Jsem divná?

jasannn

protože už nejsem takový dobrák jako dřív. Všechno pro druhé. Pomoc. Pochopení. Zkrátka blbeček který byl v nouzi ostatních vždycky při ruce a k ruce. Jenže se něco změnilo v mém fyzičnu i psychičnu a já si konečně žiju po svém a za sebe. Stal se ze mě tak trochu hajzlík. Neměla bych to přiznávat. Ale jsem konečně šťastná. To co do mě rodiče celé roky tloukli tj. ustupuj. Pomáhej. Nepovyšuj se nad jiné. Nahradila jsem slovem nemůžu. Nechci. Nemám čas. Najednou jsem pro všechny divná. Jsem šťastná a to moje okolí nějak špatně snáší. Jsem divná? Jana

Připadám si, že do...Jsme na tom podobně všude kam se v dnešní době podíváš je to samý ožrala apod. Taky tomu nerozumím a to mi je 24 let. Mé sestře je 14 let a ve škole si připadá taky jako naprosto mimo. Všichni její spolužáci jen mluví o tom jak se kde ožerou kam vyrazí a takové to věci, přitom život jen o tom není.

Ahoj jemi 16 a nikdy jsem...Niky, pokud je ti 16, tak nemůžeš mít nějak extra staré rodiče, takže nevidím důvod, prořč by po dobu diskotéky potřebovali Tvou pomoc.
Jednou stejně z domu odejdeš.
Je to spíš jenom ve Tvé hlavě - buď Ti to tam "roubují" rodiče, mohou to dělat velice nenápadně nebo si to sama vsugerováváš.

Nazdar nenašel by se tu ňáký boy co by mi řádně vomrouskal moji nadrženou Eržičku?

Je to tak...Ahoj jemi 16 a nikdy jsem nebylá na diskotece ale vsicni kolem ano. Nechodim ponevač mi pride ze kdyz opustim rodice na delsi dobu,tak si pak vycitam ze co kdyz zrovna ted potrbuji moji pomoc,nebo si rikam ze se mi to natolik zalibi ze nebudu doma a budu jim ublizovat ze nejsem doma. Pripada mi ze jsem na nich psychycky zavisla,chtela bych skusir diskoteku ale bojim se. Nejsem divna??

Je to tak...

Souhlasím, jsem ráda že nejsem sama. Přátelé mi často říkají, že jsem divná a dělají si ze mě legraci, že nepiju, nekouřím, nepařím...atd
Nemám k tomu ale potřebu.
V loňském roce jsem byla na slučce se základkou, bývalí spolužáci byli neodbyní, tak jsem s velkou námahou souhlasila. Předem jsem věděla jak to dopadne. Když jsem vlezla do hospůdky, začaly mi bolestí slzet oči. Byla to malá místnost, ale tak zakouřená, že jsem v ní ani neviděla a ještě mě štípaly ty oči. Naprostý propadák, už jít nechci, ale nechtěla jsem nikoho urazit.
Abych pravdu řekla mám velký problém i se sehnáním kluka. Nechci působit pyšně nebo odmítavě nebo nějak podobně, ale nějak nemohu narazit na gentlemana. Od té doby, co jsem se vzdala naděje na nějaký vztah jsem začala hodně číst. Je to historická romantická četba-většinou období Anglie, Francie v 17. stol.
Bylo to podobné jako u nás za první republiky, muži byli galantní a věděli jak se chovat k ženě. V dnešní době je s tím velký problém. Díky bohu, že všichni nevymřeli, že jich ještě pár zbývá a toho si velice cením.
Jsem ráda, že jsem narazila na lidi jako jste Vy, protože přiznejme si, že slušných lidí ubývá.
Je to touhle dobou, ale já se stydím za své vrstevníky a jejich chování, protože dělají špatný obrázek o celé mladé generaci, ale všichni nejsou takoví =)

Souhlasím, třeba mě hodně mrzí, že moji spolužáci ze základky dělají slučáky - ale já je nechci vidět ožralý a blekotající, ale popovídat si s nima normálně - ale to prostě na slučácích v jejich režii nejde. Diksotéky, tak ty už vůbec, v životě jsem tam nebyla, nejsem jednat na takové ty improvizované tance, spíš valčík, polka a taky mi vadí kouř a to mrkání světel. Navíc je to hnus, když ty holky, navlečený jako kurvy, se ožerou, pak jdou ven s někým, koho třeba ještě před hodibnou neznali (to mi vykládala sestřenka - nadšená návštěvnice diskoték). Za divnou jsem taky, ale je mi to jedno, pro mě je důležitější, že jsem spokojená já sama, ať si ostatní myslí co chcou.

Zdravím diskutující a přidávám se k názoru.
je mi 26 a nikdy jsem na disko a večírky nebyl. Přijde mi, že tam každej mele jenom neskutečný hovna, či témata, který nemají vůbec žádný smyls-což je stejný.
Takový kecy mě vůbec nezajímají a proto nikam nechodím.
Je to jen ztráta peněz. Nerozumím, jak to může někoho bavit a už vůbec ne jak se na to může někdo dopředu těšit! Dokola slýchávám, že jsem divnej atd, že nikam nechodím.Je pravda, že společenskej teda vůbec nejsem.Protože mi přijde, že ve vetšině společností- večírky, diskotéky, oslavy atd se ve finále řeší podobné nesmyslné diskuse- i typu, kdo co má, peníze, auto, kdo je v čem dobrej atd jakou má kdo práci. Vůbec mě takový věci nezajímají a nemám tendeci je s někým dokola probírat.Dokáži se bavit jiným způsobem-sportem či jiné smysluplnější věci. Myslíte, že je to normální, že mě to prostě nezajímá a nebaví mě tyhle srazy společností?

Souhlasím s Blankou.Buďte dál jací jste.Naše společnost takové lidi potřebuje.Když se člověk kolem sebe rozhlédne a vidí tu opilou nebo zhulenou mládež,je mu smutno.Díky za takové mladé lidi.

Náhodou jsem klikla na toto téma v diskusi.Jsem už starší /56/.Často přemýšlím o mladých a mám deprese,když vidím,jak se chovají. Jsem moc ráda,že ještě existují lidé,jako Vy a doufám,že jich není málo.Zůstaňte takoví, ať je svět lepší :=)).Patří k Vám i má vnučka.

Veroniko,nemusíš se obávat, jsem na tom podobně. Lidé jsou dnes velmi ovlivněni reklamami a médii a většinou se ztotožnují s tím co vnímají kolem sebe. Snaž se najít lidi, kteří budou pro Tebe přínosem, každý jsme originál a máme různé životní cíle. Vnímám Tě jako přemýšlivou, jestli máš zájem vyzkoušej třeba jogu.

Jsem strašně ráda že existuje ještě někdo kdo se cítí úplně stejně jako já. Nesnáším kolem sebe opilé lidi, mám-li jí do společnosti, chci se cítit bezpečně. Jenže nikdo kolem mě mě nechápe. Třeba moje nejlepší kamarádka, byla kdysi stejná jako já a najednou má potřebu se někde ožírat. A pořád někam chodí, jenže já prostě nemám náladu během týdne jezdit do města (Brna) jen proto, abych se dívala jak všichni popíjejí a pak jela se strachem domů, protože musím cestovat sama. Mám pocit, že se na mě za to zlobí, ale já bych spíš potřebovala pochopení. Je mi skoro 20 a hodně často si říkám, že jsem se měla narodit jinde, tahle doba zkrátka není pro mě. Co je špatnýho na tom, že jsem radši doma. Poslední dobou se sice cítím hodně sama, protože vážně není nikdo kdo by mě v tomhle pochopil... :-)

Připadám si, že do...Tak to jsem asi tady divnej. Nechápu jak se může někdo bavit jen o chlastu - vždyť je to přece úplně k ničemu. Stojí to peníze, škodí zdraví a ta kocovina, navíc opilý člověk vypadá jako idiot a taky ho tak každý vnímá - tedy pokud tam nejsou opilí všichni. Diskotéku taky nesnáším - je to strašně ponižující a trapný.

www.butlavavrba.dobrodruh.net

Ahoj, já jsem na tom tak, že už se se mnou většina mých bývalých přátel ze střední už raději ani nestýká. Jsem prý namyšlená. Protože si dám max. 2 piva a cigaretový kouř reflexivně rozháním rukou. Dále taky nejsem upřímná, protože prý lidem neříkám, co si upřímně myslím. Ale uznejte, to jde? V rámci zachování dobrých vztahů jsem schopna u přátel ledacos překousnout a nestěžovat si. Vždycky jsem si v duchu říkala klid, každý jsme nějaký, není možné se vždy shodnout. Tak jsem nad rozpory mávla rukou a místo toho, abych byla brutálně upřímná, raději jsem mlčela. Nebo přešla na jiné téma. Považovala jsem to za svou přednost. A najednou se dozvídám, že by mne měli všichni raději, kdybych každého posílala s prominutím do prdele. Když se hájím tím, že nejde o neupřímnost, ale slušnost, dívají se na mne jako na ufona. Hodně jsem si to rozházela i tím, že jsem k cizím lidem poněkud rezervovaná. Uznejte sami. Jste v hospůdce s kamarádkou a chcete probrat nějaké osobní záležitosti. Těšíte se na to celý týden a pak si k vám neočekávaně přisedne podnapilá banda neznámých přátel kamarádky a kamarádka očekává, že se před nimi budete bavit, jako byste tam byly sami dvě a ještě se na ně budete zubit a chovat se, jako by byli také staří známí. Já tyto situace řeším zdvořilou konverzací, většinou o povrchních blbinách, jako je počasí, filmy a pod. Pak se dozvídám, že jsem povrchní člověk. Takže To shrnu. Podle vlastní zkušenost radím každému, kdo chce být oblíbený: Hodně pijte. Pokud možno do němoty. Přátele tak velmi obveselíte svými opileckými výstupy a nebudete "trhat partu". Hodně kuřte cigarety, nejlépe krabičku za večer. Dojem uděláte, budete li si zapalovat jednu za druhou a při tom nadávat na to, jak jsou cigarety drahé. Všechny vždy a za všech okolností posílejte do prdele. Když přijde kamarádka s tím, že by si ráda půjčila nějaké drobné, protože peníze přijdou až pozítří a ona nemá co jíst, pošlete jí do prdele. Když bude chtít spolužák ofotit vaše draze koupená skripta, pošlete ho do prdele.. No a hlavně, nestyďte se mluvit před naprosto cizími lidmi o těch nejintimnějších věcech. Až si k vám například přisedne kamarádčin pubertální bratr, klidně prohoďte: Mé poslední měsíčky byly naprostý děs. Takové krve a té ošklivé, temně červené tkáně jsem dlouho neviděla. Měla bych zajít na gyndu. I když posledně, jak jsem tam byla s tím výtokem, tak mi ten můj doktor moc nepomoh, předepsal mi takové ty vaginální čípky....
Tak, co tomu říkáte? Má někdo podobné zkušenosti se svými přáteli? Taky trháte partu a nejste upřímní?

díky bohu, takže jsem normální, děkuji a já myslela, že jsem jediná
uf

Ahoj vsichni,nevim,jestli je tahle diksuse porad aktivni,mam taky velice podobny nazory a pocit,ze je malo lidi,ktery jsou na stejny vlne jako ja.Mam takovej navrh,co kdybysme si vsichni vymenili maili a zalozili is takovou obcasnou skupinku "normalnich"galantnich lidi,psali si a treba se i sesli,pokud od sebe nebudeme pres celou republiku?Mejte se vsichni fajn,zdravi Tom.

to Atlas: Jen takovej zustaň, takovyho chlapa potkam vždycky ráda. Vulgaritu taky nesnašim, vždycky když slyšim jak někdo za každym slovem řekne Vole, popřípadě ještě něco horšího tak se mi z toho zvedá žaludek, a to nejsem žádná zakřiknutá puťka. U chlapu bych to ještě tak nějak pochopila (ikdyž je mi to proti srsti)ale když to slyším od holky, tak si řikám jak tak někdo může mluvit. Mě říct někdo jen tak mezi řečí "ty P***" tak si o něj neopřu ani kolo. Ale holt dneska je v mode jen agresivita a vulgarismus.Doufejme v lepší zítřky.