Fyzické tresty

Jestli má mít rodič výčitky svědomí, když dítěti nařeže? Někdy ano, někdy ne. Když se ptáte psychologa, nikdy neodpoví přímo,

Matějček je fajn, ale praxe je praxe.
Každé děcko je jiné, potřebuje jiný přístup. Na to nejsou žádné příručky. A taky člověk se nemůže chovat podle "návodu", protože je každý rodič jiný, jinak reaguje, jinak se (ne-)umí ovládat.
Nikdy nebude fungovat univerzální návod, jak vychovávat dítě.
Všichni děláme chyby ve výchově, a dělaly to generace před námi.
Protože se nikde neučí jak vychovávat děti. Ve škole se naučíme integrály a seznam děl K. Čapka, ale jak se konstruktivně hádat, jak zvládat své emoce a neublížit, jak vychovávat děti...to nás ve škole neučili. To musí každý sám. Nepochybně nás to neučili proto, že to vlastně nikdo neví.
A tak si to zkouší každý sám, a dělá stejné chyby, jako dělaly generace před ním.

Fyzické zásahy ve výchově jsou někdy nutné, ale kdy a kolik, to už je na každém, jak si to přebere. Nic tu nevyřešíme, rodiče, co fakt své děti týrají, nechodí číst na diskuze, jak by se měli chovat.

Přečti si místo žvanění těch hovadin třeba něco od Prof.Matějčka !!!

Je smutné, že tolik lidí odsuzuje pouhé "plácnutí" např. vztekajícího se dítěte jako NAPROSTO nepřijatelné, hrubé, brutální, surové, bestiální, úděsné, odporné, tyranské chování. Proč si myslíte, že např. domácí vězení, snížení kapesného nebo třeba pouhé zamračení se dítěti neubližuje? Každý trest je v podstatě násilí - více fyzické nebo více psychické. Co trest vězení pro dospělé? Není to násilí? Jistě, že ano. Není to ponižující? Jistě, že ano. Můžeme se bez trestů ve společnosti obejít? Nemůžeme.

Tak proč ten fanatismus, že i mírné tělesné tresty vytvoří z dítěte psychickou trosku. Uvědomují si ti, kdo toto hlásají, že pokud by to byla pravda, že už bychom dávno vymřeli? Po stovky generací se při výchově dětí používaly (a dříve běžně velmi přísné) tělesné tresty. Pokud by "psychické trosky" vzniklé touto výchovou měly děti, byly by z nich ještě větší trosky a tak by degenerace přímá i nepřímá (genetická) pokračovala až do naprostého konce lidstva, který by tak nastal už dávno. To, že si tady píšeme po internetu, jasně svědčí o tom, že po tisíciletí používané tělesné tresty lidstvo psychicky ani sociálně nezlikvidovaly. Dokonce naopak - co třeba vědecko-technický pokrok? Co umělecká díla minulosti? Je to typický výsledek psychicky labilních trosek, tělesně trestaných svými bestiálními rodiči? Co třeba "Babička" Boženy Němcové? Byla razantní odpůrkyní tělesných trestů při výchově dětí? Právě naopak - pokud byly rozumné a s láskou prováděné, souhlasila s nimi. A je to snad "bestie"? Kdo z velikánů minulosti nebyl jako dítě tělesně trestán? - šlo o naprosté výjimky. A vytvořili díla, která přetrvala staletí a jsou stále obdivována. Což se o "uspěchaných výrobcích" dneška asi těžko bude někdy v budoucnosti říkat.

Tak prosím, vy někteří, přestaňte si myslet, že spasíte svět, když ho budete vidět fanaticky černobíle a mít příjemný pocit, že stojíte na té správné straně těch zodpovědných, moudrých, ušlechtilých a povolaných ukazovat cestu těm armádám primitivních hlupáků kolem vás.

Přísahám, že se nechci nikoho dotknout, nemám jen rád fanatismus a extremismus v jakýchkoli podobách. Myslím, že zlatá střední cesta a selský rozum jsou tím, co tahle společnost přesycená všemi těmi reklamními nej-, nej-, nej,- potřebuje ze všeho nejvíc.

Tedy, a omlouvám se za délku předchozího, podle mě TĚLESNÉ TRESTY stejně jako všechno ostatní - ANO, JE TO MOŽNÉ (neříkám nutné ani vždy vhodné)ale s mírou, uvážlivě a bez přepjatých emocí. Potom to může vztah mezi rodičem a dítětem i upevnit. Je to forma komunikace v rodině. Rodiče tím dávají dítěti najevo, že jim není lhostejné. Bohužel, mnoho dětí má dnes pocit, že na ně (mnohdy uštvaní) rodiče nemají čas a že se jim nevěnují mnohdy už ani tím mírným výpraskem, který byl dříve vnímán společností jako projev rodičovské starostlivosti a lásky.

Milado,
fakt? V šestnácti rákoskou na holou?
Doufám, že přeháníš, protože jinak by to bylo dost divné.
V dnešní době mobilů není možné, aby se "zapomněla".

Já fyzické tresty schvaluji, myslím si, že je to asi nejůčinnější věc. Samozřejmostí je k tomu přistupovat v rozumné míře, i s ohledem na věk dítěte. Děti mám 4 a občas je plácnout když byly malé, to bylo někdy rychlejší i výchovnější. Nestává se to teď moc často, ale kdo zlobí, tak ví, že výprask dostane. Nejstarší máme šestnáctiletou holku a taky ví, že pokud se zapomene na zábavě, tak ji doma čeká rákoskou na holou.

I já si myslím, že...Sice starší příspěvek, ale nestačím se divit. Holku ve 14ti mlátit na holou a před mladšími sourozenci? Je mi z toho na blití.

žádám trest smrti pro ty,...To ale musis kontaktovat ustavni cinitele. Tady na Doktorce ho nikdo neschvali.

žádám trest smrti pro ty, co považují řezání dětí za normální výchovnou metodu.

tady sou samý nechutný úchylové......fuj

Tak jsem si to tady všechn-o...co to je za úchylná kravina dát děcku na zadek a pak ho objímat?Dítě by rozhodně nemělo dostávat brutální tresty,ale když už někdy třeba vyjímečně ho párkrát lepnu přes zadek,tak by mělo vědět že je potrestáno a proč a ne ho ještě objímat!Z něho vychováte cvoka!!!

Mám problém. V poslední...
I já si myslím, že vařečka (nebo rákoska nebo pásek)se mají při výchově používat minimálně, ale jsou občas takové situace, kdy velmi pomohou, kdy se prostě použít
musí. Jistě, nelze dávat výprask každý týden za každou trojku z diktátu, a nesprávné (asi i tresné) je jednou za rok v zuřivosti zmlátit dítě řemenem hlava nehlava.
Na druhé straně položit vařečku pro výstrahu na stůl a domlouvat a vyhrožovat je zcela zbytečné. V tu chvíli dítě odsouhlasí a slíbí cokoli, když ví, že při příštím provinění mu hrozí jen takový nezávazný pohovor. Přiměřený, spravedlivý a bezodkladný tělesný trest je občas nutný.
Do této diskuze se zapojuji hlavně proto, že jsem nedávno musela (po asi šesti měsících) trestat starší dceru.
Zjistila jsem totiž, že mě několik dnů opakovaně záměrně obelhává a podvádí. Dlouze jsem s ní pohovořila a dcera
sama uznala, že provedla zcela zbytečnou hloupost. Docela jí i věřím, že se něco podobného už nebude opakovat, ovšem lhaní jsem v žádném případě nemohla tolerovat a odpustit a rozhodla jsem, že za trest
bude bita.
Měla jsem snad udělat něco jiného? Domlouvat jí, zakazovat
televizi, krátit kapesné, kdo mi poradí?
Já jsem prostě z komory přinesla starou osvědčenou rákosku, fňukající dcerka musela spustit kalhoty, přehnula jsem si ji přes křeslo a pak už dostala "klasicky" nařezáno přes zadek. Nebylo to sice celých "pětadvacet", jenom asi dvanáct většinou lehkých švihnutí, ale zato to bylo bez kalhotek "na holou" a navíc ještě (záměrně) i v přítomnosti obou
mladších sourozenců. Čili docela velký exemplární výprask. Nakonec mi bylo dcery líto, ale domnívám se, že výprask byl
správný a doufám, že dalšího půl roku si budou všichni tři tuto exekuci velice dobře pamatovat a že rákoska bude jen
odpočívat.

Máte pocit, že ez bití se nedá pravopis naučit? :-)

Nejdřív byste se měla...Máš pravdu. Píše i slohově jako blbka,asi jí zapoměli rodiče občas jednu vrazit.
Ano,jak píše, uctívat dítě:-)) Asi zvláště,když je drzé atp..Potkávám dnešní malé spratky na ulici a začínám se jich i bát. Demokracie je fajn,ale nic se nesmí přehánět. Jedno plácnutí citelné,je lepší než tisíce slov.Vařečkou ne,ale hezky štípavou na prdelku..Dnes mi dcera říká, že jsem měla být tvrdší-protože studuje dálkově. Ona byla přesvědčená,jak bude bez školy mít úžasný život.:-)

Heleno zkus kliknout na...Nejdřív byste se měla naučit pořádně česky a pak něco psát na jakékoliv téma. Možná že v kurzu vaření by to nevadilo. Tady mám vážné pochybnosti o fundovanosti vaší rádoby znalé odpovědi

Tak jsem si to tady všechn-o přečetla a chci taky přispět svým dílem - rodiče mě vychovávali tak, že maminka dávala vařečkou (nic negativního jsem v tom neviděla, myslím, že jsem si ty tresty opravdu zasloužila, když jsem se chovala podrazácky - lhala jsem apod.; mnohem horší bylo, že mě bila vždycky v hněvu a ani po výprasku se zlobit nepřestala - to jsem vnímala mnohem hůř než pár ran na zadek; táta mi jedinkrát pár facek, když jsem na něj byla drzá, a nikdy už jsem si to nedovolila). Mám sama dvě děti, 5 a 3 roky, a používáme fyzické tresty zcela běžně (vařečkou na zadek), s tím, že NIKDY netrestáme v hněvu - když dítě neposlechne, nebo někomu ublíží, nebo je drzé - vezmu ho do soukromí (nikdy ne před lidmi!), promluvím s ním o tom, co udělalo a proč to bylo špatné, dám mu na zadek, pak se obejmeme a dáme náš vztah zase do pořádku... Děti to naprosto skvěle přijímají, jsou myslím velmi dobře vychované (tvrdí to všichni kolem). Takže pravidla bych shrnula takto: fyzické tresty ano, důsledně, nikdy ne v hněvu nebo na veřejnosti (to je ponižující), a vždycky znovu navázat vztah!

Nikdy, pamatuj že nikdy,...To iveta:
Fyzické tresty dětí je ta nejzašší možnost jak nevychované dítě usměrnit...
Za hloupého se rozhodně nepovažuji naopak někoho, kdo napíše "svím" místo svým, si za hloupého dovolím považovat. Přeji hezký zbytek dne a doporučuji znovu projít základy čj. :-)))))

Když si čtu některé příspěvky, tak mi je do breku. Jak můžete svím dětem způsobovat bolest? Vy jste nebyli dětmi? Vy nevíte jak to bolí? V práci vas také nikdo za špatné vísledky nemlátí řemenem!!! Jste bezcitní a hloupí.

Ten kdo trestá fyzicky...Naprosto souhlasím,v životě jsem na potomka nezvedla ruku,nebylo to zapotřebí.ALE-včera jsem slyšela ještě čerstvý zážitek.Tři holčičky, cca 10let záměrně udeřily dospělou ženu sněhovou koulí do hlavy.Když se ohradila a nappomenulaje,začaly jí častovat výrazy,za které by se nestyděl ani otrlý kriminálník.Ve chvíli,kdy tu nejdrzejší holčinu chytila žena za rukáv,začala dívka vykřikovat,že bití dětí je trestné.Žena jí opět napomenula a pak pustila,načež dívka zmizela za dveřmi nejbližšího domu,odkud pak začala vykřikovat ještě horší nadávky,než předtím.Mluvila jsem s dotyčnou paní asi o hodinu později-ještě stále byla z chování té holčičky v šoku.Upozorňuji,že se holčička ničím nelišila od stovek jiných děvčat.Žena by těžko beze svědků dokazovala jak napadení sněhovou koulí (nešlo o náhodný uděr při dětské koulovačce),tak slovní útok,naopak jsme se shodly,že kdyby si malá útočnice vymyslela vhodný příběh,mohla by s ním mít úspěch.Ta paní byla v šoku z toho,že ačkoliv byla sama obětí útoku,řev holčičky o tom,že jí žena bije byl hodně věrohodný.Ta malá útočnice asi zvedat moc sebevědomí nepotřebovala.Myslím že zrovna takové by fyzický trest prospět mohl.

Ten kdo trestá fyzicky dítě, tak to znamená, že neví, jak má vychovávat, ono je to totiž jednoduché, těžší je dát totiž příklad dítěti, čili závěrem, tohle dělají pouze "nízko" inteligentní lidé. Nebo je to mnohdy způsobeno jejich vlastní historií, viděli to u svých rodičů, nepřijde jim divné to aplikovat na své děti. Přijde mi naprosto nesmyslné, že by se dítě bálo jít domů kvůli blbé známce :-O. Fyzické trestání bych také přirovnala ke srabskému chování, proč? Jsme silnější než dítě, dítě potřebuje zvednout sebevědomí do života, aby umělo v životě reagovat jinak, než fyzicky. :)