Jsem jen záplata na zhrzený vztah?

Myslím, že Reya má na to velmi rozumný názor, já s ní v tomto směru souhlasím. Viděla bych to podobně.

Těžko radit, samozřejmě o člověku, kterého vůbec neznám, ale z Tvého popisu mi to zní poněkud podezřele. Ale těžko říct. Mně osobně se nezdá, že by bývalého chtěla zpět, ale jisté je, že rozchod s ním nebyl jednoduchý (věčné návraty, dokonce to druhé dítě - mohla to být snaha si ho k sobě připoutat). Dva roky jsou celkem dlouhá doba na to, aby se vyrovnala z rozchodem, ale podmínkou je, že najde někoho, ke komu bude cítit rovnocenné city jako k němu. On si je samozřejmě nezaslouží, ale ona může podvědomně hledat chlapa, který se k ní chová blbě, protože tohle jí připadá normální (nebo ji to dokonce hodně rajcuje). Toho normálního pak nedokáže ocenit, prostě ji nudí. Je také možné, že jí v posteli nevyhovuješ a že je to důvod, proč máte spory i v maličkostech. Hodně žen už je takových (a ta tvoje bude jedna z nich, řekla bych) - když nejsou spokojené v posteli, často hledají na vztahu nějaké zástupné problémy, na kterých si tuto nespokojenost vybíjí. Naopak když to v sexu klape, tak jsou ochotné i přimhouřit to oko.
V prvé řadě bych si na Tvém místě ujasnila všechna pro a proti dříve, než si s ní naprosto otevřeně promluvíš a řekneš jí to, co jsi napsal sem. Tím myslím připravit se na jakoukoli variantu a vědět, co v takovém případě budeš dělat (v jejím případě bych nejspíš očekávala, že bude tak trochu mlžit, takže není od věci odpovědět na otázku, s jakou odpovědí se spokojíš). A pak hlavně podle toho JEDNAT.

Ahoj všichni,chtěl bych se zeptat jak se vypořádáváte s rolí bývalých vašich
partnerů/ek.Semnou o tom moc mluvit
nechce říká že je to vše minulost a že ji
to už nebere a nezajímá.Byl to prý její 1.sexuální partner a v cca 18nácti
(jí je dnes 25, mě 24)letech ji přivedl po asi ročním vztahu do jinýho stavu,
přičemž se narodil chlapeček který zůstal v její péči a ja ted funguju jako
náhradní táta.Po narození dítěte se periodicky rozcházeli a znova dávali
dohromady ...před 2ma lety kdy spolu už nežili (ale podle všeho spolu spali)
s ním přišla opět do jinýho stavu,chtěla jeho dítě, ale on neměl prý zájem a
tak šla na potrat..Potom se rozešli,uplynula nějaká doba a seznámily jsme se my.
Někdy uvažuju nad tim jesi jí nedělám jenom kašpárka a neni semnou jen proto že
potřebuje někoho kdo by suploval otce,jen aby měla už klid,aby nebyla sama apod.
Připadá mi že ať jí on působil bolest jakoukoliv (byla tam i nevěra),
tak ho tak milovala že mu vždy odpustila.Přitom já když udělám nějakej menší průser
(pozdní příchod apod.) tak se může pominout.Další věc která mě vadí je náš sex.život-
je chladná a pasivní,přestože se mi na začátku našeho seznámení svěřila že má sex
ráda a že je pro ní důležitej-hned mě napadne že s ním to asi muselo bejt bezva.
Nadává na svýho bývalýho ale i přesto že jí podváděl a vykašlal se na ni po narození
dítěte tak s nim ještě nedávno chrápala až nakonec otěhotněla.Je to normální??Fakt nevim
jesi se na to celý nevykašlat.Vůbec se mi nelíbí role jakýsi náhražky.Nedokážu
přenýst přes srdce její minulost ať se snažím sebevíc.Máte někdo podobnou zkušenost?
Ocením jakejkoli názor a radu díky