Jak zvládáte čas?

taky moc nestíhám. Práce, škola (kde budu dělat bak. zkoušky, takže honička).. naštěstí tenhle semestr je to lepší, do školy tolik nemusím a v práci mám 15 týdně. Občas přijdu domů a jsem schopná si jen sednout k pc nebo k televizi. Ale cvičit chodím 1-2x týdně, minimálně jednou z toho to spojím se saunou. Doma se pokouším pomáhat co to jde- cestou domů nakoupit, občas vytřít, a tak. Kadeřnice a manikůra, to je problém. Nejradši tyhle věci řeším operativně- zavolám a chci dnes nebo zítra aby mě vzali, protože když se objednám týden dva dopředu, něco mi do toho vleze. Třeba včera jsem měla odpoledne čas (vyřizování a tak), šla jsem v OC kolem manikůry, tak jsem se objednala a vzali mě hned za hodinu. To je ideální. jelikož se barvím doma, kadeřnice už není tak urgentní záležitost, ale taky bych tam chtěla už jít. Taky se snažím najít aspoň půlhodinku denně abych venčila (máme zahradu, takže to není nutné, ale vidět tu jejich radost když s nima jdu ven, za to mi to stojí). pak je tu samozřejmě přítel a kamarádi. Ale všechno se dá skloubit.
příklad dneska. Vstala jsem, došla nakoupit krmení pro psy, pak jsem s nima šla ven, vrátila se, jela na fú podat daňový přiznání, odtamtud do práce, vzít poštu, vyřídit maily, faktury... teď vezmu věci a poběžím cvičit a do sauny (což je hned vedlejší budova), pak se vrátím, do pěti tu budu dělat seminárky do školy, v pět mám schůzku s přítelem.
Ale taky občas věci odkládám, až je nestihnu, nebo mám pak šílený nervy. To se asi stává každýmu. Na druhou stranu, myslím, že čím méně času mám, tím lépe ho využiju. Když jsem ještě nepracovala, měla jsem ve škole horší výsledky, než když jsem musela využívat každou chviličku- jen jsem se flákala doma a nic neudělala.

člověk si to asi musí umět vše zorganizovat :-).

taky nic nestíhám. a přitom nic (víceméně) nedělám. ale když si za poslední dobu sesumíruju co třeba ten který den dělám..tak je mi jasný, čím to je. jdu do práce - mám v plánu jít na 6h a místo toho se mi nechce, tak příjdu na 8h (mám pružnou pr.dobu). takže pak tam samozřejmě musím být déle. už to mi na náladě nepřidá. příjdu domů (pokud někam nejdu hned po práci) a co.. říkám si, že bych měla jít se psem, projít se, že to potřebuje. a místo toho sednu k TV a čumím na blbý seriál. pak se teda zvednu a jdu. a večer si řeknu, že si budu číct, mám plno pěkných knih. ale co.. sednu a koukám třeba na VKV. jsem pak naštvaná. takové hovadiny. a tak to je. asi nemám silnou vůli to změnit nebo co.. nevím. a to nemám děti, to si ani nedovedu představit :).

tady mluvi o posilovnach a vychrtlinach?? Fuj! Do posilovny nepachnu co je rok dlouhej. Tim sportem nemyslim ze chodim nekam na trenazer, ale proste pohyb na cerstvym vzduchu. Proste zdrzovat se co mozna nejmene doma. Presne jak pises behani po lese, chuze se psem, vylety s rodinnou, plavani,kolo, hory..! Urady vyrizuji zasadne az kdyz mi prijde 3.upominka, na nakup jdu jednou tydne-uplne staci... myslim si ze zivot je otazkou priorit. Pro me je na 1. miste zdraví...pak dlouho nic... Takze se nenervuju ani kvuli rodine, ani kvuli praci ani kvuli nakym upominkam z banky a nabouranemu autu. Ale taky jsem dlouho nevedela co s zivotem, trpela ruznymi uzkostmi a stresem..az posledni 3 roky ziju takto rekneme "volne a svobodne" a kdo nezkusi, nepozna a nevi. Asi jsem ted stastna a moc bych si prala aby mi to dlouho vydrzelo a i vsichni ostatni aby se usmivali

Jano a ty si myslíš, že jenom sportem je člověk živ? Spoustě lidí, kteří jsou nějak nemocní, se doporučuje rychlá procházka,nebo plavání. Od nějakého týrání těla v posilovnách se už dávno začíná upouštět. Nepochopím dodnes ty holky, který jsou pořád málo vychrtlý a mučí nesmysleně svoje těla a cpou peníze do bezedných kapes fitness center.Jo, zaběhat si v přírodě a přitom provětrat plíce, to beru.

No, ja na endorfinech zavisla nejsem, a stale se mi dari chodit jednou tydne na squash, ale to ostatni fakt sidim. Mam dost prace a hlavne vzdycky se ukaze neco jako neodkladne. Rodina, pratele, urady, nakupy atd.

Tak to je mi te lito Marcelo :-( takovy zivot by me netesil. Ja kdyz 3-4 dni treba kvuli nemoci nemohu jit behat nebo alespon kolo nebo plavani tak uz jsem nevrla a protivna. To samy muj pritel. Asi trochu zavislost na endorfinech:-) Takze sport na 1.miste. Jinak by se mnou asi nebylo k vydrzeni. Jinak manikura a holic apod, to mi prijde taky jako ztrata casu. Maximalne do sauny zajdu 2x do mesice.

Já teda velice dobře, prostě nedělám blbosti, ale jen to, co opravdu potřebuji nebo chci udělat. Aleš.

Co je cas na sport a na sebe? Kdysi jsem zvladala nejaky sport kazdy den. Ted uz sotva jednou tydne. A na sebe? Jsem rada, ze si umyju vlasy a obcas se dobre vyspim. Doby, kdy jsem si davala zabaly, malovala nehdy, chodila na pedikuru, vysivala halenky atd. jsou nenavratne pryc. A to mam doma pani na ulizeni. To bych nestihala uz vubec.

Cas na sport a na sebe si udelam vzdycky a na zbytek jen kdyz zbyde cas a je chut :-)

Ahoj, zajimalo by me, jestli ma nekdo taky takovy problem se zvladanim casu. Zasadne nestiham, to co mam, porad jsem ve spechu a vecne neco odkladam. Uklidim si vzorne kancelar a za tyden mam vsude neporadek a nemuzu nic najit. Mate nejakou radu, jak se skutecne dobre zorganizovat cas a prostor?