Jsem jedináček a dost mne to sere:-(((

Já mám bratry dva.ale jsme si úplně cizí,je to smutné,ale je jedno,jestli je někdo jedináček,nebo má nějaké sourozence,časem už to není ono.

Ja mam 2 o dost starsi bratry a jednu sestru. Je fakt, ze mne maji radi, ale taky mne peruji, takze mam dost vojnu a nekdy mne to docela vadi, je to jako bych mel 5 rodicu. Ale jedinacek bych byt nechtel.

Mám dva mladší bratry a nejmladší je sestra. jeden bratr a ségra jsou ok, ale ten prostřední, co se oženil, se po svatbě změnil v něco, co bych nikdy nepředpokládal. Jako děcka jsme vycházeli jako většina sourozenců, ale co se objevila ta jeho semetrika/semetryka?, tak přerušili kontakt s celou rodinou. Jak ale byla řeč o penězích, hned zvonily mobily. Přitom jsou v církvi. Smutné.

Ahoj,naprosto souhlasím s příspěvky Katky a Šedivýho.Mám sestru ale už se s ní nestýkám,jen ze mě tahala peníze a citově mě vydírala.Vsázím radši na dobré přátelství.Mám doma 14letého jedináčka a je v pohodě,má spoustu kamarádů a i náš vztah je spíš kamarádský.Dřív chtěl sourozence ale jak vidí u kamarádů jak se se svými sestrami a bratry někdy až nenávidí ,tak je rád že tohle nemusí řešit.Chápu ale že můžou být i mezi sourozenci hezké vztahy.Já to štěstí neměla.

Měl jsem sestru a jako bych byl jedináček.Ono záleží jak se už v dětství k sobě děti chovají a jakou má kdo povahu.Když je někdo lakomý tak se s tím nedá nic dělat.Znám jedináčky a jsou spokojený možná v dětství jim to vadilo ale ve třiceti už si každý našel někoho a má úplně jiné starosti,hlavně dnešní době!

Já mám sice sestru,ale jako bych ji neměla.To je mi bližší kamarádka,s tou můžu všechno probrat,ale sestra je neskutečný sobec.

Chápu.. Mám dvě starší sestry a jsem moc ráda, že je mám! Jsou to pro mě nejlepší kamarádky.

Buďtě rádi, jedináčci. Já mám sestru, která pro mě znamená všechno na světě. Bohužel jen ona pro mě. Vdala se, odstěhovala se daleko a jezdí si k našim jen s dárkama a pro dárky. Nic víc. Už jí vůbec nevídám a svého švagra za tohle nenávidím. (Vzal mi to nejcennějí, co jsem v životě měla). Někdy bych si přála být sama. Trápí mě to už tři roky a nejsem schopná to překousnout. Neexistuje, že by přijela sama a spolu jsme si zašli třeba na oběd. Kdepak. Všude pořád jen spolu. Nic proti manželství, ale odstrčit proto celou rodinu? Nejhorší je, když vidím, jak to trápí rodiče. Na Vánoce si přijedou jen pro dárky a ani u našich nepřespí. A to tam jsou 4 pokoje navíc...

Mne je ted 50 a jsem docela rada, ze jsem jedinacek. Na sourozence se clovek nemuze spolehnout a nemuze si je na rozdil od pratel vybirat. Znam hodne prikladu, kdy si pomahaji jeden druhemu jak muzou a je to super, ale i ty opacne pripady, kdy se nenavidi, soudi se o majetek a skodi si jak muzou. A i rodice, kteri se snazi vest sve deti k tomu, aby si vzajemne pomahali nemaji nikdy zaruku, ze se tak ty jejich deti budou v budoucnu podle toho chovat.

Ono si asi nevybereš. Náš otec je jedináček, ale svého otce neviděl nikdy. Odjel za prací ven, ale na syna vždy myslel a platil. Tátovy jedináčkovské manýry se ale projevují teď, na stará kolena. Začíná nás tím pěkně štvát. Doposud se to snažil potláčet, ale teď ten egocentrizmus vyplývá na povrch hnusně. S bráchou sme si vždy vycházeli výborně, až teď, poslední roky, také úplně zlenivěl a myslí jenom na sebe. Rozhádali jsme se jenom kvůli tomu, že jsem ho požádal aby pomáhal rodičům více. Jak morálně, tak i vlastním přičiněním, o prachy se nejednalo. Návštěvy rodičů cca jednou za dva (až tři) roky, také mluví za sebe. Má to k rodičům 3x blíže ale kašle na ně obrovským způsobem. Mám dost veliký strach, co se bude dít, až rodiče umřou (dědictví...). Jak mi naši řekli, jeho poslední dvě návštěvy nevydržel ani víkend. Po první noci zdrhnul. Nepomohl, neporozuměl, dal přednost svému línému přežívání. Tak nevím, fakt nic moc. Ale obecně si myslím, že mít sourozence je dobrý.

A nehledej štěstí v tom co nemáš. Pokud si zdravý máš vic než si myslíš. Já mám sourozence a vždy jsme spolu vycházeli, ale co rodiče zemřeli a začali jsme dědit jsou problémy.Dělají je hlavně jejich děti. Taková Manchestr tu může slintat že nechápe jak se můžou hádat,ona nechápe víc věcí a do všeho jen rýpe,chtěl bych ji vidět až starší.Sestra,když se její děti narodili řikala matce že je bude vychovávat lepší než ona,dnes by se vraždili mezi sebou a ostatnim by taky vypíchali oči.Kdybych byl jedináček byl bych šťastný,ať si ta pizda Manchestr myslí co chce.Znám několik jedináčků a jsou v pohodě.

A: ani se ti nedivim,já mám sourozence 3 a nadevše je miluju. Když bude problém nebo se s někym nepohodnu vždycky pomůžou. Jsou to nejlepší vztahy jaké může člověk v životě mít.Nechápu jak v některých rodinách na sebe můžou sourozenci žárlit, nebo se hádat o majetek.Nikdy bych nechtěla aby mé dítě bylo jedináček právě z důvodů jaké píšeš. Rodiče po smrti,manžel může bejt tyran.Jednou budeš mít své děti tak to uděláš jinak,pravda je že někdy si lidi prostě nemůžou dovolit více dětí ať už z finančních či zdravotních důvodů a mít dneska dítě je luxus. Když jeden sourozenec dělá tomu druhému ze života peklo (ať už ho okrádá, závidí,bije) tak je opravdu lepší bejt jedináček,protože takovýmu člověku neni v životě nic cizí.Těžko se proti tomu asi něco dělá,já to nezažila ale řekla bych že člověku pak nezbyde nic jiného než lítost,lítost a lítost.

Ahoj, ja mam bratra, ale vubec se nestykame. Zarli na me, a kdyz jsem potrebovala pomoc, tak mu to bylo jedno. Doufam ze ti to aspon trosku pomohlo.

Ahoj, stale vic si uvedomuji, jak moc mi chybi nejaky sourozenec. Bude mi 30, otec uz nezije a matka ma 70 let.Prarodiče taky nemam.Vy kteri mate bratra nebo sestru si treba ani neuvedomujete, jake to je, nikdy to nepoznat.Ono to ma nekdy i sve vyhody, ale spis kdyz je clovek malej a jen v něčem. Kolikrat jsem byla na dne, psychicky, a nechtela tim zatezovat ani matku ani kamarady a tak moc jsem si prala mit prave sourozence, takoveho kamarada do pohody i nepohody, kterej by mne vyslechl. Ach jo...