Jeho sestra

ahoj čtu si tady vaše názory a musím se přidat s příttelem jsem 5 let žijeme u jeho rodičů jelikož můj přítel stále studuje a nemáme na vlastní byt. Má straší sestru na kterou nedá dopustit a často mi ji předkládá jako vzor a modlu. často mi ji předkládá jako vzor a mě to už rozčiluje. Jeho rodina jsou naprosto zvláštní přes týden chodí do práce a o víkendu pracují jako bulhaři na chalupě a nutí mě, abych dělala jako oni do úmoru těla. je to pro ně standard a požadují, abych se stala standardem také. Jeho sestra považuje manuální práci kopání výkopů a betonování za ženskou činnost a požaduje, abych to dělala také. cyhtli jsme se kvůli toho a ona řekla, že to nečekala a že prý až něco budu chtít tak promě nic neudělá a to jen pro to, že se jim nechci přispůsobit. Přítel stál navíc na její straně což mi hodně ublížilo a nevím jak ho dostat z vlivu jeho sestry. poraďte mi prosím.Díky Elena

Vendy, díky za radu. Snad to nějak dopadne k všeobecné spokojenosti. Asi se budu muset nad některé věci povznést a nepřipouštět si je a zbytečně nad nima nepřemýšlet. Ale jedno vím jistě, pokud mi zase řekne, abych se mezi ní a jejího bratra nepletla, tak jí asi řeknu to samé - ať se mezi nás dva neplete.

Ivko, pokud budete bydlet u jeho rodičů trvale Vy, bude to Vaše zázemí! s právem "bránit svůj hrad". Ona tam bude JEN na návštěvě a to si hlavně uvědom a od začátku ji to dej najevo. Když jí ukážeš, že jsi silná, uvidíš, že ustoupí. Pokud nebudeš mít jistotu ve svém domově, tak se budeš jen trápit. A ještě něco důležitého - toto si musíš vyřídit sama, nechtěj pomoc po svém nastávajícím. Jem mu dej najevo, že očekáváš, že nebude v této věci proti Tobě. Pokud bude, tak věř, láska neláska, nestojí za to a mohl by tě v životě zklamat i v dalších situacích.

Vendy, díky za příspěvek. S tou vlastní půdou to bude asi horší, protože bychom měli bydlet u jeho rodičů, kam občas jeho sestra jezdí na pár dní. Co pak? Můžu ji ignorovat, ale to se potom do mě pustí i její matka s tím, co proti ní mám. Je to ješitnost, že se mě dotklo, když jsem se jí snažila poradit, že mi řekla, abych byla zticha a nepletla se mezi ní a jejího bratra (mého přítele)?

Ahoj Ivo, asi Ti nepomohu radou, ale mohu Ti říct, že nejsi sama. Manželova sestra (a naše šťastné maželství už trvá víc než 15 let)je zřejmě stejná potvora jako sestra Tvého přítele. Nic se jí na mně nelíbí, všechno zkritizuje a to pořádně jízlivě před celou rodinou, takovým způsobem, že slušný člověk to neumí zvládnout. Manžel to stále omlouval podobně: ONA TO TAK NEMYSLÍ.....Před dvěma lety jsem v takové situaci řekla manželovi, že ONA TO TAK MYSLÍ a pokud mi ona nedá pokoj, tak okamžitě odjedu a je to moje poslední návštěva jejich rodiny. Od té doby jsem tam již nebyla a vždy, když jsem zvána, řeknu že se tam nepojedu nechat urážet. Loni, když měl manžel výročí, pozvala jsem všechny naopak k nám. K ní jsem však vůbec nemluvila, a i když se snažila se mnou komunikovat, nedočkala se z mé strany žádné reakce- byla pro mne vzduch, takže nemohla rozvíjet pro sebe tu správnou příležitost, jak mne bodnout. Na své půdě jsem stanovila svoje podmínky já a bavila se pouze s těmi, kdo jsou slušní ke mě. Jí jsem dala najevo, že k takovým lidem nepatří. Pokud si z toho vzala ponaučení - dobře, pokud ne, nelituji přerušení vztahu s ní. Přeji Ti, ať si najdeš tu svoji účinnou cestu také. Ohledy ber pouze na sebe, abys zbytečně neztrácela čas a třeba i zdraví kvůli někomu, kdo za to nestojí. Vendy

Nemám ráda jeho sestru a i když si v duchu říkám, že se mám k ní chovat neutrálně, tak tak nečiním. Onehdá volala s tím, že chce s mým přítelem mluvit. Řekla jsem jí pouze tři slova: prosím (to, když jsem zvedla telefon), ahoj a předám. Nic víc a nic míň. Ona si pak mému příteli stěžovala, že jsem k ní taková a maková a co že mi udělala, že se k ní tak odměřeně chovám. Přítel mi to hnedka neřekl, ale až druhý den. Řekl mi, že mu je to líto, že je mezi dvěma kameny a že neví, co se tenkrát přesně mezi náma dvěma událo, protože u toho nebyl a proto neví, co má dělat. Je mu líto, že se k jeho sestře tak chovám a že ho zároveň mrzí, že mi to tenkrát řekla. Přesto tento problém mé "nenávisti" k jeho sestře přetrvává a nevím, jak se jej zbavit. Už když slyším pouze její jméno, tak mě to pěkně namíchne.

Dani, díky za Tvůj pohled na věc. Máš pravdu v tom, že záleží pouze na nás, jak daleko necháme ty druhé zajít a jak daleko necháme sebou vláčet. Já jen vím, že jí vnitřně nemám ráda, dokonce bych mohla užít slova NENÁVIDÍM JI, ale přece, je to přítelova sestra, takže určité slušné chování tam být musí. Věřím tomu, že kdyby se ta "vánoční" událost neodehrála, tak je to mezi námi v pořádku. Nejsem urážlivá, ale prostě některé věci rozhodně neskousnu a tohle je jedna z nich.

Mila Ivo,v nasich zivotech se objevi lide, kteri nas chteji neco naucit, oni nemuzou za to ze tu jsou a ve sve podstate jsou to chudaci. Pokus se tuto osobu, ktera ti tak zneprijemnuje zivot videt jinyma ocima,...snaz se ji pochopit a nebran se zadnym pocitum, ktere do tebe vstoupi.......sklenici muze byt poloplna a nebo poloprazdna, zalezi na tom, jak se na to divas. Krome toho vseho je nejhlavnejsi to, ze je mezi tebou a tvym pritelem opravdova laska, ze stojite pri sobe a pak je vsechno dvakrat lehci,...Mozna, ze kdyz si nebudes brat jeji agresivni chovani az tak k srdci, a trochu ji politujes, za to jaka je,..tak se ti samo ulevi. Mysli na to, ze ty se s ni vidis 3x do roka a ona ( ta chudinka), ona se sebou zije cely zivot , 24 Hod denne,....no neni to politovanihodne? Co ti brani v tom rict tve nazory,...stuj pri sobe, bud zdrava a aserptivni osoba,...kazdy ma pravo na svuj nazor....opakuji KAZDY. Jina vec je pak, jak se veci resi - nekdy je dobre najit kompromis. Ke tve svatbe: vy se preci muzete vzit bez toho divadla s ostatnimi. Jen vy dva a vasi svetci a ostani to nemusi vubec vedet a tak nebude zadny z nich ukrivdeny? A pak muzete nekdy za par tydnu zorganizovat nejakou rodinou oslavu,...ale uz to nebude ten den "D", ktery jste si nechteli nechat zkazit.....ver mi , existuje tolik moznosti, jak veci resit,...hlavne se neschovavej a zustan sama pri sobe,.....nekteri lide musi pocitit nase pevne hranice,...jinak je budou stale prekracovat a vinni nejsou oni,...ale mi sami, protoze mi jsme je nechali az tak daleko dojit. Preji ti hodne stesti a res tvoje problemy- nemlc.

Díky Lucko za radu. Vím, že nemá cenu se s tím trápit hlavně při představě, že ji vidím asi tak 3x do roka, přesto tato miniaturní setkání stačí na to, aby si člověk zkazil víkend či nějakou událost, při které se setkáme. Jestli má problém? Svým způsobem ano, ale ten tady nebudu rozebírat, neb to je její věc a ne moje. Jestli máte někdo podobné zkušenosti, byla bych ráda, kdybyste o nich sem napsali. Děkuji, Iva

Ahoj Ivo,podle toho co tu píšeš to vidím tak, že přítelova sestra je pěkná semetrika.Neměla by sis z jejího chování vůbec dělat hlavu.Pokud jí přitel nějakým způsobem neupředňost?uje, tak na ní kašli a vůbec nestresuj z jejího chování.A pokud ano, tak bude nejlepší když uděláš to samé.Já jsem sice hned ze vším hotová, ale kdyby se někdo takhle choval ke mně, tak se s ním nestýkám, nebavím se s ním a "buď zticha" by mi řekla jednou!Má asi nějakej problém, protože tohle není normální. OPRAVDU NEMÁ SMYSL SE TÍM TRÁPIT!!!A přece není tak blbá aby Vám zkazila Váš nejhezčí den?!Lucka

Zdravím všechny, založila jsem toto téma, protože mě trápí přítelova starší sestra a chtěla bych poradit. S přítelem je všechno v pořádku, velice dobře si rozumíme, bydlíme spolu a nemáme žádný problém. Ale bohužel má starší sestru, se kterou jsem si nejdříve celkem rozuměla?= nevadila mi, ale po jedné události, kdy jsem se postavila za svého přítele mi řekla: "raději buď zticha", se moje "city" k ní rapidně změnily. Když se s ní mám vidět, tak z toho moc nadšená nejsem - přestanu mluvit, být veselá, snažím se být co nejmévě v její blízkosti. Sice doma nebydlí už asi 10 let, přesto se některé věci dělají tak, aby je ona nekritizovala (slova maminky). Nedávno mi jeho mamka říkala, že přítel dávál přednost tomu, co řekla jeho sestra, než jeho rodiče. Od té události, kterou jsem zde popsala výše, jsem se zařekla, že pokud bude v jakékoliv situaci jeho sestra figurovat, nebudu vyjadřovat svůj názor. Nestojím o to, aby mi zase řekla, že mám být zticha. Asi tak týden po popsané události přišla za mnou přítelova mamka s tím, že to jeho sestra tak nemyslela a že jí to mrzí, ale nevěřím jí, že by to jeho sestra opravdu řekla, neb není ten typ. Pokud ona něco navrhne a ono se to podle jejího návrhu nerealizuje, tak je to špatně a všechno zkritizuje. Jak mám překonat nechuť k jeho sestře? Měla narozeniny a posílala jsem jí přání, ani mi za něho nepoděkovala. Chceme se brát a mám strach z toho ji pozvat na svatbu, aby nám ji nezkritizovala. Děkuji za vaše rady.