Holky a zeny,co rikate na plac muze?

To jsou sráčové. Pokud jsou dospělí. Pokud jsou to děti tak ty brečí normálně bez ohledu na pohlaví. Ale dospělý muž nebrečí, jen sráč nebo buzna

Když s holkama ve třidě...Ahoj Zůzo...
Napiš mi, prosím, na mejla...
[email protected]
Pokecáme...

Je mi 25 let,proč?

Kolik Ti je holko? :)

Hodně se mi líbí když kluk brečí,takovýho kluka si víc vážim.

Když s holkama ve třidě šikanujem kluky tak se občas taky někteří před námy rozbrečí.

Jsou stuace v živoťě, které položí na lopatky i toho největšího tvrďáka. Určiťě je správné, že muži umí projevovat své city. Já osobně po přečtení části přízpěvků v této diskusi vašim mužum a přítelum docela závidim, ne každej chlap má to štěstí, že si může když je hůř pobrečet na rameni své milující přítelkyni, dle mě je to jedna z nějvětších výher v živoťě a opravdu jsem rád, že to většině zdejších žen nevadí. Daleko horší je situace pro muže když nemá komu si pobrečet a kdo by ho v těžké chvíli podržel. Jinak ty typy, co pláčou např u Pošty pro tebe, tak to nevim no, takovej kluk mi příjde dost přecitlivělej. Muži jsou často na oko tvdí protože život už poznali taky tvrdší, já třeba bych měl problémy některé city naplno před dívkou projevit, protože jsem už sám od sebe naučen navenek se tvářit, že se nic neděje a tak trochu jako tvrďák, co všechno zmákne, protože některý věci se bez toho zvládnout nedaj a je to také i věkem.

Není to žádná ostuda.

Můj kluk předemnou bulul akorát jednou, když se mu rozváděli rodiče. Jinak si bulel sám někde v koutku... Myslím, že kluci taky občas brečí, stejně jako holky, akorát se za to stydí, takže o tom tolik nemluví...

At? každý brečí, když chce a má k tomu důvod. Mého muže jsem viděla brečet, když umírali jeho rodiče, několik kamarádů v té samé situaci. Také jsem viděla chlapy brečet smíchy v různých situacích. Já sama taky k pláči daleko nemám, mě rozhodí ledaccos. Je to jen uvolnění, proč si to nedopřát.

Muze existovat vide typu muzu, ktere placou.
Jeden typ takovy ktery vzdy v opilosti prohlasuje, ze jej nema nikdo rad a beci, druhy s temi empatiemi a dalsi, ti co vzdy splaci nad vydelkem. Nejmensi pohromou je ten prostredni typ.

Tak to můj přítel je vyloženě plačka. Brečí i u filmů, které se mnou třeba ani nehnou, nebo třeba u toho pořadu "Pošta pro Tebe", u toho brečel snad vždycky, když jsme se na to dívali... Ale mně to nevadí. Ať si klidně pobrečí. Jsem ráda, že je citlivý a že umí dávat své city patřičně najevo. Mám ho ráda takového, jaký je a za jiného bych neměnila...

Osobně nesnáším typ muže - průjem. Ale můj přítel mi nepřipadal jako průjem, když se rozbrečel u nějakého "dojáku", jen jsem věděla, že je dost citlivý na některé věci a to je vlastně moc hezké. Spíš znám docela pestrou škálu volů, kteří nejspíš ani nepláčí, nevím. Nechci vědět. Mám ráda muže, kteří mají soucit a silné soc. cítění. Ti se zas nesmějí tak často a už vůbec ne někomu.

A proč bych podle Tebe neměla být normální? Když si to zaslouží, protože je na mě hnusnej, tak prostě dostane! Já si od něj všechno líbit nenechám! A jestli potom bulí a ještě k tomu přímo přede mnou, tím líp, aspoň na to dýl nezapomene...

muži nebrečí a ženy neserou :)

Chybí vám povědomí o pláči z pohledu biologie. Muž pláče úplně ze stejných důvodů jako žena, protože emoce jsou naprosto totožné. Nemá to vůbec nic společného s povahou nebo charakterem. U muže je rozdíl v tom, že pláče méně, což je způsobeno jiným charakterem nervové soustavy. Nervové spoje jsou dále od sebe, proto se přenos emočních informací více " ztrácí". Než dojdou nervové podněty do centrální spostavy, tak zeslábnou a není tak už důvod k pláči a pod.

Mariko naprosto s tebou souhlasím, že je v tom rozdíl. Mého přítele jsem párkrát viděla také plakat (z pochopitelných důvodů) a v žádném případě to neubralo na jeho mužnosti. Naopak jsem ráda, že se svoje city nestydí projevovat a nemá potřebu si hrát na Kinga nebo drsňáka. Je to sebevědomej mužskej a chlap každým coulem. Můžu se na něho spolehnout a opřít se o něj a nemusím se bát, že upadnu:-)Je to zkrátka můj milášek:-)

Nevím, kdo tady dělá legraci a kdo píše vážně, ale je přece rozdíl v tom, kvůli čemu muž pláče. Jestliže právě ztratil někoho blízkého, přijde mi normální, když vidím jeho dojetí. Jestli ale pláče, že si nemůže koupit poslední model motorky, něco s ním není v pořádku.

Evo a jsi normální?

Já jsem párkrát zmlátila svojeho kluka tak, že se rozbrečel. On se chudák nemoh ani moc bánit, protože je o hlavu menší než já. Sice mi ho potom bylo trochu líto, ale zasloužil si to, protože se ke mě choval hnusně.