hysterie

no tak jsem tady zase...tak sestra prijela domu....kdyz jsme se ji pokus.neco rict..tak TAK STRASNE ZACALA RVAT.....ze jsem jenom koukala....nedala se zadrzet...vubec v tu dobu neraguje na to co kdo rikas..jenom rve rve rve....pak vzala stlolicku a bouchala s ni o zem jako male dite....pak rvala na me...neco v tom smyslu ze podvadim sveho pritele(lez jako vez)..lze jenom aby nekomu ublizila...a ten jeji pritel tam stal a podporoval ji v tom....kricela jsem na ni s mamkou at se uklidni....pak jsem na ni uz jenom mluvila at se uklidni ...ale nezabralo ni....tak odjela...uz je to 14 dni co se neozvala...rodice nic nechapu....cekame ze si to treba uvedomi co dela....ale myslim si ze si porad mysli ze se ji ublizuje,,,takze to dopadlo tak jak jsem cekala....:(

ad předchozí : moje...No jak vidím, tak píšete "bývalá". Takže dobře jste udělal a radši prchnul :-) Víceméně když to jde, je to to nejlepší řešení! Naprosto tu osobu ze svého života vymazat (mluvím o diagnoze psychopatická hysterie a variantě, že nemocná osoba s tím nemíní nic dělat)

ad předchozí : moje bývalá měla takové zvláštní záchvaty hysterie, vždy když se řešilo něco co se jí týkalo (tj její nesrovnalosti) po telefonu, tak pomalu přestávala reagovat na rozumnou diskuzi, začínala bez přestávky mluvit (prostě nebyla k zastavení), v podstatě opakovala dokola nějaký blábol (třeba "děláš ze mě děvku, to tak není, děláš ze mě děvku atd) a vygradovala to do nesrozumitelného řevu který vždy uťala típnutím telefonu. Na další volání reagovala vždy na popáté a zopákla předchozí postup.

no rodice to vedi a ja...Jedinné řešení je opravdu dostat ji alespoň k psychologovi, poradci pro mezilidské vztahy. Zkusit to třeba tak, že si tam nejdříve zajdete vy a vaši rodiče, aby vám poradili, jak v této situaci postupovat. Pak navrhnout to samé i sestře, už s argumentem - my pro to něco děláme, aby se vše zklidnilo, teď musíš ty. Něco podobného jsme prožívali a vlastně prožíváme stále ... dotyčnou osobu jsme k paní psycholožce dostali, ale byla tam jen jednou a dost. Ne že by odtamtud utekla, ale vymluvila se a už se tam pak neukázala.Je to těžké a navíc, pokud sestra trpí skutečně hysterickou psychopatií, pak i trochu nemožné ji dostat k někomu, kdo by jí mohl pomoct. Ještě možná rada přímo od psycholožky - zkusit na některé výpady reagovat v takovém stylu, aby se nad tím byla nucena zamyslet. Např. končit věty stylem - a teď nad tím zkus popřemýšlet ... zamysli se nad tím ... atp.

no rodice to vedi a ja taky..ale nedovedu si predstav..jak by se na tohle sestra tvarila...ale jedine co muzu rict predem je ze by nas poslala nekam...a jeste by udelala scenu..ze ji ublizujeme..takze to asi nepujde...dela sceny i svemu prite...ale ten dela ze to nevidi...:(

Sestra je nemocná a potřebuje pomoc psychiatra. Může to být začátek závažnější nemoci. Musíte trvat na vyšetření a léčbě. Nic jiného vám nezbývá. Ale rodiče to jistě vědí.

dobry den....prosim potrebuju radu jak se zachovat k hysterce...mam sestru..ktera je naprosto hrozna...to je jeste slabe slovo!!!trva to uz nekol.let..a je to cim dal tim horsi.uz s ni nikam ani nechodim protoze vdycky udelala tak hroznou scenu ze to vypadalo ze jsem ji asi nejak strasne ublizila .ale opak je pravdou..bohuzel.uz se nemuzeme ani sejit na navsteve u rodicu aby ona neco nezacala..taky je zla na rodice,porad se ji neco nelibi..a vyvolava hadky...nasi jsou nestastni a ja taky...ale uz se nechci porad jenom omlouvat kdyz za nic nemuzu....!!!bohuzel musi rict ze jsem svoji setru prestala mit rada..a to jen proto jak se chova.....ale verte me je to k nevydrzeni...

Nestýská se jí po vlastní...Ne, jedná se o poruchu osobnosti, dřívější název je hysterická psychopatie. Viz podrobný článek:
http://www.symbinatur.com/Hysterie-clanek-891.html

ano, postupně píšu o všech diagnózách, každý měsíc o jedné:-)) dobrý postřeh, koukam, že se asi taky zajímáš o všechno, viď...

veroniko, ty taky píšeš skoro o všem, viď...

Ahoj všem, píšu článek o hysterii a hledám někoho, kdo si tím prošel nebo prochází a kdo by mi odpověděl, např. přes mail, na pár otázek (minirozhovor, cca 3-4 otázky), aby čtenáři lépe pochopili, jak se takový člověk cítí. Prosím, ozvěte se mi kdyžtak na mail: rozhovorVK"seznam.cz díky Veronika

No to je teda situace
budete muset vyhledat odbornou pomoc, ne ona ale vy, a udělat to musíte co nejdřív a pro svoji vlastní ochranu a pro svoji vlastní budoucnost. sama to totiž nezvládnete
pokud to neuděláte, tak ztratíte samu sebe
"sežere vás to" a rozloží celou rodinu, vztahy - všechno půjde do háje
radím neotálet, vyhledat odbornou pomoc psychologa, rodinného nebo obyč.
stačí se jít poradit, nemusíte se stydět, od věci by nebylo taky aby ten psycholog byl zároveň i psychiatr, určitě bude mít bohaté zkušenosti a dobrý vhled do situace.
Ničeho se nebojte
zatím bych neříkala nikomu nic, nemuseli by vás doma pochopit, po té konzultaci bych si doma v klidu srovnala v hlavě co bude dobré udělat dál
držím vám palec

Mám skoro stejnou zkušenost jako pan xy. To hysterické chování je zmapováno velmi dobře. Každý tyto projevy a nestálost zná. Taková nejistota v rámci vztahu je mnohokrát velmi psychicky a fyzicky náročná a zničující. Především pro nehysterickou stranu. Bohužel je ale obrovský problém jak se teda k takovému člověku chovat. Nikdy nevím co a jak. Zažívám situace, kdy přesně vím, že ať řeknu ano nebo ne (obrazně) tak bude hysterický výstup. Nemám ponětí jak to řešit. V tuto chvíli to směřuje s obrovskými problémy k rozchodu, ale mám stále pocit, že jsem nevyužil všechny možnosti. rád bych to řešil s psychologem ale ona tvrdí, že problémy mám já atd. Nevím co a jak. Jestli máte někdo nějakou praktickou zkušenost ve smylu jak se chovat k takovému člověku tak budu vděčný.

Díky

Pryč od ní! Já vím že se to snadněji řekne než udělá ale jinak to fakt nevidím.

Prosím Vás o radu,jak se zachovat v mé situaci,kerou bych alespoň stručně rád popsal. S mou ženou se známe 12 let,vzatí jsme 5 let,máme 4 letou dcerku...zatím to zní pěkne...zhruba před rokem a pul si žena našla milence mladšího, studenta, mně vyhnala z bytu pred pul rokem, od ty doby si dítě střídáme a podala žádost o rozvod. Mezitím se ale s tím mladým mužem prý rozešla, no vrátit se do manželství se mnou nechce. Duvod? Že prý chce být svobodná,chce si užít dalších vztahu, prý po tom,co s tím klukem zažila si už nedovede představit sexuální život se mnou, ríká však, že mne miluje jako svého otce i jako otce svého dítěte,není však schopna se mnou žít. Po celou dobu manželství mně histericky trápila,nikdy sem u ní nevědel na čem jsem, velmi ráda si vymýšlí, ráda žertuje především na sexuální témata, když jsem byl nemocen, vyhlasovala mně za hypochondra, na díté byla ošklivá, teď se však cítí lépe, poněvadž je týden matkou, když je dcera s ní a týden si dělá co chce, potkává se s lidma, navazuje vztahy, je možné, že se chce vrátit taky do vztahu s tím klukem, no říká, že si ho ani nikoho už nikdy nechce vzít, protože manželství je pro ni něco moc špatnýho, zavazujícího a nudného...Co mám dělat? Když se ji dva dny neozvu,furt mě kontaktuje, flirtuje, sexuálně provokuje a za minutu se mi vysměje,že se mnou to bylo nanic a nikdy se ke mně nevrátí. Pokud jsem četl co to o histerii u Plzáka i jinde, 99% to na ni sedělo, no nikde nebylo napsáno, co s takou ženou dělat, jak se k ní chovat...Vytýkala mi nezájem o ni,když jsem já žil v realitě každodenního pracovního a otcovského života, teď, když o ni zájem jevím, cítí se vázaná a ohrožována, cítí ke mně sexuální odpor, zkoušel sem už všechno, dochází mi trpělivost, no hodnota rodiny a syna je pro mě maximální. Prosím,zkuste poradit,co v této situaci dělat, 2 měsíce jsem s ní nekomunikoval,nebral telefony,říkal jsem jí: buď já aneb on, ona se pak omlouvala a napsala, že s nim skončila, no pak když jsme se potkali, že prý nechce se mnou žít,chce se ale se mnou přátelit, setkávat se na společném programu s dítětem, dokonce spolu nadále podnikat...mám ji nadále ignorovat, nebo ji ukazovat,jak je pro mně stále duležitá a miluji ji, nebo se s ní potkávat jako přítel a otec jejího dítěte...co mi ji vrátí? Co dokáže tu strašnou histerii zkrotit. Nekdy vypráví fakt jako ta plzákovsky popsaná rychlopalná pistole, z cílem zranit a zmást, v jednom rozhovoru otočí všechno naruby, nevíte na čem u ni jste a ona říká, že taky neví co vlastně chce...chce prý svobodu taky proto, že v mládí její matka porodila jejího malinkýho bratra, o kterého musela od 14-ti let pečovat, pak poznala mně a jako prvního hocha si mě vzala,takže prý nic nezažila, měla furt nějaké děcko na krku, a to mládí si chce dohnat, no dokdy a jak dlouho to muže trvat? Asi dosti zložité, prosim, poraďte co dělat. Děkuji.

dejte ji více povinností a hlavně se k ní chovejte jako ke kamarádce, zkuste ji věřit. je možné, že od vás vycítla jakousi nesympatii a nemá vás v oblibě. tak může cítit, že ztrácí i otce... Zkuste to s ní před otce. problémy můžou být i v disharmonickém životě, který prožila....

Pro Laďu.
Nemyslím si, že by stáří příspěvku bylo rozhodující. Samozřejmě, že jsem si příspěvky k tomuto tématu přečetl velice pozorně, včetně jejich data. Ale upřímně, co je v lidském životě šest let!?
Píši své příspěvky v touze lidem poskytnout své zkušenosti a pomoci jim. Setkal jsem se s takovými nerealistickými radami psychologů a psychiatrů, kteří radí hysterickým ženám, že jim "Zakazují lásku." Přirovnávají to k případům, kdy alkoholik má zakázán alkohol. Ovšem já se domnívám, že je to nesmysl, neboť bez alkoholu skutečně mohu žít, aniž by byl můj život ochuzen nebo dokonce ohrože. Ale bez lásky?!
Domnívám se také, že pokuď někdo chce hysterickým ženám skutečně pomoci, tak si jich, jako pacientek musí vážit, a musí je chápat v celé složitosti, jakou, jako lidské bytosti, skutečně jsme.
Každé psychické onemocnění má svá specifika, a v případě hysterických žen to platí také. Samozřejmě mě tu nejde o to, že po přečtení mých příspěvků, bude všem čtenářům jasné, co je hysterie a jak lidem trpící touto psychickou poruchou pomoci. Spíše mě jde o to, aby lidé získaly důvěru v odbornou pomoc a neházely flintu do žita. Určitě musí každý případ posuzovat odborně vzdělaný člověk. Zde je možné uvést jen základní fakta.

Nevšiml sis náhodou,že se jedná o příspěvek starý 6 let,jestli už není dcera v domově důchodců.

Pro paní Milenu.
Pozorně jsem si přečetl Váš příspěvek. Je velice težké Vám poradit, co dělat. V první řadě je to "Zákon o rodině", který vlastně nedává rodičům příliž na výběr, co s takovým nezvladatelnými, a v některých případech i nebezpečnými dětmi dělat. Je mi Vás opravdu líto, protože nemáte možnost dítě prostě vyhodit z bytu. Většinou nepomůže ani vyvdání dcery, protože problémy v jejím osobním životě se za ní táhnou, a rodičů se skoro vždy osobně dotýkají.
Ale pokuď jste četla pozorně moje příspěvky, tak jedna možnost Vám zbyla, nedělat své nevlastní dceři obecenstvo, pro její výstupy.
To opravdu není Vaše povinnost. Její nepořádnost a lenost pro mě není žadným překvapením, protože hysterie = lenost. Nikde jsem neviděl takový nepořádek, jako u nás doma. A jako v pokoji mé sestry. Když Vám řeknu, že pod postelí a v nočním stolku mé sestry, bylo nejenom spodní špinavé prádlo, ale i zmuchlané a prázdné pytlíky od chipsů, ponožky a vrstva prachu i rok stará. A to zdaleka nejsem u konce seznamu, a vůbec jí to nevadilo. Nepřipadá Vám to povědomé? A přesto o sobě dnes mluví před svými dětmi v tom smyslu, že nebylo pořádnějšího dítěte na Zemi, a ani se u toho nečervená. Schválně trochu přeháním, ale přesto nejsem daleko od pravdy.
Moje sestra žila u mých rodičů mnoho let, jako svobodná matka se dvěma dětmi, a věřte mi, že nebylo možné se jí zbavit. Její osobní vztahy většinou po pár měsících vzaly za své. A i když se vdala, tak děti u mých rodičů zůstávali po dobu dalších mnoha let, protože vztahy v rodině mé sestry byly velice napjaté a často docházelo ke konfliktům. Navíc moje sestra byla celou tu dobu nezaměstnaná, a ani se nesnažila najít si zaměstnaní. Její zamněstnaní bylo vlastně jen přijít do jiného stavu a porodit a pak veškerá odpovědnost postarat se o děti byla na mých rodičích. Byl to vlastně jakýsi model v jejím jednání, jak si přitáhnout muže. Být těhotná! Bohužel jí to nebylo nikdy moc platné. Muži odcházeli, děti zůstávaly.
Pokuď bych chtěl vysvětlit proč k tomu dochází, pak je to proto, že hysterická žena, je natolik zaujatá sama sebou a svými problémy, že na nic jiného nemá čas, dokonce nemá čas ani na své vlastní děti. Není to tedy vypočítavost, nebo prohnannost, ale duševní nemoc, který jí brání zajímat se také o někoho jiného, než o sebe sama.
A to zapotřebí říci na závěr!

Milý Oldo.
To co popisujete, je naprosto typický příklad. Hysterické ženy mají vynikající schopnost najít slabé místo(Achillovu patu), muže, kterého se snaží ranit. Např: Dr. Plzák popisuje jednán hysterických žen, kde žena, která objevila žárlivý sklon u svého manžela, se schválně nechává vozit naprosto neznámými muži domů ze zaměstnání. Sama tato žena, pokuď měla své jednání logicky zdůvodnit, protože se vystavovala nebezpečí např: "znásilnění apod.", tak odpověděla, že měla nutkavou potřebu se svému muži mstít, nebo ho ranit. Po otázce za co mstít, nebo proč ranit, tak to byli většinou odpovědi vyhýbavé, nebo nelogické, bez jakéhokoliv rozumného důvodu. Navíc její manžel byl nekuřák, abstinen, muž s dobrou pověstí, narozdíl od jeho manželky, která byla líná, nespolehlivá a její mravní profil byl špatný.
Odborníci většinou říkají, že "hysterie" je duševní nemoc. A jako každá nemoc se dá léčit. Nejde tedy o úchylku, která je neléčitelná. Tím největším problémem, tak, jako např: u "alkoholiků", což je vlastně také nemoc, je to, že pacient, nebo pacientka, odmítají přiznat, že mají "problém". Účinná léčba je tedy možná jen tehdy, pokuď "hysterický jedinec" pochopí a přizná si, že jeho duševní nemoc jemu a jeho blízkým ubližuje a zbytečně komplikuje život.
Přiznat si "mám problém a je nutné ho řešit" je vlastně velikým vítězstvím.
Druhým velikým problémem je to, že duševně nemocný člověk, např: "hysterická žena" na svou osobu váže veškerou pozornost a duševní sílu, jakoby se vše točilo kolem ní, dokáže mistrovsky člověka vmanipulovávat do jednání a situací, do kterých by se za normálních okolností nedostal. Proto je nutné říci: "Dost!" "Je to tvůj problém, né můj, a jen ty a nikdo jiný než-li ty, ho řešit není povinnen!" "Pokud budeš chtít pomoci, budu stát při tobě a budu ti oporou, ale ten náklad poneseš jen ty sama!" "Rozhodnutí s tím něco dělat je jen a jen na tobě!"
Zvláště je nutné mít na zřeteli, že pokuď jsou v takovém manželství děti, tak oni jediní nemají možnost někam odejít, oni v tomto prostředí musí žít, ať se jim to libí nebo ne! A vliv na ně je skutečně zkázonosný a zdrcující!
Proto apeluji na manžely a na jejich zdravý úsudek. Pokuď Vaše manželka se projevuje takovýmto negativním vlivem a není ochotna takovouto situaci řešit, nebo alespoň vyhledat radu odborného lékaře, snažte se mít na zřeteli to, že Vaše děti potřebují větší lásku a větší pozornost než Vaše manželka.
Také je dobré říci to, že neschvaluji rozvod. Rozvod je vlastně selhání a je velice snadné rozbít rodinu, byť špatně fungující. Řekl bych to asi takto, lépe špatně fungující rodina, než žádná rodina. Samozřejmě jsou situace, kdy je výchova a zdravý dětí natolik ohroženy, že není jiné řešení, než-li rozvod, nebo rozluka.
Jak to řekl jeden můj kamarád: "Je velice snadné někoho zkopnout na kolena, daleko větší práci dá to, když už někdo na těch kolenou je, tak mu podat pomocnou ruku pomoci mu pomalu vstát a oprášit špinavé nohavice." Hodně totiž záleží na nás samotných, zda naše jednání a způsob uvažování je motivující, či spíše naopak. Je velice snadné v lidech kolem nás vzbuzovat ty nejhorší vlastnosti. Ale dokážeme v lidech kolem nás vydolovat to nejlepší, čeho jsou schopni?!
Jsem si vědom toho, že "hysterická žena" má jen velice málo kladných vlastností. Ale také vím, že život, jako takový, není černo-bílý. A tím bych ten můj příspěvek uzavřel.