Kdy spolu začít žít?

My jsme zacali s pritelem zit po roce chozeni, on to sam navrhl. Ted uz spolu rok zijem a zatim je to jako v raji.

Já jsem s přítelem přes 3 a půl roku, bydlet jsme spolu začali po roce chození. Vyplynulo to tak nějak ze situace - oba jsme totiž tenkrát nedostali kolej :o) máme teda ještě jednoho spolubydlícího (ve 2+kk) a je to v pohodě. Stejně se většinou vídáme až večer, aspoň nemusíme řešit, kde se sejdem :o))

Já bych se docela bála bydlet s někým před svatbou, protože v případě, že bychom se rozešli, bych taky mohla skončit s holým zadkem. Jinak bych se do společného bydlení nehrnula dřív než tak po 2 až 3 letech, ale jsou lidi, co spolu začali bydlet hned a klape jim to, tak neexistuje žádný obecný návod, asi jen tak, že až dozraje čas.

Zdravím všechny, tak jen pro informaci, protože jsem založila toto téma - začali jsme s přítelem spolu bydlet po pár měsících známosti, teď v červnu (20.6.) máme roční výročí, co se známe, a soužití nám zatím klape.

Lucko ja vim...vim ze bydlet s nim asi nedokazu...ale zas nechci to řešit ted. Jsem lina. Je mi 25 zadny hodiny zatim netikaj a vyhovuje nam ze se vidame tak 2x 3x do tydne. Ja mam svuj domov a klid a on...on bydli u rodicu takže težko říct. ale asi mu to vyhovuje. Ja travim hodne rada a hodne casu sama a neustala pritomnost nekoho by mi vadila. Taky mame uplne jine chute. On ji prevazne maso a tucne veci, salamy - ja tohle doma v lednici zas nesnesu mít. Jsem zvedava co bude treba za 2-4 roky... jestli se rozejdem nebo spolu prece jen zacnem bydlet?? hm uvidim

No asi tak.. Zda se mi zbytecne litat za partnerem x let, PROTOZE "souziti by asi bylo tezke" :o To je prece blbost, ne? Tak proc spolu ti lidi jsou, kdyz si mysli, ze spolecne bydleni bude problem?? Vazne to nejak nechapu... Radim vsem - po nejake dobe (coz je individualni) spolu zacnete zit, bud u jednoho, u druheho nebo si pronajmete spolecny byt, a zjistete, jak to jde. Nema cenu to protahovat a az budou biologicke hodiny tikat, zjistite, ze s tim vasim nevydrzite, a budete zacinat znova...Zivot je kratky!!

Lionett: Myslím, že byste to spolu měli zkusit, pokud to půjde, tak spolu zůstanete, anebo zavčas zjistíte, že to nejde a budeš mít pořád ještě dost času najít si solidní vztah a mít rodinu.

Radko, teda díky za tvůj příspěvek, já si myslela, a asi můj přítel si myslím, že s tím pendlováním mám problém jenom já :-) Nedokážu mu vysvětlit, že doma mám prostě svý pohodlí, když mi řekne, tak si vlasy umeješ u mě, tak už nemá cenu mu říkat,že bych s sebou ještě muselat tahat svůj kartáč, fén (jeho fukarem si to nevysuším) atd.Jsme od sebe hodinu cesty a jezdím k němu na víkendy už pět let, ono se to vážně přejí! Přesně jak tu padlo, člověk je pořád na návštěvě a sem tam se i nudím, když si přítel zaleze k počítači. Anebo si chci třeba číst a on chce dělat "něco společnýho". Nadto: bordel v koupelně a perlička: když jsem ho uprosila, aby na dveře udělal zámek, zjistili, že to tam nejde (starej barák) a po "rozvrtání" už ty dveře nejdou ani dovřít!! Opět, přítel nepochopí, v čem mám problém, on je hrozně fajn, ale asi jako většina chlapů nechápe takové ty ženské nároky na soukromí při intimních záležitostech všeho druhu :-)Dále:pořád myslet na to, brát si sebou čisté ponožky, kalhotky, prášky apod., mám už tam aspoň trvale taštičku k krémem a deodorantem.Jezdila jsem k němu (ano on také jezdí ke mně, ale u něj je to pohodlnější)i jeden den v týdnu, ale když dostudoval a začal pracovat a začíná v 8, já až v 9, takže bych musela zbytečně jezdit dřív s ním. On u mě taky spát přes týden nemůže, protože si zas denně mění čistou košili do práce, večer se často připravuje z domova atd.Obávám se, že možná stejně budu mít se soužitím problémy, protože i špatně spím a všechno mě budí, musím mít závěsy (v pět mě probouzí světlo), on je nesnáší - zas prý potřebuje,aby ho to světlo probudilo :-))No, problémy jak z Marsu, já vím...Omlouvám se za dlouhej příspěvek, ale už jsem hrozně zoufalá, táhne mi na 30, žiju s mámou, byt v nedohlednu...

Ja tedy take nepochopila proč by se mnou ten muj mel chodit rano na snidani :-) kdyz ja u nej spim tak on vstava v 6 tak vstane , vycisti si zuby a vypadne a vetsinou se ani nevzbudim. Pres leto jsem delala brigadu takže jsem chodila domu v 1 a on vstaval v 6 a tak jsme po dohode spali každy na jine posteli abychom se vzajemne nebudili.

Asi to nejak celkove nechapu... proc by mel s tebou chodit do kuchyne na snidani?? :o Ja se rano vyplizim z postele a je to. Maximalne mu dam pri odchodu pusu, ze ho to sotva vzbudi.. No kazdy to mame jinak :)

No já neříkám, že by mu to vadilo...ale mě to přijde blbý no, když musí jít se mnou do kuchyně na snídani a tak a pak už třeba neusne...Ale občas to tak taky děláme no

Tak to je pak tezky.. Ale zas nechapu, proc by mu melo vadit, ze rano vstavas, to je blbost, ne? My jsme to meli za nas vztah pokazde jinak, nekdy jsem vstavala brzo ja, jindy on...to snad neni prekazka,ne??

Ahoj Lucko :)No můžu u něho přespat a on u mě také, ale to prostě není ono, zase mamka pak nadává, že mě skoro nevidí a tak. I když u něho třeba dvakrát týdně přespím, stejně mě to unavuje. Nebo spíš nesnáším, když u něho usnu a on mě pak budí, že bych měla jet domů (to v případě, že sebou například nemám antikoncepci nebo tak). Navíc on teď nechodí do práce, takže zase nechci, aby kvůli mě musel vstávat v šest ráno, když jdu do práce já

Jancie, to je hodne blby. Kvuli jejich jinym zvyklostem a presne kvuli tomu, ze o neho se stara maminka, muzete mit jednou spoustu hadek, tohle byste si meli vyrikat co nejdriv. My jsme se taky zezacatku trochu hadali kvuli uklizeni, ale ja jsem mu rekla jasne, jaky mam na to nazor, ze nejsem ten typ hospodynky a jestli se mu to nelibi, at si najde jinou rovnou a nedepta me, ze se stejne nezmenim. A kupodivu to vzal skvele a od te doby kvuli uklidu temer zadne hadky nebyly...Vyrikejte si to vcas,urcite! Jo a Radko, ty u toho sveho pritele nemuzes sem tam prespat?? Nebo on u tebe? At tak porad nelitas tam a zpet...to musi byt strasne unavne, to si umim predstavit..

Tak nevim...ja jsem s pritelem 2 roky (ale znam ho déle), zpocatku jsem s nim chtela honem rychle bydlet ale on ze je moc brzy... jenze ted zjistuji ze si to vubec nedovedu predstavit. Je lenivý, jejich rodina ma uplne jine zvyky ktere mi lezou na nervy. Ja bydlim sice sama ale on se ke me stehovat nechce ze by musel dojizdet 20km do prace a to je líný. Ja se k nemu stehovat take nechci protoze jednak bych musela take dojizdet(coz by mi ani nevadilo) ale hlavne bydli v dvojdomku s rodici, cili by nam zavadeli urcite ty jejich zvyky a hlavne mi nedavno rekl, ze jsem bordelarka. (souhlasim, ale on je bordelar jeste vetsi, jenze po nem jeste stale vsechno uklizi maminka, takze to ani nevidi ze dela bordel...) takze v podstate jsme se ocitli myslim v patove situaci...a nevim co by se muselo stat aby jsme se nejak dohodli...

Ja zacala s mym klukem bydlet hned prvni tyden,tak nejak se to stalo jsme spolu osm let a nemuzeme bez sebe bejt

Jéé, ani nevíš, jak ti závidím :) taky bych se stěhovala a hned, kdybych měla kam :(

Tak se stěhujeme ve čtvrtek 17. listopadu. Jsem zvědavá, jak nám to půjde.

Teda co já bych za to dala, kdybych mohla se svým přítelem bydlet. Hrozně se na to oba těšíme, ale zatím bydlíme u rodičů, takže to nepřipadá v úvahu. Oba jsme začali až teď pracovat, takže to ještě chvíli potrvá, než vyděláme na bydlení. Navíc chceme stavět barák, takže to vůbec potrvá :( Hrozně se těším, až nebudu pořád muset jezdit od něho domů a zase k němu. Strašně mě unavuje jít po práci k němu, večer domů, vyspat se, ráno zase do práce, odpoledne zase k němu...jsem s ním ráda a ráda bych s ním byla pořád. Je to takový jiný, žít s ním, to si pak člověk dělá svoje věci a třeba si toho druhého nemusí ani všímat, ale jsou spolu. Kdežto když jsem u něho jakoby na návštěvě, tak se mi věnuje, protože já u něho těžko můžu dělat něco svého a nemáme pak už moc času každý sám pro sebe. Prostě bych chtěla společné soužití, ale budu si muset ještě dlouho počkat :( bohužel

Pro Romču: pokud jsi nic neslyšela o podmínce muž-panic, tak doporučuji studium katechismu.