots, at heart they share significant commonalities, especially in their basic philosophical outlook and methodology. (Anonymous, p. 26)

Nepodepsaný autor si dále nemůže vynachválit pozitivní dopad buddhistické meditace při zdokonalování mysli, přeměně struktury mozku a léčbě vysokého tlaku, poruch příjmu potravy, deprese a chronické bolesti. Geertz si tyto nepodložené zvěsti nenechává líbit a kategoricky píše:

The problem is that none of the above claims have been definitively proven. It is more an expression of wishful thinking than of experimental results. The Dalai Lama's claim that Buddhism and neuroscience share the same philosophy and methodology exposes a startling ignorance of what science is all about. Neuroscientists who unequivocally agree with this point of view should perhaps brush up on their philosophy of science. (Geertz, p. 322)

Znovu opakuji, že nemám v úmyslu zasahovat ostatním do způsobu, jakým tráví ospalá nedělní odpoledne. Věřící jakýchkoli konfesí by ovšem neměli zatahovat své bláznivé historky a pofiderní techniky do korpusu objektivní vědy, která s nimi nechce a ani nesmí mít nic společného. Mezi buddhistickým neurovědcem a kreacionistickým biologem není většího rozdílu, a pokud vůbec nějaký existuje, pak spočívá jen v míře bizarnosti jejich extravagantních představ.

Attachments:

* Armin W. Geertz, "When Cognitive Scientists Become Religious, Science Is in Trouble", Religion, Vol. 39, No. 4 (2009), pp. 319-324.
* David Cyranoski, "Neuroscientists See Red Over Dalai Lama", Nature, Vol 436, No. 7050 (28 July 2005), p. 452.
* David Cyranoski, "Dalai Lama Gets Go-Ahead for Meditation Lecture", Nature, Vol. 436, No. 7054 (25 August 2005), p. 1071.

Posted 1 hour ago by Filip Tvrdý

Nebudu vám rušit vaši hlubokomyslnou diskusi, ale ty "archeologicke nalezy jako napr. vysokymi teplotami zesklovately kamen ci pisek podobny tomu na jaderne strelnici v Los Alamos" nejsou nic neobvyklého.
Můj děda kdysi dělal elektrárníka v Polabí a dodneska mi po něm zbylo pár skleněných trychtýřů, uvnitř hladkých, zvenčí písčitých, velice křehkých. To jak blesk vlítl do písku a roztavil ho do sklovata. Ty velké trychtýře se vyndat bez rozbití nepovedlo, byly příliš hluboké.
Takže on to tak velký zázrak zas nebude.

Z:

Marne tu cekam na nejake pouzitelne argumenty.

> Co znamená skeptický přístup? Beru jej jako metodu, kdy veškeré předpoklady i závěry podrobím kritickému rozboru. To neznamená předem ignorovat, ale dokázat. Pokud je některý předpoklad principiálně nedokazatelný (axiom, postulát), měla by být brána v potaz jeho nutnost (Occamova břitva), a také to, zda je či není za všech okolností platný (tak například vznikla neeuklidovská geometrie).

Toto je v poradku. V realu skepticimus ale funguje jinak, jak jsem tu jiz mnohokrate ukazal.
Ja tu se zadnymi axiomy neoperuji. Ani Boha za nej nepovazuji.
Je Occamova britva empiricky dokazatelna nebo je brana jako jisty druh axiomu?

> U "svatých textů" je bezpodmínečně nutno nade vší pochybnost a nezávisle prokázat jejich "svatost" v celku i detailech.

Nektere metody jsem tu uz uvedl. Co cini text svatym? A co je vlastne svatost? Z vedskeho hlediska (a predpokladam, ze by s touto definici nemely mit problem ani jine teisticke tradice, kdo nesouhlasi, at se ozve) je to soulad s Bohem, odevzdanost nasledovani Jeho prikladu a pokynu. Svata osoba a svaty text jsou poznatelni velmi jednoduse, a to podle vlivu na ostatni osoby, ktere se tez prikloni ke svatosti. V rectine se tomu rika metanoia, nova mysl.

> Bůh jako východisko hypotézy je principiálně nedokazatelný, je tedy postulátem. Proto je možno pokusit se postavit teorii bez tohoto postulátu a poté ji verifikovat. Ukazuje se, že tato cesta je (coby paradigma) dobře schůdná a výsledkem je soustava bezrozporných teorií s vysokou prediktivní schopností - a to je to, co tvoří základ soudobého vědeckého poznání.

Z vedskeho hlediska je toto jen vysledek omezeneho chapani Boha, ktere vychazi z abrahamovskych tradic, kde je Buh oddelen od sveho stvoreni. Uz jsem tu zminoval, ze Buh se nazyva Saktiman a Jeho energie sakti (zde mn.c.). Oboji lze chapat jako v jednom smyslu totozne a v jinem smyslu odlisne, ale nikdy ne oddelene v bezne chapanem (i tam totiz existuji mysticke tradice s odlisnym pohledem) abrahamovskem pojeti.

> Pokud by "bezbožné" paradigma přestalo vyhovovat, jistojistě by k celkovému zvratu došlo (vědecká kontrarevoluce). K převratným změnám už docházelo, výsledky byly zhusta "selským rozumem" nepochopitelné (OTR, kvantová fyzika...), ale potřeba opustit "bezbožnost" dosud nenastala.

> Konkurenční paradigmata, vycházející z existence obecného transcendentna jako nutné podmínky, dosud nedokázala poskytnout alespoň srovnatelnou predikční schopnost.

Uz jsem tu uvedl nekolik prikladu, ve kterych hmotne paradigma nevyhovuje, ale vedske paradigma ano (anomalni archeologicke nalezy, sny, morficke pole, reinkarnacni regrese s overitelnymi pripady, NDE zvl. u slepcu, siddhi, atd.). Ve skutenosti mi pripada, ze se soucasna veda inspiruje vedskym pojetim (wiki: multiversum, many worlds interpretation, morficke pole, atd.)
Stavajici paradigma je ale drzeno u vesla umele z ideologickych duvodu a ideologicko-ekonomickymi prostredky. I k tomu jsem uvadel odkazy. K jeho zmene tedy dojde spise umrtim jeho hlavnich zastancu nez prirozenym nahrazenim ala Kuhn.

> Důkazem je to, že má li dělostřelec dopravit projektil do cíle, nepoužije k tomu magické úkony ani hlubokou meditaci, anobrž výsledky vědy bezbožné.
Což se mi jeví jako dost neprůstřelný argument.

Viz vyse. Slysels o pokrocilych vojenskych technologiich ve staroveku? Uz jsme zde probirali letajici prostredky a toto s nimi souvisi. Napr. Mahabharata se o nich casto zminuje. Byly subtilnejsi povahy nez ty dnesni a uvadely se v cinnost meditaci a mantrou. Existuji i pozdejsi recke a blizkovychodni zaznamy, jakoz i archeologicke nalezy jako napr. vysokymi teplotami zesklovately kamen ci pisek podobny tomu na jaderne strelnici v Los Alamos. Robert Oppenheimer rekl, ze vybuch 'jeho' atomove bomby je prvni _v moderni dobe_.

Hari Hari

> Jo a borec nakonec: Zavlíct do diskuse o vědě Maxima Gorkého (ten tvůj anekdotický příspěvek), to je fakt kousek hodný vůdce lidu (ve staré řečtině demagogos)... bravo!

Citat se tykal vedy, takze byl k veci.
A zase strawman, nyni adhominovsky...

Hari Hari

D:

Se ctenim, chapanim a pripadnym vyhledavanim pojmu ti fakt pomoci nemuzu. Zkus nekoho ve svem okoli.

Hari Hari

n:

> Jakej monopol? Kdyby se duchovními cestami povedlo poznání světa aspoň na srovnatelné úrovni (tedy aspoň se stejnou predikční schopností), jistě by bylo v praxi široce využíváno. Protože na tomto poli veškeré "nematerialistické" systémy žalostně zklamaly, nezbývá jejich hlasatelům než planě plkat o jakémsi monopolu... protože svět na ně dlabe.
Takže aspoň mohou bájit o metafyzičnu či transcendentnu. Tam se mohou vyžívat do aleluja, protože tam není třeba nic dokazovat.

Uz jsem tu nekolikrat zminoval napr. dokument Expelled a pred par dny rostouci zajem o ruzne vedske discipliny. Tvoje kratka ci selektivni pamet je tvuj problem, tak jako strawmany.

> Stejně jako tys neprozkoumal veškeré vědní obory, ani já neprozkoumal veškeré náboženské obory.

Proto take netvrdim 'vsechny' jako ty.

> Vzhledem k tomu, že sám pojem "žargon" je poněkud vágní, není to našim závěrům na škodu.

Mas problem se slovnikovou definici?

> Vědecký "žargon" je otevřený, kdokoliv má možnost do něj vniknout - pokud mu to stojí za to. Věda nemá své esoterické oblasti, nemá něco, co je přístupné jen zasvěceným; řeč vědy je otevřená. Jednou z mála vyjimek je řeč lékařská, založená na latině - což přetrvává z historických důvodů. Ale ani tady nic nebrání proniknout do jejich mluvy, jen to chce seznámit se se základy staré řečtiny a latiny.
Takže jaká ochrana?

Zkus cist ten citat od Pat O’Conner stale dokola. Vysledek je vsak nezarucen.

> Mohl bych říci: Na jedne strane odchylka od programu, na druhe pouhé utopické bájení o raji v jakémsi duchovním svetě...

Odchylka od programu materialismu? Tvrdis, ze eliminace nepohodlnych trid ci ras neni programem konkretnich totalit, ale odchylka od neho...?

O metodickem poznavani nehmotne reality tu pisu od zacatku. Ty ses ale rozhodl se sveho strawmanu nevzdat.

Pravil jsi: Boha lze prijmout jako hypotezu a potom pouzit metodu k Jeho poznavani. Ta hypoteza muze vychazet bud ze smysloveho vnimani a logiky nebo ze svatych textu. Naopak tyto ignorovat je cesta skeptiku s predem danou agendou.

Co znamená skeptický přístup? Beru jej jako metodu, kdy veškeré předpoklady i závěry podrobím kritickému rozboru. To neznamená předem ignorovat, ale dokázat. Pokud je některý předpoklad principiálně nedokazatelný (axiom, postulát), měla by být brána v potaz jeho nutnost (Occamova břitva), a také to, zda je či není za všech okolností platný (tak například vznikla neeuklidovská geometrie).

...Ta hypoteza muze vychazet bud ze smysloveho vnimani a logiky nebo ze svatych textu...
Smyslové vnímání musi být vždy podrobeno nezávislé kontrole. Je až příliš snadné je ovlivnit či totálně změnit.
U "svatých textů" je bezpodmínečně nutno nade vší pochybnost a nezávisle prokázat jejich "svatost" v celku i detailech.

Bůh jako východisko hypotézy je principiálně nedokazatelný, je tedy postulátem. Proto je možno pokusit se postavit teorii bez tohoto postulátu a poté ji verifikovat. Ukazuje se, že tato cesta je (coby paradigma) dobře schůdná a výsledkem je soustava bezrozporných teorií s vysokou prediktivní schopností - a to je to, co tvoří základ soudobého vědeckého poznání.

K pojmu paradigmatu bych wiknul toto:
Podle široce přijímané koncepce T. S. Kuhna je paradigma souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců. Ke každému paradigmatu patří i metodická pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů. Proměna vědeckého paradigmatu se děje zvraty neboli vědeckými revolucemi.
Ke zvratům dochází po určité době tak, že se dosavadní paradigma vyčerpá. Nastává období, kdy již nevyhovuje při řešení některých otázek ve vědě - tyto nevyhovující odpovědi Kuhn označuje jako anomálie. Nahromadí-li se mnoho anomálií, dochází ke hledání nového paradigmatu a po dokončení tohoto procesu znovu nastává období tzv. normální vědy.
V Kuhnově teorii nové paradigma sice vítězí v konkurenci s několika dalšími, ale tato paradigmata jsou navzájem nesouměřitelná. Podávají totiž tak rozdílný pohled na svět, že není možné hodnotit jedno na základě druhého. Přijetí nového pradigmatu znamená revoluci ve vidění světa. To je dáno tím, že paradigma tvoří předpoklad samotného vnímání a je jakousi platformou na jejímž základě vnímáme svět jistým způsobem.

Pokud by "bezbožné" paradigma přestalo vyhovovat, jistojistě by k celkovému zvratu došlo (vědecká kontrarevoluce). K převratným změnám už docházelo, výsledky byly zhusta "selským rozumem" nepochopitelné (OTR, kvantová fyzika...), ale potřeba opustit "bezbožnost" dosud nenastala.

Konkurenční paradigmata, vycházející z existence obecného transcendentna jako nutné podmínky, dosud nedokázala poskytnout alespoň srovnatelnou predikční schopnost.

Důkazem je to, že má li dělostřelec dopravit projektil do cíle, nepoužije k tomu magické úkony ani hlubokou meditaci, anobrž výsledky vědy bezbožné.
Což se mi jeví jako dost neprůstřelný argument.

Hezký den!

Hareramicke, harekrisnicke,...Nevím, zda by bylo dobré sklouznout k čistě adhominické diskusi, ztratila by tím mnoho ze svého půvabu.
I když je to občas jako mlátit argumentační palicí do Michelinova nafoukance :-)
Nešť. Jeden si tak aspoň procvičí svou diskusní muskulaturu.

Hele, neznabohu, neruš Jendu...Hareramicke, harekrisnicke, harehareharericke, hariharicke...

Bud jak bud, kdo se zahaluje oblakem vagnosti, nepruhlednosti a necitelnosti, ten tak cini bud proto, ze se jasne, srozumitelne a logicky vyjadrovat vubec neumi, nebo - a to snad jeste casteji - proto, ze ma dobry duvod zakryvat iracionalitu a vnitrni inkonsistenci panauk, ktere hlasa. (Vzdyt i takova sepie ma dobry duvod se ve vode zakryvat do oblacku sveho vlastniho nepruhledneho sekretu - moc dalsich zbrani proti svym prirozenym nepratelum uz totiz chudak evidentne nema...)

Hele, neznabohu, neruš Jendu svým všetečným šťouralstvím v jeho hareramické pastorační činosti :-))